Svetová beletria
Od A. k B. a zase zpátky – Andy Warhol
Andy Warhol byl v šedesátých a sedmdesátých letech sice poměrně výraznou postavou newyorské umělecké scény, ale jako mnoho jiných umělců byl spíš introvert a svůj status celebrity přijímal poměrně zdráhavě. Kniha Filosofie Andyho Warhola z roku 1975 představuje nebývale přímočarý vhled do nitra výstřední a v mnoha ohledech pozoruhodné Warholovy osobnosti. A to nejen v podobě zamyšlení nad láskou, jídlem, krásou, prací, penězi, úspěchem a dalšími celkem běžnými fenomény, ale i ve způsobu, jakým je autor předkládá. Na povrch tu vystupují nejrůznější Warholovy obsese a obavy, libůstky a výstřelky. Text se zcela plynule pohybuje mezi několika polohami a seriózní úvahy nad okolním světem střídají aforistické průpovídky a provokativní výkřiky, místy téměř dětinsky sebestředné. Ale právě v tom, s jakou důsledností a odzbrojující upřímností Warhol představuje svět, jak ho vidí on sám, tkví kouzlo téhle knihy.
Z tohto sa dá spraviť niekoľko poviedok – Taras Prochasko
Taras Prochasko (* 1968, Ivano - Frankivsk) je ukrajinský prozaik a esejista. Spolu s Jurijom Andruchovyčom patrí k jadru tzv. Stanislavovského fenoménu - živého umeleckého prostredia, ktoré sa v spisovateľovom rodnom meste (s historickým názvom Stanislavov) sformovalo koncom osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Prochaskove prózy - Z tohto sa dá spraviť niekoľko poviedok a Ako som prestal byť spisovateľom - majú výrazne autobiografický rozmer a vychádzajú z reálií mesta počas jeho sovietskej éry, hoci pre autora - vzdelaním botanika - je literárnym domovom celá krajina okolo Karpát. Blízky dotyk s prírodou, citlivosť voči pohybom dejín a imaginatívna práca s pamäťou sú nosnými znakmi celého Prochaskovho diela a vedú k úvahám nad svojskou, stredoeurópskou verziou magického realizmu.
Kinolandie – Ramón Gómez de la Serna
Město Kinolandie, jež vzniklo a žije jen pro fi lmové umění, představuje utopický alternativní obraz budoucího světa. Z dálky připomíná bizarní syntézu světových metropolí seskupených na jednom místě. Jeho obyvatelé žijí ve zvláštním líném bezčasí nikdy nekončící neděle, vládne tam zdánlivá pohoda a optimismus. Falešný svět, který má fungovat jako náhražka toho skutečného, představuje podivný lunapark, v němž se neustále všichni pachtí za vzrušujícími zážitky, a přitom propadají nekonečné nudě. Absolutní zábava se paradoxně mění v absolutní nudu. Milostné vztahy jsou povrchní, deformované. V celém dílem se neustále mísí skutečnost s fikcí a předěl mezi reálným a „umělým“ světem je nezřetelný. Autentické věci se musejí nahradit falešnými náhražkami, protože vše pravdivé je pro film nezajímavé a nudné. Sernova polemika mezi odlišnými možnostmi uměleckého vyjádření literatury a filmu a jejich účinkem se úzce dotýká současné reality. Jsme zahlcování nahodilými, chaotickými fragmentárními obrazy, jejichž prostřednictvím vnímáme svět a jež nás vrhají do podivné pseudoreality médií. Ta šíří posedlost kultem mládí, umělé krásy. Autor šalebný svět zábavy a povyšování novodobých mýtů spojených s vizuální kulturou do roviny mýtů kolektivních nemilosrdně demytizoval a zgrotesknil. Ramón Gómez de la Serna (1888–1963) byl jednou z nejvýraznějších osobností meziválečné avantgardy ve Španělsku. Po vypuknutí španělské občanské války v roce 1936 se uchýlil do Buenos Aires, kde strávil zbytek života. Serna je autorem rozsáhlého díla, které zahrnuje většinu existujících žánrů (s výjimkou poezie) a další obtížně zařaditelné literární formy.
