Svetová beletria
Tajemný hrad v karpatech – Jules Verne
Tajemný hrad v Karpatech – V karpatských lesích stojí ponurý polozřícený hrad, který vyvolává děs a hrůzu u obyvatel blízkých vesniček. Krouží o něm spousta tajuplných a často naprosto neuvěřitelných příběhů. Jeho tajemství se pokusí odhalit krajem projíždějící hrabě Franz Teleke, který hledá svou ztracenou milenku.
Zelené pahorky africké – Ernest Hemingway
Na rozdíl od mnoha jiných románů není v této knize ani jedna postava a ani jedna příhoda smyšlená… Zelené pahorky africké tvoří předěl ve spisovatelově tvůrčí dráze: jde o cestopisné vyprávění, se zaujetím líčící zážitky lidí uprostřed africké přírody. Vtipné úvahy o světě, životě a umění jsou prokládány vzrušujícími příhodami vášnivého lovce a milovníka zvěře.
Černá kniha – Lawrence Durrell
Černou knihu napsal L. Durrell ve svých čtyřiadvaceti letech. Poprvé vyšla v Paříži roku 1938. V USA bylo dílo zakázáno do roku 1960, v Británii dokonce do roku 1973. Ve své době Durrell odmítl vydání v prestižním nakladatelství Faber and Faber, protože nesouhlasil s vypuštěním sexuálních scén. Při příležitosti stého výročí autorova narození vydal týž nakladatel knihu v „plné“ verzi… Román zachycuje skupinku mladých lidí v Londýně na sklonku 30. let. Poflakují se v zaplivaném hotelu, nemají moc peněz, zato si užívají sexu a alkoholu. Opovrhují dobovou morálkou a ostrovní mentalitou vůbec. Místy jde o textové koláže, metaforické zachycení snů a představ. Černá kniha je Durrellův protest, zdvižený prostředníček: proti Anglii, proti zatuchlé morálce.
Deštník – Will Self
Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách. Srdcem příběhu je setkání hlavního hrdiny psychiatra Zacharyho s pacientkou Audrey v jednom severolondýnském ústavu pro duševně choré v šedesátých letech dvacátého století. Audrey je považována za duševně nemocnou mylně, ve skutečnosti trpí záhadnou spavou nemocí, z níž se ji Busnerovi podaří načas probudit. Self se inspiroval slavnou knihou britsko-amerického neurologa Olivera Sackse Probouzení (česky, Dybbuk 2010) pojednávající o pacientech, kteří onemocněli při epidemii „spavé“ encefalitidy v letech krátce po skončení první světové války a které se na sklonku šedesátých let podařilo Sacksovi „probudit k životu“ experimentální léčbou dopaminem. Self se ovšem námětu zmocňuje romanopisecky volně a odvážně v monumentálním vyprávění, které se na osudech tápajícího Busnera, tajemné a nepoddajné Audrey a Audreyiných bratrů pokouší zachytit klíčové rysy moderní západoevropské civilizace od počátku dvacátého století do současnosti.
Kvantitativní teorie šílenství – Will Self
Will Self nás ve svých povídkách zasvětí do výzkumu neuvěřitelně nudného amazonského kmene ur- Bororů, zavede nás na podivné psychiatrické oddělení č. 9, objasní nám, co se děje s lidmi po smrti, vysvětlí nám převratnou kvantitativní teorii šílenství a ukáže, co všechno obnáší „čekání“ – to vše se smyslem pro anglický, hodně černý a absurdní humor. Prvořadým zájmem současného anglického autora Willa Selfa (*1961, Londýn) je zkoumání hraničních oblastí, šedých zón na pomezí a jejich překračování či narušování. Nejedná se přitom o prvoplánovou provokaci, ačkoliv chuť šokovat je přítomna, ani o nějaké sociální moralizování, ale spíše o sociální rebelství: „Vzrušuje mě, když mohu narušovat čtenářovy základní předpoklady. Chci, aby pocítil, že určité kategorie, v jejichž rámci je navyklý svět nahlížet, jsou nestabilní.“ (z doslovu „Will Self a jeho vychýlená já“).
