Erich Fromm
Strach ze svobody – Erich Fromm
Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu. Výstižně poukazuje na fakt, který nikdo před ním explicitně psychologicky nerozpracoval – fakt dvojznačnosti lidské svobody, jež se může stát otevřením možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Je-li svoboda pojímána oním druhým způsobem, svádí do pasti autoritářství, destruktivity či konformismu. Fromm ve svém díle pátrá, kdy takový strach ze svobody vznikl a co jej podpořilo, a přes všechna svá zjištění se domnívá, že je v lidských schopnostech stát se sebou samým skrze tvorbu, smyslovou radost, lásku či práci. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří Strach ze svobody, Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity, Mít, nebo být.
Cesty z nemocné společnosti – Erich Fromm
Pantarhei, Knihy, Odborná a populárno-náučná literatúra, Psychológia, etika, logika, Psychológia, etika
„Být šťastný znamená konzumovat stále novější a lepší zboží, filmy, hudbu, požitky, sex, alkohol a cigarety . . Každý je ‚šťastný‘, jenom už nic necítí, nedokáže rozumně myslet a neumí už milovat.“ Tato kniha je pokračováním slavného díla Strach ze svobody, ve kterém se jeho autor Erich Fromm, velký humanistický psycholog a sociolog pokouší ukázat, že totalitární systémy apelují na hlubokou skrytou touhu v člověku – utéci před svobodou. Současný moderní člověk, osvobozený od vazeb středověku , ještě ale není dostatečně svobodný k vybudování smysluplného života, založeného na rozumu a lásce, a proto se tak často podřizuje vůdci, rase nebo státu. Kniha Cesty z nemocné společnosti pak ukazuje, že život v dnešní demokracii je v mnoha ohledech také útěkem před svobodou. Autorova analýza tohoto zvláštního útěku, pro kterou je klíčovým pojmem odcizení, tvoří jádro jeho studie.
Umění milovat – Erich Fromm
Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra. Hlavní podmínkou pro dosažení tohoto citu je překonání vlastního narcisismu a následné získání schopnosti osvojit si objektivní obraz: vidět lidi i věci takové, jací skutečně jsou. Umění milovat závisí na schopnosti růst, vyvinout tvůrčí orientaci vůči světu i vůči sobě. Niterný proces však vyžaduje radikální společenskou změnu, která umožní splynutí milující povahy člověka s jeho společenskou existencí. Erich Fromm (19001980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří Strach ze svobody (Portál, 2014), Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity, Mít, nebo být.
Umenie milovať
Túto knihu, hoci prvý krát vyšla v roku 1956, by si mal prečítať každý človek, ktorý sa zamýšľa nad svojím životom, postavením a svojimi vzťahmi v súčasnej spoločnosti. Jej výstižnosť ju spravila nadčasovou a stále (viac).... Viac...
Mít, nebo být? – Erich Fromm
Erich Fromm, jehož humanistické knihy již psychologii a filozofii zpřístupnily čtenářům několika generací, zde analyzuje povahu západní společnosti, hledá původ jejích problémů a nabízí alternativu jejího vývoje. Popisuje dva základní způsoby života: Zatímco mít se zabývá získáváním a soutěží, být se zaměřuje na vnitřní spokojenost a harmonii. Naše společnost si cení vlastnictví (majetku, statusu, úspěchu, požitků), avšak rostoucí ekologické problémy nás nutí ke změně priorit a novému zaměření na sounáležitost se světem, rozvoj tvořivosti, osobní zodpovědnost a svědomí. Fromm své vize nového světa přesvědčivě opírá o učení takových autorit, jako byl Buddha, Ježíš, Mistr Eckhart nebo Albert Schweitzer. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1976, se stala Frommovým nejslavnějším dílem.
Erich Fromm (19001980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, psychoanalytik, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Frankfurtská škola představovala západní neomarxistické filozofické hnutí, jež kritizovalo některé aspekty kapitalistické společnosti. Kulturní psychoanalýza vycházela z Freuda, ale oproti jeho učení zdůrazňovala sociokulturní vlivy ve vývoji člověka. Fromm jakožto Žid v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. Mezi jeho nejznámější knihy patří např. Strach ze svobody (Portál, 2015), Umění milovat (Portál, 2016), Anatomie lidské destruktivity (Portál, 2019).
Mať či byť? – Erich Fromm
Technické utópie napríklad lietanie uskutočnila nová veda o prírode. Humánnu utópiu mesiášskej doby zjednoteného nového ľudstva žijúceho v solidarite a v mieri, oslobodeného od ekonomického určenia a od vojny a triedneho boja možno dosiahnuť za predpokladu, že na realizáciu humánnej utópie vydáme rovnakú energiu, inteligenciu a zanietenie, aké sme vydali na realizáciu našich technických utópií. Nikto nevie postaviť ponorky čítaním Julesa Verna, nikto nevie vybudovať humanistickú spoločnosť čítaním prorokov.
Či sa takáto zmena od nadvlády prírodnej vedy k novej spoločenskej vede odohrá, nemôže povedať nikto. Ak áno, mohli by sme mať ešte vždy šancu na prežitie, ale či sa tak stane, bude závisieť od jedného faktora: od množstva brilantných, vzdelaných, disciplinovaných a starostlivých mužov a žien, ktorých priťahuje nová výzva k ľudskej mysli a fakt, že tentoraz nie je cieľom kontrola nad prírodou, ale kontrola nad technikou a nad iracionálnymi spoločenskými silami a inštitúciami, ktoré ohrozujú prežitie západnej spoločnosti, ak nie celého ľudstva.
