Eseje, úvahy, štúdie
Transparentní společnost – Gianni Vattimo
Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy. Místo individuální zkušenosti nastupuje zkušenost mediální a člověk nalézá své kořeny a identitu jen tehdy, hledí-li na sebe ze stránek novin, z televize či internetu; jinak bloumá světem vykořeněn a bez osobnosti. Jak mění mediatizace naší existenci a realitu bez toho, že bychom chtěli zprostředkovaný svět démonizovat či se mu bránit zbytečnou nostalgii? V co se přeměnily mýty v komunikační společnosti? Má ještě smysl hovořit o pokroku a revoluci? Co nám schází ke štěstí a jaká je estetika v informované společnosti? Kniha Transparentní společnost (autor, Gianni Vattimo, je v Evropě i v obou Amerikách dobře známý italský filozof) byla přeložena do mnoha jazyků a její obsah se stal součástí společenského diskurzu ve většině civilizovaných zemí ku prospěchu dříve jmenovaného: co zbytečných floskulí a směšných omylů by si naši politici, televizní diskutéři a umělci mohli odpustit, kdyby znali tuto knihu!
Vyrobiť si nepriateľa a iné príležitostné písačky – Umberto Eco,Stanislav Vallo
Zbierka šestnástich esejí je pomenovaná podľa prvej z nich, v ktorej sa venuje mimoriadne aktuálnej téme – potrebe určitej spoločnosti mať svojho nepriateľa a vytvoriť si jeho obraz. Jej skutočným názvom by však mal byť skôr jej podtitul, čiže „príležitostná spisba“. Príležitostnú spisbu robí príležitostnou fakt, že autor zvyčajne nemal v úmysle zaoberať sa takou alebo onakou témou, ale priviedla ho k tomu výzva, aby sa zapojil do série rozhovorov. Tieto Ecove texty sa preto vyznačujú tematickou rôznorodosťou, ktorá siaha až k mladíckym literárnym láskam a pokračuje otázkami poetiky alebo etiky medicínskeho výskumu až po predstavenie jeho vlastnej autorskej tvorby.
A tigris – John Vaillant
1997 decemberét írjuk. Emberevő tigris portyázik egy eldugott falucska mellett az orosz Távol-Keleten. A tigris nem csupán megöli az embereket, hanem megsemmisíti őket. Egy csapat ember és a kutyáik gyalog kénytelenek utánaeredni a sűrű erdőben, ráadásul brutális hidegben. Ahogy a nyomkövetők az áldozatok maradványait vizsgálják, felfedezik, hogy a támadások nem találomra történnek: a tigris a jelek szerint bosszúhadjáratot folytat. Meg kell találni a sebesült, éhező és rendkívül veszélyes állatot, mielőtt újra lecsap. Miközben elmeséli a különös események sorát, John Vaillant feledhetetlen képet nyújt erről a lenyűgöző és titokzatos régióról. Találkozunk az őshonos törzsekkel, akik évszázadokon át bálványozták a tigriseket és velük éltek; még a vadászzsákmányukat is megosztották velük. Tanúi leszünk az orosz telepesek érkezésének a tizenkilencedik és huszadik század fordulóján, a katonákénak és vadászokénak, akik jelentősen csökkentették a tigrispopulációt. És megismerjük a leszármazottaikat, akiket a nyomor orvvadászatra kényszerít, amivel még inkább felborítják a térség természetes egyensúlyát. Ez az ősi, feszült viszony ember és ragadozó között a lelke ennek a figyelemre méltó könyvnek. Találkozunk benne számos meglepő gondolattal arról, hogy ember és tigris talán úgy fejlődött, hogy együtt tudjon létezni, hogy mi emberek annak idején talán nem is vadásztunk, hanem ragadozó állatok prédáiból éltünk, és hogy a korai Homo sapiens talán simán passzolt a tigris ökoszisztémájába. Mindenek felett pedig megértjük a veszélyeztetett szibériai tigrist, ezt a kiemelkedően intelligens szuperragadozót, mely akár három méter hosszú és három mázsa is lehet, és amely hatalmas erdős-hegyes terület fölött uralkodik. A mesterien megírt és igen informatív elbeszélés középpontjában három szereplő áll: Vladimir Markov orrvadász, akit megölt a tigris; Jurij Trus főnyomozó; és maga a tigris. Izgalmas, lélegzetelállító történet emberről és természetről, mely elkerülhetetlen leszámoláshoz vezet egy tisztáson a tajga mélyén.
