Karel Richter
Ave Caesar II – Karel Richter
Po mezihře v roli správce hispánské provincie se Caesarovi povedl mistrný tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito na svou dobu nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát. Tato spolupráce Caesarovi vynesla osmileté dobrodružství v Galii, které z něj po následující staletí učinilo legendu. Pokořil vzpurné Helvéty, odrazil germánské Sueby, učinil smělý výpad za Rýn a úspěšně obsazoval celou Galii. Crassova smrt v boji s Parthy roku 53 př. n. l. začala rdousit už tak skomírající římskou republiku. Události následujících deseti let měly impérium přetvořit tak jako žádné předtím. Během této doby Caesar čelil celogalské vzpouře, podlehl mu mocný Vercingetorix, podařilo se mu napadnout do té chvíle pro Řím nedotknutelnou Británii a osudovou se mu stala láska s egyptkou královnou, jejíž jméno je pro čtenáře tak známé jako jméno velikého Caesara. Ano, Kleopatra, osudová žena mocných mužů Říma.
Stalin, nebo Trockij? – Karel Richter
Odborná a populárno-náučná literatúra, História, vojnová literatúra, Pantarhei, Knihy, Svetové dejiny, dejiny štátov
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy. Doslova apokalyptickou podobu má v tomto kontextu příběh vražedné mocenské rivality revolučních vůdců Stalina a Trockého. Před čtenáři se otevírá strhující řetěz zrady, podlosti, zločinů, násilností, mučení a skoro nepochopitelné nenávisti - a to doslova až za hrob.
Hrdinové Československa – Karel Richter,Roman Cílek
Odborná a populárno-náučná literatúra, História, vojnová literatúra, Pantarhei, Knihy, Vojnová literatúra - ostané
Historické drama volyňských Čechů – Karel Richter
Odborná a populárno-náučná literatúra, História, vojnová literatúra, Pantarhei, Knihy, Svetové dejiny, dejiny štátov
Již bezmála jeden a půl století se odehrává nevšední příběh volyňských Čechů, příběh plný nadějí, dramatických zvratů, hrdinství i tragédií. Nalezneme v něm osudy lidí i vesnic, které na Volyni vlastníma rukama vybudovali a přivedli k rozkvětu, aby pak ve zlých dobách výsledky své práce s nemalým úsilím znovu a znovu hájili. Mnohé osobnosti z této významné krajanské komunity, dodnes na Ukrajině žijící, stály u samých počátků prvního i druhého československého odboje v zahraničí. tisíce volyňských Čechů bojovaly a umíraly se zbraní v ruce za obnovu samostatnosti a svobodu své původní vlasti. Řada z nich se do ní také po druhé světové válce vrátila s perspektivou nových začátků, avšak jejich plány záhy přervala násilná kolektivizace. Autor ve svém vyprávění spojil fundovaný pohled zkušeného historika a zároveň člověka, který mnoho volyňských Čechů osobně dobře poznal a mohl tak využít jejich svědectví.
Vítězný Augustus – Karel Richter
Autor na základě studia pramenů a odborné literatury představuje s uměleckou ambicí líčený osud jednoho z nejmocnějších mužů, které kdy svět spatřil. Tento zprvu nenápadný mladík, o němž se mnozí rivalové domnívali, že jej dokáží rychle vystrnadit z politické scény, prokázal nejen pozoruhodnou houževnatost, ale také moudrost, rozvahu a schopnost řídit mocnou římskou říši, která za jeho vlády nebývale vzkvétala a těšila se dlouhému období míru a prosperity. Augustus symbolizuje epochu římských dějin, kdy se ze skomírající a rozvrácené římské republiky zrodila nová forma vlády - císařství. Dědic Caesarovy moci a jeho odkazu se musel vypořádat nejen se sokem Markem Antoniem a jeho milenkou Kleopatrou, ale též s vleklými problémy říše, osobního života a nástrahami, které na něj číhaly na samých hranicích impéria.
Posledních 100 dnů – Karel Richter
Každé velké drama má své finále, své osudové vyvrcholení. Nebylo tomu jinak ani se závěrem druhé světové války na evropské půdě. Odpočítáme-li od data německé kapitulace (8. květen 1945) sto dnů nazpět, ocitneme se na přelomu ledna a února 1945. Byl to čas, kdy si hitlerovci mohli připomínat dvanácté výročí nástupu k moci. Slibovali tehdy mocnou "tisíciletitou říši". Nyní už z ní zbývaly jen trosky, ale stále se toho ještě mnoho dělo, především umraly na forntách i v zázemí statisíce lidí. Posledních sto dnů války je v tomto unikátním knižním projektu zmapováno fakty, analýzami, každodenními zajímavostmi z protektorátu i zahraničí, svědectvími přímých účastníků a silnými lidskými příběhy.
Hannibal před branami – Karel Richter
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří. Byl vychován k lásce k vlasti a odhodlání za ni bojovat vší mocí. Poté co se ujal velení nad kartáginskou armádou v Hispánii, zahájil boj proti letitému soupeři Kartága - Římu. A rozhodl se vést jej na jeho vlastním území - v Itálii, do níž pronikl na tehdejší dobu nebývalým a slavným pochodem přes Pyreneje a Alpy. Dík svým mimořádným taktickým schopnostem dokázal několikrát porazit římské legie na hlavu - do historie se vepsaly zejména bitvy u Trebie, u Trasimenského jezera a ta nejslavnější u Cann. Tehdy vzniklo známé varování Hannibal ante portas - Hannibal před branami (Říma). Vleklé vojenské tažení však jeho armádu vyčerpávalo a nedostávalo se peněz na další válčení. Římané se mezitím vzchopili a do hry vstoupil vojevůdce Publius Cornelius Scipio. Ten Hannibala porazil v jeho kartáginské domovině u Zamy r. 202 př. n. l. Touto bitvou skončila druhá punská válka a Hannibalovy osudy uzavřela jeho sebevražda ze strachu, aby nepadl do rukou Římanů. Legenda o Hannibalovi však přežila i zničení Kartága a jeho činy zaujaly řadu historiků a prozaiků od starověku až do současnosti.
Ve spárech bolševické revoluce – Karel Richter
Složité a krvavé dějiny Ruska od konce 19. století vyústily v převzetí moci bolševiky. Ti opanovali Rusko pod ideovým vedením V. I. Lenina za finanční a diplomatické podpory německého císařství, které pak dosáhlo svého cíle. Podepsáním hanebného brestlitevského míru Rusko oslabilo Dohodové mocnosti, ale očekávaný mír nenastal... Ani bolševismem nakažení Čechoslováci se nevyhnuli nesnázím. Ukazuje to osud Vladimíra Petrase, vyslaného Kominternou zajišťovat její řídící vliv při organizování komunistické strany v Československu, která se měla podílet na rozpoutání bolševické revoluce. V rámci převratných událostí v Rusku vznikaly a utvářely se československá legie, jejichž bojová cesta končí příchodem do republiky, jejímuž vzniku výrazně napomohly.