Filozofia
Hledání duše zítřka – Karel Floss
Vybrané texty filosofa, vysokoškolského učitele a překladatele Karla Flosse jsou svědectvím o duchovním proudění v českých zemích v druhé polovině minulého století, ale též na úsvitu nových časů po sametové revoluci. Za vytrvalým hledáním nadějnější cesty stojí osobnosti na první pohled sice stěží slučitelné (M. Habáň, J. L. Fischer, H. Küng), autor je však přesvědčen, že nakonec je pro všechno jeho úsilí směrodatná starost o osud křesťanství či ještě přesněji Ježíšovy věci. Též proto se odvažuje nazvat svou antologii Hledání duše zítřka. Flossův duchovní vývoj byl zásadně ovlivněn ekumenickým seminářem v pražských Jirchářích – dnes sní o tom, aby se podobné iniciativy opět staly jedním ze zdrojů nadějnější budoucnosti.
Mlčanie, bytie, jazyk – Jozef Fekete
Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, tak potom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie. Titulný triptych Mlčanie, bytie, jazyk je myšlienkovým svetom, ktorý sa pýta na spojitosť bytia a jazyka. Táto otázka je v prvom rade kladená filozofovi bytia, Heideggerovi a filozofovi jazyka, Wittgensteinovi, ako dvom emblematickým postavám súčasného západného myslenia. Autor hľadá pravdu bodu stretu, ktorým je skúmaný pojem mlčanie. Mlčanie ako hranica bytostno-jazykovej pravdy. Takto napr. Kantom nastavené hranice metafyzickej poznateľnosti sveta, alebo Derridom dekonštruktívne skúmané hranice západnej metafyziky, či aj Quineová problematika ontologickej relativity sú volané, nie nepodobne ako iné jazykovo-bytostné poriadky, pred súd pravdy o ich opodstatniteľnosti. V znení Parmenidovej tézy "Byť a myslieť je to isté" sa miesto tejto pravdy situuje k bodu stretu ontologickosti - bytia a jazykovosti - myslenia. Možno azda mĺkvo prepočuť túto naliehavosť?
Kapitoly zo súčasnej filozofie náboženstva – Martin Vašek
Filozofia náboženstva sa zaoberá filozofickou reflexiou a výkladom náboženských fenoménov. Vymedzuje zároveň i vzťah filozofie a náboženstva. Autor sa v knihe zaoberá vybranými problémami súčasnej kontinentálnej filozofie náboženstva. Všíma si otázky, prístupy a metódy dnešných "filozofií náboženstva". Spoločným znakom vybraných autorov - J.-L. Mariona, G. Vattima, O. Fundu, T. Halíka, J. Polákovej, S. Žižeka - je interpretácia kresťanského posolstva, ktorá má diferencované podoby. Rámec a horizont autorov tvorí postmetafyzická epocha, v ktorej sa pôvodné filozoficko-náboženské témy riešia novým spôsobom. Náboženstvo je výrazný fenomén, ktorý pre filozofiu vždy bol a stále zostáva významným predmetom reflexie. Kniha je určená študentom vysokých škôl, no otvára priestor i pre širšiu čitateľskú verejnosť.
Maurice Merleau-Ponty
Myšlení Maurice Merleau-Pontyho prošlo od jeho raných prací o vnímání složitým vývojem, vedoucím až k nezavršenému pokusu o vybudování ontologie smyslově vnímatelného. Předkládaný sborník, sestavený z větší části ze sekundárních textů předních merleau-pontyovských specialistů a doplněný ukázkami Merleau-Pontyho poznámek k přednáškám věnovaným pojmu založení, nabízí různé pohledy na problematiku vymezenou dvěma pojmy, které jsou pro pozdní Merleau-Pontyho myšlení určující: pojmy ideality a založení. Vzhledem k tomu, že právě uvažování o tematice spojené s těmito dvěma pojmy vedlo některé Merleau-Pontyho následovníky k vypracování vlastních fenomenologických projektů, lze tento svazek považovat nejen za průvodce pozdní Merleau-Pontyho filosofií, ale také za průhled do současné francouzské fenomenologie.
