Teória práva
Softwarové právo – Petr Otevřel,Lukáš Jansa
Zkušení advokáti se v knize věnují oblasti IT práva zaměřujícího se na tvorbu, dodávky a servis softwaru. Výklad srozumitelný i neprávníkům doplňují konkrétní příklady z praxe a ukázkové formulace smluv ve všech důležitých oblastech softwarového práv a. Autoři se věnují také popisům možných rizik a tomu, jak se s nimi vyrovnat. Kniha je určena IT manažerům, programátorům i zákazníkům a právníkům IT firem.
Právní odpovědnost v medicíně – Jan Mach,Jitka Stolínová
Kniha je určena lékařům, zdravotním sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům, jakož i právníkům zabývajícím se problematikou medicínského práva a právní odpovědnosti. Pojednává srozumitelným způsobem o praktických otázkách právní odpovědnosti v medicíně i o možnostech právní ochrany lékařů z pohledu současného práva. Kromě praktického rozboru jednotlivých druhů právní odpovědnosti v medicíně, doplněného řadou příkladů, se autoři zaměřují na otázku, jak předcházet těmto nepříjemným situacím i jak jednat, pokud k nim již dojde. Podrobně jsou rozebrány aktuální otázky zdravotní péče související s právní odpovědností, jako je povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků, komunikace s pacienty a jejich rodinami, odpovědnost za podřízené a při týmové práci, obsah pojmu „lege artis“ ap.
Právo vnějších vztahů EU po Lisabonské smlouvě – Pavel Svoboda
Evropská unie je jedním z největších hybatelů mezinárodního života, zejména v oblasti obchodní politiky nebo rozvojové spolupráce. Napětí mezi členskými státy EU a jejich ústavním vztahem k EU je zjevné především na mezinárodním poli, kde si státy chtějí zachovat svůj status plných subjektů mezinárodního práva. Právě v oblasti mezinárodních vztahů a jejich právní úpravy na sebe narážejí dva koncepty. Zaprvé, EU je jedinečná entita na pomezí mezinárodní organizace a státního útvaru (konfederace, federace), již nelze jednoduše vtěsnat do ústavní či mezinárodního práva. Zadruhé, sama zahraniční politika se často vymyká poslušnosti vůči právu, jež za ní často jen pokulhává a právním jazykem popisuje její reliéf. Proto se občas zpochybňuje i právní povaha mezinárodního práva. EU a její vnější vztahy jsou často příkladem toho, že za dodržování práva (zejména práv lidských) se platí efektivitou politiky. Právo vnějších vztahů EU je běžnou vědní disciplínou a podoborem evropského práva, jemuž se věnuje přiměřená pozornost po celé EU, podoborem oscilujícím mezi evropským a mezinárodním právem. Smyslem předkládané publikace je nejen připravit příručku pro studium oboru práva vnějších vztahů EU, ale též umožnit pochopení širšího právního rámce a praxe EU. V platnost vstoupila Lisabonská smlouva. Podstatně se změnil právní pohled na mezinárodněprávní subjektivitu EU. Ani zbytek světa nezůstal stejný. Rozmach terorismu či energetická závislost EU na Rusku začaly akcentovat nové priority, jež vedly k reformulaci některých evropských politik i jejich právní úpravy. Kniha umožňuje prohloubení obecných znalostí nejen evropského práva, ale i práva mezinárodního. Poslouží tak nejen jako učebnice pro studenty a vyučující na právnických fakultách, ale rovněž všem zájemcům o vnější vztahy EU, a tudíž i našeho státu, z řad odborné i laické veřejnosti.
