Taťána Petrasová
Člověk a stroj v české kultuře 19. století – Taťána Petrasová,Pavla Machalíková
História, vojnová literatúra, História - ostatné, Odborná a populárno-náučná literatúra, Pantarhei, Knihy
Publikace přináší tři desítky příspěvků z 32. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století, které se každoročně pořádá v Plzni. Badatelé z oboru hospodářských dějin, dějin vědy i výtvarného umění, literární historikové, muzikologové, historikové filmu i fotografie ukazují, jak vypadal svět „mechanického věku“ předtím, než ho objevila avantgarda 20. století. V pěti oddílech – Svět strojů, Idea technické vzdělanosti, Technika rozhoduje vše, Fascinace funkčností a Opakovatelnost formy vytváří jedinečnost díla – se čtenář dozví, kdy dochází k zlomu v ekonomickém myšlení směrem k industrializaci, co způsobilo sjednocení evropského času, o počátcích psaní na stroji i o etnomuzikologii. Zejména získá přehled o vizuálních médiích 19. století jako byla stereofotografie, panorama, kinetoskop, divadelní automat nebo výstavní instalace, v nichž se technika a populární zábavy spojila do uměleckých forem rozvinutých tvůrci 20. století. Publikace je vybavena původním obrazovým materiálem, který přináší i díla nepublikovaná v katalogu výstavy Člověk a stroj pořádané k sympoziu Západočeskou galerií v Plzni.
Mnichov – Praha – Taťána Petrasová
Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění. Po silném vlivu Vídně, vedle Říma a před zásadním příklonem k Paříži oslnil Prahu příklad rychle se rozvíjejícího Mnichova, hlavního města Napoleonem I. založeného bavorského království. Kulturní politika rozsáhlé podpory umění získala Mnichovu označení „město umění“. Tuto koncepci všestranné podpory současného umění se snažila přenést Společnost vlasteneckých přátel umění, zakladatelka naší první veřejné obrazárny, na Prahu jako staré rezidenční město českého království. V devíti kapitolách je tedy podána historie uměleckých styků Prahy a Mnichova od počátků 19. století do prosazení secese na pražských výstavách spolku Mánes v letech 1897–1902.
Člověk a stroj v české kultuře 19. století – Taťána Petrasová,Pavla Machalíková
História, vojnová literatúra, História - ostatné, Odborná a populárno-náučná literatúra, Pantarhei, Knihy
Publikace přináší tři desítky příspěvků z 32. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století, které se každoročně pořádá v Plzni. Badatelé z oboru hospodářských dějin, dějin vědy i výtvarného umění, literární historikové, muzikologové, historikové filmu i fotografie ukazují, jak vypadal svět „mechanického věku“ předtím, než ho objevila avantgarda 20. století. V pěti oddílech – Svět strojů, Idea technické vzdělanosti, Technika rozhoduje vše, Fascinace funkčností a Opakovatelnost formy vytváří jedinečnost díla – se čtenář dozví, kdy dochází k zlomu v ekonomickém myšlení směrem k industrializaci, co způsobilo sjednocení evropského času, o počátcích psaní na stroji i o etnomuzikologii. Zejména získá přehled o vizuálních médiích 19. století jako byla stereofotografie, panorama, kinetoskop, divadelní automat nebo výstavní instalace, v nichž se technika a populární zábavy spojila do uměleckých forem rozvinutých tvůrci 20. století. Publikace je vybavena původním obrazovým materiálem, který přináší i díla nepublikovaná v katalogu výstavy Člověk a stroj pořádané k sympoziu Západočeskou galerií v Plzni.
Mnichov – Praha – Taťána Petrasová
Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění. Po silném vlivu Vídně, vedle Říma a před zásadním příklonem k Paříži oslnil Prahu příklad rychle se rozvíjejícího Mnichova, hlavního města Napoleonem I. založeného bavorského království. Kulturní politika rozsáhlé podpory umění získala Mnichovu označení „město umění“. Tuto koncepci všestranné podpory současného umění se snažila přenést Společnost vlasteneckých přátel umění, zakladatelka naší první veřejné obrazárny, na Prahu jako staré rezidenční město českého království. V devíti kapitolách je tedy podána historie uměleckých styků Prahy a Mnichova od počátků 19. století do prosazení secese na pražských výstavách spolku Mánes v letech 1897–1902.