Stanislav Komárek
Západ v mlze – Stanislav Komárek
Sbírka autorových sloupků z let 2009-2012 doplněná několika delšími eseji se zabývá především krizovou situací v Evropě: krize, chápaná většinou jako finanční či ekonomická, je ve skutečnosti krizí celkovou - autor se nikdy nenadál, že se dočká v ještě ne stařeckém věku takovéhoto soumraku euroamerické civilizace. Krize nepovede samozřejmě k "zániku" Evropy, podobně jako krize a rozpad římského impéria nevedly k zániku Itálie či jejímu vylidnění - náš kontinent z ní ale vyjde jiný, než jak jsme bývali zvyklí. Jak dramatický tento přerod bude, závisí ostatně velmi na nás. Kniha obsahuje i autorovy články o vědě, živé přírodě a knihách tak, jak se v řečených letech urodily.
Muž jako evoluční inovace? – Stanislav Komárek
Jaké jsou etologie a životní strategie příslušníků mužského pohlaví u lidí i v živočišné říši? Jak vlastně fungují mužské society a co je jejich emocionálním tmelem? Nadchází v západní společnosti soumrak tradiční maskulinity a kam se vlastně stáhla či v co se proměnila? Jak se změnil stát, kdysi drsný a k obětem vyzývající Vaterland, ve všeobjímavě pečující Mutterland? Nejeví se islámský svět jako ohrožující hlavně proto, že v něm tato proměna neproběhla? Směřuje západní svět k pozvolnému „vyvanutí“ a „ublahobytnění“, souvisejícímu se stále nižší produkcí potomstva? Jak moc jsou rozdíly mezi pohlavími dané dědičně a v jakém rozsahu kulturně, nedochází vlastně paralelně s „krizí maskulinity“ i ke „krizi femininity“?
Eseje o lidských duších a společnosti I. – Stanislav Komárek
Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.
Živočichopis doby aneb Komárkova abeceda – Stanislav Komárek
Další souborné vydání autorových novinových sloupků a dalších publicistických textů, tentokrát z let 2012–2014, řazených, jak už název napovídá, abecedně. Týkají se nejrůznějších aspektů života společnosti, která je dnes sice nejbezpečnější a nejpohodlnější, co kdy byla, ale tato idyla je poměrně velmi křehká a může se přes noc neočekávaně zhatit. Ukazuje se, že to, co nás sužuje, nejsou až tak problémy technické jako spíš problémy kořenící v našich duších, vystavených teď něčemu, na co nebyly přírodou dimenzovány. V knize je i rozsáhlý esej o autorových zkušenostech s terapeutickým pobytem ve tmě, který po vzoru některých východních mnichů dvakrát absolvoval a se čtenáři sdílí své neobvyklé zážitky.
Cestovní eseje z let 1991-2008 – Stanislav Komárek
Eseje o jiných zemích a kulturách tvoří svébytnou součást esejistické produkce Stanislava Komárka. Tento svazek zachycuje jejich „starší“ rovinu – od prvopočátků do období přelomu spojeného s hospodářskou krizí, jejich tématem jsou země evropské i mimoevropské, ty, které se tradičně počítají k „Západu“, i ty, které bývají chápány jako „Východ“. Které z autorových očekávání a úsudků se v mezičase naplnily a které ne? Proč vlastně v době internetu ještě cestovat? Co je to úsudek a co je to předsudek? Jak se na sebe dívají různé kultury? Neposuzujeme ty jiné zejména a prakticky jen z hlediska jejich ochoty se nám připodobnit? Co je v kterém kulturním okruhu a národě svébytného? Jak dalece podporovat národní svérázy – etnické pochoutky ano, sebeupalování vdov ne? Nemá každá kultura jinak rozvržené půvaby a děs, upřímnost a pokrytectví, sofistikovanost a primitivismus, něžnost i brutalitu, moudrost i pošetilost? Kolik toho lze o jiných zemích sdělit a kolik je třeba zažít? Nakolik je poznání přenositelné? O žumpě číst a do žumpy spadnout... Kam si projikujeme ztracený ráj a kam peklo? Nemají nakonec i v Guyaně ptáci křídla a zobák, lidé hlavu, ruce a nohy a domy okna a dveře?
