Fejtóny, rozhovory, reportáže
Som Jozef Majský – Ivana Havranová
Ing. JUDr. Jozef Majský sa narodil 15.5.1946 v Hlohovci. Vyštudoval Vysokú školu ekonomickú a Právnickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Pred rokom 1989 pracoval ako učiteľ, neskôr ako námestník v strojárskej fabrike OBAL, š.p. v Novom Meste nad Váhom, od roku 1982 až do roku 1990 ako námestník riaditeľa v bratislavskej Matadorke. Po novembri 1989 založil spoločnosť SIPOX Holding a so 40 firmami, ktoré vlastnil, sa stal jedným z prvých slovenských veľkopodnikateľov. Okolo roku 1998 sa dostal do problémov a v súvislosti s kauzou Horizont a BMG si vo väzbe odsedel dva roky. Stretnutie novinárky a spisovateľky Ivany Havranovej s Jozefom Majským, s človekom a podnikateľom, ktorý prešiel traumou policajného vyšetrovania a dvojročným väzením dalo podnet na vznik tejto knihy. Podnikanie, privatizácia, rodina, ženy, kauzy Horizont a BMG, väzenie, poľovačky, médiá a politici – to sú hlavné témy ich rozhovorov. Na priame otázky autorka dostáva odpovede, ktoré ešte nezazneli v nijakom médiu. Je to verejná spoveď Jozefa Majského. Ivana Havranová vyštudovala žurnalistiku na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Pracovala v denníku Smena, v časopise Zornička, neskôr v Československej televízii ako publicistka mládežníckeho magazínu Televízny klub mladých. Je autorkou viac ako 400 televíznych scenárov, množstva poviedok pre deti, rozhovorov a reportáží. Po roku 1989 založila vlastné vydavateľstvo, v ktorom vydávala sedem časopisov (Maxisuper, slovenský Bulvár, Lišiak a ďalšie). Je autorkou štyroch kníh poviedok a troch románov. Žije a tvorí v Bratislave
Szökés Auschwitzba – Kolektív autorov,Denis Avey
A Szökés Auschwitzba egy brit katona igaz története, aki önszántából került az Auschwitz III. néven ismert koncentrációs táborba. Denis Avey 1944 nyarán az Auschwitz melletti E715-ös tábor foglyaként hallotta a szinte felfoghatatlan szóbeszédeket a közelükben zajló szörnyűségekről, és arra a hajmeresztő elhatározásra jutott, hogy a saját szemével akarja látni, mi történik a koncentrációs tábor területén belül. Titokban ruhát cserélt az egyik rabbal, és a munkanap végeztével bevonult a menettel együtt a tábor területére. Megdöbbentő tapasztalatairól hosszú éveken át hallgatott, ám egy rádióinterjú alkalmával előtörtek a régmúlt nyomasztó emlékei. Az újságíró Rob Broomby segítségével Denis Avey megosztja velünk hihetetlen történetét - a történetet, amelyben megismerhetjük egy egyszerű ember rendkívüli vállalkozását, megrendítő morális és fizikai küzdelmét a XX. század legsötétebb korszakában, egy embertelen háborúban.
Parkinson-kór: a kezdet és a vég – Svetislav Basara
Demjan Parkinson egy reggel aláír egy (arab nyelven szövegezett!) szerződést, amellyel lemond a nyelvi reform ötletének szerzői jogairól. Cserébe obsitoslevelet kap a katonaságtól, egy zacskó dukátot, a hodzsa írását szemverés ellen és egy kissé szürke posztot a török diplomáciai szolgálatban (birinci katib - első titkár), a kinevezésen egyelőre a széljegyzet: amikor Kemal pasa átveszi a hatalmat. Kis ideig látjuk őket, amint búcsúzkodnak az isten háta mögötti anatóliai vasútállomáson, melynek nevét nem tudjuk elolvasni, mert (még mindig) arab betűs a felirat. Már a következő pillanatban elborítja őket a hirtelen kerekedett homokvihar átláthatatlan felhője, amely egy idő után északra húzódik. Már nincs ott sem Atatürk, sem Parkinson, sem az indóház. Demjan Lavrentijevicsnek a kies vidéken nyoma vész. Többé soha semmit nem hallottam felőle, de mint a világban előadódó történések tapasztalt megfigyelője, itt-ott egy-egy eseményben felismertem láthatatlan keze nyomát és látható befolyását a különleges betegségnek, amely róla kapta a nevét. A rettenetes kór kieszelője, e könyv hőse, Demjan Lavrentijevics Parkinson halálát végkimerültség okozta 1947-ben egy kolimai táborban, ahol Nyikolaj Nyikolajevics Kuznyecov álnév alatt raboskodott. A megtépázott Parkinson név burkában tölt el további negyvenhárom halotti esztendőt - egészen a peresztrojkáig, a glasznosztyig és a Szovjetunió széthullásáig, az összeomlásig, amelyben az eddigre már rehabilitált Demjan Lavrentijevicsnek - ha hitelt lehet adni a leírt eseménynaptár és életrajz tényálladékának - oroszlánrésze volt. Különös betegségétől hajtva halála pillanatáig munkálkodik azon, hogy a világ oly rég elveszett teljességét megpróbálja szilánkjaiból összerakni, állandó harcban a vállalt betegség és az álságos egészség kiméráival, amelyek a pokol kapuján át terelik a világot forradalmakba, háborúkba, ezotériába és alkímiába. Olyan könyv ez, amely olykor a történelem menetét követi, és olyan történetírás, amely olykor regénybe csap át. A bátor olvasón múlik, hol von magában határt műfaj és műfaj, igaz állítások és valótlanságok között.