Nové jevy v právu na počátku 21. století – Aleš Gerloch,Michal Tomášek
Autoři tohoto svazku vymezují podstatné náležitosti demokratického právního státu a analyzují současné modely vázanosti soudů právem. V této souvislosti poukazují na to, že rozsah i obsah "podstatných náležitostí demokratického právního státu" není určitý. Není ústavně definován a lze jej vyvodit srovnáním konkrétních forem demokratického právního státu v podobě jeho proměnlivých projevů. Koncepce demokratického právního státu totiž není statická, ale dynamická a transformace sociálních vazeb, v nichž působí, se může dostat s těmito stávajícími představami o jeho nezměnitelných atributech do konfliktu. Tradiční model striktní vázanosti soudů při jejich rozhodování zákonem, rozpracovaný v podmínkách kontinentálního typu právní kultury v 19. století, je stále více konfrontován s realitou plurality pramenů práva a jejich narůstající hypertrofií a labilitou. Snaha legitimovat oslabování striktní vázanosti soudů vede ke kritické argumentaci přepjatým právním formalismem oproti žádoucímu soudnímu pragmatismu. Autoři chápou legalismus v právu, stejně jako volné nalézání práva soudy, za nežádoucí extrémní přístupy k soudobému právu. Detailně, na základě teoretické analýzy, s využitím stěžejní judikatury nejvyšších soudních instancí, včetně evropského soudnictví, ukazují na slabiny obou těchto krajností. Za nezbytné považují rozpracování sofistikovaných postupů právní argumentace lege artis, které by mělo představovat substituci již nepoužitelných jednoduchých aplikačních modelů a zároveň omezit libovůli v rozhodování soudů. Dosavadní hierarchicky uspořádaný model právního řádu navíc prochází etapou změn a je nahrazován síťovým modelem odrážejícím narůstající rozřeďování veřejné moci. V monografii se přibližují důsledky těchto procesů z hlediska vymezení ústavního pořádku České republiky, relací ústavního, mezinárodního a evropského práva a fungování ústavního systému České republiky v současnosti a v předvídatelné budoucnosti.
Otázky právního procesu – Bruna Eduard
Společenský fenomén, kterým právní proces nepochybně je, vyvolává řadu otázek. Ať již sám o sobě, protože má své místo ve skutečnosti, nebo svým průběhem a výsledky v konkrétních kauzách. A právě o některé tyto otázky jde. V jediné knize nelze jistě postihnout celé jejich spektrum, to však ani nebylo záměrem. Již samo správné kladení a výběr otázek jsou významné pro diskuzi, která se stále ve vztahu k právnímu procesu vede. Čtenář nemůže očekávat vyčerpávající odpovědi na všechny položené otázky. Tato kniha je spíše určitou výzvou odborníkům i laikům, aby zaměřili pozornost k těmto otázkám a právnímu procesu vůbec. Záleží vždy na tom, z jakého úhlu pohledu budeme otázky pokládat a předmět našeho zájmu bude rozhodující při formulování odpovědí na ně. Vzhledem k rozsáhlosti a náročnosti problematiky právního procesu lze očekávat prakticky nekonečnou množinu přístupů a pohledů na něj. A toto je jeden z nich.
Súd a tvorba práva – Jozef Ratica
Dr. Jozef Ratica ako skúsený sudca najlepšie vedel, že „medzery“ v normách právnych predpisov sa nedajú vyplniť len logickými metódami výkladu a že súd pri ich vypĺňaní musí predovšetkým rešpektovať vôľu účastníkov právneho vzťahu. Z toho aj vychádzajú teoretické konštrukcie v knihe Súd a tvorba práva. Pre demokratický štát je sloboda tvorivého myslenia základnou podmienkou a dielo profesora Jozefa Raticu môže k tomuto tvorivému mysleniu, aj po rokoch a napriek dobe, v ktorej bolo napísané, inšpirovať. Veríme, že dielo zaujme nielen čitateľov z právnickej obce, ale aj mnohých iných, ktorí radi s minulosťou kráčajú do budúcnosti...
Reforma právnického vzdelávání na prahu 21. století – Jan Kuklík
Sborník příspěvků k diskuzi o dalším vývoji vysokoškolského vzdělávání právníků navazující na iniciativu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Do sborníku přispěli jak učitelé práva, tak praktičtí právníci a též studenti práva z České republiky i ze zahraničí. Cílem zamýšlené reformy je reflektovat aktuální trendy právnického vzdělávání a reagovat na potřeby praxe.
Tvorba práva. Pravidla, metodika, technika, 2. vydání – Zbynek Šín
Již druhé, aktualizované vydání publikace syntetizuje dosavadní poznání o teorii a praxi tvorby práva. Poskytuje informaci o tvorbě práva, jejích pravidlech, metodice a technice. Kniha poslouží jako zdroj uceleného poznání legislativní teorie i jako praktická směrnice pro tvorbu právních předpisů, včetně potřebné a užitečné legislativní metodiky a techniky. Vychází a navazuje přitom na disciplíny teorie práva a práva ústavního. Ve čtyřech základních částech se věnuje legislativní politice a tvor bě práva, právní regulaci, legislativnímu procesu a metodice a technice tvorby práva. Kniha je určena jak pracovníkům legislativních orgánů, tak všem dalším zaměstnancům veřejné správy zabývajícím se právotvornou činností. Přivítají ji i posluchači právnických fakult jako učebnici shrnující problematiku tvorby práva.