Bída relativismu – Raymond Boudon,Ivo Možný
Relativismus příliš lacině naznačuje, že opouštíme všechny verze projektu osvícenství a nemáme k němu žádnou alternativu. Kniha Raymonda Boudona brání tu verzi sociální vědy, jež neústí v pesimismu či nihilismu, částečně také proto, že Boudon oživuje ideu morálního cítění a obhajuje ideu vědění zdravého rozumu. Shrneme-li argumentaci této knihy do jedné věty, bude znít takto: Sociální vědy přinesly nesporně mnohé významné výsledky, ale také, zejména v posledních letech, přispěly k etablování chybně koncipovaných a problematických idejí, jež nezůstaly bez sociálních a politických následků.
Vojenské umenie – Niccolo Machiavelli,Pavol Koprda
V dobe Niccola Machiavelliho sa na politickej scéne diali neustále zmeny, ktoré prinášali jeho mestu a štátu Florencii mnohokrát pokoru. Počas svojho života sa Machiavelli snažil o zveľadenie svojho mesta a samostatnosť a nezávislosť Florencie od in ých mocností. Vo svojich snahách poukazoval na to, že každý štát musí mať schopné vojsko, armádu, ktorá dokáže odolávať nepriateľským tlakom a zabezpečí ochranu vlastného územia. Bol si vedomý, že úplatné žoldnierske armády, ktoré stoja raz na strane jedného, raz iného panovníka, nie sú riešením pri budovaní nezávislého štátu v Taliansku a že armáda by sa mala utvárať inak. Príklady na vybudovanie spoľahlivej armády, ktorá by dokázala ochrániť štát pred nepriateľskými vpádmi, Machiavelli nachádz al najmä v období starovekého Ríma. Svoje názory ucelene predkladá v diele Vojenské umenie. Systematicky v ňom prechádza všetky oblasti vojenstva a podáva nám obraz o tom, ako by sa malo vybudovať silné vojsko schopné plniť si svoje úlohy. Dielo nám poskytuje veľa informácií o vojenských otázkach obdobia renesancie a o pomeroch, ktoré v tých časoch vládli najmä vo Florencii. Súčasťou knihy je odborná štúdia Pavla Koprdu pod názvom Machiavelliho vzťah k vojenstvu. Prierezovo skúma celé Machiavell iho dielo a približuje nám jeho postoj k otázkam vojenstva. Slovenský text
Tajemství jednoduché cesty – Mabel Katz
Kniha Tajemství jednoduché cesty byla pro Mabel Katz výchozím bodem. Po jejím vydání začala moderovat vlastní rozhlasové a televizní pořady. V současné době vede úspěšné a žádané kurzy a semináře po celém světě. Strávila dvanáct let intenzivním učením u mistra Ihaleakalá Hew Lena a dnes je Mabel Katz považována za přední autoritu na učení ho´oponopono. Její jednoduchý a vytříbený styl přesahuje jazykovou bariéru.
Ideje a slova – Lenka Karfíková
Kniha s podtitulem "Studie k Augustinovi, Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi" obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času. Přílohu tvoří Abelardův výklad obecnin podle Logica „Ingredientibus“.
Michel Foucault – Paul Rabinow,Hubert Dreyfus
Přestože studie H. L. Dreyfuse a P. Rabinowa je jednou z vůbec prvních knižních publikací věnovaných Michelu Foucaultovi, stále patří k těm nejdůkladnějším a nejoriginálějším knihám, které byly tomuto filosofovi kdy věnovány. Autoři systematicky zkoumají Foucaultovo – v době vydání jejich textu dosud neuzavřené – dílo, přičemž základním výchozím bodem se pro ně stává Foucaultův „metodologický“ spis Archeologie vědění. Na tomto základě potom vymezují Foucaultovo myšlení jak vůči strukturalismu, tak vůči hermeneutice, a interpretují všechny klíčové motivy Foucaultova teoretického projektu: teorii diskursu, subjektu, moci, rozdíl mezi archeologií a genealogií atd. Kniha je doplněna rozhovorem se samotným Foucaultem, a také jeho textem týkajícím se otázky moci.
