Filozofia
Otevřená společnost a její nepřátelé I. – Karl Popper,Miloš Calda
Nové opravené vydání autorova základního filosofického díla. Prvnísvazek obsahuje kritiku Platóna, druhý kritiku Hegela a Marxe. PřeložiliM. Calda a J. Odehnalová. Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politic ké filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu systémová řešení, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení c o nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ty nejpalčivější zla a nepořádky. Ale Otevřená společnost i daleko více než to: je to srozumitelný a čtivý text, kde čtivost není výsledkem chtěné snahy o popularizaci, nýbrž Popperova přesvědčení, že osud svobodného světa možná závisí na tom, aby se hlavní sdělení knihy dostalo k co největší skupině čtenářů. Tímto sdělením je: budoucnost je otevřená! Bude-li vám někdo tvrdit, že doba si žádá to či ono (v době psaní knihy plánované hospodářstv í a totalitární politiku), nemůže mít pravdu, protože o tom, co nastane, nerozhodují nějaké trendy či dějinná směřování, nýbrž rozhodnutí lidí. Důkladněji to dokazuje v Bídě historicismu, ale šířit toto poselství se pokouší především zde (a přidává k tomu i kontroverzní, ale závažnou analýzu jistého aspektu díla největšího filosofa všech dob, za něhož Popper považuje Platóna).
Strašidlá Marxa – Jacques Derrida,Martin Kanovský
V každej krajine a v každej intelektuálnej debate sa vyskytujú celé davy tých, ktorí vyhlasujú smrť Marxa a marxizmu, víťazstvo nového svetového poriadku a staronových vízií sveta. Jacques Derrida ukazuje, že Marxove myšlienky a marxizmus sú mŕtve veľmi zvláštnym spôsobom: samotní vyhlasovatelia ich síce považujú za mŕtve, no zároveň sa ich boja, ustavične deklarujúc, že sa môžu vrátiť, že sú mŕtve, ale stále žijú. Ako strašidlá, prízraky, fantómy, duchovia, tiene, vracajúci sa mŕtvi, neškodní a vysmievaní, no zároveň paradoxne hroziví a nebezpeční. Derrida neanalyzuje iba zvláštny diskurz protivníkov marxizmu: ukazuje zároveň, ako sa u Marxa samotného prejavuje zvláštna štruktúra a plejády najrozličnejších duchov, tieňov, prízrakov a str ašidiel. Duch Marxa a marxizmu je veľmi zvláštna a fascinujúca figúra. Derrida nastoľuje aj problém intelektuálneho a politického dedičstva, zodpovednosti a dedičstva všeobecne. Čo z Marxa a marxizmu zostáva, musí zostať, a prečo? Prečo sa duch Mar xa nedá exorcizovať? Čo je to vlastne dedičstvo marxizmu a ako sa k nemu zodpovedne postaviť v súčasnosti? Jacques Derrida (1930 2004), francúzsky filozof, známy svojou dekonštrukciou klasických filozofických aj iných textov. Publikoval viac než 40 kníh a množstvo článkov a rozhovorov. Medzi jeho najznámejšie diela patria Gramatológia, Diseminácia, O duchu: Heidegger a otázka, Dar smrti, Politiky priateľstva a mnoho ďalších. Má veľký vplyv na súčasnú postštrukturalistickú a postmodernú filoz ofiu, ale aj na literárnu vedu a humanitné a sociálne vedy všeobecne.
Mysteria – Rudolf Steiner,Johann Wolfgang Goethe
Goethova Mysteria u nás vycházejí poprvé po osmdesáti letech. Čtenář v knize najde Goethovu skladbu v německém originále i v českém překladu Otokara Fischera, Goethův komentář k básni a také větší část přednášky Rudolfa Steinera, věnované Goethovým Mysteriím. Knihu doplňují ilustrace Rudolfa Michalíka a Aloise Bauera. Poutník Marek přichází k tajuplnému klášteru v horách, v němž žije dvanáct mužů, představitelů dvanácti proudů lidstva. Pod vedením třináctého, zvaného Humanus, tady společně pracují pro duchovní vzestup lidstva. Jejich práce se nese ve znamení kříže ovinutého růžemi, ve znamení Krista. V něm se lidstvo může bratrsky sjednotit - takový je Goethův ideál, ideál esoterního křesťana.
