Zobrazených 1–8 z 24 výsledkov

Chiméra – Sebastiano Vassalli

19.29 
Sebastiano Vassalli situoval svou nejslavnější knihu Chiméra do vesničky jménem Zardino, jež kdysi ležela v Pádské nížině. Zde se na přelomu 16. a 17. století odehrává příběh dívky jménem Antonia, zardinské čarodějnice. Antonia vyrůstala u jeptišek v novarském nalezinci, odkud si ji v jejích deseti letech odvezli bezdětní manželé Nidasiovi, kteří se k ní chovali jako k vlastní a poskytli jí šťastné dětství a dospívání. Zato ve vesnici ji lidé nemohli odpustit její krásu a jinakost. A lidská nenávist, spojená s nevědomostí a strachem, se stane Antonii osudnou. Příběh zardinské čarodějnice se promítá na pozadí široké historické fresky zaplněné řadou výrazných postav. Setkáváme se tu loupeživým rytířem Caccettou a jeho ozbrojenou bandou, falešným knězem pěstujícím v kostele bource morušového a knězem sužujícím své farníky bigotností, katem a jeho pacholky, intrikujícími biskupy, rýžaři, lacknechty, inkvizitory... Vassalli čtenáře se syrovou objektivitou, důkladností a bez příkras seznamuje s tehdejším drsným životem na rýžových polích i tíživým ovzduším katolické protireformace. Zardino už neexistuje, nezbylo po něm nic. Z této mlhou obestřené nicoty vytáhl autor na světlo denní strhující příběh, zasutý hluboko v minulosti, a zpracoval jej svým nezaměnitelným způsobem do podoby, za nějž získal v roce 1990 významnou italskou literární cenu Strega a který dodnes budí obrovský zájem čtenářů.

Říše musí zemřít – Michail Zygar

31.30 
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně přiblížit, takže jeho text působí jako strhující thriller. Před čtenářem v nečekaných souvislostech vyvstává řada historických událostí hladové bouře, koloniální válka s Japonskem, politické vraždy, zápas o konstituční monarchii, násilí levicových teroristů, úspěchy a skandály ruského moderního umění, vztahy mezi členy vládnoucí dynastie, bitvy první světové války. Všechny tyto události se splétají v dramatický děj, který se postupně, stále více a více, vymykal jakékoliv kontrole. A spolu s nimi se na historické plátno promítají s neobyčejnou ostrostí i postavy jejich hybatelů a protagonistů členů carské rodiny, ministrů, policistů, mecenášů, spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobnosti ruského politického, kulturního a duchovního života , z nichž se mnozí snažili dělat pro budoucnost své země to nejlepší, a přesto jejich společné snažení nakonec vyústilo v nechtěnou a po všech stránkách tragickou bolševickou revoluci.

Podmínka – Eustachy Rylski

14.06 
Příběh historického románu začíná v roce 1812, těsně před bitvou dvou velkých armád u Borodina, kdy z francouzského vojska zběhne Andrzej Rangułt, oblíbenec císaře Napoleona, jezdecký mistr a všemi obdivovaný kapitán švališérů, spolu s poručíkem Semenem Hoszowským, hloubavým synem venkovského popa. Nevinná hra v kostky, která se zvrhne v boj o život, a uloupená vojenská pokladna, představující jmění umožňující jejímu majiteli zbavit se války jednou provždy, přimějí oba rivaly dezertovat. Přes vzájemnou antipatii musejí spojit síly a pokusit se projít nekonečnými mrazivými pláněmi, vyhýbat se prchajícím troskám francouzské armády i ruským oddílům, které ji pronásledují, a vrátit se zpět do Rangułtova domovského dvora v Litvě. Ale ani tam ještě nemají vyhráno. Příběh, demaskující rozdíl mezi skutečnými hrdiny a událostmi a tradičními ideály, je polemikou s černobílým národním mýtem a pro svůj rychlý spád a myšlenkové bohatství patří k nejuznávanějším moderním polským románům.

Smrt v zádech – Asaf Gavron

18.24 
Tel Aviv, rok 2003. Druhá palestinská intifáda je v plném proudu, vybuchují izraelské restaurace, tržiště i autobusy, armáda tvrdě zakročuje proti obyvatelstvu na palestinských území. Uprostřed vší té abnormality dva mladí muži, vypravěči Gavronova románu, chtějí žít normálním životem : Izraelec Ejtan přezdívaný Krokodýl, zaměstnanec start-upové firmy nabízející řešení pro úsporu času, jenž se shodou neuvěřitelných náhod ocitne u tří po sobě jdoucích teroristických útoků a pokaždé vyvázne, takže se stane jakousi národní celebritou proti své vůli; a Palestinec Fahmí, jehož matka zahyne vinou okupace, islamistický džihád mu sebere bratra a on sám se bez velkého nadšení nechá vtáhnout do aktivní teroristické buňky. Dva nepravděpodobné, a přece věrohodné osudy se propletou - mimo jiné při pátrání takřka detektivním po tom, co vlastně dělal v Tel Avivu jeden z Izraelců zavražděných při teroristickém útoku…

Jak se dělá kniha – Vladimír Pistorius

19.29 
Čtvrté vydání úspěšné (a dnes již rozebrané) příručky poskytuje základní informace o vydávání knih, zejména o základních technologických pojmech, typografických zásadách, redakční praxi, práci s digitálními obrázky, ekonomice vydávání knih a právních normách spojených s nakladatelským podnikáním. Čtvrté, aktualizované vydání zohledňuje vývoj, který se odehrál během posledních osmi let, jež uplynuly od předchozího vydání. Kniha uvádí nejnovější dostupná data o evropském i českém knižním trhu. Oproti předchozímu vydání obsahuje rovněž kapitolu o vydávání a ekonomice e-knih. Kniha obsahuje 170 obrázků, tabulek a grafů a rovněž případové studie vydávání knih různých typů. Je určena především nakladatelským pracovníkům, studentům specializovaných škol a oborů, ale i lidem, kteří by chtěli si vydat knihu vlastními silami.

