Dráma, divadelné hry, scenáre
Prešovská trilógia – Michaela
Prešovskú trilógiu (Drewo a srd, 2017) tvoria tri hry, tragikomédie, ktoré boli napísané pre PND a vo svojej inscenačnej podobe si získali uznanie aj odbornej verejnosti. Teraz vychádzajú v autorkinom knižnom debute. Single radicals (No, som rád, že už som doma. Ako tu je fajne. – Tak keď prídeš raz za čas, tak je tu fajne.) načrtáva otázky aktuálnej budúcnosti. Mladí ľudia medzi vzťahom a single, medzi twenteens a dospelosťou, medzi východom a západom. Nejde však len o jednu piatkovú noc, ale o filozofickú polemiku hodnôt, viery, boja za ideály a lásku. Kindervajco (A čo ťa vzrušuje? – Keď počujem ženu nahlas čítať. – Myslíš, že by sme si mohli spolu čítať? – Pozri, ešte to len vyslovíš a už mi stojí.), adresná metafora spoločenských udalostí, je pohľadom na súčasnú generáciu tridsiatnikov. Väčšina z nich má prácu, vlastné bývanie, niektoré dokonca vzťahy. Hranice priateľstva sú definované dôverou, ideálmi, ambíciami, láskou, neverou, intelektom, a to všetko v intenciách malomestskej politiky, ktorá svoju predstavu o umení zhmotňuje do gigantického Kindervajca. Good place to die (S deťmi... s deťmi je život o niečom úplne inom, však, Soňa. – Je o tom istom, len je s deťmi.), konfrontuje umeleckého génia človeka s geniom loci miesta, Prešova. Človek – Platonov hľadá svoje šťastie a pritom k nemu nachádza cestu pre druhých. Aj v tejto hre sú tematické línie periférium/centrum, ideály/realita, nezmyselnosť života/materstvo podrobované generačnej kritike.
Moliere – 7 převyprávěných her v historických souvislostech – Renáta Fučíková
Moliere, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského i světového klasicismu. Francouzskému divadlu jeho doby je věnován druhý svazek ediční řady Největší dramatici, bohatě ilustrovaná kniha, která nám přiblíží Francii Molierovy doby i jeho životní osudy. V hlavní části představuje Renáta Fučíková v převyprávění pro mladé čtenáře pět nejznámějších Molierových komedií (Škola pro ženy, Tartuffe, Misantrop, Lakomec, Zdravý nemocný) a přidává navíc dvě dramata od slavných Moliérových současníků, jimiž byli Jean Racine (Faidra) a Pierre Corneille (Cid). Převyprávěné divadelní hry proložila autorka nejdůležitějšími monology či dialogy známých postav. Každá z Molierových komedií je navíc orámována naučnými texty, díky nimž se čtenáři dozvědí mnoho podrobností například o vládě „krále Slunce“ Ludvíka XIV., o vztazích hugenotů a katolíků, o osudech Francie v průběhu třicetileté války, o merkantilismu či o absolutismu. S pomocí výpravných ilustrací pak Renáta Fučíková vypráví o zrodu barokního slohu, rozkvětu umění na dvoře Ludvíka XIV., o stavbě paláce ve Versailles, o tanečním, operním a divadelním umění, o návratu k přírodě, o galantních hrátkách šlechty, o chodu královského dvora, o rozkvětu vědy a řemesel, o životě nejchudších vrstev, o válečnictví, o honitbě, o politických intrikách, o koloniální expanzi a o mnoha dalších aspektech života ve Francii 17. století.
Lear király – William Shakespeare
Nádasdy Ádám 1994 és 2010 között színházak felkérésére fordított le több Shakespeare-drámát, köztük a Lear királyt. "Örömmel vállaltam a feladatot - írja -, mert régi vágyam volt, hogy Shakespeare-t fordítsak. Az angol nyelvet, annak klasszikus és régebbi változatait szakmámból adódóan ismerem, polgári foglalkozásom ugyanis nyelvész: angol nyelvészetet, nyelvtörténetet tanítok az egyetemen." A Lear király című drámát könnyen forgatható, zsebre vágható változatban jelenteti meg a Magvető Kiadó.
