Filozofia
Kant und die biblische Offenbarungsreligion – Kant a biblické zjevené náboženství
Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako "soustředné kruhy". Sborník zkoumá různé aspekty tohoto vztahu: analyzuje pojmy jako zjevení nebo církev, zasazuje Kantovu filosofii do historického kontextu (Spalding) či mapuje vliv jeho eticko-náboženského myšlení (Cohen).
Chvála hranic – Konrad Paul Liessmann,Milan Váňa
Ve své nové knize vídeňský filozof Konrad Paul Liessmann sleduje hranice a rozlišování, bez nichž by ani jednotlivec ani společnost nebyli schopni přežít. Jeho jasné úvahy a reflexe se pnou od hranic mezi bytím a nicotou až k hranicím mezi zvířetem a člověkem, od politických a topografických hranic až k rozdílu mezi mládím a stářím, od diference mezi placenou prací a lidským jednáním až ke krizi, jež zachvacuje vše. Liessmannovi přitom jde vždy o člověka v jeho době, o rozhodující otázky politiky a společnosti, které si panující ideologie bezmezného překračování hranic vůbec neklade. Přeložil Milan Váňa.
Fenomenologie vnímání – Maurice Merleau-Ponty,Jakub Čapek
Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie. Merleau-Ponty domýšlí své východisko v úvahách o prostorovém, sexuálním, řečovém intersubjektivním rozměru tělesnosti, aby vyvodil důsledky pro klasická filosofická témata, jako je čas, myšlení či svoboda.
Filosofie jako přísná věda – Edmund Husserl
Po více jak sto letech poprvé do češtiny přeložený text Filosofie jako přísná věda je klíčový pro založení a pozdější zformování Husserlovy fenomenologie. Vznikl narychlo na přelomu roků 1910/11 a šlo o první větší Husserlovu publikaci od vydání Logických zkoumání (1900/01). Fenomenologickou metodu zde vymezuje proti „exaktně vědecké“ naturalistické filosofii na straně jedné a proti populární filosofii světového názoru na straně druhé. Programový a konfrontační charakter Husserlova textu slouží jako nejlepší uvedení do fenomenologie. V tomto textu se též objeví známá maxima „k věcem samým!“, jež platí za bojové heslo nejen husserlovské fenomenologie. Pozoruhodná je shodná situace, ve které se i po sto letech filosofie nachází, kdy na jedné straně čelí „exaktně vědecké“ evoluční psychologii a na straně druhé populární kulturologii a antropologii, jež nejsou nic než dědici filosofie světového názoru.
Plato’s Statesman
D´Alembertov sen – Denis Diderot,Vladimíra Komorovská,Viera Marušiaková
Filozofická trilógia D`Alembertov sen je postavená na dialógoch. Ich prostredníctvom sa predkladajú témy, ktoré sa rozvíjajú a vysvetľujú. D’Alembertov rozhovor s Diderotom pojednáva o rozporuplnej bytosti, nezodpovedajúcej žiadnemu bodu v priestore, o rozdieloch medzi človekom a sochou, o pohybe v premiesťovanom i nehybnom telese, o vzniku zárodku, o preexistencii zárodkov súvisiacej s prvopočiatkom živočíchov, o tom, že vedy vyjadrujú vzťah medzi prírodnými javmi, ktoré vyvodzuje príroda. D’Alembertov sen je konštruovaný ako rozhovor D’Alemberta, Julie de L’Espinasse a lekára Bordeua. D’Alembert blúzni o človeku, vesmírnom poriadku v prírode, o reťazci bez prázdneho miesta, zrode, žití a pominutí sa, ktoré znamená meniť formy. Doktor počúva a usudzuje, že výstredné úvahy sa takmer stotožňujú s reálnymi dejinami dnešných i budúcich živočíšnych druhov. Lekár sa na základe tejto témy pustí do rozhovoru s Juliou. D’Alembert precitne a zamieša sa do rozhovoru. Snivosť je špecifický prvok predstierania filozofických ideí.