Generátor národního pohnutí a další mučicí stroje – Petr A. Bílek

9.88 
Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutu-jících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě ke své knize píše: "Před osmi léty jsem v návalu autorské ješitnosti dal dohromady první soubor své časopisecké publicistiky. Kniha Mikešova aféra a jiné případy nesla podtitul Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Nynější ‚pokračování' by mohlo nést podtitul Glosy o zanikání kulturního prostoru. Nedávám jej nicméně do názvu nejen proto, že by mohl zavánět lacinou elegičností, ale taky proto, že nechci laskavému čtenáři vnucovat pocit, že vskutku žijeme v době, v níž můžeme být svědky tak zásadních zániků. Což mi nijak nebrání, abych sám tento pocit v sobě nosil a živil."

Sanatorium Tworki – Marek Bieńczyk

11.97 
Román Sanatorium Tworki (1999) se odehrává během dvou válečných let 1943-1944 a jeho hrdiny jsou mladý básník Jurek, účetní Sonia a skupinka jejich přátel, kteří se schovávají před útrapami války v psychiatrické léčebně v Tworkách, ležících na předměstí Varšavy. Právě zde prožívají svou první zamilovanost a okouzlení jeden druhým. Prostředí sanatoria - rozlehlé parky, záhony, aleje a altánek - to vše se zdá být bezpečným útočištěm, vytvářejícím atmosféru štěstí a normálního života. Avšak touto idylickou kulisou začne prostupovat krutá realita války a holokaustu. V textu se sice přímo nehovoří o Židech a varšavském povstání, avšak čtenář po celou dobu tuší, že mladí lidé, kteří do sanatoria přišli za prací, se tu ve skutečnosti skrývají pod falešnými jmény kvůli svému rasovému původu. A ze stejného důvodu pak jeden po druhém také náhle mizí. Bieńczyk ve své knize spojuje vypravěčskou spontaneitu s neobyčejnou jazykovou hravostí a vynalézavostí, se spoustou slovních hříček, asonancí, rýmů, citátů, parodií a aluzí. Jeho vyprávění při tom bravurně balancuje na tenké hraně mezi krajnostmi idyly a tragédie, a právě proto je Sanatorium Tworki považováno za jednu z nejlepších polských próz posledních několika desetiletí. Román byl přeložen do několika světových jazyků, získal řadu významných cen (např. cenu Władysława Reymonta, Paszport Polityki a Grand Prix du Festival Littératures du Monde) a dnes je všeobecně považován za neoddiskutovatelnou součást polského literárního dědictví. "Tato kniha je nasycena vášní odhalovat to, co dokáže odhalit pouze román. V tomto případě je to situace člověka bloudícího na cestě mezi hrůzou a idylou. A ta její zvláštní, drásavá krása." Milan Kundera

Čas noc – Ljudmila Petruševská

9.36 
Prozaička a dramatička Ljudmila Petruševská (*1938) se v devadesátých letech 20. století, kdy její texty mohly konečně vycházet bez omezení, rychle stala jednou z nejznámějších a nejvýznamnějších představitelek současné ruské literatury. Její knihy jsou skvěle přijímány jak čtenáři, tak kritikou a literární vědci v ní vidí pokračovatelku tradice velkých ruských spisovatelů Dostojevského, Gogola a Babela. Novela Čas noc, poprvé vydaná časopisecky v roce 1992, je jejím patrně nejvýznamnějším dílem. Byla přeložena do více než třiceti jazyků a dočkala se světového ohlasu. Novela je stylizována jako deník neznámé básnířky Anny Andrijanovny. Výrazně expresivní text fascinuje svou stylistickou vytříbeností, rychlým spádem a otevřeností, s jakou zachycuje krutou bídu života v pozdní sovětské éře, která se promítá i do rodinných vztahů. Před čtenářem se odehrává souboj vypravěčky s vlastními dětmi a zápas každého z nich o to, aby měl kde spát a co zítra jíst. Tato konfrontace je bezohledná a plná zákeřných úderů, čtenář však v knize vedle naturalistických scén nalezne také notnou dávku nadhledu a černého humoru. "Tato proslulá ruská autorka dokáže být tak znepokojující, že její tvorba byla zakázána dlouho poté, co v Sovětském svazu umožnili vydávat Alexandra Solženicyna. A to i přesto, že její texty nijak nevykřikují ‚politická', ‚disidentská' nebo jiná hesla. Její texty prostě křičí." Elle "Je to napůl zábavná a napůl zoufalá kniha - skvělé představení velkého talentu." Kirkus Review