Sociológia, etnológia
Dálková láska – Ulrich Beck,Gernsheim Elisabeth Beck
Žijeme ve světě, v němž je ten nejmilejší často vzdálený a ten vzdálený je nezřídka ten nejbližší. Ulrich Beck a Elisabeth Beck-Gernsheim se v knize snaží o široký záběr – zajímá je láska překračující zeměpisné, kulturní a politické hranice, sňatková migrace, mateřská láska na dálku, turismus z touhy po dítěti, globální patchworkové rodiny, tedy široké tematické spektrum globalizace lásky. Autoři v knize analyzují současné „světové rodiny“, milostné a příbuzenské vztahy mezi lidmi, kteří žijí v různých zemích či na různých kontinentech nebo z různých zemí či kontinentů pocházejí. Takové vztahy na sebe mohou brát různé podoby a mohou vznikat z nejrůznějších pohnutek. Všem variantám světových rodin je však společné to, že jsou místem, kde se diference globalizovaného světa doslova zhmotňují.
Klima a společnost – Nico Stehr,von Storch Hans
Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém kontextu. Vychází z přesvědčení, že podnebí není pouze přírodní daností, k níž se významným a přiměřeným způsobem vyjadřuje výhradně přírodověda: je rovněž kulturním a sociálním konstruktem. Pozornost je proto věnována nejen podnebí „bez zásahu člověka“ a jeho antropogenním proměnám, ale i vývoji toho, jak podnebí rozumíme, a tomu, jak naše porozumění podnebí ovlivňovalo společnost a politiku. Knihu uzavírá Manifest Zeppelinovy univerzity, který ukazuje, co je podle autorů zapotřebí k vytvoření vyrovnané a účinné politiky v oblasti klimatu.
Co se chce říct mluvením – Pierre Bourdieu
Kniha významného francouzského sociologa, jehož úvahy zásadním způsobem ovlivnily také estetiku, literární historii a řadu dalších oborů, probírá v obecnosti i na konkrétních příkladech fungování jazyka jakožto sféry symbolické směny. Bourdieu knižním souborem z roku 1982 reagoval především na Saussura a jeho vlivnou recepci u strukturalistů, ale též například na J. L. Austina, N. Chomského a další klíčové autory. Neosobní, zdánlivě neutrální systém jazyka je odhalen jakožto zvláštní a velmi efektivní mocenský postoj, díky němuž se vyjadřovací nástroj, jenž reálně náleží pouze některým, privilegovaným vrstvám, prosadí jakožto měřítko pro uvažování a vyjadřování všech – i těch (jedinců, vrstev, etnik atd.), kdo jsou příslušným uspořádáním fatálně znevýhodněni. V tomto rámci vystupuje i slovní zásoba, syntax, styl apod. jen jako aspekty distribuce kulturní moci a vyjadřovacích výsad. Zatímco tedy strukturalisté chtěli vytvořit sociologii po vzoru lingvistiky, Bourdieu demaskuje lingvistické hledisko jakožto strategii uvnitř společnosti, zdaleka však nejde jen o pouhé oborové přetahování: jeho analýzy jsou v podrobnostech velmi subtilní a podnětné zvláště pro jazykovědce a literární vědce.
Hegemonie a socialistická strategie – Ernesto Laclau,Chantal Mouffe
Publikace knihy Hegemonie a socialistická strategie zpřístupní čtenářům a čtenářkám politické teorie další zásadní práci, která v minulých třiceti letech podstatně formovala toto pole. Obsahuje výklad všech zásadních pojmů, se kterými Laclau a Mouffe později pracují a rozvíjejí je. Objasňují zde aspekty toho, co nazývají sociální logikou a poskytují antiesencialistický výklad sociálna (nikoliv společnosti). Hegemonie a socialistická strategie je situovaná do marxistických a postmarxistických diskusí své doby a rozvíjí spory a pojmy v této oblasti. Současné diskuse o levicových politických strategiích však vycházejí víc z teorií nových sociálních hnutí, globální spravedlnosti, diskusí o deliberativní a participativní demokracii než z úvah o přeměnách sociálnědemokratických stran v Evropě 19. a 20. století. Čtenářská obec pro genealogie pojmu hegemonie v takovémto pojetí je tedy v Česku a na Slovensku poměrně omezená, ale časem si může získat příznivce z oboru intelektuální historie. Čtenářská a intelektuální veřejnost potom bude asi umět ocenit, že historický vývoj levice není třeba chápat jako nevyhnutelnou cestu k zániku, ale i na základě výkladů, jako je ten v Hegemonii a socialistické strategii, pochopí levici jako hegemonizující politickou sílu přeměňující oblast politična, vztahů mezi státem, stranou a jednotlivcem vůbec.
Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence – Tereza Freidingerová
Kniha se zabývá mezinárodní migrací z Vietnamu do světa a do Česka od poloviny 20. století po současnost v kontextu politických zvratů na mezinárodní scéně a ekonomických reforem ve Vietnamu známých jako Đoi Moi. Autorka se vedle analýzy strukturálních faktorů podmiňujících migraci zaměřuje i na to, jak aktéři migrace tyto makroúrovňové vlivy interpretují. Díky kombinaci makro a mikroúrovňového přístupu kniha přináší ucelený pohled na faktory, které vietnamskou mezinárodní migraci stimulují, a na to, co určuje hlavní směry migračních pohybů, očekávání migrantů i nemigrujících a volbu adaptační strategie. Autorka se věnuje i proměnám motivace k migraci, vnímání Vietnamu a cílové země migrace, a to v závislosti na společensko-ekonomicko-politickém kontextu a na fázi migrace: jinak totiž hodnotí situaci Vietnamci, kteří za hranicemi žijí, jinak ti, kteří teprve cestu plánují, a ještě jinak ti, kteří se již vrátili. Součástí knihy je i přiblížení života vietnamské komunity v České republice. Kniha vychází především z tříletého výzkumu, který autorka realizovala v letech 2010–2012 v Česku a ve Vietnamu, a z analýzy dostupných statistických dat a právních dokumentů. Konceptuálně se text opírá převážně o teorii nové ekonomie pracovní migrace a o vietnamské migraci uvažuje jako o migraci rodinné i v případech, kdy migruje pouze jeden člen domácnosti.
Rodina a společnost – Kolektív autorov
Dostává se vám do rukou sborník referátu z mezinárodní konference „Rodina a spolecnost,“ která se konala dne 22. kvetna 2014 v Poslanecké snemovne Parlamentu Ceské republiky pod záštitou Stálé komise pro rodinu, rovné príležitosti a národnostní menšiny Poslanecké snemovny, s podporou Cesko-nemeckého fondu budoucnosti a ve spolupráci s Obcanským institutem, Institutem Rafael, Univerzální federací míru v Nemecku a Institutem Williama Wilberforce. Tato konference se konala pri príležitosti 20. výrocí vyhlášení Mezinárodního roku rodiny. V dejinách lidstva je rodina jedinou institucí, která si zachovala svoji existenci od svého pocátku až do soucasnosti. Historikové zaznamenávají vzestupy a pády mnohých národu, vládcu, civilizací nebo institucí, ale základní jednotkou každé spolecnosti nebo doby zustává vždy rodina. Konference se venovala této bohaté problematice ve ctyrech panelech.
Knížka pro vzpomínání a procvičování paměti – Klára Cingrošová,Klára Dvořáková
Námět představuje interaktivní knihu, kterou mohou při práci se seniory využít profesionálové ve zdravotnických a sociálních zařízeních, rodinní pečovatelé, příbuzní, přátelé, dobrovolníci, zároveň však i samotní senioři či lidé dlouhodobě nemocní a lidé s handicapem. Publikace čítá 27 témat vztahujících se ke kalendářnímu roku, jejichž výběr ovlivnila česká historie a kultura. Každé téma je naplněno náměty a úkoly, v nichž se prolíná práce se vzpomínkami (reminiscence) s trénováním paměti. Vše je zpracováno tak, aby bylo možné knihu použít bez přípravy. Kniha je využitelná pro individuální i skupinovou práci. Vzhledem k možnosti komplexního a dlouhodobého využití může publikace představovat pomocný materiál k uskutečnění individuálního plánu klienta v sociálních službách. Jednotlivci poslouží jako osobní cvičebnice pro vzpomínání a procvičování paměti, pro zkrácení dlouhé chvíle, pro zlepšování kognitivních schopností a zároveň pro udržení dobré orientace v čase. V rodinném prostředí dává publikace množství podnětů ke zpestření společně stráveného času a poskytuje inspiraci k mezigeneračnímu sblížení. Klára Cingrošová Vystudovala sociální práci na VOŠ sociální práce, věnuje se zejména aktivizaci seniorů. Absolvovala řadu kurzů zaměřených na práci se seniory, zejména reminiscenci a trénování paměti a také 5 letý psychoterapeutický výcvik. Věnuje se seniorům v Brandýse n. Labem, několik let pracovala jako vedoucí Denního stacionáře v Domově Sue Ryder. Klára Dvořáková Vystudovala sociální práci na VOŠ sociálně právní, učila výtvarnou výchovu a český jazyk na základní škole. Absolvovala kurzy trénování paměti a reminiscence. Pracuje se seniory v Centru denních služeb v Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech, působila jako dobrovolník s dlouhodobě nemocnými pacienty.
Co s prostitucí? – Barbara Havelková
Kniha představuje českému publiku zahraniční, zejména feministické, teoretické debaty o veřejných politikách prostituce a současné trendy v právních úpravách této problematiky. Předkládá rovněž kritickou analýzu české situace – jak stávajících i navrhovaných právních úprav, tak vnímání prostituce ve veřejném prostoru, zejména mezi odborníky a odbornicemi, ve veřejné správě a v médiích. Publikace obsahuje řadu doporučení pro veřejné politiky dotýkající se prostituce a její právní úpravy, nenabízí ale žádná jednoduchá a rychlá řešení. Autorky a autoři zejména identifikují, čeho je třeba se při formulování veřejné politiky a právní úpravy prostituce a jejího uplatňování v praxi vyvarovat, a to zejména s ohledem na lidská práva a požadavek genderové rovnosti. Kniha detailně rozebírá a kriticky hodnotí návrhy zákona na regulaci prostituce, které v posledních letech zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá hlavní město Praha. Proč nejsme ochotni přiznávat lidská práva i osobám v prostituci? Co nám brání dívat se na osoby, které poskytují sex za úplatu, jako na právoplatné členy a členky naší společnosti? Proč významná část politických diskusí o prostituci stigmatizuje osoby, které ji poskytují, a snaží se je zneviditelnit či trestat?