Ave Caesar II – Karel Richter

15.63 
Po mezihře v roli správce hispánské provincie se Caesarovi povedl mistrný tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito na svou dobu nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát. Tato spolupráce Caesarovi vynesla osmileté dobrodružství v Galii, které z něj po následující staletí učinilo legendu. Pokořil vzpurné Helvéty, odrazil germánské Sueby, učinil smělý výpad za Rýn a úspěšně obsazoval celou Galii. Crassova smrt v boji s Parthy roku 53 př. n. l. začala rdousit už tak skomírající římskou republiku. Události následujících deseti let měly impérium přetvořit tak jako žádné předtím. Během této doby Caesar čelil celogalské vzpouře, podlehl mu mocný Vercingetorix, podařilo se mu napadnout do té chvíle pro Řím nedotknutelnou Británii a osudovou se mu stala láska s egyptkou královnou, jejíž jméno je pro čtenáře tak známé jako jméno velikého Caesara. Ano, Kleopatra, osudová žena mocných mužů Říma.

Hellénizmus Keleten – Dolores Hegyi

9.14 
A hellénizmus konkrét hatását, megnyilvánulási formáit csak az utóbbi évtizedekben megkezdett, és napjainkban is folyó közel- és közép-keleti ásatások, valamint az epigráfiai kutatások alapján kezdjük megismerni. A Közel- és Közép-kelet népei ebben az időszakban annak a hellénisztikus ... Folytatás ›› államnak a fennhatósága, vagy legalábbis ellenőrzése alá tartoztak, amely a Seleukida-dinasztia uralma alatt állt. A szerző egyrészt ennek a hellénisztikus államnak a kialakulását, szervezeti felépítését és a fennmaradásért folytatott küzdelmét vázolja fel, másrészt összefoglalja azokat a főleg tárgyi emlékeken alapuló kutatási eredményeket, amelyek egyértelműen bizonyítják a hellén közösségek és intézmények jelenlétét az Ókori Kelet térségében. A(z) Hellénizmus Keleten (Könyv) szerzője Hegyi Dolores.

Egyiptom és utókor Alexandriában és Rómában – László Török

9.50 
A kötet a neves ókorkutató két tanulmányát tartalmazza, melyeket az kapcsol össze, hogy mindkettő az ókori kultúra egy-egy Egyiptomhoz kötődő emblematikus jelenségét tárgyalja a maguk változó lényegében. Az "Obeliszkek az ókori Egyiptomtól a barokk Rómáig" című szövegben a szerző azt mutatja be, miképpen viszonyul egymáshoz állandóság és változás egy olyan tárgytípus esetében, melynek példányait egymást követő kultúrák évezredeken keresztül újra meg újra elővették, hogy szimbolikus, rituális, politikai és esztétikai koncepciók megtestesítőjeként illesszék bele a maguk vizuális világába. Az "Alexandria - a város és lakói az alapítástól napjainkig" című írás abból az alaptételből indul ki, hogy egy város fizikai léte és szellemi-lélektani valósága nem választható el egymástól. Miközben a szerző nagy vonalakban elbeszéli az ókori Alexandria történetét - tovább kísérve azt középkori és újkori pusztulásán át 19. század eleji újjászületéséig, majd legújabb kori átalakulásáig -, érzékelteti a változatlanság (vagyis a hagyomány) és a változás összjátékát és konfliktusait is: hiszen mindez együtt képezi egy város történetét. A kötethez csaknem száz illusztráció tartozik.

Martianus Capella – Katarina Petrovićová

10.22 
Kolem díla Martiana Capelly De nuptiis Philologiae et Mercurii (O sňatku Filologie a Merkura) se v odborné literatuře vynořuje stále více otázek než odpovědí. Hodnocení autora kolísá od denunciace a dohadů o jeho podivínství, které se odrazilo v nepromyšlenosti a neúměrné rozmanitosti jeho díla, až k jeho uznání jako zprostředkovatele části antického dědictví středověku. Martianus Capella zarámoval výklad sedmi svobodných nauk do pohádkového příběhu o sňatku učené pozemšťanky Filologie s bohem Merkurem. Podivuhodně v něm propojil alegorické zobrazení s vtipem menippské satiry, čímž dal své encyklopedii potřebné odlehčení zcela v mezích zásady docere et delectare. Interpretům díla ovšem připravil těžkou cestu k pochopení jeho záměru.