Maurice Merleau-Ponty
Myšlení Maurice Merleau-Pontyho prošlo od jeho raných prací o vnímání složitým vývojem, vedoucím až k nezavršenému pokusu o vybudování ontologie smyslově vnímatelného. Předkládaný sborník, sestavený z větší části ze sekundárních textů předních merleau-pontyovských specialistů a doplněný ukázkami Merleau-Pontyho poznámek k přednáškám věnovaným pojmu založení, nabízí různé pohledy na problematiku vymezenou dvěma pojmy, které jsou pro pozdní Merleau-Pontyho myšlení určující: pojmy ideality a založení. Vzhledem k tomu, že právě uvažování o tematice spojené s těmito dvěma pojmy vedlo některé Merleau-Pontyho následovníky k vypracování vlastních fenomenologických projektů, lze tento svazek považovat nejen za průvodce pozdní Merleau-Pontyho filosofií, ale také za průhled do současné francouzské fenomenologie.
Bída relativismu – Raymond Boudon,Ivo Možný
Relativismus příliš lacině naznačuje, že opouštíme všechny verze projektu osvícenství a nemáme k němu žádnou alternativu. Kniha Raymonda Boudona brání tu verzi sociální vědy, jež neústí v pesimismu či nihilismu, částečně také proto, že Boudon oživuje ideu morálního cítění a obhajuje ideu vědění zdravého rozumu. Shrneme-li argumentaci této knihy do jedné věty, bude znít takto: Sociální vědy přinesly nesporně mnohé významné výsledky, ale také, zejména v posledních letech, přispěly k etablování chybně koncipovaných a problematických idejí, jež nezůstaly bez sociálních a politických následků.
Vojenské umenie – Niccolo Machiavelli,Pavol Koprda
V dobe Niccola Machiavelliho sa na politickej scéne diali neustále zmeny, ktoré prinášali jeho mestu a štátu Florencii mnohokrát pokoru. Počas svojho života sa Machiavelli snažil o zveľadenie svojho mesta a samostatnosť a nezávislosť Florencie od in ých mocností. Vo svojich snahách poukazoval na to, že každý štát musí mať schopné vojsko, armádu, ktorá dokáže odolávať nepriateľským tlakom a zabezpečí ochranu vlastného územia. Bol si vedomý, že úplatné žoldnierske armády, ktoré stoja raz na strane jedného, raz iného panovníka, nie sú riešením pri budovaní nezávislého štátu v Taliansku a že armáda by sa mala utvárať inak. Príklady na vybudovanie spoľahlivej armády, ktorá by dokázala ochrániť štát pred nepriateľskými vpádmi, Machiavelli nachádz al najmä v období starovekého Ríma. Svoje názory ucelene predkladá v diele Vojenské umenie. Systematicky v ňom prechádza všetky oblasti vojenstva a podáva nám obraz o tom, ako by sa malo vybudovať silné vojsko schopné plniť si svoje úlohy. Dielo nám poskytuje veľa informácií o vojenských otázkach obdobia renesancie a o pomeroch, ktoré v tých časoch vládli najmä vo Florencii. Súčasťou knihy je odborná štúdia Pavla Koprdu pod názvom Machiavelliho vzťah k vojenstvu. Prierezovo skúma celé Machiavell iho dielo a približuje nám jeho postoj k otázkam vojenstva. Slovenský text
Michel Foucault – Paul Rabinow,Hubert Dreyfus
Přestože studie H. L. Dreyfuse a P. Rabinowa je jednou z vůbec prvních knižních publikací věnovaných Michelu Foucaultovi, stále patří k těm nejdůkladnějším a nejoriginálějším knihám, které byly tomuto filosofovi kdy věnovány. Autoři systematicky zkoumají Foucaultovo – v době vydání jejich textu dosud neuzavřené – dílo, přičemž základním výchozím bodem se pro ně stává Foucaultův „metodologický“ spis Archeologie vědění. Na tomto základě potom vymezují Foucaultovo myšlení jak vůči strukturalismu, tak vůči hermeneutice, a interpretují všechny klíčové motivy Foucaultova teoretického projektu: teorii diskursu, subjektu, moci, rozdíl mezi archeologií a genealogií atd. Kniha je doplněna rozhovorem se samotným Foucaultem, a také jeho textem týkajícím se otázky moci.
Co je fenomén?
Fenomenologie se po druhé světové válce "přestěhovala" z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového. Tato problematika se dostala do centra fenomenologického myšlení ve Francii na počátku šedesátých let a od té doby se rozvíjela a rozvíjí zejména v kritickém dialogu s myšlením Edmunda Husserla.