Příběhy z tribuny – Zuzana Maléřová
Až pod samotnou střechou tribuny stadionu Na Julisce, v proskleném prostoru s úžasným výhledem, se po celou sezonu 2012/2013 odehrávala ojedinělá setkání. Spisovatelka Zuzana Maléřová zvala k důvěrným hovorům o životě, o lidském usilování, trápení, štěstí i sebepoznání přední umělce i zástupce fotbalové Dukly. Jejími hosty byli např. zpěvačka Marta Kubišová či herci Naďa Konvalinková, Jana Synková, Táňa Fischerová, Barbora Srncová a Stanislav Zindulka, z řad Dukly pozvání přijali např. Luboš Kozel, Patrik Gedeon, Petr Kostelník, Michal Kolomazník, Petr Malý, Tomáš Berger, Günter Bittengel, Ivan Lietava a další. Milan Švihálek v doslovu napsal: "Příběhy z tribuny jsou knížkou, jejímž jevištěm je sport. Nejde však o vyprávění, z něhož bychom mohli vyčíst informaci o výsledku utkání nebo o tom, jak zázračně kdo chytil penaltu. Ale ani Ota Pavel nepsal o brankách, bodech a vteřinách, ale o životě. Nechci být patetický, ale jsem přesvědčen, že Zuzana Maléřová je Otou Pavlem v sukních. Její schopnost vciťování se do často velmi klikatých životních osudů je nezměrná. Svá vyprávění formuluje s pokorou, prostě, jednoduše a valašsky zarputile. Pracuje s krátkými větami. Její úsečný styl připomíná vesnického ogara, zatloukajícího hřebíky. Hned po prvních větách se však pozná moudrost, ohleduplnost a talent." Významnou součástí knihy jsou fotografie Vlada Bohdana, grafickou úpravu provedl Filip Skalák.
Pravdě na stopě – Thomas Bernhard
Svazek Bernhardových řečí, rozhovorů a fejetonů ukazuje „veřejného Thomase Bernharda“, tj. shromažďuje podle chronologického řazení jeho žurnalistické práce a veřejná vyjádření. K obrazu Bernharda-spisovatele patří i to, jakým způsobem svůj veřejný obraz spoluutvářel, jak provokoval veřejnou odezvu na své dílo a do svého díla tuto veřejnou odezvu vepisoval. I zde se lze setkat s charakteristickým bernhardovským rukopisem – i zde je patrný nestabilní střed mezi humorem a vážností, komedií a tragédií. Většina shromážděného materiálu byla až dosud rozptýlena po časopisech, zejména pokud jde o Bernhardovy literární počátky a jeho články v regionálním tisku. Zajímavá je různá míra otevřenosti: jestliže se z jeho řečí, románů či povídek zdá, že autor je rozhořčený a nemilosrdný kritik svého okolí, pak z některých jeho interview je patrné, že rubem razance je smích, který u něho předmět kritiky vyvolává. Poučné jsou i rané texty, protože Bernhard v nich prozrazuje své literární vzory (Rimbaud, jemuž v mládí věnoval samostatnou přednášku, či Hamsun). Pozdější „veřejné“ texty jsou pak často k nerozeznání od literatury, zejména ty, v nichž inscenuje „aféry“ jako veřejné divadelní představení, jehož scénou není Burgtheater, ale noviny a čtenářské dopisy. Ten, kdo zná Bernhardovu tvorbu, ví, že toto je způsob, jímž autor traktuje hluboké existenciální problémy. Publikovaný svazek „veřejného Bernharda“ velice plasticky dokumentuje, jak se k této rovině Bernhard postupně propracovává. Publikace vychází ze svazku, který pod názvem Der Wahrheit auf der Spur připravili editoři nakladatelství Suhrkamp. Česká edice představuje výbor z tohoto svazku, a to s ohledem na relevantnost vůči českému kulturnímu prostředí. Tento výbor doplňujeme ještě jedním rozhovorem Petera Hamma s Thomasem Bernhardem.