Co je fenomén?
Fenomenologie se po druhé světové válce "přestěhovala" z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového. Tato problematika se dostala do centra fenomenologického myšlení ve Francii na počátku šedesátých let a od té doby se rozvíjela a rozvíjí zejména v kritickém dialogu s myšlením Edmunda Husserla.
Míšeňská právní kniha – Vladimír Spáčil,Libuše Spáčilová
Právní kniha, jíž se od 14. do počátku 18. století řídila města v oblasti dosahu magdeburského práva, u nás tedy v severních a středních Čechách a na severní a střední Moravě i ve Slezsku, vychází u nás poprvé. Vlastní edici uvádí obsáhlý komentář, pojednávající o vývoji magdeburského práva a o rukopisech užívaných v Olomouci, jež byla vrchní stolicí, na kterou se o naučení obracelo značné množství měst a městeček, k edici je připojen jazykový rozbor čtyř rukopisů majících vztah k Olomouci.
Hodnoty a postmoderna – Peter Kondrla
Filozofie pro každého – Karel Pezidr
Věda poskytuje vědění spolehlivé, ale oborově omezené. Filosofie oborovou omezenost překonává, avšak její spolehlivost trpí nejednotností filosofických přístupů a stanovisek. Publikací Filosofie pro každého se otevírá především pohled na příčiny této nejednotnosti. Ty spočívají ve vlastnostech lidského psychiky, které se nutně promítají i do jedné z klíčových filosofických otázek - do otázky poznání. Kniha není pouze od bornou filosofickou studií. Je psána tak, aby byla přístupná širokému okruhu čtenářů. Umožňuje proniknout do jádra filosofických problémů, a to obecně schůdnou, odborně nenáročnou cestou.
Ner micva – Rabi Löw
Spis rabi Löwa - Ner micva (Světlo příkazu) - se věnuje tématu osmideního svátku Chanuka. Z Maharalova pohledu nebyly události Makabejského povstání izolovanou epizodou židovských dějin. Vždyť nic na světě se neděje náhodně, a tím méně pak události spjaté s židovským národem, Tórou a Chrámem. Jednotlivé, zdánlivě nesouvisející detaily skládá Maharal do celistvého obrazu, v němž ani ta nejmenší maličkost nenarušuje dokonalost řádu. Maharal před námi odkrývá velkolepý scénař, zakotvený již v okamžiku stvoření světa, a při hledání odpovědi na palčivé otázky se vydává k samotným kořenům judaismu, k tanachickým textům a jejich výkladům.
Inštitucionalizmus – Ota Weinberger
Pravidlá a reálie šachovej hry určujú rovnako určité hracie povinnosti (ktoré sa realizujú pri vstupe do hry s partnerom), ako aj možnosti hracích konaní, ale nie faktické rysy partie. Rozhodnutie o konaní závisí od rozhodnutia hráča, ktorý si vyber á z triedy možných ťahov. Je dôležité poukázať na to, že výber ťahu (hracieho programu alebo výseku programu, napr. trojťažky) je určovaný iným druhom pravidiel - strategickými šachovými pravidlami. Analogicky to platí aj pre konanie v rámci iných sy stémov noriem. Právne pravidlá a právne inštitúcie tvoria len rámec konania osôb. Ciele sledované určitou osobou, jej preferencia a pravidlá úspešného spôsobu konania (prirodzene, vo vzťahu k cieľom a preferenciám) určujú rozhodovanie a konanie.