Hry 1. Časť – Peter Gregor
Prvá časť súborného diela rozhlasových hier Petra Gregora, predstavuje tohto originálneho slovenského súčasného spisovateľa a dramatika v priereze rokov. Jeho tvorba obsiahla témy problémov vzťahov nielen partnerských ale aj spoločenských a morálnych. Väčšina hier má výrazný filozofický podtext, ktorý autor sarkazmom a iróniou nadľahčuje.
Hry – Lucius Annaeus Seneca
Tragédie známeho stoického filozofa L. A. Senecu vychádzajú prvýkrát v slovenčine práve v Divadelnom ústave v edícii Svetová dráma – antológie. Výber tvorí Agamemnón, Oidipus, Faidra, Médeia, Trójanky v preklade Martiny Borodovčákovej a v prebásnení Ľubomíra Feldeka. Texty divadelných hier dopĺňajú odborné štúdie spoluautorov, ale i kalendárium Senecovho života a diela, poznámkový aparát vrátane menného a zemepisného registra. Má ľudská krutosť hranice? Existuje nejaká božská spravodlivosť, keď bohovia netrestajú ničomnosť a neodmeňujú cnosť? Aj takéto otázky možno nájsť v tragédiách L. A. Senecu, jedného z najdôležitejších osobností na poli politickom, ale i literárnom: Seneca bol vychovávateľom a poradcom kontroverzného cisára Nera a zároveň plodným autorom filozofických morálnych dišpút a tragédií, ktoré vo výraznej miere ovplyvnili Shakeaspeara či ďalších renesančných autorov. Seneca bol autorom neistých a krutých čias, desivého obdobia dejín. A možno prekvapí, že Senecov svet je taký ako náš.
Nietzsche trilógia – Béla Szilárdi
Nemcsak a filozófia, hanem az emberiség történetének egyik legizgalmasabb figurája kétségtelenül Friedrich Nietzsche. A Freud, Wagner, Bergson, Zola, Ady nevével körülírt s a későbbi Európára mérhetetlen hatással lévő gondolkodó. Aki mindvégig bizonyos benne, hogy kisebb dolgokkal bíbelődni, mint a teljesség, sohasem érdemes. A szerzőt az emberi élettörténetekben megformálódó lényege érdekli: a szabadság körei, a magány természetrajza, a szeretet, a megértés és ezek hiánya, a kiszolgáltatottság testnek, léleknek, másik embernek. A bemutatott színdarabokra nagy volt az érdeklődés. A könyv elkészítésével nemcsak a színházlátogatók, de mások is szívesen fogják a könyvet olvasni. A felolvasószínház különleges műfaj, a még nincs készen és majdnem készen van határán.
Hry – Peter Pavlac – Peter Pavlac
Výber divadelných hier Petra Pavlaca prináša jeho texty pre divadlo: Deus ex machina, FUN(e)BRAK s. r. o., Moja mama mala brata, Partybr(e)akers, Cirkus (alebo Ako zabíjať Láskou), Červená princezná, Einsteinova žena a Slovo Válkovo. Vstupný text napísal Ľubomír Vajdička, záverečné slovo Patrik Lančarič, ktorý o svojom divadelnom súputníkovi okrem iného napísal: „Pavlac používa divadlo ako priestor pre uvažovanie o živote, o svete. Priestor pre kritické myslenie. Pre myslenie. Divákovi ponúka svoju hru ako propozíciu k pozorovaniu a uvažovaniu.“
Drámák I-II-III. – István Örkény
Örkény István új életműkiadása a Drámák három kötetével zárul, páratlan dokumentumokban gazdag jegyzetek kíséretében. Örkény drámái az ősbemutatók idején mind-mind a színházi életet, egyben a közéletet is fölkavaró darabok voltak. Évtizedek múltán, új és új színpadokon is azok maradtak. Kortársai közül ő fogalmazta meg a legradikálisabban a történelmi méretű vereségek rettenetének és ugyanakkor a túlélés mindennapi képességének ellentmondásos tapasztalatát. A Tóték, a Macskajáték, a Pisti a vérzivatarban hősei így kényszerülnek magánéletükben a kataklizmákkal szemben