Egy reneszánsz könyvvadász – Stephen Greenblatt

11.88 
Kézirat sosem ég el - ezt mondja Woland A Mester és Margaritában. Mivel általánosságban fogalmaz, tudható, hogy nemcsak a Mester kéziratára gondol. Gondolhat ugyanis egy híres-neves esetre, Lucretiuséra, akinek "A dolgok természetéről" írt, titkolni és felejteni való pogány verses értekezése több mint ezer évre tűnt el. A kézirat felfedezésének és hatásának történetét napjaink egyik legnagyobb hírű tudósa, Stephen Greenblatt ismerteti új könyvében. Hatszáz évvel ezelőtt, a reneszánsz kellős közepén egy fiatalember - munkanélküli pápai írnok -, Poggio Bracciolini eredt a titkos kéziratról szóló legenda nyomába, és talált rá egy német kolostori könyvtár mélyén a veszélyes eszméket közvetítő műre. A klasszikus mű fordítása, terjesztése a reneszánsz egyik meghatározó - ma éppenséggel kevésbé ismert - gondolatává vált, és olyan jelentős művészeket és gondolkodókat ihletett meg, mint Botticelli, vagy épp Giordano Bruno, később pedig jelentősen meghatározta többek között Galilei, Freud, Darwin és Einstein gondolkodását. "Megváltoztathatja egy költemény a világot? Stephen Greenblatt harvardi tanár és neves Shakespeare kutató elbűvölő intellektuális kalandregénye bizonyítja, hogy igen. Rendkívül szórakoztató olvasmány egy merész római szövegről, amely megrázta a reneszánsz Európát, és olyan döbbenetesen modern eszméket hirdetett (mint az atomi világkép), amelyek máig rezonálnak." (Newsweek) A Pulitzer-díj ismeretterjesztő irodalmi kategóriájának kitüntetettje 2012-ben. A Nemzeti Könyvdíj ismeretterjesztő irodalmi kategóriájának kitüntetettje 2011-ben.

Dobrá smrt? – Hans Küng

9.49 
Autor se zamýšlí v této své zatím poslední knize, k níž dalo podnět jeho vlastní onemocnění, nad dosavadními texty o vážném ohrožení života. Dospívá k stanovisku, že ,,dobrá smrt nemá nic společného se sebevraždou, nýbrž, že znamená lidsky důstojné ukončení života. Otázkám s tím spojeným je věnován i jeho nedávný rozhovor se známou německou moderátorkou Anne Willovou, který vysílala celoněmecká televize. Záznam této relace tvoří první část knihy. Následují úvahy a reakce posluchačů a na ně navazuje závěrečný oddíl, shrnující autorův postoj k mezní situaci lidského života.

Nové štúdie o pragmatizme a neopragmatizme

11.31 
Aká filozofia je pragmatizmus? U nás stále predovšetkým neznáma, nepochopená, ignorovaná, dezinterpretovaná, cudzia či odmietaná, podozrivá alebo údajne nedostatočne vznešená pre niektorých dokonca ani nie filozofia, keďže meno pragmatizmus je vari jedno z najhoršie znejúcich mien, aké môže niesť taká vysoká intelektuálna aktivita, ako je filozofia... Napriek tomu sa túto filozofiu autor pokúša (znova) predstaviť i priblížiť. Pokúša sa tiež rozmýšľať o niektorých otázkach v intenciá ch tejto filozofie. Nielen preto, že ide o jeden z legitímnych prúdov modernej filozofie (vyrastajúci taktiež z európskych, nielen severoamerických koreňov), ale aj preto, že ide o filozofiu, ktorá nepatrí len do minulých dejín, no ktorá je živá a relevantná pre súčasníkov.

Záhyb – Gilles Deleuze

11.12 
Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy uspořádání světa, jako jsou například otázky duše, Boha, potenciality, singularity či mnohosti.

