Filozofia
Filozofická reflexia náboženského dialógu v stredoveku – Martin Vašek
Monografia si kladia dva ciele. Prvým je analyzovať a priblížiť pohľad vybraných stredovekých autorov na pluralitu náboženstiev, ich spôsob obhajoby kresťanstva ako pravého náboženstva a konfrontáciu s inými náboženstvami. Druhým cieľom je prihliadnuť k niektorým súčasným interpretáciám a komentárom ich myslenia. Stredovekí autori uvažovali o dialógu náboženstiev a niektorí koncipovali fiktívne náboženské dialógy. Zároveň ich diela môžu byť chápané ako príspevok do veľkého intelektuálneho dialógu stredovekej Európy.
Nemecká filozofická terminológia – Renáta Kanichová
Koncepčným zámerom práce je vyplniť medzeru v oblasti lingvistického výskumu terminologic-kého fondu filozofie a vytvoriť metodologickú platformu pre aplikovaný lingvistický výskum filo-zofickej terminológie. Terminologický aparát filozofie, vzhľadom na jeho špecifický charakter, ktorý je determinovaný širokou poznatkovou bázou filozofie, rôznorodými ideovými prúdmi a kon-cepčnými osobitosťami, nebol doteraz synchrónno-lingvisticky skúmaný. Cieľom tejto knihy je predstaviť viacaspektovú typologickú analýzu filozofickej terminológie (Schnädelbach, Holata, Kanichová) a na ňu nadväzujúci sémantický rozbor čiastkového súboru nemeckej filozofickej ter-minológie 20. storočia. Základom analýzy je systémová a sémantická korelácia odbornej a bežnej lexiky – jej jadro tvorí atraktívny sémantický potenciál vybraných nemeckých termínov a genetická súvislosť s paralelnými bežnými jednotkami nemeckého spisovného jazyka. V práci je so zreteľom na predmet skúmania uplatnený interdisciplinárny prístup. Zvolený metodický postup v empirickej časti práce reflektuje nové tendencie v riešení zložitého vzťahu jazyka a myslenia a opiera sa o ex-planačný potenciál troch jazykovedných disciplín: náuku o terminológii (Horecký, Wüster), lexi-kálnu sémantiku (Dolník, Lutzeier) a lexikografiu (Buzássyová). Prínos práce sa odráža v jej nároč-nom tematickom a koncepčnom poňatí, kombinovanom štrukturalisticko-kontextovo-konceptualistickom prístupe a v neposlednom rade v sprostredkovaní kľúča na riešenie dôležitých translatologických problémov.
Jazyky reprezentace 2 – Kolektív autorov,Vladimír Papoušek
Kolektivní monografie Jazyky reprezentace tematicky i autorsky navazuje na stejnojmennou knihu, vydanou v roce 2012. Prezentuje dvacet českých či anglicky psaných studií, které se z různých úhlu pohledu zabývají tématem vyznačeným podtitulem Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literatuře a popkultuře. První část knihy se z teoretické perspektivy soustředí na vztah literární reprezentace a moci, problematiku reprezentace v díle Wolfganga Isera, na Cervantesova Dona Quijota, Nemoc času Roberta Pazziho či na otázku literárního kánonu. Část druhá tematizuje reprezentaci nacionality v české literatuře devatenáctého a dvacátého století: jejím tématem jsou obrazy amerických Čechů, eugenika v české literatuře, otázky nacionality a internacionality nebo reprezentace češství a židovství v textech Viktora Fischla. Závěrečná část pak ohledává otázky reprezentace, moci a nacionality za hranicemi české literatury i za hranicemi tzv. vysokých uměleckých žánrů: jejím tématem se stávají strategie jazykové konverze autorek, které tvoří v cizím jazyce i prostředí, Waverley Waltera Scotta, proměny reprezentace ruské identity, obrazy polských ekonomických migrantů i fiktivní turistický průvodce východoevropskou republikou Molvania.
Kapitoly z analytické filosofie – Jaroslav Peregrin
Rozkvétání ibišku – Zdeněk Neubauer
Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností. Zatímco ustavenou skutečností se zabývá v knize Písmo, počet, pořadí v tomto drobném díle inspirovaném rozkvétáním ibišku se zabývá povstáváním a jevením přirozeného tvaru, který není utvářen ani skládán a je svým vlastním vznikem – tvarem sebeutváření. Projevem tohoto tvůrčího dění, výrazem plynulého vznikání ze sebe je tělesná PODOBA, jejíž proměny nelze spatřit (neboť podoba povstává časem, nikoliv v čase), přesto je lze zakusit.
Cesta za hranice hmotného světa – Jiří Novák
Lidé si byli od pradávna vědomi existence něčeho, co skrytě řídí jejich osudy i celý tento svět. Postupně vznikaly systémy víry v různé nadpřirozené bytosti. Do opozice proti náboženství nastoupila věda, dopustila se však zásadního omylu – zcela odmítla existenci skrytého duchovního pozadí světa. Potřebujeme nový přístup k životu, k druhým lidem, vůči přírodě i planetě Zemi. Potřebujeme najít cestu odlišnou jak od materialismu, tak také od náboženství. Cestu, která nám umožní pochopit, podle jakých principů skutečně funguje neviditelná duchovní rovina našich životů. Říká se tomu „duchovní (spirituální) cesta životem“. Jedině při takovém způsobu života dokážeme odhadnout, jaké následky můžeme očekávat v reakci na naše jednotlivé činy. Duchovní cesta není zde na Zemi novinkou. Ukazuje se však, že mnohé z toho, co platilo pro dávné civilizace na Zemi, již pro dnešní lidstvo neplatí. Máme jiné možnosti, jinou hmotnou a duchovní výbavu. Tato první kniha je úvodem do spirituální problematiky týkající se dnešního člověka.