folyamatos szerepjátékra. Én Tóttal érzek, de az Őrnagy is én vagyok. E század küszöbén a mélylélektan kimondta diagnózisát, amit aztán véres valósággal bizonyítottak az évtizedek. Most békében élünk, de most is kölcsönös függőségben, s amíg ez így lesz, addig mindannyian potenciális Őrnagyok vagyunk, jámbor és jóravaló Tót Lajosokkal körülvéve, akik persze mind hiszen sorstársaink magukban hordják a maguk Őrnagyát. Nem árt ezt tudni. Az emberi létnek nincs más orvossága, mint az emberismeret. (Örkény István a Tótékról)
Antigona – Sofoklés
Sofokles je jeden z najväčších starogréckych dramatikov. V jeho hrách dominuje ľudská vôľa, psychológia jednotlivých postáv a z nej vyplývajúce antagonizmy a konflikty, ktorých povaha býva práve tak osobná ako spoločenská. Jeho zachované dramatické dielo je dodnes živé, no spomedzi všetkých hier najživšia je Antigona. Hra sa odohráva v mýtickej dobe pred tébskym palácom. Po smrti kráľa Oidipa sa vlády v Tébach spoločne ujali jeho dvaja synovia Polyneikes a Eteokles. Zakrátko však vznikli medzi nimi rozpory a v boji sa navzájom pripravili o život. Po ich smrti sa vlády ujal ich strýko Kreón. Dej Sofoklovej Antigony sa začína vo chvíli, keď nový tébsky kráľ vydá rozkaz, že iba Eteokles smie byť pochovaný so všetkými poctami. Jeho brat Polyneikes, ktorý sa pokúšal dobyť Téby, si však podobný pohreb nezaslúži, a preto má ostať nepochovaný napospas divej zveri. Knižné vydanie obsahuje celkom nové, prepracované vydanie prekladu hry Antigona. Jazyková interpretácia profesora J. Špaňára vznikla ako podklad prebásnenia na objednávku SND a dielo prebásnil Ľubomír Feldek (1970). Text hry vyšiel aj knižne (Slovenský spisovateľ – 1974, Tatran – 1982). Výsledkom nového Feldekovho prebásnenie hry (prepracoval takmer celý jej preklad) je jambický trimeter, ktorý znova upevnil a verše všetkých replík sú teraz dvanásťslabičné – tak ako v origináli.
Hry a aktovka – Saroyan William
William Saroyan (1908 – 1981) vstoupil do americké literatury s posláním přimět čtenáře vidět zdánlivě běžné věci svým arménským okouzleným pohledem. Především pro svůj nezdolný idealismus, nesmiřitelnost s osudem a víru v ušlechtilost srdce se jeho postavy v povídkách, románech, divadelních hrách, esejích a memoárech staly pro čtenáře inspirací, ničeho menšího, než jak plně a opravdově žít. Jedním z důvodů je i symbióza života a díla, neboť Saroyan dělal všechno s vášní a všechno hodně opravdově. Autor v Čechách tak oblíbeného a několika generacemi objeveného Tracyho tygra vstoupil do literatury bohatou povídkovou tvorbou a divadelními hrami, které mu přinesly mimořádný úspěch. Trojici prvních her, kterou ke knižnímu vydání edičně připravil Saroyan a kterou představujeme českému čtenáři poprvé uceleně, zahrnuje hru Mé srdce je v horách, v níž nás autor uvádí do domu jedné svérázné arménské rodiny. Hra Minuty na hodinách, odehrávající se v oblíbené sanfranciské restauraci na Pacifické ulici, za níž Saroyan obdržel Pulitzerovu cenu, odkrývá během jednoho plynoucího odpoledne působivé drama „lidské komedie“ mezi stálými hosty a náhodnými příchozími. Soubor uzavírá celovečerní hra Stará sladká píseň lásky a k uvedené trojici přiřazujeme o dvacet let mladší aktovka Jednou kolem bloku. I v ní, jako v těch předešlých, William Saroyan překročil všechny zaběhlé zvyklosti a postavám různorodých lidských povah vtiskl nebývalý druh pochopení a úsměvné sympatie.