Polybios a jeho svět – Pavel Oliva

9.61 
Polybios (asi 200-118 př. Kr.) patří k nejvýznamnějším osobnostem antické literatury. Spolu s Thúkýdidem a Hérodotem tvoří trojhvězdí starořeckého dějepisectví. Pocházel z arkadské Megalopole, z bohaté rodiny, jeho otec zastával vysokou hodnost stratéga Achajského spolku. Díky tomu získal dobré vzdělání, jež mu usnadnilo politickou i vojenskou kariéru. Roku 166 se dostal do Říma jako jeden z tisíce rukojmích po vítězství římského vojska u Pydny, po němž se Římané stali rozhodující mocenskou silou v celém tehdy známém světě. V Římě strávil Polybios 17 let a spřátelil se s nejvýznačnějšími patricijskými rodinami. Roku 150 získal osobní svobodu a odjel do Afriky, kde se věnoval studiu historie a cestoval. Osobně byl přítomen i finále třetí kartáginské války a následnému zničení Kartága v roce 146. Poté se z pověření římského senátu odebral do Řecka, aby tam pomohl uspořádat politické poměry. Již od svého mládí se věnoval literární činnosti, z jeho díla se však dochovaly pouze Dějiny o 40 knihách, z nich pak prvních pět knih v úplnosti, zbylé ve zlomcích či citátech. Polybios v nich zachytil děje ve světě ovládaném Římem během 3.-2. století př. Kr. a je pro toto období klíčovým pramenem. Leitmotivem jeho spisu je proměna římské říše ve světovou velmoc a vylíčení příčin jejího vzestupu. Polybiovo dějepisné veledílo přeložil do češtiny vůbec poprvé Pavel Oliva v letech 2007-2012. Během náročné práce na překladu obtížného textu se potýkal se záplavou historických údajů, jež částečně objasnil v poznámkách k jednotlivým knihám. Podrobnější výklad k nim pak zpracoval v této monografii, v níž se soustředil na Polybiovy komentáře k dobovým událostem, hodnocení jejich protagonistů a především na jeho koncepci a metodologii historiografie. Polybios a jeho svět tvoří organický pandán k Dějinám.

Válečníci starověku – Martin J. Dougherty

13.00 
Autor se zabývá tři a půl tisíce let dlouhou historií válečnictví od dob raného Egypta až po pád Římského impéria. Popisuje armády, které bojovaly od Evropy přes Severní Afriku a Střední východ až do Střední Asie. Osvětluje nám, jak se taktika těchto armád a technologie, které využívaly, měnily v průběhu vzestupu a pádu různých kultur. Kniha je bohatě ilustrována více než 200 perokresbami, fotografiemi a mapami.

Caesarovy legie – Jiří Kovařík

20.84 
Caesarovy legie jsou třetím svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, tentokrát věnovaným poměrně krátkému, leč bitvami a klíčovými událostmi nabitému úseku římských vojenských dějin, tomu nejproslulejšímu, a přece neznámému. Krom porážky římských legií u Carrhae, kde přišel o život Crassus, vítěz nad Spartakem, sledují výhradně čtyři velké války Gaia Iulia Caesara, tu s Galy, téměř ukončenou vítězstvím nad Vercingetorigem, občanskou válku s Gnaeem Pompeiem, válku v Egyptě, která Caesara přivedla do blízkosti Kleopatry, válku v Africe se stále nezlomenými stoupenci už mrtvého Pompeia a poslední válku Gaia Iulia proti Pompeiovým synům v Hispánii

Muž, který rozluštil hieroglyfy – Robinson Andrew

14.20 
V roku 1799 objavilo Napoleonovo vojsko v nílskej delte starovekú stélu. Nápis na nej v troch rôznych písmach – starogréckom, koptskom a hieroglyfickom – poskytol bádateľom prvý návod na rozlúštenie dvetisíc rokov starých egyptských hieroglyfov. O ďalších dvadsať rokov neskôr nadaný Francúz menom Jean-Francois Champollion hieroglyfy úspešne rozlúštil a spôsobil tak revolúciu v poznaní kultúry starého Egypta. V Champollionovej biografii Andrew Robinson podrobne rekonštruuje postup, ktorým tento zakladateľ egyptológie rozlúštil kód hieroglyfického písma: píše o jeho štúdiu obeliskov v Ríme a papyrusov v európskych múzeách, o tom, ako sa rok plavil po Níle a skúmal náhrobky v Údolí kráľov.