Rozprava o vedách a umeniach – Jacques-Jean Rousseau,Vladimíra Komorovská,Viera Švenková
Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo pokrytectvo, falošná zdvorilosť, „ozajstná skazenosť“, s nezvyčajnou odvahou hádže rukavicu aj spisovateľom a podčiarkuje neresti civilizovanej spoločnosti, ktoré vládnu v literárnych salónoch. V prvej časti spracúva témy z filozofického a historického hľadiska, uvádza konkrétne príklady a dochádza k záveru, že sa treba vzdať úsilia „vymaniť sa zo šťastnej nevedomosti, ktorú nám vyhradila večná múdrosť“. V druhej časti analyzuje proces skazenosti mravov v dôsledku vzdelanostnej úrovne, pokúša sa odhaliť jeho pôvod a načrtnúť celý vývoj, upozorňuje na pochybný predmet poznania a na nebezpečenstvo jeho štúdia, odsudzuje záhaľku a prepych ako najväčšie zlo ženúce vedcov a umelcov do záhuby.
Modality v analytické metafyzice – Petr Dvořák,Kolektív autorov
Od 60. let dvacátého století se v rámci analytické filosofické tradice, jejímž domovem je převážně anglosaský svět, bouřlivě rozvíjí dříve marginalizovaná metafyzika. K ústředním námětům této tzv. analytické metafyziky náleží problematika významu modálních výrazů: nutnosti, možnosti, nemožnosti a nahodilosti. Tyto modality se vyskytují v celé řadě kontextů: od nejširšího kontextu, jenž určuje, co je konzistentně myslitelné, po užší užití v diskusi o podmínkách svobody či v rámci problematiky fyzické zákonitosti. Rozlišujeme tedy různé interpretace modalit, které analytická metafyzika nechápe jen jako jazykové výrazy, nýbrž jako významné kategorie skutečnosti v nejširším smyslu. Snaha o zachycení významu těchto výrazů přináší alespoň částečnou odpověď na to, co existuje. Předkládaná kniha je pokusem zprostředkovat čtenáři výsledky filosofického bádání v oblasti analytické metafyziky na poli modalit. Krom chuti pustit se do poměrně náročného tématu a snad základní znalosti logiky nepředpokládá žádné speciálnější filosofické vzdělání. Je určena zájemcům o filosofii z řad odborníků i širší veřejnosti.
Antisthenés
Antisthenés, vplyvná osobnosť antického myslenia 4. st. pred Kr., ktorej význam je porovnateľný s Platónovým a Aristotelovým významom, sa predstavuje čitateľovi v prvom slovenskom preklade Antisthenových zlomkov - citátov a parafráz z jeho spisov alebo anekdot. Súčasťou prekladu sú aj komentáre a interpretácie diela publikované v posledných 150 rokoch.
Európske pedagogické myslenie – Blanka Kudláčová,Jozef Molitor
V globalizovanom svete prichádza k vzájomnému kontaktu ľudí z jednotlivých národov, kultúr a v rámci toho často aj ku konfrontácii modelov výchovno-vzdelávacích systémov a prístupov. Vstúpiť do kultivovaného a odborného dialógu v uvedenej oblasti predpokladá poznať východiská a idey, ktoré ovplyvnili vývoj nám vlastného - európskeho pedagogického myslenia...
Filosofické zkoumání svobody – Friedrich W.J. Schelling,Miroslav Petříček
Výbor ze Schellingových spisů z let 1809–1834 představuje jak texty, v nichž tento významný německý myslitel přehodnocuje základy německé klasické filosofie včetně svého vlastního pojetí identity myšlení a bytí, tak i ty, které naznačují cestu k jeho pozdnímu myšlení, zasvěcenému pozitivní filosofii. Oba typy patří v celku jeho díla k nejzajímavějším právě proto, že se v nich uskutečňuje přechod od klasické filosofie vědomí k pohegelovskému myšlení, v němž F. W. J. Schelling zaujímá zcela specifické postavení právě důrazem na meze čistě reflexivní filosofie.