Macbeth – William Shakespeare
Konec dobrý, všechno dobré – All´s Well That Ends Well – William Shakespeare
Čtení o Dantovi Alighierim – Martin Pokorný
Čtení o Dantovi Alighierim je první samostatnou publikací, která českému čtenáři umožňuje porozumět autorovu nejslavnějšímu dílu. Dantova Božská komedie je k dispozici ve čtyřech kompletních překladech, rozborů jeho poetiky je v našem prostředí však zřetelný nedostatek. Stati z rozmezí let 1890–1910 byly vybrány tak, aby předvedly podrobnou analýzu konkrétních úseků básnického textu a poskytly zájemci o výklad nástroje, jichž bude schopen využít i samostatně. Někdy jsou probírány zdánlivé kuriozity, jež ale mohou poskytnout obecnější klíč: Jak to, že je v pekle vidět? Proč se poutník Dante na některé hříšníky obrací s otevřeným vztekem? Jindy jsou tématem zřetelné strukturní principy velkých celků: démoni a obludy, jejichž odpor musí poutník a Vergilius zdolávat v pekle; modlitby, které v pravidelných intervalech zaznívají v očistci. A prostor je též věnován porovnání Dantova a Miltonova Lucifera, vztahu tělesné a duchovní smrti nebo úloze, již v Dantově křesťanské básni hraje tělesnost a pozemskost. Antologie nepředpokládá znalost italštiny ani samotné Božské komedie – stačí zájem o ni. Tematická pozornost je relativně vyváženě rozdělena mezi Peklo, Očistec i Ráj, jen s mírnou převahou čtenářsky nejoblíbenějšího Pekla. Editorův úvod vřazuje předložený výběr do kontextu moderního dantovského bádání a doplňuje informace potřebné k pochopení zařazených statí. Svazek je doplněn rejstříky a bibliografií dantovských publikací v češtině.
Drámák – Péter Esterházy
Esterházy Péter 2009 és 2015 között írt drámái először kerülnek kötetbe. Műfaji, szerkezeti, nyelvi szabadságuk és jellegzetességeik, sajátos szerzői utasításaik nem ismeretlenek a Daisy, a Búcsúszimfónia és a Rubens olvasói előtt, ahogyan a zenei kompozíciókkal való kísérletezés sem. Talán csak több lett a csönd. Az öt felkérésre írt öt különböző, saját törvényekkel bíró szöveg a korábbi művekkel, az európai drámairodalommal és egymással is szüntelenül kapcsolatba lép. Angyalok és kihallgatótisztek, Haydn és Joplin, apák és fiúk, egy dadogó próféta és az öregedő Úr, család, hagyomány, válság és felelősség, hit, szabad akarat, alkotás és pusztulás - a szín változik, a drámák közösek. Rémület, vidámság, bizakodás és kilátástalanság. (csönd vagy zene, vagy csönd, mely zene) Esterházy Péter egyik nagy drámaírói teljesítménye ez.
Veselé panie z Windsoru – William Shakespeare
Veselé panie z Windsoru sú jedinou Shakespearovou komédiou, ktorá sa odohráva v Anglicku. Navyše vo vtedy súčasnom a meštianskom prostredí, v ktorom sa dobre orientovalo jeho publikum. Možno aj preto je to jeho najpopulárnejšia komédia – všetko, čo sa v nej stane, sa môže stať aj u nás a dnes. William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek.
Hamlet – William Shakespeare
Tragédie Hamlet (z anglického The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark někdy překládané jako Kralevic dánský nebo Princ dánský) je jedna z nejznámějších tragédií Williama Shakespeara. Jedné noci se zjeví Hamletovi otcův duch a potvrdí jeho dohady. Ha mlet se rozhodne pomstít otcovu smrt. Aby nebyl podezřelý, předstírá šílenství. ... "Být nebo nebýt to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? Zemřít, spát a je to.
Statky zmätky, Smrť Ďurka Langsfelda – Tajovský Jozef Gregor
Statky-zmätky je dráma v štyroch dejstvách pojednávajúca o mladej dvojici, ktorá na nátlak okolia pristala na uzavretie manželstva bez lásky s prísľubom majetku. Smrť Ďurka Langsfelda je dramatizovaním udalostí z roku 1849. Juraj Langsfeld bol sloven ský národovec, učiteľ, kazateľ a dobrovoľník. Ako poručík slovenskej dobrovoľníckej armády si získal uznanie pri obrane šútovskej úžiny proti maďarským vojskám. Za svoje ideály bojoval až do smrti, neváhajúc obetovať pre ne vlastný život.