Existuje bytost odpornější než člověk? – Vladimir Kantor
„Existuje bytost odpornější než člověk? Galachov kdesi četl, že v jednom africkém kmeni nutili starce vylézt na vysoký strom. Pak ke stromu přistoupili statní muži a třásli jím. Kdo spadl a zabil se, toho snědli, těm, kteří se udrželi, bylo dovoleno ještě nějaký čas žít.“ Tato slova, jimiž začíná jedna ze tří mistrovských novel, jimiž českému čtenáři představujeme prozaickou tvorbu významného současného ruského spisovatele a myslitele Vladimira Kantora, označovaného za pokračovatele F. M. Dostojevského, V. S. Solovjova a N. Berd’ajeva, jakoby předznamenávala okruh témat, která se na pozadí prostých lidských příběhů ze všední, až banální současnosti ruského života před čtenářem otevírají: aktuální stav lidské společnosti a obecněji civilizace, rozpad tradičních morálních hodnot, lidská lhostejnost, egoismus, nadčasová otázka smyslu života, smrti a lidského údělu vůbec. Vladimir Kantor, v popředí jehož zájmu je filozofie ruských dějin a kultury, ovšem není pouhým moralistou brojícím proti zlořádům dnešní společnosti a nostalgicky či naivně se ohlížejícím zpět do dávné minulosti, jeho pronikavé náhledy na současný svět i na jeho možné budoucí směřování vycházejí z hluboké znalosti historie, a to jak ruské, tak evropské.
Večeře v ráji – Ben Bennett
Jacques a Ellie si na francouzském pobřeží Atlantiku otevřeli restauraci s příznačným názvem Paradis – Ráj. Když však Ellie zemřela, z Jacquesova života se vytratila veškerá radost, z vaření se stala povinnost a hosté to poznali. Po sedmi letech dospěl jeho Paradis k bankrotu. Restaurace má jít do dražby, ale Jacquesův nejlepší přítel najde v poslední chvíli řešení – spolumajitelku Catherine. Pochází z Ameriky, mluví roztomile francouzsky, právě přišla o manžela a chce vzkřísit bývalou slávu restaurace Paradis. Jacquesovi se do toho moc nechce, ale nakonec pochopí, že nemá jinou možnost. Když na půdě hledá potřebné doklady, najde sešit receptů, které pro něj vymyslela Elli. Rozhodne se je vyzkoušet, a proto každou noc vaří jeden z nich. Pod Elliným láskyplným vedením tak znovu najde radost z přípravy jídel, a také novou lásku.
Keleti Ékkő titkos emlékiratai – Maureen Lindley
Peking, 1914. A nyolcéves mandzsu hercegnő, Keleti Ékkő egy paraván mögül nézi végig, amint apja közösül egy elkötött lábú kínai szolgálólánnyal. A kislány tettére fény derül, és élete örökre megpecsételődik: Japánba küldik egy távoli rokonhoz. Soha többé nem tér vissza a szülőházába. A "keleti Mata Hari"-ként is emlegetett Josiko Kavasima élettörténetén alapuló regény egy olyan nő sorsát mutatja be, aki kora szokásaira fittyet hányva a kalandos életet választja. Különleges adottságait, tehetségét és szépségét kihasználva a második kínai-japán háború idején kémnőnek áll. Prostituáltakat megszégyenítő szerelmi kalandjai révén kapcsolatba kerül az alvilággal, a legfelsőbb társadalmi rétegekkel, sőt még a császári családdal is. Azonban az okos, bátor, ugyanakkor érzékeny nő a történelmi események hatására menekülni kényszerül. Miközben bujdosni próbál üldözői és rossz lelkiismerete elől, rádöbben, hogy a sorsát ő sem kerülheti el. A könyv szereplői többé-kevésbé valóságos személyek.