Já, Leonardo – Vittore De Luca,Světlana Pavlíková-Tomanová
Před několika měsíci ještě neznámý italský autor Vittore de Luca svým odhodlaným přístupem k již téměř všední tematice prolomil mnohá tabu - a zároveň vytváří nové totemy. Je to neocenitelný přínos k bádání o geniálním renesančním umělci, slavném Leonardovi a jeho současnících (Andrea del Verrochio, Perugino, Lorenzo di Credi či Sandro Boticelli). Vezměte fakta, přemýšlejte o souvislostech a budete se výborně bavit i vzdělávat.
Přátelé a milenci – Julian Sleigh,Petra Kostolansk
Rétorika – Aristoteles,Jozef Mužila
Dielom Rétorika završuje Aristoteles skúmanie spoločenských javov, politického systému, vzťahov vytvárajúcich sa v obci, štáte. Väzby v obci, štáte sa prejavujú navonok medzi jednotlivcami individuálnym konaním, ktorého najvýraznejším vonkajším pr ejavom je ľudská reč. A práve spôsob reči, komunikácie je predmetom skúmania tohto Aristotelovho diela. Jeho Rétorika je najvýznamnejším dielom mysliteľov, filozofov antického Grécka v oblasti poznávania reči a komunikácie vo všeobecnosti. Aristotele s dal svojmu dielu nadčasovú formu, ktorou vyjadruje podstatu objektívne skúmanej reality. Jeho myšlienky sa pohybujú vo všeobecnej rovine, ale tiež rozoberajú konkrétne situácie v živote človeka. Aristotelova Rétorika je dodnes základným prameňom sk úmania a poznania rétoriky. Aristoteles v nej dáva čitateľovi možnosť oboznámiť sa s tým, aké druhy reči sa majú používať v komunikácii, ukazuje, aké prostriedky má rečník voliť, aby dosiahol svojou rečou a slovami to, čo si zaumienil, a dokázal sprá vne pochopiť slová a reči iných. Pozorný čitateľ dozaista dokáže v Aristotelových úvahách o rétorike nájsť mnoho zaujímavého i pre dnešok, súčasnosť. Kniha obsahuje odbornú štúdiu Petra Kuklicu Význam Rétoriky v Aristotelových politických dielach, kt orá vymedzuje miesto Aristotelovým úvahám o rétorike v celom komplexe jeho politického myslenia a vhodným spôsobom uvádza čitateľa do problematiky. Medzi ďalšie Aristotelove diela z oblasti politickej filozofie patria Etika Eudémova, Etika Nikomachov a, Politika, Poetika a Aténska ústava.
Schéma masové kultury – Max Horkheimer,Adorno Theodor Wiesengrund
Adornova stať „Schéma masové kultury“ byla nalezena v autorově pozůstalosti a přestavuje volné pokračování kapitoly o kulturním průmyslu z Dialektiky osvícenství. Lze ji považovat za shrnutí Adornovy kritiky masové kultury. Čtenář v ní nalezne Adornovu diagnózu základních prvků masové kultury: reklamy, filmu, rozhlasu, hudby.
Personalistické metafyziky – Ján Letz,neuvedený
Proč už Pythie nevěští ve verších – Plutarchos,Zdeněk Ziegler
Řecký filosof, historik a esejista, jenž ve svých dílech často řešil náboženské otázky. Pojednání Proč už Pythie nevěští ve verších je součástí řady dialogů, jejichž děj je zasazen do delfské věštírny a dotýká se otázek spojených s jejím fungováním. Plútarchos, který na sklonku života působil jako Apollónův kněz v Delfách, zde reflektuje skutečnost, že zatímco za starých časů byly nejslavnější věštby vydávány v hexametrech, v jeho době jsou takřka výhradně prozaické. V rámci různorodé debaty se snaží vymezit vztah mezi lidským a božským faktorem při inspirovaném věštění a hájí názor, že zmizení veršovaných věšteb je důsledkem proměny ducha doby, nikoli známkou ochabnutí věštebné síly Delf.