Shakespeare – komplet 10 kníh – William Shakespeare
23. apríla 2016 uplynie presne 400 rokov od smrti Williama Shakespeara. Anglický herec, básnik a dramatik ovplyvňuje literárnu a divadelnú scénu po celom svete dodnes. Vydavateľstvo Ikar pripravilo k tomuto výročiu špeciálne vydanie jeho tvorby. Komplet obsahuje desať titulov, ktoré vychádzali postupne v preklade Ľubomíra Feldeka. V tomto špeciálnom vydaní ich nájdete v novom grafickom šate. Puzdro a obálky ilustroval Peter Uchnár, graficky upravil Mojmír Zmija. Komplet obsahuje tituly: Ako sa vám páči, Hamlet, Kráľ Lear, Macbeth, Othelo, Romeo a Júlia, Sen noci svätojánskej, Skrotenie čertice, Trojkráľový večer a Veselé panie z Windsoru.
Himmelweg – Juan Mayorga
Inspirací k napsání této hry se stala návštěva delegace Mezinárodního Červeného kříže v Terezíně v roce 1944, kterou nacisté povolili, aby předvedli světu, že se zprávy o vyvražďování Židů nezakládají na pravdě. Hra má pět částí. Zahajuje ji monolog zástupce Červeného kříže. Pak se v retrospektivě odehrávají výjevy, v nichž jsou obyvatelé města – vězňové – nuceni nacvičovat a předvádět určené role, aby před zástupcem Červeného kříže maskovali skutečné podmínky vězeňského života. V jednom z výjevů dva chlapci roztáčejí káču, v jiném mladý pár hovoří o budoucnosti a v dalším si malé děvčátko hraje s panenkou, kterou učí plavat. V další části velitel tábora přijímá delegáta Červeného kříže (terezínské ghetto ve skutečnosti navštívila v červnu 1944 tříčlenná delegace). Velitel pak nutí židovského vězně jménem Gershom Gottfried (terezínský „židovský starší“ se jmenoval Paul Eppstein), aby pro delegáta zinscenoval představení o životě ve „zkrášleném“ ghettu. V závěrečné části Gershom vybízí své herce, aby se při hře „soustředili na svá gesta a slova“. Ví, že musejí ignorovat vlaky, které odvážejí vězně do míst, o nichž diváci vědí a vězňové se obávají, že jsou to tábory smrti. Samotné slovo „Himmelweg“ byl eufemismus používaný v táborech smrti k označení cesty do plynových komor. Mayorgův vrstevnatý text se zabývá nejen historickou brutalitou, ale zkoumá i smysl divadla života a smrti. Po úvodním monologu, odehrávajícím se několik let po události samotné, se děj hry vrací zpět a ukazuje zkoušení velmi neobvyklé hry, kdy židovským vězňům přiděluje role nacistický velitel. Při opakovaných návratech si diváci nikdy nejsou zcela jisti, zda jsou zpátky v roce 1944 nebo tady a teď, v přítomném prostoru a čase. Španělskou premiéru měla tato hra 17. 10. 2003 v Teatro Alameda v Málaze a o rok později ji s úspěchem nastudovalo Národní dramatické centrum (CDN) na jevišti Teatro María Guerrero v Madridu. Anglická premiéra následovala roku 2005 v londýnském Royal Court Theatre a hru pak viděli i diváci v Paříži, Buenos Aires, New Yorku nebo kanadském Winnipegu. Juan Antonio Mayorga Ruano (narozený roku 1965 v Madridu) je jedním z nejhranějších současných španělských dramatiků jak doma, tak v zahraničí. Vystudoval filosofii a matematiku a je profesorem dramaturgie a filosofie na Královské vysoké škole dramatického umění v Madridu. Rovněž vede seminář „Paměť a myšlení v současném divadle“ ve Filosofickém ústavu CSIC. Jeho nejvýznamnější filosofickou prací je Konzervativní revoluce a revoluční konzervace. Politika a paměť u Waltera Benjamina (Revolución conservadora y conservación revolucionaria. Política y memoria en Walter Benjamin). V roce 2011 založil soubour La Loca de la Casa (Tichý blázen), s nímž o rok později inscenoval své dílo La lengua en pedazos (Jazyk na kousky). Je velmi plodným autorem – od roku 1989 píše jednu až dvě divadelní hry ročně. Jeho hra El chico de la última fila (Kluk z poslední řady) se stala předlohou filmu Françoise Ozona Dans la maison (U nich doma), který získal Zlatou mušli jako nejlepší film a cenu poroty za nejlepší scénář na festivalu v San Sebastiánu v roce 2012. Juan Mayorga je nositelem několika ocenění, z nichž nejvýznamnější je Národní cena za dramatickou literaturu (2013).