Míšeňská právní kniha – Vladimír Spáčil,Libuše Spáčilová
Právní kniha, jíž se od 14. do počátku 18. století řídila města v oblasti dosahu magdeburského práva, u nás tedy v severních a středních Čechách a na severní a střední Moravě i ve Slezsku, vychází u nás poprvé. Vlastní edici uvádí obsáhlý komentář, pojednávající o vývoji magdeburského práva a o rukopisech užívaných v Olomouci, jež byla vrchní stolicí, na kterou se o naučení obracelo značné množství měst a městeček, k edici je připojen jazykový rozbor čtyř rukopisů majících vztah k Olomouci.
O spoločenskej zmluve – Jacques-Jean Rousseau,Miroslav Marcelli
Rozsahom malý spis osvietenského filozofa a proroka Francúzskej revolúcie Jeana-Jacqua Rousseaua (1712 – 1778) O spoločenskej zmluve alebo O princípoch politického práva z apríla 1762 je jedným z veľkých diel politickej teórie. Zadržaný francúzskou policajnou cenzúrou na ceste z Amsterdamu, kde vyšiel, mal byť pôvodne skonfiškovaný, ale vďaka priateľom sa do Francúzska predsa len dostáva. Spolu s ďalším dielom, románom Emil alebo O výchove, ktorý vyjde zanedlho, tam však spôsobuje rozhorčené prenasledovanie autora. Rousseau so svojimi dvoma „horúcimi zemiakmi“ v torbe uteká – pod ochranné krídla Fridricha II. Veľkého – panovníka, ktorý len prednedávnom nariadil pestovanie „amerických“ zemiakov vo svojom Prusku. Výzvou je hneď úvodná veta prvej knihy z prvej kapitoly O spoločenskej zmluve, ktorá predstavuje rétorické zatrúbenie: „Človek sa narodil slobodný, no všade je v okovách.“ Cieľom Rousseaua je spojiť politický a právny poriadok so sebaurčením všetkých. Ľud je suverénom v každej krajine a jeho práva sú neodnímateľné suverenita je vykonávanie spoločnej vôle: to je reč tretieho stavu, politických reforiem a revolúcií v Európe i mimo nej. Skutočná spoločenská zmluva, ale aj demokracia však môžu jestvovať iba v malých mestských štátoch. Aj pod touto myšlienkou sa dodnes skvie podpis „ženevský občan.“
Studie k filosofii Nelsona Goodmana
Desatero božích přikázání
Desatero přikázání patří k nejzávažnějším textům S tarého zákona. Jeho písemné podobě však předcházelo tisícileté ústní předávání krátkých, snadno zapamatovatelných ustanovení, tvořících základ pradávné boží smlouvy s izraelským lidem uzavřené na hoře S ínaji. O podobě a významu tohoto textu v biblických i kulturních dějinách lidstva pojednává v této knížce u nás známý, světově uznávaný teolog. Jednotlivé kapitoly v ní představují Desatero především jako předpoklad lidského života ve svobodě. U každého přikázání se autor nejprve zabývá konkrétní povahou naší víry v Boha a v druhé části naznačuje, jak by mohla inspirace tímto přikázáním přispět k pravdivému lidskému smýšlení a jednání.
Staroegyptské náboženství II.
Kniha se věnuje egyptskému pojetí člověka a lidství. Sleduje přitom strukturu navrženou již v prvním díle tak, aby bylo jasně patrné, že Egypťané nahlíželi na všechny kategorie světových bytostí (bohy, blažené zesnulé, žijící i panovníka) shodným způsobem. V úvodu se věnuje postavení lidské bytosti v rámci egyptské kosmologie a ve vztahu k ostatním bytostem. Dále přechází od problematiky stvoření člověka k motivu zrození a jeho náboženské interpretaci. Velký důraz je kladen také na pojetí „složek a projevů“ bytosti, a to jak za života člověka, tak po smrti. Publikace je tematicky završena rozborem egyptských představ o smrti a vzkříšení, přičemž se vrací na svůj začátek skrze téma smrti jako nového zrození.