Dějiny legendárních zemí a míst – Umberto Eco
Od Homérových básní až po současnou science fiction, od svatých písem po komiksy, přes všechna stěžejní literární díla, o nichž jsme se učili (od Gulliverových cest po Alenku v říši divů, od Tolkiena po Milión Marca Pola), literatura po celé věky neustále vytvářela pomyslné a bájné země a promítala do nich všechna ta přání, sny, utopie a noční můry, které v našem omezeném skutečném světě působí příliš rušivě a vyzývavě. Po Dějinách krásy, Dějinách ošklivosti a Bludišti seznamů se Umberto Eco stává naším průvodcem na obrazově bohatě dokumentované cestě po oněch dalekých, neznámých zemích a ukazuje nám jejich obyvatele, vášně, hrdiny, ale především význam, který pro nás mají. Na cestě, jež je zasvěcená i zábavná, jak ji dokáže uspořádat jen Umberto Eco. Najdeme na ní starověké a středověké texty v bezprostředním sousedství dnešních příběhů, filmy vedle básní, komiksy vedle románů, které ovlivnily vnímavost i založení náš všech.
Álmodtam neked – György Spiró
A történet több mint önmaga. Spiró György korszakos nagyregényei és kiváló színdarabjai mellett időről-időre visszatér a - szavai szerint - legnehezebb műfajhoz, a novellához, amely "az épphogy művészete, a szinte aligé". Spiró elbeszélései sűrű szövegek, tökéletességük tömörségükből, szerkezeti pontosságukból is fakad. Kisepikai mesterdarabok, amelyekben éppen annyi információt közöl, mint amennyit elhallgat. A lényeget formálja. Közben azonban az önéletrajzi háttér, a visszafogottsága révén hatványozottan erős személyes jelenlét, ahogyan Spiró egyszerre elbeszélője és szereplője is egy-egy történetnek, regényszerűvé is tágítja a novellák nagy műgonddal kompozícióba illesztett együttesét. Fogantatása pillanatától követhetjük nyomon hősünk életét: felfedezéseit, találkozásait, tapasztalatait, gyászait. A jó novella Spiró szerint "csapjon fejbe, amikor olvasom, aztán maradjon meg bennem, és ne tudjak szabadulni tőle. Lássam a képet - lássa tehát az író is, amikor leírja -, és borzongasson meg, ha ismét és újra felmerül." Látjuk a képet. Fejbe csap minket. Végzetes. Velünk marad.
Publicistika 2 – Josef Čapek
Šestým svazkem Spisů Josefa Čapka zahajujeme edici výtvarné publicistiky – nejrozsáhlejší a dosud nejméně známé oblasti Čapkova literárního odkazu. Čapek se jí věnoval paralelně se svou tvorbou výtvarnou a literární prakticky po celý život, svůj první výtvarný referát publikoval jako student Uměleckoprůmyslové školy v roce 1905, poslední napsal pro Lidové noviny o prázdninách 1939, několik týdnů před svým zatčením. Přítomný svazek je věnován období 1905–1920, kdy Čapek od začátečnických referentských pokusů postupně dozrává ve výraznou osobnost předválečné avantgardy. Ve svých statích se snaží výtvarný život nejen sledovat, ale i aktivně utvářet. Prosazuje principy nových uměleckých směrů, obhajuje nepopisný vztah umění ke skutečnosti a učí vidět krásu „moderní výtvarné formy“. Jeho referáty postihují podstatné události české výtvarné scény v širokém záběru od aktivit tradičně orientovaných spolků po nové výboje a v mezích možností mapují i aktuální umělecké dění v Paříži a v Berlíně. Za první světové války, kdy umělecké dění živoří a pro kritika není v Praze příliš mnoho příležitostí, se Čapek soustřeďuje k obecnějším teoretickým reflexím a svou interpretaci moderního umění rozvíjí v osobitou koncepci moderního primitivismu. Zpřístupnění tohoto souboru Čapkových textů umožňuje hlubší poznání teoretického zázemí jeho umělecké tvorby a poskytuje i důležitý pramenný materiál k interpretaci naší předválečné avantgardy.
