Svetová beletria
Tajemný hrad v karpatech – Jules Verne
Tajemný hrad v Karpatech – V karpatských lesích stojí ponurý polozřícený hrad, který vyvolává děs a hrůzu u obyvatel blízkých vesniček. Krouží o něm spousta tajuplných a často naprosto neuvěřitelných příběhů. Jeho tajemství se pokusí odhalit krajem projíždějící hrabě Franz Teleke, který hledá svou ztracenou milenku.
Zelené pahorky africké – Ernest Hemingway
Na rozdíl od mnoha jiných románů není v této knize ani jedna postava a ani jedna příhoda smyšlená… Zelené pahorky africké tvoří předěl ve spisovatelově tvůrčí dráze: jde o cestopisné vyprávění, se zaujetím líčící zážitky lidí uprostřed africké přírody. Vtipné úvahy o světě, životě a umění jsou prokládány vzrušujícími příhodami vášnivého lovce a milovníka zvěře.
Černá kniha – Lawrence Durrell
Černou knihu napsal L. Durrell ve svých čtyřiadvaceti letech. Poprvé vyšla v Paříži roku 1938. V USA bylo dílo zakázáno do roku 1960, v Británii dokonce do roku 1973. Ve své době Durrell odmítl vydání v prestižním nakladatelství Faber and Faber, protože nesouhlasil s vypuštěním sexuálních scén. Při příležitosti stého výročí autorova narození vydal týž nakladatel knihu v „plné“ verzi… Román zachycuje skupinku mladých lidí v Londýně na sklonku 30. let. Poflakují se v zaplivaném hotelu, nemají moc peněz, zato si užívají sexu a alkoholu. Opovrhují dobovou morálkou a ostrovní mentalitou vůbec. Místy jde o textové koláže, metaforické zachycení snů a představ. Černá kniha je Durrellův protest, zdvižený prostředníček: proti Anglii, proti zatuchlé morálce.
Deštník – Will Self
Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách. Srdcem příběhu je setkání hlavního hrdiny psychiatra Zacharyho s pacientkou Audrey v jednom severolondýnském ústavu pro duševně choré v šedesátých letech dvacátého století. Audrey je považována za duševně nemocnou mylně, ve skutečnosti trpí záhadnou spavou nemocí, z níž se ji Busnerovi podaří načas probudit. Self se inspiroval slavnou knihou britsko-amerického neurologa Olivera Sackse Probouzení (česky, Dybbuk 2010) pojednávající o pacientech, kteří onemocněli při epidemii „spavé“ encefalitidy v letech krátce po skončení první světové války a které se na sklonku šedesátých let podařilo Sacksovi „probudit k životu“ experimentální léčbou dopaminem. Self se ovšem námětu zmocňuje romanopisecky volně a odvážně v monumentálním vyprávění, které se na osudech tápajícího Busnera, tajemné a nepoddajné Audrey a Audreyiných bratrů pokouší zachytit klíčové rysy moderní západoevropské civilizace od počátku dvacátého století do současnosti.
Kvantitativní teorie šílenství – Will Self
Will Self nás ve svých povídkách zasvětí do výzkumu neuvěřitelně nudného amazonského kmene ur- Bororů, zavede nás na podivné psychiatrické oddělení č. 9, objasní nám, co se děje s lidmi po smrti, vysvětlí nám převratnou kvantitativní teorii šílenství a ukáže, co všechno obnáší „čekání“ – to vše se smyslem pro anglický, hodně černý a absurdní humor. Prvořadým zájmem současného anglického autora Willa Selfa (*1961, Londýn) je zkoumání hraničních oblastí, šedých zón na pomezí a jejich překračování či narušování. Nejedná se přitom o prvoplánovou provokaci, ačkoliv chuť šokovat je přítomna, ani o nějaké sociální moralizování, ale spíše o sociální rebelství: „Vzrušuje mě, když mohu narušovat čtenářovy základní předpoklady. Chci, aby pocítil, že určité kategorie, v jejichž rámci je navyklý svět nahlížet, jsou nestabilní.“ (z doslovu „Will Self a jeho vychýlená já“).