O spoločenskej zmluve – Jacques-Jean Rousseau,Miroslav Marcelli
Rozsahom malý spis osvietenského filozofa a proroka Francúzskej revolúcie Jeana-Jacqua Rousseaua (1712 – 1778) O spoločenskej zmluve alebo O princípoch politického práva z apríla 1762 je jedným z veľkých diel politickej teórie. Zadržaný francúzskou policajnou cenzúrou na ceste z Amsterdamu, kde vyšiel, mal byť pôvodne skonfiškovaný, ale vďaka priateľom sa do Francúzska predsa len dostáva. Spolu s ďalším dielom, románom Emil alebo O výchove, ktorý vyjde zanedlho, tam však spôsobuje rozhorčené prenasledovanie autora. Rousseau so svojimi dvoma „horúcimi zemiakmi“ v torbe uteká – pod ochranné krídla Fridricha II. Veľkého – panovníka, ktorý len prednedávnom nariadil pestovanie „amerických“ zemiakov vo svojom Prusku. Výzvou je hneď úvodná veta prvej knihy z prvej kapitoly O spoločenskej zmluve, ktorá predstavuje rétorické zatrúbenie: „Človek sa narodil slobodný, no všade je v okovách.“ Cieľom Rousseaua je spojiť politický a právny poriadok so sebaurčením všetkých. Ľud je suverénom v každej krajine a jeho práva sú neodnímateľné suverenita je vykonávanie spoločnej vôle: to je reč tretieho stavu, politických reforiem a revolúcií v Európe i mimo nej. Skutočná spoločenská zmluva, ale aj demokracia však môžu jestvovať iba v malých mestských štátoch. Aj pod touto myšlienkou sa dodnes skvie podpis „ženevský občan.“
Hádání v hospodě – Petr Vopěnka
Kniha profesora Petra Vopěnky Hádání v hospodě je mimořádně zdařilým příkladem živého neakademického filosofování. Rámec „totalitní hospody“ autorovi posloužil nejen jako připomínka života doby minulé, ale i jako východisko k vyjádření řady originálních a hlubokých myšlenek určených pro naši současnost. Neobyčejně podnětné, živě psané a myšlenkově dramatické dialogy tak potěší každého, kdo dokáže prožít radost z poznávání. Prorežimní vědec-technokrat, samorostlý myslitel topič, farář bez státního souhlasu a starý zahradník zde diskutují o povaze reality, smyslu vědy, buddhistické nirváně, středověké vizi vesmíru, duchovním životě rostlin a o řadě dalších pozoruhodných věcí. I sem, do světa hospody, však stále naléhavěji vstupuje vnější svět: cenzura, zákaz pobytu, Charta 77. Příběh hledání pravdy vrcholí a oba světy se nakonec prolnou. Co bude dál? Prof. Petr Vopěnka DrSc. je světoznámým matematikem a polistopadovým ministrem školství. Do povědomí širší veřejnosti se dostal svým monumentálním filozofickým dílem Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Je také držitelem ceny Vize 97 nadace Dagmar a Václava Havlových.
Studie k filosofii Nelsona Goodmana
Desatero božích přikázání
Desatero přikázání patří k nejzávažnějším textům S tarého zákona. Jeho písemné podobě však předcházelo tisícileté ústní předávání krátkých, snadno zapamatovatelných ustanovení, tvořících základ pradávné boží smlouvy s izraelským lidem uzavřené na hoře S ínaji. O podobě a významu tohoto textu v biblických i kulturních dějinách lidstva pojednává v této knížce u nás známý, světově uznávaný teolog. Jednotlivé kapitoly v ní představují Desatero především jako předpoklad lidského života ve svobodě. U každého přikázání se autor nejprve zabývá konkrétní povahou naší víry v Boha a v druhé části naznačuje, jak by mohla inspirace tímto přikázáním přispět k pravdivému lidskému smýšlení a jednání.