Tři hry – Lars Norén
Svazek obsahuje tři hry z posledních dvou desetiletí tvorby nejvýznamnějšího současného švédského dramatika: Láska, V skrytu, Válka. Texty se dotýkají základních lidských situací, odrážejí stav současného světa, ale i vztah bohaté i chudé Evropy. Doplněno studií Mikaela van Reise Před konečností. Válka V této hře, volně variující témata Sofoklova posledního dramatu Oidipus na Kólonu, rezonuje násilí a brutalita války v Jugoslávii na začátku devadesátých let minulého století. Válka líčí „propastně hlubokou katastrofu ve společnosti, ze které se stal její vlastní protiklad, ne-společnost“. V skrytu Ubíjející předměstský život středních vrstev, který se pohybuje mezi alkoholem, nevěrou a vypnutými mobily. Drama odhaluje citové omrzliny a potlačované touhy několika partnerských dvojic, jejichž osudy se vzájemně protínají. O lásce Intimní prostory rozchodů a nejistot. Spíše než láskou se autor zabývá jejím nedostatkem, její pomíjivostí. A naplněním či ztroskotáním nadějí, které do vztahu přináší vytoužené dítě.
Macskutyák – 1.Česká barmanská akademie
Jelen kötet Kincses Elemér drámaíró, rendező négy drámáját tartalmazza: Az ugrás: Dugovics Titusz monológja, Dugovics valóságos történelmi személy volt, aki Hunyadi János katonájaként Nándorfehérvár ostrománál egy a falra fellépő törököt a mélységbe ugorva magával rántott; Macskutyák: Ceausescu és neje karíkirozott képe, vagy a kérdés, hogy mi történne, ha a diktátor és felesége 2011-ben még élne és uralkodna; Én, a besúgó: helyszín a CNSAS, azaz a Szekuritáté Irattárát Vizsgáló Országos Bizottság ügyfélfogadó irodája; Ringlispil: mai polgármesterék, rendőrék... részegen mulatnak az erdő szélén. A gondolkodás és a cselekvés szabadsága csak távoli remény lehet ott, ahol diktatúra van. Az ember, aki nem lázad nyíltan, csak úgy tudja valamelyest megőrizni a méltóságát vagy legalábbis a nyugalmát, ha beleolvad a lét abszurditásába. Ez a látszatnyugalom azonban hamar megreped: az egyén a diktátor helyett a saját környezetét, netán önmagát utálja, neveti ki, gúnyolja (az érzelmek áthárítása a veszélytelenek felé: az ideális beosztott nem a főnökét szidja, esetleg pofozza meg, hanem otthon a feleségét és a gyerekeit); a diktátor és a totális hatalom példájára feltétlen engedelmességet követel a beosztottjaitól, a gyerekeitől. A példa a legnagyobb tanítómester, de ez nemcsak a jóra, a nemesre, hanem a rosszra is igaz. Úgy gondolhatnánk és ez is igaz, hogy a zsarnoki rendszerek legyőzéséhez főleg egy színpadi műben nagyszabású személyiség szükséges, aki a zsarnok ellenképe lehet a maga igazságkutató és -osztó szenvedélyével így teremtve meg a drámaiságot. Ám a zsarnokságot a lélek, az intellektus szintjén, ha nem is lehet legyőzni, de legalább oldalba lehet bökni, kibillenteni nagyképű és ijesztő zordságából a (ki)nevetéssel. Az irodalomban fellelhető abszurd helyzetek szinte már nem is abszurdak, annyira a valóság részeivé váltak: macskutyákat tenyészt a mai ember, bátorságát bizonygatja, de csak nevetségesen vakmerő, önpusztító módon ugrál le tornyokról, feljelenti önmagát a hatóságoknál, de nem vezeklésből, megbánásból vagy lelkiismeretfurdalásból, hanem mert abban a pillanatban az őszinteség a kifizetődő... amúgy sincs érzelmi élete, csak állandóan változó, kiismerhetetlen, mindenre-jó szerepei vannak. Ilyesfajta görbe tükörben szemlélheti önmagát az ember Kincses Elemér drámáit olvasva, vagy a nézőtéren ülve. S hogy zsarnok, vagy pedig a zsarnok ellenlábasa, az a lét abszurditásában jóformán macs(egy)kutya