Ten nejnižší – Christian Bobin

10.17 
Ani životopis ani hagiografie, nýbrž poetický text o životě Svatého Františka z Assisi, text o kráse matek a radosti dítěte a o andělském úsměvu Boha. Chlapec odešel s andělem a pes šel za nimi. Ta věta se zázračně hodí na Františka z Assisi. Moc se o něm neví a to je dobře. To, co se o někom ví, popravdě brání, abychom ho poznali. Přes to, co se o něm říká v přesvědčení, že dobře víme co, na něj vlastně nevidíme. Třeba se říká: sva-tý-fran-ti-šek-z-a-si-zi. Jako ve snu, aniž by se člověk probudil z mrákot jazyka. Vlastně se nic neříká, tak nějak se to nechá říct. Necháváme přijít slova, ta ovšem přicházejí v pořadí, které nepatří nám, nýbrž lži, smrti, životu ve společnosti. Jak málo skutečných slov si denně sdělíme, skutečně málo. Možná se zamilováváme jen proto, abychom konečně promluvili. Možná si otvíráme knihu jenom proto, abychom začali konečně naslouchat. Chlapec odešel s andělem a pes šel za nimi.

Iná Európa je možná – Aldo Giordano,Albert Campoleonim

9.50 
,,Kniha Mons. Alda Giordana ponúka veľmi vzácne podnety, radikálnu, konštruktívnu, vekmi overenú alternatívu. Nie sú to teoretické úvahy. O svoje skúsenosti sa tu delí človek, ktorý mal niekoľko desaťročí prst citlivo položený na pulze európskeho diania. Je hľadačom alternatív. (Mons. Marián Gavenda)

Filozofická antropológia – Branislav Malík

9.41 
Predkladaná publikácia sa zaoberá otázkou, čím všetkým , a či vôbec, môže filozofia, a zvlášť filozofická antropológia, prispieť k poznaniu človeka a kde naopak musela v riešení uvedenej otázky prenechať iniciatívu konkurenčným diskurzom. Cieľom autora bolo vrátiť filozofickej antropológii jej predošlý lesk a opätovne ju ustáliť v určitých filozoficky relevantných hraniciach.

Proč by křesťané měli podporovat Izrael – Mike Evans

5.76 
Mike Evans, jednička na žebříčku autorů New York Times, varuje pozemské národy, že Izrael je poslední hrází, zadržující islámský terorismus. Na stránky této dynamické knihy vtěsnal třicet let budování mostu mezi křesťany a národem Izraele. Jak džin islámského fanatismu unikl z láhve a co se s tím dá udělat? Prorocké Boží hodiny jsou nařízené na jeruzalémský čas a nebeské reflektory stále míří na Židy. Jeruzalém je epicentrum duchovního boje a je s ním spojen osud celého světa. Všechny cesty vedou do Jeruzaléma. Nebesa a země se v tomto městě setkaly a setkají se tam zase. Pokuste se porozumět, proč Bůh přikázal, aby požehnání bylo s těmi, kdo budou žehnat, a modlete se za židovský lid. Dr. Mike Evans je považován za jednoho z předních světových expertů na Izrael a Blízký východ. Doporučil Benjamina Netanjahu na jeho první politický post a zorganizoval interview íránského prezidenta Ahmadínežáda s Fox News.

Problém bytí u Aristotela – Pierre Aubenque

24.46 
Interpretace celku Aristotelovy teoretické filosofie, jak ji Pierre Aubenque podává v tomto svazku, stojí na aporetičnosti řečového bytí na jedné a dokonalého bytí na druhé straně. V řeči se bytí dává jako vůbec nejobecnější slovo, a pokud má tedy řeč jakýkoli zřetelný smysl, mělo by mít – také a především – vyhraněný smysl slovo „bytí“; pokud ale nemáme skončit ve slepé uličce reprezentované Parmenidem či megariky, nemůžeme mu vyhraněný smysl přisoudit. Dokonalé bytí, představované hvězdami a ještě důrazněji nehybným hybatelem, pak je nutným úběžníkem veškerých úvah o bytí ve sféře pohybu a změny – ale současně je ve své nehybnosti a samostatnosti nemyslitelné, neboť i lidské myšlení je pohyb. Aristotelés, jak jej představuje Aubenque, tedy nezavrhuje platónský chórismos, naopak jej vyostřuje; odmítá se však spokojit s Platónovými odpověďmi na výzvu sofistiky.