Porozumenie slobody u S. Kierkegaarda a C. S. Bartnika – Zuzana Blažeková
Križujúc Kongens Nytorv v Kodani, tak obľúbené miesto pre Kierkegaardove prechádzky, ma zastavila pani predávajúca ruže a ponúkla mi jednu z nich. Z ničoho nič som stála pred štyrmi rôznymi druhmi ruží a nevedela som, ktorú si vybrať. Nakoniec som si vybrala a pobrala sa ďalej. Cestou som začala rozmýšľať, či som si nemala vybrať buď inú farbu, alebo o niečo menej rozkvitnutú ružu. Neskôr som usúdila, že som vlastne najviac chcela takú ružu, ktorá ani nebola na výber. A nakoniec mi napadlo, že som vôbec nechcela ružu. Tak či onak, ruža v mojej ruke ma nijako neuspokojila. Či toto je sloboda? Vybrať si niečo z ponúknutých možností a potom nielenže ľutovať svoj výber, ale aj samotnú možnosť výberu? Po určitom čase som sa prechádzala po centre „mesta draka“, Krakova. Zo stien starých budov v židovskej štvrti na mňa doslova kričali obrovské nápisy. Všetky z nich boli úpenlivým volaním po nezávislosti a slobode. Stále tam bola prítomná silná spomienka z vojny. Či toto je sloboda? Oslobodenie sa spod vonkajšieho nátlaku? Ľudský život je neustálym tokom, nedá sa zastaviť. Každodennosť je dvojaká: buď je nudná, alebo je turbulentná. Buď sa nudíme, alebo nevieme kam skôr „skočiť“. Pri našom rozhodovaní, výberoch a skutkoch máme skúsenosti s viacerými druhmi čiastkovej či čiastočnej slobody. Ale ktorá z toho množstva slobôd je tá „pravá“? Kedy človek môže zodpovedne povedať, že našiel zmysel života vo svojej slobode?
Banalita zla ako ohrozenie zmysluplnosti ľudského konania – Ondrej Čechvala
Jadrom tejto práce je pokus o rozpracovanie termínu banálne zlo, ktoré po prvý krát použila Hannah Arendtová v súvislosti s Adolfom Eichmannom. Z interpretácie Arendtovej chápania zla sa pozornosť presúva na skúmanie konformizmu, vstupu kritéria efektivity do ľudského konania a absolutizácie jednej hodnotovej perspektívy. Novosť banálneho zla a základný odklon od tradičných výkladov spočíva v tom, že toto zlo nepáchajú jednotlivci motivovaní túžbou po moci, ale obyčajní ľudia, ktorí si svedomito plnia svoje povinnosti vymedzené ich sociálnou rolou a úlohou v spoločnosti. Na pozadí tohto problému sa v práci postupne rozvíja výklad etického konania, ktoré je konfrontované s bezmyšlienkovitým nasledovaním morálnych pravidiel. Na základe výkladu etiky v Aristotelovom diele Etika Nikomachova je pojem etiky rozšírený o existenciálnu štruktúru zmyslu ľudského konania. Takéto chápanie etiky kladie do popredia namiesto absolútneho zmyslu (akým bola pre Eichmanna povinnosť voči Vodcovej vôli), pluralitu partikulárnych zmyslov, ktoré sa vyjavujú až v konkrétnej situácii ľudského konania. Táto pluralita poukazuje na hodnotovo nejednoznačný charakter nášho konania a potrebu zohľadňovať medze a konečnosť nášho rozumenia svetu.
Helios – Šebo Peter
Súbor filozofických úvah v slovenskom jazyku a básní v angličtine, tematicky rozdelených do 11. kapitol, ktoré sú odrazom 10. rokov duchovného rastu a intelektuálneho rozvoja autora. Kniha sa vyznačuje svojím smerovaním, kedy obidve jej časti „mapujú“ vývoj autorovho myslenia a cítenia od prevažne existenciálne orientovanej, na sebapoznanie zameranej prvej časti k vyzretejšej tvorbe druhej časti, a témam individuálnej a spoločenskej zodpovednosti, či praktického rozmeru sebapoznania s nádychom morálnej filozofie. Helios, ako personifikácia slnka, a jeho cesta stúpania na svoj zenit a následného zostúpenia z neho, je metaforickým vyjadrením úskaliami a protikladmi „vydláždenej“ cesty človeka za sebou samým – vôľou k východu (prebudeniu) a akceptáciou západu (vyhasnutia).
Kněžské puzzle – Pavel Moravec
Kniha volně navazuje na autorovu prvotinu Mozaika. Úvahy pramenící z hledání odpovědí na provokující otázky (vyšla v nakl. Cesta r. 2013). Čtenář opět nalezne řadu různorodých zamyšlení, která vznikla jak úpravou autorových kázání, tak byla napsána přímo pro tuto publikaci. Vzniklé eseje se snaží ?přeložit? křesťanské poselství obyčejným lidem naší doby. Autor se pohybuje na pomyslné hranici mezi psychologií a teologií. Snaží se však nenápadně dokázat, že se nejedná o dva oddělené a vzájemně si konkurující světy, ale o dva pohledy na lidskou existenci, které se překrývají více, než by se na první pohled mohlo zdát...