Insígnie a akademické obrady Trnavskej univerzity – Adriana Krupová,Marián Manák
Používanie akademických insígnií a vykonávanie slávnostných obradov sa už od stredoveku spája s európskym univerzitným prostredním. Aj Trnavská univerzita v Trnave v duchu historických tradícii svojej predchodkyne - starobylej Trnavskej univerzity - ich s náležitou úctou zachováva a so stavovskou cťou naďalej pestuje.Inšpirácia k zostaveniu tejto publikácie vzišla pri koncipovaní monografie o dejinách pôvodnej i súčasnej Trnavskej univerzity, ktorá bola vydaná v roku 2010, keď sme si pripomínali 375 rokov od založenia univerzity kardinálom Petrom Pázmaňom. Zámerom autorov je pri príležitosti 20. výročia jej obnovenia podrobnejšie predstaviť akademickej obci i širšej verejnosti vývoj a používanie univerzitných insígnii súčasnej alma mater, medzi ktoré patria znak, pečatidlá, žezlá a reťaze rektora i dekanov, či odevy akademických hodnostárov - taláre.Publikácia zároveň približuje priebeh slávnostných obradov univerzity a jej fakúlt - imatrikulácie študentov, promócie absolventov bakalárskeho, magisterského a doktorandského štúdia, odovzdávanie titulu doctor honoris causa a tiež popisuje azda najpôsobivejší akademický obrad, akým je slávnostná inauurácia rektora univerzity alebo dekana fakulty. Práca obsahuje aj slovenské a latinské texty promočných a inauguračných sľubov.
O duši lékaře
Pociťovali jsme, že vstupujeme do výsostného hájemství, a těšili se, že dostaneme odpovědi na vtíravé a intimní otázky lidského bytí. Poznávání činnosti mozku bylo jednou z nich. Bylo nápadné, že jsme od našich učitelů nikdy neslyšeli slovo duše. Do sytosti se mluvilo o paměti, vědomí a v době uctívání učení I. P. Pavlova o vyšší nervové činnosti. Nejmilovanější učitelé nás nevtíravě vedli k respektu k lidské jedinečnosti, důstojnosti a k soucítění s bolestí. Spíš jsme vytušili, než poznávali, že své jednání podřizují „něčemu“. Snad se „to“ ostýchali vyslovit, aby to nerozfoukli.Vyzvat skupinu lékařů, aby se vlámali do „svého“, do toho, co mají skryto „uvnitř“, bylo opovážlivé. Řada z nich tak učinila.Pochopili, že slovo „duše“ je v našem pojetí zástupka. Jinak metafora, chcete-li.
Možné světy v humanitních vědách
Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu. Nobelova sympozia jsou sérií vědeckých konferencí na aktuální problémy vědeckého bádání v různých oborech, v tomto případě se zaměřením na problematiku fikčních světů. Pozoruhodná interdisciplinarita sborníku prokazuje relevanci a užitečnost teorie (sémantiky) možných světů pro širokou oblast lidského poznání a vědění (oddíly filozofie, lingvistika, literatura a umění, přírodní vědy), což dokládá i výběr autorů, významných vědců a filozofů 20. století.
Friedrich Nietzsche, bojovník proti svojej dobe – Rudolf Steiner,Patrícia Elexová
Práca rakúskeho mysliteľa Rudolfa Steinera Friedrich Nietzsche, bojovník proti svojej dobe je jednou z prvých monografií o Nietzschem vôbec. Už v predslove k nej Steiner explicitne formuluje svoj zámer vytvoriť ňou protiváhu k dodnes populárnej knihe Nietzscheho „priateľky“ Lou Andreas-Salomé Friedrich Nietzsche vo svojich dielach a postaviť sa tak proti psychologizácii, patologizácii a mystifikácii Nietzscheho osobnosti. Text svojej monografie Steiner člení na tri časti. V prvej načrtáva hlavné charakterové črty Nietzscheho osobnosti a ich vplyv na spôsob jeho myslenia. Ťažisková druhá časť je venovaná interpretácii kľúčového pojmu Nietzscheho filozofovania, pojmu nadčlovek. V záverečnej časti Steiner predstavuje genézu Nietzscheho myslenia. Ukazuje, akým spôsobom a prečo je Nietzsche vo svojich raných dielach ovplyvnený Schopenhauerom a Wagnerom, ako sa od nich postupne emancipuje a zbavuje sa ich idealistického vplyvu, až kým sa nakoniec nedopracuje k výrazovým prostriedkom primeraným svojmu vlastnému spôsobu myslenia a vnímania sveta. Text monografie dopĺňa spomienková reč, ktorú Steiner predniesol po Nietzscheho smrti v roku 1900.