O habituální milosti – Vojtěch Šanda

6.71 
Traktát O habituální milosti (De gratia habituali) je překladem úryvku díla významného českého teologa a orientalisty Vojtěcha Šandy (18731953) Synopsis theologiae dogmaticae specialis. Šandův historicky významný text, který se zabývá tématy ospravedlnění a nadpřirozené povahy milosti, ani dnes neztrácí na své aktuálnosti. Pojednávaná témata doplňuje překlad Společného prohlášení k učení o ospravedlnění vyhlášeného Světovým luterským svazem a Papežskou radou pro jednotu křesťanů z r. 1999.

Kapitoly z epistemologie a noetiky – Lukáš Novák,Vlastimil Vohánka

14.29 
Cílem této knihy je zmapovat nejdůležitější pojmové a problémové souvislosti mezi tradiční realistickou aristotelsko-scholastickou teorií poznání a současnou analytickou epistemologií, pokusit se alespoň v některých bodech tradiční koncepci obhájit proti typickým námitkám a poskytnout hlubší výklad některých konkrétních a podle autorů klíčových problémů teorie poznání, který by k této koncepci otevíral cestu. Autoři se nepokoušejí vyčerpávajícím zůsobem vyrovnat s každou relevantní námitkou, ale spíše načrtnout jistý filosoficky relevantní obraz, hodný dalšího rozpracování a obhajoby. Výklad je koncipován jako mozaika: většina kapitol je pojata jako analýza některého epistemologického pojmu či pojmové dvojice, která často ústí v obhajobu k onkrétní dílčí pozice. Volba zpracovaných témat a jejich uspořádání přitom byly vedeny záměrem vytvořit sice nikoliv vyčerpávající, ale přesto koherentní celek, který bude něčím více než sumou jednotlivých částí. Základní osou výkladu je vztah mezi aristotelsko-scholastickým a analytickým přístupem, přičemž jakýmsi doplňkovým úběžníkem je Immanuel Kant. Každá kapitola je navíc doplněna několika úryvky klasických i moderních filosofických textů, které probíraná témata ilustrují, doplňují, rozvíjejí či problematizují. Kniha není určena pouze studentům epistemologie, ale i širší odborné veřejnosti zajímající se o současnou, zejména analytickou epistemologii, badatelům v oblasti středověké a raně novověké scholastiky a vůbec příznivcům tradičnějšího přístupu k filosofování.

Exegetické zlomky – Klement Alexandrijský

15.53 
V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě. Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova myšlení, totiž jeho zájem o biblickou exegezi. Kromě výkladů některých biblických pasáží (žalmy, epištoly) obsahují tato díla též vzácná svědectví o ústní tradici „presbyterů“, angelologické spekulace i citace ze ztracených památek starokřesťanské literatury (Petrova apokalypsa). Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla. Edice zlomků, úvod, překlad a poznámky připravila Jana Plátová.

Objevování existence s Husserlem a Heideggerem – Emmanuel Lévinas

12.90 
Kniha Objevování existence s Husserlem a Heideggerem(1967) obsahuje soubor textů, které Emmanuel Levinas – jedna z klíčových postav filosofie dvacátého století – věnoval myšlení zakladatelů fenomenologie. Tyto studie vznikaly v období pokrývajícím několik desetiletí. Úvodní část knihy obsahuje Levinasovy rané studie o Husserlovi a Heideggerovi, jejichž cílem je představit jejich myšlení francouzskému čtenáři. V dalších částech najdeme texty, ve kterých si Levinas se svými někdejšími učiteli vyrovnává účty, pokud jde o specifičtější otázky – o problematiku řeči, intencionality, počitku atd. Toto zaujetí odstupu mu potom umožňuje vybudovat v průběhu času svou vlastní, původní myšlenkovou pozici, která bude ve své rozvinuté podobě vyjádřena v knihách Totalita a nekonečno(1961) či Jinak než být aneb mimo esenci (1974). Konkrétní podoby rozvíjení této pozice lze sledovat v textech tvořících závěrečné partie přítomného souboru, v nichž jsouněkteré motivy ze zmíněných knihjiž zcela jasně naznačeny. Čtenáři se tímto způsobem dostává do rukou určité svědectví o filosofickém vývoji Levinase samotného, jež bezesporu umožňuje lépe uchopit jeho vlastní přínos pro francouzskou fenomenologii i pro filosofii obecně.

