Fejtóny, rozhovory, reportáže
Rozhovory s C. G. Jungem
Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
Ahoj Tato Milý Kubo – Dežo Ursiny,Jakub Ursiny
V roku 1994 sa Jakub Ursiny presťahoval do bytu k svojmu otcovi Dežovi. Otec, v predtuche blížiaceho sa konca, s pocitom, že synovi musí odovzdať svoje životné poznanie, začal písať Jakubovi listy. Jakub túto výzvu opätoval a vznikol tak jedinečý dialóg medzi otcom a synom o najdôležitejších otázkach života i smrti, ktorá je vždy nebezpečne blízko . Listy síce putovali iba z jednej izby panelákového bytu do druhej, no naplnili svoj zmysel. Ivan Štrpka v predhovore ku knihe píše: “ V tých listoch prebieha nenásilný, ale zrejmý proces vzájomného stávania sa vedomým & milujúcim synom a otcom, úplnejším človekom.”
Život mimo kategorie – John Bok,Jan Novák
"John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě ""socialistického beatnika"", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování. Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005. John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv. "
Hány csillag az égen? – Edith Bruck,Mária Barna
"Megszületünk, meghalunk, nem? Csak a fontos, hogyan?" Anita túlélte a huszadik század legnagyobb emberi traumáját, a koncentrációs tábort. Tizenöt éves, árva, elveszett. Kapaszkodik a maradék rokonai által feléje nyújtott szalmaszálba: a magyarországi árvaházból nagynénje Csehszlovákiában élő családjához menekül. Nagynénje a férjével, a kicsi gyerekével és a sógorával egy frissen kitelepített szudétanémet család otthonában él, és sok-sok számkivetett sorstársával együtt az Ígéret Földjére készül. Anita álma is Palesztina, de ő ahhoz még gyerek, hogy a kezébe vegye a sorsát. A rokonok felkarolják, érte küldik Magyarországra az élveteg sógort, akinek rögtön megtetszik a szép gyereklány... Hány csepp van az óceánban? Hány csillag az égen? Az emberiség fejin hány hajszál van? S hány gonoszság szívében? Ez a Petőfi-vers segíti át Anitát életének történelmi és női sorsfordulóján. A regényből Anita B címmel olasz-magyar-cseh koprodukcióban film készült, 2014-ben került forgalomba. Bruck Edith elismert és sikeres olasz író, költő, műfordító. Egy Tisza-parti kis magyr faluban született. Még jóformán gyerek volt, amikor 1944-ben családostul deportálták. Túlélte Auschwitz, Dachau, Bergen-Belsen lágereit. Felnőttként Olaszországban talált hazára.
A Határ törvényei – Javier Cercas,Ferenc Pál
"A szerelem bátorrá tesz" Három főhős: Kékszem, a legendás bandavezér, akiből, miközben szinte egész életét börtönben tölti, mítosz lesz, példakép, "új Robin Hood"; Tere, a kedvese (vagy mégsem?), aki tűzön-vízen át hűséges hozzá; és Pápaszem, aki csak azért csapódik a bandához, mert szerelmes Terébe, a legszebb lányba, akit valaha látott... 1978-ban kezdődik a történet, amikor Kékszem vezetésével a kamaszokból álló banda egyre veszélyesebb bűncselekményeket követ el, s amikor megjelenik köztük Pápaszem, és olyan akar lenni, mint ők... Egy bankrablás után kint várja őket a rendőrség: valaki nyilván beköpte a bandát! De ki lehetett a besúgó? És Pápaszem visszamehet-e a maga középosztálybeli, nyugodt életébe, ahol majd egyetemre jár, és talán ügyvéd lesz belőle; el tudja-e felejteni a szegény kültelki kamaszokkal átélt lélegzetelállító kalandokat; és el tudja-e felejteni Terét? Javier Cercas ennek az igaz vagy jórészt igaz történetnek, Kékszem legendájának, személyiségének mélyér e próbál hatolni, hosszasan beszélget mindenkivel, aki még él a szereplők közül, és kideríti, hogy a valóság izgalmasabb, mint a mítosz... Csak az a baj vele, hogy megismerhetetlen. Javier Cercas 1962-ben született Ibahernandóban. Több kötete megje lent már (esszék, regények), amikor 2001-ben a Szalamiszi katonák-kal óriási sikert aratott, számos díjat nyert el hazájában, és világszerte az egyik legolvasottabb kortárs spanyol szerző lett. Azóta sorban jelennek meg nagy sikerű, mindig valamilyen valóságos eseményt, alakot, rejtélyt feldolgozó, azoknak a legmélyebb lélektani indítékait boncoló regényei hazájában és számos más országban.
Korespondence – František Janouch,Jiří Pelikán
Možná že české literatuře v poslední třetině dvacátého století a na začátku století jedenadvacátého opravdu chybějí velké romány, ale na příběhy v jiných podobách – například na paměti nebo korespondence – je dostatečně bohatá. Souborná korespondence mezi Františkem Janouchem a Jiřím Pelikánem z let 1974–1993 je záznamem mnoha nevšedních příběhů. V osmdesáti čtyřech dopisech dokládá významnou etapu naší moderní historie: aktivity československého exilu. Tehdy byly centrem dění nikoli politická uskupení, ale exilová nakladatelství a časopisy (Svědectví, Listy) s okruhem přispěvatelů. Jiří Pelikán, vydavatel Listů v Římě a první Čechoslovák zvolený – dokonce dvakrát – poslancem Evropského parlamentu, a František Janouch, jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 ve Švédsku, věnovali vydávání Listů, shánění financí pro jednotlivé exilové i domácí projekty či osoby, získávání informací a kontaktů, lobbování (například Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta) mnoho času a energie. V jejich dopisech se propojují drobné lidské příběhy někdy detektivní, někdy humorné s velkými událostmi té doby. Z jejich korespondence se čtenář dozví mnoho nejen o jednotlivých epizodách, například také o vztazích české emigrace s Čínou, ale zejména o smyslu československého zápasu o svobodu a lidskou důstojnost.
Kopat do žuly motykou – Kolektív autorov,Michael Hauser
Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje poslední kapitolu kulturních dějin. Pokusy o radikální kritiku a formulaci alternativ v podobě emancipačních projektů (komunismus) jsou stále vnímány jako nebezpečné a scestné, anebo jako donkichotské kopání motykou do žuly. Přestože jsme svědky postupného vyčerpávání postmoderních podnětů, k nástupu nové myšlenkové a kulturní konfigurace dosud nedošlo a nevidíme ani její určitější obrysy či jasné pojmy.
Skautské vize
Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Možná se vám výběr osobností zdá nesourodý a složitě hledáte onu věc, která je všechny spojuje. Rozřešení tajenky spočívá ve skutečnosti, že životní osudy všech zpovídaných se různou měrou potkaly s fenoménem skautského hnutí. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní. Všichni dotazovaní se ale shodují v tom, že skauting pro ně byl podstatným zdrojem zážitků, přátel a životní inspirace. Tato kniha není pouhou vzpomínkou na staré dobré časy ve skautském oddíle, ale je především pokusem pojmenovat výzvy, před kterými stojí současná společnost, jejíž je skautské hnutí nedílnou součástí. S osobnostmi si povídal moderátor Miloš Říha. V současnosti pracuje jako ředitel Skautského institutu a podílí se na vytváření dlouhodobé strategie Junáka. Jeho skautská přezdívka je Šípek.