Existuje bytost odpornější než člověk? – Vladimir Kantor
„Existuje bytost odpornější než člověk? Galachov kdesi četl, že v jednom africkém kmeni nutili starce vylézt na vysoký strom. Pak ke stromu přistoupili statní muži a třásli jím. Kdo spadl a zabil se, toho snědli, těm, kteří se udrželi, bylo dovoleno ještě nějaký čas žít.“ Tato slova, jimiž začíná jedna ze tří mistrovských novel, jimiž českému čtenáři představujeme prozaickou tvorbu významného současného ruského spisovatele a myslitele Vladimira Kantora, označovaného za pokračovatele F. M. Dostojevského, V. S. Solovjova a N. Berd’ajeva, jakoby předznamenávala okruh témat, která se na pozadí prostých lidských příběhů ze všední, až banální současnosti ruského života před čtenářem otevírají: aktuální stav lidské společnosti a obecněji civilizace, rozpad tradičních morálních hodnot, lidská lhostejnost, egoismus, nadčasová otázka smyslu života, smrti a lidského údělu vůbec. Vladimir Kantor, v popředí jehož zájmu je filozofie ruských dějin a kultury, ovšem není pouhým moralistou brojícím proti zlořádům dnešní společnosti a nostalgicky či naivně se ohlížejícím zpět do dávné minulosti, jeho pronikavé náhledy na současný svět i na jeho možné budoucí směřování vycházejí z hluboké znalosti historie, a to jak ruské, tak evropské.
Večeře v ráji – Ben Bennett
Jacques a Ellie si na francouzském pobřeží Atlantiku otevřeli restauraci s příznačným názvem Paradis – Ráj. Když však Ellie zemřela, z Jacquesova života se vytratila veškerá radost, z vaření se stala povinnost a hosté to poznali. Po sedmi letech dospěl jeho Paradis k bankrotu. Restaurace má jít do dražby, ale Jacquesův nejlepší přítel najde v poslední chvíli řešení – spolumajitelku Catherine. Pochází z Ameriky, mluví roztomile francouzsky, právě přišla o manžela a chce vzkřísit bývalou slávu restaurace Paradis. Jacquesovi se do toho moc nechce, ale nakonec pochopí, že nemá jinou možnost. Když na půdě hledá potřebné doklady, najde sešit receptů, které pro něj vymyslela Elli. Rozhodne se je vyzkoušet, a proto každou noc vaří jeden z nich. Pod Elliným láskyplným vedením tak znovu najde radost z přípravy jídel, a také novou lásku.
Keleti Ékkő titkos emlékiratai – Maureen Lindley
Peking, 1914. A nyolcéves mandzsu hercegnő, Keleti Ékkő egy paraván mögül nézi végig, amint apja közösül egy elkötött lábú kínai szolgálólánnyal. A kislány tettére fény derül, és élete örökre megpecsételődik: Japánba küldik egy távoli rokonhoz. Soha többé nem tér vissza a szülőházába. A "keleti Mata Hari"-ként is emlegetett Josiko Kavasima élettörténetén alapuló regény egy olyan nő sorsát mutatja be, aki kora szokásaira fittyet hányva a kalandos életet választja. Különleges adottságait, tehetségét és szépségét kihasználva a második kínai-japán háború idején kémnőnek áll. Prostituáltakat megszégyenítő szerelmi kalandjai révén kapcsolatba kerül az alvilággal, a legfelsőbb társadalmi rétegekkel, sőt még a császári családdal is. Azonban az okos, bátor, ugyanakkor érzékeny nő a történelmi események hatására menekülni kényszerül. Miközben bujdosni próbál üldözői és rossz lelkiismerete elől, rádöbben, hogy a sorsát ő sem kerülheti el. A könyv szereplői többé-kevésbé valóságos személyek.