Starosť o dušu – Jaroslava Vydrová

13.35 
Ako zareagovať na filozoficky komplexnú tému starosti o dušu? Aké línie uvažovania zvoliť? Pri výbere jednotlivých momentov a filozofických problémov sa pre pätnástich autorov tejto spoločnej knihy stali dôležitými otázky vzťahu k sebe, druhým, svetu a mysleniu. Tri časti, ktoré tvoria túto publikáciu, opisujú rôzne podoby starosti o dušu a premeny jej výrazu, starosti o dušu a o život človeka vzhľadom na étos konania a vzhľadom na podoby myslenia. Jedným pólom, ktorým autori predstavujú starosť o dušu, je sledovanie podmienok života subjektivity a druhým neoddeliteľným pólom sa pre nich stávajú jej praktické rozvrhy.

O vzdělání – Richard Fuller Buckminster

17.81 
Vskutku výjimečný a prorocký titul od R. Buckminstera Fullera, vynálezce slavné geodetické kupole a jednoho z největších vizionářů a myslitelů dvacátého století. Autor zde ukazuje, jak právě vzdělání ovlivňuje naše chápání reality, a budoucí pozitivní vývoj světa podmiňuje zásadní reformou ve způsobu vzdělávání. Své úvahy přitom podřizuje základní myšlence charakteristické pro celé jeho dílo: Jak efektivněji využívat světové zdroje díky novým, komplexnějším, vědecky podloženým návrhům. Kromě netradičního pohledu na svět, neotřelých postřehů a přiblížení osobních zkušeností autora představí kniha také několik originálních výukových metod a pomůcek.

Miesto, čas, rytmus – Miroslav Marcelli

7.60 
Podobne ako v predchádzajúcich monografiách tohto autora (Filozofi v meste, 2008 a Mesto vo filozofii, 2011), aj v tejto je predmetom záujmu proces, akým mesto formovalo a formuje človeka, v dôsledku čoho vzniká osobitý druh, homo urbanus. Tentoraz však tento proces vystúpi pred nami z hľadiska, ktoré sa predtým objavovalo iba okrajovo a nesústavne. Zatiaľ čo v predchádzajúcich štúdiách sa pozornosť sústreďovala na tie premeny, akými sa v urbánnom prostredí menil priestor a v súvislosti s tým aj priestorové vnímanie, teraz sa do popredia dostávajú premeny času a ich antoropologické predpoklady. Mestského človeka, mešťana utvára práve tak priestorová štruktúra jeho prostredia, ako aj zvláštna synchronizácia, ku ktorej tu dochádza. Možno povedať, že mešťan je ponorený do času a jeho vzťah k ostatným ľuďom i k sebe samému je týmto živlom v podstatnej miere určený. Monografia skúma premeny temoporalít, ktorými naša kultúra prešla od klasického obdobia až po súčasnosť. Svedectvom týchto premien sú tak literárne a výtvarné diela, ako aj filozofické koncepcie. V oboch sa prejavuje úsilie prekročiť danosti miesta a o bezprostrednej prítomnosti uvažovať v širších časových perspektívach. V poslednej časti monografie tieto reflexie času, ako je prežívaný v modernej urbánnej spoločnosti, prejdú k problematike rytmu.

Filozofická reflexia náboženského dialógu v stredoveku – Martin Vašek

7.32 
Monografia si kladia dva ciele. Prvým je analyzovať a priblížiť pohľad vybraných stredovekých autorov na pluralitu náboženstiev, ich spôsob obhajoby kresťanstva ako pravého náboženstva a konfrontáciu s inými náboženstvami. Druhým cieľom je prihliadnuť k niektorým súčasným interpretáciám a komentárom ich myslenia. Stredovekí autori uvažovali o dialógu náboženstiev a niektorí koncipovali fiktívne náboženské dialógy. Zároveň ich diela môžu byť chápané ako príspevok do veľkého intelektuálneho dialógu stredovekej Európy.