Stručné dějiny biologie – Stanislav Komárek
Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva. Text je doprovázen množstvím dobových ilustrací, přibližujících ducha a atmosféru tehdejších výzkumů a vzdělanosti a navázání biologického myšlení na dobové myšlenkové proudy. Proč se vlastně o dějiny biologie (a jakéhokoliv jiného oboru) zajímat? Co je to paradigma? Jak viděly živý svět archaické národy a staré civilizace? Jak vznikla věda v antickém Řecku? Jak v nastoupené cestě pokračoval Řím? Jak viděl živý svět evropský středověk a renesance? Jak se projevil v barokní éře descartovský obrat? Jak začínala systematika, paleontologie, jak se profilovaly jednotlivé národní školy v biologii – francouzská, anglická, německá? Jak se objevilo evoluční myšlení? Jak začínala genetika, mikrobiologie, etologie? Jakou roli hrály v myšlení o živém světě „velké“ dějiny, zejména poslední světová válka?
Eseje o lidských duších a společnosti I. – Stanislav Komárek
Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.
Evropa na rozcestí – Stanislav Komárek
Odborná a populárno-náučná literatúra, História, vojnová literatúra, Pantarhei, Knihy, Svetové dejiny, dejiny štátov
To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, resp. finanční, je ve skutečnosti celková krize západních společností. Co je vlastně žitým náboženstvím dneška – ekonomie a vzývání Růstu? Neleží jedna z obtíží dneška v potlačené religiozitě? Krize není víc než konec jedné dějinné epochy a začátek jiné. Jak se projevuje současný individualismus a k čemu spěje? Je stát největším dobrem nebo základním prokletím? Je náš osud nějak podobný osudu domácích zvířat, chovaných jako hýčkaní mazlíčkové i brutálně využívaný živý „materiál“? Lze se z chodu dějin poučit, jak historický proces vlastně vzniká? Jak by mohla Evropa vypadat za několik dekád?
Mandaríni – Stanislav Komárek
Pražský sinolog Jindřich Krottenbacher je mandarínem jaksi hned dvakrát: z titulu svého oboru a jako pedagog na Ferdinandově univerzitě v letech 1990–2000, v době, kdy v městě Praze bylo možné téměř všechno. Jak se zapojí do revoluční vřavy a co v ní zažije? Co přinese založení Ústavu srovnávacích studií Východu a Západu? Neztratí ve víru událostí pozvolna svou duši? Nežije vlastně na dluh poté, co ve smrtelném ohrožení v zavalené podzemní chodbě kdesi v provincii Šan-si vyžebrá ještě deset let života? Přinese mu opravdové štěstí houba, která získává přízeň nadřízených? Jak prožije se všemi svými přáteli i nepřáteli obrovské turbulence koloritních dob? Proč jej nakonec přiláká smrt, která zahladí všechny naše hříchy? Jak vlastně vzniká osud? Jakou roli hraje v jeho životě matička Kuan-jin?
Stručné dějiny biologie – Stanislav Komárek
Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva. Text je doprovázen množstvím dobových ilustrací, přibližujících ducha a atmosféru tehdejších výzkumů a vzdělanosti a navázání biologického myšlení na dobové myšlenkové proudy. Proč se vlastně o dějiny biologie (a jakéhokoliv jiného oboru) zajímat? Co je to paradigma? Jak viděly živý svět archaické národy a staré civilizace? Jak vznikla věda v antickém Řecku? Jak v nastoupené cestě pokračoval Řím? Jak viděl živý svět evropský středověk a renesance? Jak se projevil v barokní éře descartovský obrat? Jak začínala systematika, paleontologie, jak se profilovaly jednotlivé národní školy v biologii – francouzská, anglická, německá? Jak se objevilo evoluční myšlení? Jak začínala genetika, mikrobiologie, etologie? Jakou roli hrály v myšlení o živém světě „velké“ dějiny, zejména poslední světová válka?
