Česká beletria
Pašerákova dcera
Tajemství dámské šatny – Olga Walló,Miroslav Slejška
Tváře herců tvoří součást našeho světa, ale co o nich doopravdy víme? Poznáme, že někteří herci jsou docela fajn, ale jiní opravdu dobří? A kdy se "zhostí role" a kdy skutečně hrají? Bude to talentem, ale z čeho se vaří talent? Co divák neví, lidé z branže tuší, ale málokdo to pojmenuje. Zveme vás do nitra divadla, kam nezasvěcený nepronikne, abychom společně prožili příběh o zrodu jedné inscenace a lidí kolem ní. Co prozradil Arthur Hailey o letišti a o hotelu, to (a více) prozradí Eva Marková o divadle.
Čekat vaše odpověď – Dan Chaon,David Petrů
Největší potíž má u brilantního románu amerického autora z Clevelandu v Ohiu kritika s žánrovým zařazením - hranice mezi pulp fiction a vysokou literaturou je velmi úzká. Od počátku je jasné, že tři nesourodé vyprávěcí roviny budou do sebe nějak zapadat. V jedné sledujeme příběh Milese Cheshirea, který nepřestává ani po letech hledat svého bratra-dvojče - ten za sebou nechává tajemné, pracně a podivně konstruované stopy a svého bratra vodí z jednoho neuvěřitelného místa na druhé. Ve druhé linii sledujeme příběh vyprávěný očima studentky střední školy, znuděné životem na malém městě, která uteče se svým charismatickým profesorem matematiky do opuštěného motelu kdesi v Nebrasce a která začne tušit, že všechno není, jak se zdálo být. Třetí vypravěč začíná šokující akcí: s uříznutou paží položenou v autě mezi nimi ho ve tři ráno veze jeho otec do nemocnice.
Když syn píše líp než máma – Filip Fuchs,Irena Fuchsová
Břečka – Michael Hornburg
Novela newyorského spisovatele a hudebníka je neobeatnický milostný příběh, odehrávající se převážně pod zachmuřeným nebem Portlandu v Oregonu. Kniha o generaci 90. let, která maskou netečnosti, chladu a nezájmu vzdoruje společnosti založené na dělání peněz. Pod maskou se ovšem skrývá cit a touha vybřednout z břečky, v níž uvízl okolní svět. Nezapomenutelné charaktery hrdinů tohoto příběhu - mladých, vzpurných a zranitelných - jsou subtilním obrazem nepochopené generace. Novela postihuje intimní životy členů subkultury, kteří rezignovali na všechna svá očekávání. Naděje ale umírá poslední a postavy příběhu rozhodně nepostrádají smysl pro humor.
Ulice ztracených bratří – Arnošt Lustig
Návrat k sudu – Hrabalik Petr „Hraboš“,Martin Adamec
Návrat k Sudu - to jsou nová dobrodružství žurnalisty J., hudebního publicisty -rdd- a rockera H., takto tří povalečů z vinárny U sudu. Borci cestují časem a prostorem, požívají nápoje, hulí ušlechtilé traviny, zády v tvář se utkávají s nebezpečným vesmírným korzárem a vcelku slušně fušují do záchrany Zeměkoule. Kniha „Návrat k Sudu“ je velmi, ale opravdu jen velmi volným pokračováním scifi-alko-fotbalové série spisků „Viděno Sudem“ a „Mimo Sud“.
…a to mi nemůžete udělat – Jan Pelc,Vojtěch Kokeš
Kniha vzpomínek a příběhů – Květoslav Chvatík
Vivisectio mundi – Kolektív autorov,Ctirad John
Dvojice Ctirad John a František Houdek napsali povídání o věcech nevšedních a nazvali ho Vivisectio mundi. Většinu textu této knihy tvoří dialog, tedy forma, kterou si oblíbili staří učenci (Platón, Sokrates, Galileo a další). Jde o upřímný, někdy až neúprosný slovní ping-pong dvou vzdělanců, z nichž jeden se stylizuje spíše do role nerudného pesimisty, druhý, o generaci starší, pak zůstává sám sebou, tedy laskavým optimistou. „Pan profesor se v mých očích hodně blíží ideálu člověka chytrého, moudrého i hodného zároveň. Díky této vzácné konjunkci osobních vlastností disponuje humanismem nadobyčej zažitým, rozvinutým hlubokými životními zkušenostmi - a to nejen těmi dobrými. Povídat si s ním pro mě bylo nesmírně poučné i povzbuzující,“ říká o Ctiradu Johnovi jeho „zpovědník“ František Houdek. Nu, a tito dva lidští antipodi se baví - o učení, vědě, medicíně, kariéře, ale i o lásce, cti, odpovědnosti nebo stáří a smrti, a samozřejmě také o společnosti. Své názory dokládají množstvím příkladů ze života i z literatury.
Zázemí – Jana Šrámková
Druhá kniha autorky románu Hruškadóttir (2008), jednoho z nejúspěšnějších prozaických debutů posledních let, oceněného Cenou Jiřího Ortena. Ani deník, ani vzpomínky, ani obrázky ze života. Drásavá elegie o ztrátě města, domu, pokoje; babičky, s níž člověk sdílí tvář. Román dosud nenarozených dětí a už narozených dětí a první zpovědi a tetování na ruce. Příběh malé holčičky, která se bojí, i když už to je dávno žena. Jana Šrámková (1982 ve Vysokém Mýtě) vystudovala Evangelikální teologický seminář a Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde v současnosti vyučuje tvůrčí psaní. Po debutu Hruškadóttir (2008), oceněném Cenou Jiřího Ortena, vydala knihu pro děti Putování žabáka Filemona (2010). Příležitostně recenzuje beletrii pro A2 a Respekt. Žije v Praze.