Daleko od hlučícího davu – Thomas Hardy
Román Daleko od hlučícího davu patří k nejzářivějším pokladům anglické literatury. Už jeho první vydání v roce 1874 se stalo literární senzací, kniha se vyprodala během pouhých dvou měsíců a Thomasi Hardymu vynesla reputaci předního spisovatele viktoriánské doby. Čím kniha tolik zaujala ve své době a čím dodnes oslovuje další generace čtenářů? Hardyho román v sobě úchvatně kombinuje romantickou love story s upřímným, otevřeným vylíčením anglického venkova; nejedná se však o nějakou pastorální idylu, jakkoli je kniha prodchnutá nostalgií. Právě naopak, v mnoha ohledech jde o zcela moderní příběh s ryze moderní hrdinkou – mladá, nezávislá statkářka Batsheba se už dávno zařadila do kánonu velkých postav světové literatury, podobně jako její tři velice rozdílní nápadníci, oddaný pastýř Gabriel, postarší statkář Boldwood a světácký seržant Troy. Spletitý děj plný zvratů, nádherné popisy jihoanglické krajiny i života na venkově, zajímavě vykreslené postavy a dokonalá práce se čtenářovým očekáváním – to vše dělá z románu Daleko od hlučícího davu vpravdě mistrovské dílo, které nepochybně stojí za přečtení i dnes.
Zuhanás – Norman Charity
Letaglóz, feldühít, a szívedet szorongatja. Kőkemény érzelemregény. Helikopter zúgásának hangja veri fel az éjszakát. Egy ötéves kisfiút szállítanak kórházba életveszélyes sérüléssel, miután kiesett a házuk teraszáról. Hogyan történhetett? És miért indít vizsgálatot a gyermekvédelmi hatóság? Hiszen a McNamara család irigylésre méltó boldogságban él. Vagy nem? Az anya, Martha McNamara látta azt a néhány félelmetes másodpercet, amely a tragédiához vezetett. De hallgat. Vajon kit és miért próbál védeni a némaságával? Ahogy Marthával együtt izgzlunk a kisfiú felépüléséért, úgy sodor minket magával a sötét patakként kanyaragó családi történet. Végül az anyával együtt kérdezzük: lehet hazugsággal védeni az igazságot? Lehet az elhallgatás becsületesebb, mint az őszinteség? A legutolsó oldalak hozzák csak el a katartikus feloldását ennek a mélyen emberi, elgondolkodtató könyvnek. A Zuhanás egy feszes lélektani dráma és egy modern családregény lebilincselő ötvözete.
Smrť popoludní – Ernest Hemingway
Kniha Smrť popoludní (Death in the Afternoon, 1932) sa zrodila z Hemingwayovho vášnivého zaujatia pre býčie zápasy. Tie sa snaží zasvätene a zároveň pútavo priblížiť zo všetkých stránok, do najmenších podrobností vrátane ich zákulisia a samotného boja s býkmi, vykresľovaného ako dramatický rituál, pri ktorom sa jeho aktéri na každom kroku vystavujú nebezpečenstvu smrti. Kniha prvýkrát vychádza v slovenskom preklade Mariána Gazdíka s doslovom Jána Vilikovského.
Porodní bába – Katja Kettu
Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval“, a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin. Příběh je ojedinělým ztvárněním palčivé a rozporuplné kapitoly v dějinách Finska, z níž dodnes některé rodiny nesou cejch. Kniha získala v roce 2012 významnou Runebergovu cenu, byla přeložena do více než deseti jazyků a na její motivy se natáčí i film.
Prorokova záhrada – Chalíl Džibrán
Vari neviete, že neexistuje iná vzdialenosť ako tá, ktorú nedokáže preklenúť duša vo svojom rozlete? A keď duša tú vzdialenosť preklenie, stane táto vzdialenosť rytmom tej duše. Vzdialenosť, ktorá leží medzi vami a vaším najbližším susedom, s ktorým nie ste priateľmi, je dozaista väčšia než vzdialenosť, ktorá ťa delí od toho, koho miluješ, hoc žije za siedmimi horami a siedmimi morami. Lebo v spomienkach neexistujú vzdialenosti, len v zabudnutí je priepasť, ktorú nemôže preklenúť ani váš hlas, ani váš zrak. Vravím vám, najväčšia vzdialenosť je tá, ktorá leží medzi vašimi predstavami pri snení a činmi počas vašej bdelosti; tá, čo je medzi skutkom a túžbou.