Az otthon udvarában – Gyula Bodnár
Publicisztikai írások - 1999-2009 Közhely tulajdonképpen, hogy minden utunk az első otthon, a szülői ház, mondhatnám úgy is, a szülőföld udvarában kezdődik. Aztán az évek múlásával, a megélt valóság, az emberi lét törvényei és konvenciói, vagy éppen a megváltoztatásukra irányuló szándékok és cselekedetek mentén, a művészeti források és információs csatornák révén egyre táguló spirális pályát rajzolva visz előre bennünket. De, ha szerteágazóra sikeredik is, hol külső, hol belső kényszer hatására váratlanul vissza-vissza kanyarodik születésünk, eszmélésünk, cseperedésünk idejébe és terébe, ahol ilyenkor már-már elfeledett mellékutcákra, keskeny utakra, ösvényekre derül fény az emlékezetben.
Dokonalý sútok snov – Jozef Bocko
Hodinový hoteliér a jiné hry – Pavel Landovský
Divadelní a filmový umělec Pavel Landovský je v české kultuře znám nejen jako herec, ale také jako úspěšný komediograf – legendární se stala inscenace jeho hry Hodinový hoteliér v domovském Činoherním klubu, v níž exceloval Oldřich Nový (1969; režie Evald Schorm). Landovského hry u nás doposud souborně nevyšly a nejsou veřejnosti dostupné, svazek tak jako první představuje Landovského coby dramatika. Do souboru je zařazeno osm autorových her – Případ pro vesnického policajta, Hodinový hoteliér, Supermanka, Noční linka, Sanitární noc, Objížďka, Arest a Protentokrát zbohatnem, součástí svazku je rovněž podrobný soupis inscenací. Kniha byla vydána za finančního přispění Literárního grantu DILIA.
Večný nepokoj po – etika
Jubilejný zborník sa zrodil pri príležitosti sedemdesiatich piatich narodenín Júliusa Vanoviča. Editori zaujali postoj k životu a dielu desaťročia politickou mocou spochybňovaného, no predsa nesporného nezastupiteľného predstaviteľa slovenskej literatúry a literárnej vedy. V zborníku možno nájsť príspevky, recenzie, vinše a pozdravy k jeho jubileu od mnohých, ale spomenieme aspoň mená ako Hevier, Kadlečík, Gáfrik, Feldek, Ferko, Klátik. Vydavateľstvo Tranoscius vydalo knihu pre Tvorbu T a našich čitateľov.
Smrť nemá argumenty – Peter Klochan
Autor v debute Smrť nemá argumenty, v snahe nadviazať na nietzscheánsku tradíciu, raz esejisticky, inokedy literárne, rekapituluje svoje zistenia, postrehy súčasníka pod náporom spoločenského chaosu. Čitateľ, a to by ani nebolo žiaduce, nemusí so všetkým súhlasiť, ale môže si osvojiť úvahy, ktoré ho, neraz orientované na umenie alebo jeho interpretáciu, presvedčia na základe skúseností. To, čo sa javí ako najviac tragikomické, je opovrhovanie umenia "konzumnou" spoločnosťou, ktorá si ho zvyčajne mýli s prevládajúcou, masovou kultúrou. Naznačuje to i samotný autor: "Filozofia a poézia sú nepodstatné, ponižované a zavrhnuté. Majú postavenie špinavého a otrhaného žobráka, ktorý si svoj svet ponecháva v tajnosti. Zdá sa, že človek ich k svojmu životu nepotrebuje."