Snování – Michal Ajvaz,Petr Cempírek
Kniha přináší dopisy, v nichž si oba autoři v průběhu jednoho roku sdělovali své sny, přemýšleli o nich a zkoumali, zda by mohli najít některé zákonitosti nočního snění, aniž by se přitom opírali o psychoanalytické nebo jakékoliv jiné teorie snu. Kladli si přitom otázku, zda je možné vytvořit teorii snu, která by na jedné straně nepodřizovala sen smyslu a logice bdělého světa a na druhé straně se na něj nedívala jen jako na pouhý nesmyslný chaos. Kniha spíše než celistvou teorii snu přináší příběh o rození myšlenek v korespondenčním rozhovoru. Úvahy o snech přivedly autory k myšlenkám na oblast, která se vymyká protikladu smyslu a nesmyslnosti a která snad může být významná i pro jiné oblasti života, než je sen.
Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka – Ivan A. Iljin,Alan Černohous
Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918. Byla to doba málo vhodná pro zamyšlení nad hutnýmy problémy bytí. Lidi v Rusku v té době zneklidňovaly jiné věci.Nahlédneme-li do současné odborné hegeliánské literatury, zjistíme, že jméno Iljin má patřičnou váhu. Iljin nalézá v Hegelovi podporu pro nezměrnou kulturu spekulace.
Umění a myšlení – Jan Bouzek,neuvedený,Márie Kratochvílová,Marie Černá
Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí či jsou nedostatečné. Soustřeďuje se přitom zejména na rané formy myšlení, které předcházely myšlení novověkému, i když v závěru publikace je stručně shrnut i následující vývoj. Proč je téma různých způsobů myšlení dnes tak naléhavé? Dnešní svět je z hlediska myšlenkových konceptů velice pestrý a rozrůzněný.
Češi a občanská společnost – Karel Müller,neuvedený
Filozofia a mystika, Duchovný vývoj človeka z hľadiska svetových náboženstiev – Slavomír Gálik,neuvedený
Človek – Boh alebo Zmysel života – Luc Ferry,Barbara Lášticová,Martina Šímová
Estetický slovník – Erich Mistrík,neuvedený
Estetický slovník je slovníkom estetiky ako vednej disciplíny. Je určený estetikom, filozofom, kultúrológom a odborníkom v ďalších humanitných vedách, učiteľom humanitných predmetov na všetkých stupňoch škôl, študentom vysokých škôl v týchto odboroch , záujemcom o dejiny umenia a o interpretáciu umeleckých diel, pracovníkom v umeleckom biznise a podobne. Nie je písaný temným vedeckým jazykom, ale bežnou slovenčinou, využijú ho preto aj stredoškolskí študenti a všetci záujemcovia o hlbší prienik d o povahy sveta estetických fenoménov. Obsahuje pojmy, s ktorými pracuje estetika, je základnou príručkou na každodenné použitie - nie výkladovým slovníkom. Autor pred obšírnym výkladom uprednostnil rýchlu a praktickú využiteľnosť slovníka.
Juliiny otázky a další eseje – Egon Bondy,Lumír Koliba,Irena Skoumalová
O duševním klidu – Lucius Annaeus Seneca,Václav Bahník
Čtvrtý svazek Senecových filozofických textů dovršuje edici jeho prozaického díla v českých překladech vydaných v AK. Dominantou tohoto závěrečného svazku je proslulá konsolace čili útěcha O duševním klidu. Její téma v dílčích pohledech doplňuje sedm ero dalších úvah. Kuriózním dodatkem je často samostatně vydávaná satira Apolokyntóza, zesměšňující zbožštění císaře Claudia. Vychází v edici Antická knihovna.