O Platonovi – František Novotný

18.32 
Jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona. Každý díl obsahuje rozsáhlý rejstřík osob a termínů, o nichž je v díle pojednáno, a samozřejmě i podrobný obsah, díky kterému se v knize čtenář snadno orientuje. První tři díly (Život, Dílo, Filozofie), které vydal v Praze Jan Laichter v letech 1948–49, přinášejí popis Platonova života, přehled moderního bádání, tradici rukopisnou, především však rozbor díla, a to jak po stránce filozofické, tak i společenské a filologické. IV. díl (Druhý život) vyšel až po smrti autora, v roce 1970. Zde se profesor Novotný pokusil zachytit dějiny a působení platonismu od dob starověku až po novodobou filozofii. Svým rozsahem a úplností je tetralogie „O Platonovi“ dílem, které je i ve světové literatuře zcela ojedinělé. Kniha byla vydána za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Nemecká filozofická terminológia – Renáta Kanichová

11.38 
Koncepčným zámerom práce je vyplniť medzeru v oblasti lingvistického výskumu terminologic-kého fondu filozofie a vytvoriť metodologickú platformu pre aplikovaný lingvistický výskum filo-zofickej terminológie. Terminologický aparát filozofie, vzhľadom na jeho špecifický charakter, ktorý je determinovaný širokou poznatkovou bázou filozofie, rôznorodými ideovými prúdmi a kon-cepčnými osobitosťami, nebol doteraz synchrónno-lingvisticky skúmaný. Cieľom tejto knihy je predstaviť viacaspektovú typologickú analýzu filozofickej terminológie (Schnädelbach, Holata, Kanichová) a na ňu nadväzujúci sémantický rozbor čiastkového súboru nemeckej filozofickej ter-minológie 20. storočia. Základom analýzy je systémová a sémantická korelácia odbornej a bežnej lexiky – jej jadro tvorí atraktívny sémantický potenciál vybraných nemeckých termínov a genetická súvislosť s paralelnými bežnými jednotkami nemeckého spisovného jazyka. V práci je so zreteľom na predmet skúmania uplatnený interdisciplinárny prístup. Zvolený metodický postup v empirickej časti práce reflektuje nové tendencie v riešení zložitého vzťahu jazyka a myslenia a opiera sa o ex-planačný potenciál troch jazykovedných disciplín: náuku o terminológii (Horecký, Wüster), lexi-kálnu sémantiku (Dolník, Lutzeier) a lexikografiu (Buzássyová). Prínos práce sa odráža v jej nároč-nom tematickom a koncepčnom poňatí, kombinovanom štrukturalisticko-kontextovo-konceptualistickom prístupe a v neposlednom rade v sprostredkovaní kľúča na riešenie dôležitých translatologických problémov.

Kapitoly z analytické filosofie – Jaroslav Peregrin

12.96 
Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.

Jazyky reprezentace 2 – Kolektív autorov,Vladimír Papoušek

11.56 
Kolektivní monografie Jazyky reprezentace tematicky i autorsky navazuje na stejnojmennou knihu, vydanou v roce 2012. Prezentuje dvacet českých či anglicky psaných studií, které se z různých úhlu pohledu zabývají tématem vyznačeným podtitulem Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literatuře a popkultuře. První část knihy se z teoretické perspektivy soustředí na vztah literární reprezentace a moci, problematiku reprezentace v díle Wolfganga Isera, na Cervantesova Dona Quijota, Nemoc času Roberta Pazziho či na otázku literárního kánonu. Část druhá tematizuje reprezentaci nacionality v české literatuře devatenáctého a dvacátého století: jejím tématem jsou obrazy amerických Čechů, eugenika v české literatuře, otázky nacionality a internacionality nebo reprezentace češství a židovství v textech Viktora Fischla. Závěrečná část pak ohledává otázky reprezentace, moci a nacionality za hranicemi české literatury i za hranicemi tzv. vysokých uměleckých žánrů: jejím tématem se stávají strategie jazykové konverze autorek, které tvoří v cizím jazyce i prostředí, Waverley Waltera Scotta, proměny reprezentace ruské identity, obrazy polských ekonomických migrantů i fiktivní turistický průvodce východoevropskou republikou Molvania.

Rozkvétání ibišku – Zdeněk Neubauer

7.60 
Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností. Zatímco ustavenou skutečností se zabývá v knize Písmo, počet, pořadí v tomto drobném díle inspirovaném rozkvétáním ibišku se zabývá povstáváním a jevením přirozeného tvaru, který není utvářen ani skládán a je svým vlastním vznikem – tvarem sebeutváření. Projevem tohoto tvůrčího dění, výrazem plynulého vznikání ze sebe je tělesná PODOBA, jejíž proměny nelze spatřit (neboť podoba povstává časem, nikoliv v čase), přesto je lze zakusit.