Will Self
Deštník – Will Self
Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách. Srdcem příběhu je setkání hlavního hrdiny psychiatra Zacharyho s pacientkou Audrey v jednom severolondýnském ústavu pro duševně choré v šedesátých letech dvacátého století. Audrey je považována za duševně nemocnou mylně, ve skutečnosti trpí záhadnou spavou nemocí, z níž se ji Busnerovi podaří načas probudit. Self se inspiroval slavnou knihou britsko-amerického neurologa Olivera Sackse Probouzení (česky, Dybbuk 2010) pojednávající o pacientech, kteří onemocněli při epidemii „spavé“ encefalitidy v letech krátce po skončení první světové války a které se na sklonku šedesátých let podařilo Sacksovi „probudit k životu“ experimentální léčbou dopaminem. Self se ovšem námětu zmocňuje romanopisecky volně a odvážně v monumentálním vyprávění, které se na osudech tápajícího Busnera, tajemné a nepoddajné Audrey a Audreyiných bratrů pokouší zachytit klíčové rysy moderní západoevropské civilizace od počátku dvacátého století do současnosti.
Kvantitativní teorie šílenství – Will Self
Will Self nás ve svých povídkách zasvětí do výzkumu neuvěřitelně nudného amazonského kmene ur- Bororů, zavede nás na podivné psychiatrické oddělení č. 9, objasní nám, co se děje s lidmi po smrti, vysvětlí nám převratnou kvantitativní teorii šílenství a ukáže, co všechno obnáší „čekání“ – to vše se smyslem pro anglický, hodně černý a absurdní humor. Prvořadým zájmem současného anglického autora Willa Selfa (*1961, Londýn) je zkoumání hraničních oblastí, šedých zón na pomezí a jejich překračování či narušování. Nejedná se přitom o prvoplánovou provokaci, ačkoliv chuť šokovat je přítomna, ani o nějaké sociální moralizování, ale spíše o sociální rebelství: „Vzrušuje mě, když mohu narušovat čtenářovy základní předpoklady. Chci, aby pocítil, že určité kategorie, v jejichž rámci je navyklý svět nahlížet, jsou nestabilní.“ (z doslovu „Will Self a jeho vychýlená já“).
Vajgl – Will Self
Když se turista ocitne v cizí zemi – o níž ví jen to, co píšou v turistických průvodcích, nezná místní zvyklosti, místní politický, a už vůbec ne právní systém – ve špatnou dobu na špatném místě, zakládá si na obrovský malér. Opravdový malér nastane ale teprve tehdy, kdy se ukáže, že vlastně nezná ani vlastní manželku, ba ani vlastní děti a že mu to dosud vlastně docela vyhovovalo – to teprve začne ta pravá šaráda. U Willa Selfa se ale kafkovská šaráda postupně mění v conradovskou cestu do srdce temnoty a v tragédii s překvapivým, i když vlastně docela předvídatelným koncem. Hlavní roli v této knize má Pasivita a Nevůle vzít svůj život do vlastních rukou. Selfova další „komická“ kniha, v níž se svým ryze osobitým humorem, jízlivostí a hraním se slovy a významy předkládá parodii, satiru a kritiku turismu, kolonialismu, rasismu, nejrůznějších právních systémů, mezinárodních vztahů, antropologie, neurologie, „břímě“ bílého muže či spíše divadelních bezpečnostních „protiteroristických“ opatření. Kniha získala v roce 2008 Bollinger Everyman Wodehouse Prize.
Deštník – Will Self
Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách. Srdcem příběhu je setkání hlavního hrdiny psychiatra Zacharyho s pacientkou Audrey v jednom severolondýnském ústavu pro duševně choré v šedesátých letech dvacátého století. Audrey je považována za duševně nemocnou mylně, ve skutečnosti trpí záhadnou spavou nemocí, z níž se ji Busnerovi podaří načas probudit. Self se inspiroval slavnou knihou britsko-amerického neurologa Olivera Sackse Probouzení (česky, Dybbuk 2010) pojednávající o pacientech, kteří onemocněli při epidemii „spavé“ encefalitidy v letech krátce po skončení první světové války a které se na sklonku šedesátých let podařilo Sacksovi „probudit k životu“ experimentální léčbou dopaminem. Self se ovšem námětu zmocňuje romanopisecky volně a odvážně v monumentálním vyprávění, které se na osudech tápajícího Busnera, tajemné a nepoddajné Audrey a Audreyiných bratrů pokouší zachytit klíčové rysy moderní západoevropské civilizace od počátku dvacátého století do současnosti.
Kvantitativní teorie šílenství – Will Self
Will Self nás ve svých povídkách zasvětí do výzkumu neuvěřitelně nudného amazonského kmene ur- Bororů, zavede nás na podivné psychiatrické oddělení č. 9, objasní nám, co se děje s lidmi po smrti, vysvětlí nám převratnou kvantitativní teorii šílenství a ukáže, co všechno obnáší „čekání“ – to vše se smyslem pro anglický, hodně černý a absurdní humor. Prvořadým zájmem současného anglického autora Willa Selfa (*1961, Londýn) je zkoumání hraničních oblastí, šedých zón na pomezí a jejich překračování či narušování. Nejedná se přitom o prvoplánovou provokaci, ačkoliv chuť šokovat je přítomna, ani o nějaké sociální moralizování, ale spíše o sociální rebelství: „Vzrušuje mě, když mohu narušovat čtenářovy základní předpoklady. Chci, aby pocítil, že určité kategorie, v jejichž rámci je navyklý svět nahlížet, jsou nestabilní.“ (z doslovu „Will Self a jeho vychýlená já“).