Devatenáct set osmdesát čtyři – George Orwell
Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu. George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.
Lancelotova púť – Júlia Voznesenská
Lancelotova púť je napínavým príbehom mladého invalida pri jeho dobrodružnej ceste na katamarane za zázračným uzdravením zo Škandinávie až do Jeruzalema. Zároveň však približuje prerod ľudskej duše na pozadí apokalyptických udalostí. Strhujúci antiutopický román sa odohráva na konci čias, keď navonok svet poznačila jadrová vojna aj katastrofické záplavy a vnútorne sa spoločnosť uzavrela do seba a do virtuálnej „Reality“. Existenčné podmienky sa však stávajú natoľko ľudsky neúnosnými, že sa život zdá beznádejný a nezmyselný. Autorka však cez príbehy svojich hrdinov dáva aj tejto ťažkej dejinnej epoche zmysel. Ukazuje šancu postaviť sa vo vyhrotenom zápase dobra a zla aktívne na stranu dobra. Túto cestu si vyberie aj mladá obetavá Jenny. S láskou sprevádza snúbenca Lancelota a snaží sa ho vytrhnúť zo zajatia propagandy, ktorej podľahol. Boj o Lancelotovu dušu trvá až po cieľovú rovinku jeho púte. Vyostrovanie kontrastov núti čitateľa zamyslieť sa: Svet sa mení na peklo, Dolinka – ako symbol komunity opierajúcej sa o Božiu milosť – sa až zázračne mení na raj. Podobne ako román Kasandrina cesta, aj táto Voznesenskej kniha varuje pred zotročovaním človeka a vyzdvihuje hodnotu slobody. Je to kvalitné čítanie pre každého hĺbavého človeka, pre milovníkov kvalitnej svetovej literatúry, najmä futurologických románov.
Púšťou – Karl May
Dobrodružný román od slávneho autora poteší mladých i starších čitateľov. Na román Karla Maya Púšťou, nadväzuje kniha Cez divý Kurdistan, ktorú sme vydali v roku 2003. Kara ben Nemsi (na amerických prériách známy pod menom Old Shatterhand) pri púti cez Saharskú púšť spozná verného sluhu a dobrého priateľa Halefa Omara. Spolu sa plavia po Níle, navštívia posvätné Islamské mestá v Arábii i biblické mestá v Mezopotámii. Počas dobrodružných ciest prenasledujú vrahov, usvedčia únoscu, ujdú pirátom, bojujú v kmeňovej vojne, dostanú sa medzi uctievačov diabla...
Múdrosť z knihy Prorok – Chalíl Džibrán
Encyklopédie vravia, že prorok je človek, prostredníctvom ktorého Boh hovorí k ľuďom. Jeho slová – proroctvá sú večnou pravdou. Vesmírnym zákonom. Je poslom medzi ľuďmi a Bohom. Má priamy kontakt so Stvoriteľom. Odovzdáva Bohu prosby ľudí a sprostredkováva ľuďom slovo „Najvyššieho“. Každá doba má svojich prorokov a je dobré poznať ich slová. Pomáhajú nám rozvíjať sa a nájsť pravý zmysel vecí. Chalíl Džibrán bol zrejme skutočným prorokom, lebo sa stal jedným z najčítanejších autorov 20. storočia. Len v USA sa predalo niekoľko miliónov exemplárov diela Prorok. Na zozname bestsellerov sa tento titul udržal neuveriteľných štyridsať rokov. Neutíchajúci svetový ohlas jeho diela je zárukou ohňa v srdci ľudskej rasy. Túžby po láske a múdrosti. Po pochopení večného, nekonečného a slobodného človeka. Ak chcete počuť z úst proroka, čo je láska, priateľstvo, manželstvo, čo nám prinášajú deti, ak chcete vedieť, čo znamená práca, domov, dávanie a prijímanie, smútok, radosť, sebapoznanie... začítajte sa do krásnych myšlienok v tejto básnickej próze. A nezabudnite, že slová sa dajú pochopiť iba srdcom. Ale nestačí len poznať slová. Slová vás pripravia na činy. Na správne rozhodnutia. Poznať a pochopiť pravdu a žiť podľa slov proroka je požehnaním.