Francouzská epistemologie – Miloš Kratochvíl
Prudký rozvoj vědy v devatenáctém století vyostřil polarizaci filosofického myšlení. Z jedné strany byla věda nekriticky glorifikována jako jediný způsob nabývání pravdivého poznání, z druhé strany byla kritizována za to, že neproniká k podstatě skutečnosti. Francouzská epistemologie počátku 20. století toto dilema překonává. Hodnotu vědy obhajuje, ale odmítá její pozitivistický obraz. Představitelé této tradice se při tom velmi často opírají o studium dějin vědy a mnohdy i o psychologické základy vědeckého poznání. Filosoficky čerpají z karteziánského myšlenkového dědictví a z proměn francouzské spiritualistické filosofie v posledních dekádách 19. století. Francouzská epistemologie v současnosti patří mezi nejvlivnější filosofické tradice a tvoří jeden z pilířů filosofie vědy.
Predsokratovci a Platón – Kolektív autorov
Prvý z desiatich zväzkov Antológie z diel filozofov je venovaný antickej filozofii, približne obdobiu od 6. do 4. storočia pred n. l. Obsahuje jednak zlomky z predsokratovcov, jednak Platónove filozofické dialógy. Fragmenty z diel prvých gréckych mys liteľov (Táles, Anaximandros, Anaximenes, Pytagoras, Alkmaion, Filolaos, Xenofanes, Herakleitos, Parmenides, Zenón, Melissos, Empedokles, Anaxagoras, Leukippos, Demokritos, Protagoras, Gorgias, Prodikos a iní) dokumentujú začiatky európskeho myšlienk ového vývinu od prvého veľkolepého pokusu o výklad sveta z neho samého, cez úsilie vyložiť svet aj z jeho kvantitatívnej stránky, až po obdobie, v ktorom sa ústredným predmetom záujmu už nestáva skúmanie prírody, ale človek, spoločnosť, a najmä ontol ogická problematika. celý vývin dokresľuje výber filozofických dialógov z vrcholného obdobia Platónovej činnosti.
Parmenidova filozofie – Záviš Kalandra
Parmenidova filosofie je prvním uceleným knižním textem levicového intelektuála Záviše Kalandry. Vznikl v polovině dvacátých let 20. století coby dizertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ovšem před obhajobou jej Kalandra stáhl a nikdy tak své doktorské studium nedokončil. V originální studii Kalandra soustředí svou pozornost na vývoj tzv. předsokratovské filozofie, zejména pak na filozofa, jejž sám považuje za mezník – Parmenida. Kalandra v úvodu práce odsuzuje dosavadní výzkum fragmentů Parmenidova díla jako ahistorický a za svůj cíl si klade nápravu chyb, jež jsou při výkladu předsokratovské filozofie činěny. Analýza vyrůstá z historických a dialekticko-materialistických pozic, nepřehlédnutelný je autorův holistický přístup a také jistá adorace pohybu, resp. vývoje. Interdisciplinární analýza dochovaných fragmentů Parmenidových úvah zůstává i po pětaosmdesáti letech nejvýraznějším příspěvkem vzniklým v českém intelektuálním prostředí a představuje stále intelektuálně podnětný vklad do debat filozofických, historických i kosmologických.
Přítomnost Boha v dějinách – E Fackenheim
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.
Člověk v pokorném závazku vůči světu – Zdenka Sokolíčková
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus; druhý pojednává o fenoménu takzvaného znovuzakouzlení světa na základě rozboru díla Maxe Webera a třetí nese název Přijetí závazku vůči životu a je syntézou učení Alberta Schweitzera a Hanse Jonase. Pokorný závazek vůči světu má být pro současnou západní společnost vodítkem k ekologicky odpovědnému uvažování o člověku jako faktoru proměn na tváři Země. Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D. M.A. (*1983 v Novém Městě na Moravě) vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a evropská kulturní studia na Rijksuniversiteit Groningen v Nizozemí a Univerzitě Palackého v Olomouci. Zajímá ji dynamika vztahu lidského světa a světa přírodního, především v souvislosti se změnami, jimiž dnes prochází západní kultura. V současné době pracuje jako odborná asistentka na katedře kulturních a náboženských studií na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.