Som presvedčený, že naša budúcnosť závisí od toho, či sa, vzhľadom na uvedomenie si súčasnej krízy, najlepšie mysle zmobilizujú a obetujú sa pre novú humanistickú vedu o človeku.
Erich Fromm
Umenie milovať – Erich Fromm
Túto knihu, hoci prvý krát vyšla v roku 1956, by si mal prečítať každý človek, ktorý sa zamýšľa nad svojím životom, postavením a svojimi vzťahmi v súčasnej spoločnosti. Jej výstižnosť ju spravila nadčasovou a stále (viac) aktuálnou.
Ak by si človek dokázal pripustiť fakty, ktoré sa v tejto knihe dozvie a pokúsil sa zmeniť svoj prístup k láske, k sebe samému, k bohu a k spoločnosti, pokúsil sa naučiť umeniu milovať vo všetkých jeho podobách, urobil by krok k vlastnému zdokonaleniu a tým k zdokonalovaniu celého ľudstva.
Láska nemá cieľ, aj keď veľa ľudí môže povedať: Samozrejme, že má! Je to láska, hovoria, čo nám umožňuje uspokojiť naše sexuálne potreby, uzatvárať manželstvá, mať deti a žiť normálny život strednej triedy. To je cieľ lásky. A preto je láska v dnešnej dobe taká zriedkavá, láska bez cieľov, láska, v ktorej je jedinou podstatnou vecou samotné milovanie. V tomto druhu lásky hrá kľúčovú úlohu bytie nie spotrebovávanie. Je to ľudské sebavyjadrenie, úplne využitie našich ľudských schopností.
Len ťažko nájdeme inú činnosť alebo druh podnikania, ktoré by sme začínali s tak ohromnou nádejou a očakávaním a zároveň by zlyhávalo tak často ako láska. Ak by sa to dialo s akoukoľvek inou činnosťou, ľudia by prahli po poznaní dôvodov zlyhania a po tom, ako prísť na možnosti ako ju zlepšiť, alebo by sa tej činnosti jednoducho prestali venovať. Lenže lásky sa vzdať nedokážeme, a tak nám zostáva iba jedno riešenie ako predísť zlyhaniu rozobrať dôvody zlyhania a prikročiť k skúmaniu významu lásky.
Anatómia ludskej deštruktivity – Erich Fromm
Človek sa líši od zvieraťa tým, že je vrah. Je jediným primátom, ktorý zabíja a mučí členov svojho druhu bez akéhokoľvek dôvodu, či už biologického, alebo ekonomického, a ktorý z toho cíti uspokojenie. Práve jeho biologicky neprispôsobivá a nefylogeneticky naprogramovaná malígna agresivita predstavuje skutočný problém a nebezpečenstvo pre existenciu človeka ako druhu. Hlavným cieľom tejto knihy je analyzovať povahu a podmienky tejto deštruktívnej agresivity. Pri človeku musíme rozlišovať dva celkom odlišné druhy agresivity. Prvý, ktorý má spoločný so všetkýmix zvieratami, je fylogeneticky naprogramovaný podnet na útok (alebo útek), keď sú ohrozené jeho životné záujmy. Táto obranná, alebo benígna agresivita slúži na prežitie jednotlivca a druhu, je biologicky prispôsobivá a ustáva, keď prestáva existovať hrozba. Druhý typ, malígna agresivita, t. j. krutosť a deštruktívnosť, je špecifická pre ľudský druh a väčšine cicavcov prakticky chýba. Nie je fylogeneticky naprogramovaná, ani biologicky prispôsobivá, nemá nijaký účel a jej uspokojovanie je žiadostivé.
Umění být – Erich Fromm
V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci.
V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.
Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Fromm v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. V Portále vyšly jeho knihy Strach ze svobody a Umění milovat.
Umění milovat – Erich Fromm
Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra. Hlavní podmínkou pro dosažení tohoto citu je překonání vlastního narcisismu a následné získání schopnosti osvojit si objektivní obraz: vidět lidi i věci takové, jací skutečně jsou. Umění milovat závisí na schopnosti růst, vyvinout tvůrčí orientaci vůči světu i vůči sobě. Niterný proces však vyžaduje radikální společenskou změnu, která umožní splynutí milující povahy člověka s jeho společenskou existencí.
Umění být – Erich Fromm
Pantarhei, Knihy, Odborná a populárno-náučná literatúra, Psychológia, etika, logika, Psychológia, etika
V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci. V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Fromm v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. V Portále vyšly jeho knihy Strach ze svobody a Umění milovat.
Strach ze svobody – Erich Fromm
Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu. Výstižně poukazuje na fakt, který nikdo před ním explicitně psychologicky nerozpracoval – fakt dvojznačnosti lidské svobody, jež se může stát otevřením možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Je-li svoboda pojímána oním druhým způsobem, svádí do pasti autoritářství, destruktivity či konformismu. Fromm ve svém díle pátrá, kdy takový strach ze svobody vznikl a co jej podpořilo, a přes všechna svá zjištění se domnívá, že je v lidských schopnostech stát se sebou samým skrze tvorbu, smyslovou radost, lásku či práci. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří Strach ze svobody, Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity, Mít, nebo být.