Život je sacra zajímavý – Marek Vácha Orko,Karel Satori
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života. Kniha je strhujícím uvedením do kontemplativní modlitby, do mystiky v tom nejkrásnějším slova smyslu a myšlenkově vychází z Terezie z Avily, Jana od Kříže, Josefa Ratzingera a mnoha dalších. Přes závažnost obsahu je kniha napsána nečekaně uvolněně a lehce, s vtipem, občasnou břitkou ironií i zemitým slovníkem.
Dva eseje o komedii – George Meredith,Alena Dvořáková
George Meredith: Esej o komedii a uplatnění komického ducha Alena Dvořáková: Studie k Meredithovu Eseji o komedii Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu. Esej je zábavnou polemikou namířenou proti neživotným hodnotám viktoriánské společnosti, zejména proti důrazu na vážnost, na úzce definovaný společenský užitek, na ideál ženskosti spočívající v nerovnosti pohlaví. Coby jejich protiváhu obhajuje Meredith komično na divadle i ve společnosti: „existují témata a osoby, s nimiž je radno zacházet výhradně v komickém duchu.“ Doprovodná studie Aleny Dvořákové zasazuje Esej do kontextu anglické a západoevropské literatury o smíchu a komičnu a podrobně rozebírá Meredithův přístup ke komedii. Alena Dvořáková (nar. 1973 v Praze) je anglistka, literární kritička a překladatelka. Zabývá se zejména viktoriánskou literaturou, současnou anglofonní prózou a jejími překlady do češtiny. Je autorkou řady kritických a literárněvědných článků a recenzí, do češtiny přeložila román Cormaca McCarthyho Suttree (Argo, 2012). Vyučovala literaturu a filosofii na University of East Anglia v Norwichi, University College a Trinity College v Dublinu a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současnosti je na volné noze.
Vždycky ses mýlil – René Daumal
Co jsou to sepulky? – Orlinski Wojciech Orlinski,Lenka Daňhelová
Polský spisovatel Stanisław Lem se těší oblibě u našich čtenářů již půl století. Do češtiny byla přeložena značná část jeho knih s tematikou z oblasti sci-fi. Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční. Jednotlivé kapitoly rozvádějí vždy heslo obsažené v nadpise a jsou uspořádány abecedně. Jsou doplněny odkazy k dalším kapitolám, které daný námět rozšiřují a tematicky spojují v celek. Tak postupně získá čtenář souhrnný přehled celého Lemova díla i údaje o jeho životě. Nechybějí ani ohlasy domácích i zahraničních kritiků, pojednání o filmových zpracováních Lemových děl, chronologický přehled jeho spisů a přehled přeložených knih do češtiny. Spolu s doplňujícím ilustračním materiálem tvoří Orlińského kniha celek, který bude zajímavou četbou nejen pro čtenáře, kteří Lemovo dílo znají, ale i pro ty, kteří zatouží jeho povídky a romány poznat. " Pokud tato kniha někoho nakazí bacilem fascinace Lemem, bude to pro mě důkazem toho, že mělo smysl ji napsat," říká Orliński ve své předmluvě ke knize.
Můj vlas na řece Misůri – Tomáš Kafka
Soubor převážně nevážných, odvážných, někdy i trochu závažných úvah, veršů a dialogů, které napadají diplomata s tužbami rockera a básníka v různých životních situacích. Začalo to už v dětství, když sledoval pouť svého vlasu při koupání ve vaně, která jeho divoké obrazotvornosti připadala stejně nekonečná a plná dobrodružství, jako byla řeka Missouri pro Toma Sawyera. Tomáš Kafka, narozený roku 1965 v rodině překladatele z němčiny Vladimíra Kafky, se ve svých stručných a hravých textech lehce dotýká témat, jež mu byla celý život blízká, úzce souvisí a často se proplétají, ovlivňují a absurdně splývají: literatura, fotbal, nonsens, politika, přátelství, imaginace.