Studia doctoralia Tyrnaviensia 2011
Zborník Studia doctoralia Tyrnaviensia 2011 vznikol ako výstup z 1. doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, ktorý sa premiérovo uskutočnil 11. mája 2011 v priestoroch fakulty. Napriek počiatočným, možno trochu rozpačitým očakávaniam sa ukázalo, že tradícia doktorandských dní, ktorá má na svetových univerzitách svoje pevné miesto, môže priniesť študentom doktorandského štúdia vzájomné obohatenie, vyvolať plodnú diskusiu, v mnohých prípadoch poukázať na interdisciplinaritu a metodologické prieniky skúmaných tém, a v neposlednom rade tiež poskytnúť príležitosť na nadviazanie osobných kontaktov, ktoré – ako sa ukázalo v anonymnom dotazníku – neraz u študentov absentujú. V čase, keď sa kladie nebývalý dôraz na vedecko–publikačnú činnosť doktorandov, sa vedenie Filozofickej fakulty rozhodlo poskytnúť priestor na prezentáciu vlastnej výskumnej práce a jej publikovanie vybraným študentom, ktorí boli v akademickom roku 2010/2011 v druhom ročníku interného doktorandského štúdia. Na základe odporúčania vedúcich zainteresovaných katedier a školiteľov vybrala redakčná rada dvanásť štúdií, ktoré reprezentujú päť vedných odborov, v nich je v súčasnosti na fakulte akreditované doktorandské štúdium. Konkrétne ide o dejiny a teóriu umenia a architektúry, klasickú archeológiu, sociálnu psychológiu, slovenské dejiny a systematickú filozofiu. Napriek rôznorodosti tém jednotlivých príspevkov, prístupov ku skúmanej problematike, ale aj rôzneho stupňa zrelosti či publikačných skúseností toho-ktorého autora, je zborník prezentáciou doktorandov Filozofickej fakulty a čitateľovi poskytuje možnosť utvoriť si predstavu o tematickom zameraní dizertačných prác na jednotlivých odboroch.
Intelektuálové – Paul Johnson
Pozor na intelektuály! Tak by mělo znít zásadní ponaučení z tragického dvacátého století, jež vidělo miliony a miliony nevinných lidí obětovaných v dalekosáhlých plánech na zlepšení podmínek a kvality lidstva. Kdo jsou lidé, kteří připravovali myšlenkové podhoubí pokrokového, nového a lepšího světa? Vzdělanci a učenci? Nikoli. Většinou nadaní umělci, ale zároveň idealisté a kazatelé světské Utopie, a vždy velcí rétoři a geniální psavci, stačí si vzpomenout na Marxe: "soukromý majetek je krádež a proletariát může ztratit jen své okovy." Johnson ve své nejslavnější a kontroverzní knize (aby ne, když je tolik potrefených) ukazuje brilantně na životě a díle známých osobností, jako Rousseau, Shelley, Marx, Ibsen, Tolstoj, Hemingway, Russell, Brecht, Sartre, Mailer, Chomsky a mnoho dalších, tu nejhorší z lidských nemocí, intelektualismus. Ono zvláštní přesvědčení polovzdělanců, že jsou povoláni rozumět všemu - morálce, politice, ekonomii, náboženství, filosofii i dějinám a světu, a ze svých amatérských představ si utkají syntézu světonázoru, jako by nevěděli, že lidské vědění je omezené a odbornost v jedné věci neznamená autoritu v disciplině odlišné. Co ale u kazatelů nového, lidštějšího světa překvapí nejvíc, je tak častá nelidskost a podlost jejich soukromého života, někdy dosahující až monstrózních rozměrů.
Stromata VI – Klement Alexandrijský,Miroslav Šedina
Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii. Podobně jako židovský zákon je také filosofie součástí božské ekonomie spásy, projevem řecké zbožnosti, který odpovídal možnostem lidského poznání před příchodem Krista. Klement na jedné straně přitakává novozákonní výzvě neuctívat Boha „po způsobu Řeků“, na druhé straně však nachází v postupech řecké filosofie a věd celou řadu motivů, jejichž skutečný význam lze odkrýt teprve na půdě gnostického poznání. Řecko-české vydání, úvod, překlad a poznámky M. Šedina.