Opšlstisova nadace – Stanislav Komárek
Román se odehrává v osmdesátých letech 20. století ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Jeho hrdinou je mladý český turkolog, který odchází do emigrace, aby mohl studovat dějiny janičárských vojsk v osmanské říši. Tento sen se mu naplní tak vrchovatým způsobem, že v to nejen nedoufal, ale celá věc jej spíše děsí. Kdo je tajemný Roland Opshellsties a jím založená nadace se sídlem na jedné z dobrých manhattanských adres? Proč štědře sponzoruje intelektuálního nýmanda, přivandrovalého odkudsi z východní Evropy? Ač autor v reálu není příznivcem teorií spiknutí, v románové fikci si s nimi trochu pohrál. Není asi náhodou, že v době, kdy si pro první vydání knihy objednal obrázek táhnoucího janičárského vojska s panoramatem Manhattanu v pozadí, padla newyorská dvojčata a obálka se musela předělávat, aby nevypadala jako konjunkturální kýč. Proč někdy, když hledáme poštovní schránku, najdeme schránku mrtvou?
Mimikry a příbuzné jevy – Stanislav Komárek
Kniha zachycuje celou šíři jevů v rámci adaptivních zbarvení v přírodě: krypse, aposematismu i různých typů mimézí i historii jejich poznávání za posledních dvě stě let. Jak ovlivnil darwinovský obrat interpretaci vnějšího vzhledu živých organismů? Proč bylo nutno postulovat pohlavní výběr? Jak se vynořily koncepce různých typů mimézí (batesovské, müllerovské, peckhamovské, wasmannovské, parciální atd.). Jak je to s živočišnými kresbami? Jak interpretovali vnější vzhled živočichů Portmann, Hingston a jejich následovníci?
Západ v mlze – Stanislav Komárek
Sbírka autorových sloupků z let 2009-2012 doplněná několika delšími eseji se zabývá především krizovou situací v Evropě: krize, chápaná většinou jako finanční či ekonomická, je ve skutečnosti krizí celkovou - autor se nikdy nenadál, že se dočká v ještě ne stařeckém věku takovéhoto soumraku euroamerické civilizace. Krize nepovede samozřejmě k "zániku" Evropy, podobně jako krize a rozpad římského impéria nevedly k zániku Itálie či jejímu vylidnění - náš kontinent z ní ale vyjde jiný, než jak jsme bývali zvyklí. Jak dramatický tento přerod bude, závisí ostatně velmi na nás. Kniha obsahuje i autorovy články o vědě, živé přírodě a knihách tak, jak se v řečených letech urodily.
Muž jako evoluční inovace? – Stanislav Komárek
Jaké jsou etologie a životní strategie příslušníků mužského pohlaví u lidí i v živočišné říši? Jak vlastně fungují mužské society a co je jejich emocionálním tmelem? Nadchází v západní společnosti soumrak tradiční maskulinity a kam se vlastně stáhla či v co se proměnila? Jak se změnil stát, kdysi drsný a k obětem vyzývající Vaterland, ve všeobjímavě pečující Mutterland? Nejeví se islámský svět jako ohrožující hlavně proto, že v něm tato proměna neproběhla? Směřuje západní svět k pozvolnému „vyvanutí“ a „ublahobytnění“, souvisejícímu se stále nižší produkcí potomstva? Jak moc jsou rozdíly mezi pohlavími dané dědičně a v jakém rozsahu kulturně, nedochází vlastně paralelně s „krizí maskulinity“ i ke „krizi femininity“?
Eseje o lidských duších a společnosti I. – Stanislav Komárek
Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.