Letné svetlo a potom príde noc – Jón Kalman Stefánsson
Nič závratné sa tu nedeje, no nič sa tu ani neutají: vzťahy, radosti, nevera, smrť, udalosti živo zreťazené v príbehoch miestnych vidiečanov, zasiahnutých zvláštnou melanchóliou či skrytým šialenstvom, aké postihujú ľudí žijúcich v pustatine. Román Letné svetlo a potom príde noc je plný drobných poetických príbehov, zároveň je akýmsi ironickým zúčtovaním sa autora Jóna Kalmana Stefánssona s divokou a rozpoltenou dobou konca dvadsiateho storočia. Rozprávač (snáď kolektívne vedomie dediny) vie o všetkom, čo sa v dedine deje a presne ju popisuje. S múdrosťou a nadhľadom komentuje konkrétne životy malých ľudí a bez akéhokoľvek sentimentu alebo pátosu kladie množstvo všeobecných otázok týkajúcich sa vecí veľkých – smrti, života, vášne, lásky. "Čas plynie, žijeme a potom umierame. Ale čo je vôbec život? Život, to je Jónas mysliaci na zaoblené vtáčie krídla, Jónas, ktorého uspáva Thorgrímovo hlboké dýchanie, presne tak to je, i keď to ani zďaleka nie je všetko. A aký je odstup medzi životom a smrťou, je medzi nimi vôbec nejaký odstup, a ak áno, ako sa nazýva? Merali by sme ho v kilometroch či myšlienkach, a dokáže sa cezeň niekto dostať - prejsť na druhú stranu a vrátiť sa späť?"
Cez noc – Stig Saeterbakken,Miroslav Zumrík
Stig Sæterbakken bol nórsky spisovateľ s blízkym vzťahom ku Slovensku, ktoré sa dostalo aj do jeho posledného románu Cez noc. Temný a mučivý príbeh, v ktorom nájdeme časti snov, rozprávok aj hororových príbehov, skúma tajomné hĺby smútku a lásky. Karlova rodina sa vďaka romániku s oveľa mladšou Monou otrasie v základoch, a keď už sa zdá, že sa všetko predsa len vráti do starých koľají, osud zasiahne opäť: vezme si jeho syna. Vtedy sa na scéne objaví Karlov priateľ, ktorý mu povie o záhadnom dome na Slovensku. Ľudia, ktorí si za vstup zaplatia, sa tam stretnú so svojím najväčším strachom, čo ich buď zabije, alebo znovuzrodí. Zúfalý otec za sebou spáli mosty a vydáva sa na neistú cestu naprieč Európou, len s chabou nádejou, že v záhadnom dome nájde, čo nenávratne stratil. Kráča nocou vlastného života a chce ju prečkať. Prejsť cez noc... Stig Sæterbakken (1966 – 2012) odišiel zo sveta dobrovoľne na vrchole svojej spisovateľskej kariéry a na prahu svetového úspechu. Nórsky autor básnických, prozaických aj esejistických kníh patril k najvýraznejším postavám svojej generácie.
Tchajpejčané – Paj Sien-jung
Synkova panenka – Chuang Čchun-ming
Autor se proslavil povídkami o hořkém životě vesnických lidí, z nichž mnohé byly zfilmovány (včetně stejnojmenné povídky, po níž je pojmenována celá tato sbírka). Pracoval nejprve jako učitel na základní škole, později jako redaktor v rozhlase, filmový režisér a scénárista, několik let též působil v reklamním průmyslu.