Teď něco ze života – Anna Blažíčková
V prvním plánu této prózy vypráví Anna Blažíčková o svém životě v partnerském svazku s Přemyslem Blažíčkem (1932–2002), předním českým literárním vědcem. Ve skutečnosti jí tento námět slouží jako východisko k hluboké reflexi vlastního osobnostního zrání, průběhu jejího života i veřejných událostí ve dvacátém století od čtyřicátých let až do současnosti. Autorka, sama zakotvena v literatuře jako spisovatelka a literární historička, vypráví na první pohled v náhodném časovém sledu o začátcích vlastního manželství, poté o prvním setkání s Blažíčkem, o vysokoškolských studiích v polovině padesátých let, o dětství a dospívání v Bechyni, o dětství vlastních potomků v Praze, o Ústavu pro českou literaturu, o vlastní nemoci apod. V textu se ale s uplývajícími stránkami postupně prosazuje jistá vnitřní logika vyprávění, která nad lineární průběh životních a dějinných událostí staví důležitější „život paměti“, jež se neřídí časovým sledem, nýbrž intenzitou vybavovaných událostí a sjednocujícím věcným, jemně ironickým stylem.
Jóga v Indii – Lucy Edge,Zuzana Vydrová
Unikátní, vtipná a současně veskrze realistická cestopisná reportáž z mnoha známých duchovních center v Indii. Mladá Angličanka Lucy sa vydá na päťmesačnú púť, aby preskúmala možnosti duchovného rozvoja a osobnej transformácie u tých najlepších majstrov. Na každom mieste sa ocitá v pestrej komunite ľudí zo Západu, ktorých vážny prístup sa líši od toho, ako berie veci Lucy. Tá má v skutočnosti záujem hlavne o mužov, nákupy a zábavu. S typickým suchým anglickým humorom popisuje kuriózne postavičky aj slávne osobnosti, rovnako ako učenie, zvyky, denný režim a ďalšie podrobnosti rôznych škôl a miest na svojej ceste: Oshov ášram v Púne; Auroville, slávne utopistické duchovné mesto, ktoré založila Matka – duchovná spoločníčka Šrí Aurobinda; ášram Amritapuri, kde Amma – „vtelenie bezpodmienečnej lásky“, objíma návštevníkov (objala už mnoho miliónov ľudí z celého sveta); Šivánandov ášram; Rišikši – „jogínské hlavné mesto sveta“; a ďalšie. Každý, kto o týchto miestach počul a zaujali ho, si pri tejto knihe iste príde na svoje. A výsledok? „Chcela som nový život, lepšie telo, nejaký ten hlbší zmysel bytia a priateľa – a mala som zoznam miest a škôl jogy, kde by som to mohla nájsť. Obrat, ktorý som hľadala, však nebol v ďalšej škole. Potrebovala som sa pozrieť na veci z iného uhla. Môj život v Indii bol plný protikladov; vedela som, že joga ich nevymaže. Pomohla mi ale lepšie sa rozhodovať, byť viac v rovnováhe, trochu spomaliť. Proste len byť, byť vedomá, byť spokojná s tým, kde som. Čo robím sa začalo zdať menej dôležité, než ako to robím.“
Síla věcnosti Olgy Havlové – Anna Freimanová
Sborník vzpomínkových textů a rozhovorů k nedožitým osmdesátým narozeninám Olgy Havlové se snaží poskládat co nejreálnější obraz zakladatelky Výboru dobré vůle, první porevoluční první dámy, uznávané osobnosti disentu a v neposlední řadě manželky Václava Havla. Kniha navazuje na úspěšné vydání v Respekt Edici z roku 2008, které ovšem značně rozšiřuje. Poprvé publikovaný dopis Václava Havla zmiňuje překážky a konvence, které museli mladí manželé zpočátku překonávat, a nastiňuje rodinnou revoltu Václava Havla. Jádro sborníku tvoří mozaika vzpomínek a črt spisovatelů a publicistů a doplňuje ji několik nových rozhovorů s lidmi Olze blízkými. Důležitá kapitola je věnována Výboru dobré vůle, kam směrovala značnou část své energie. Svazek uzavírá vzpomínka na Olžiny aktivity v prostředí přátelského disentu, na svéráznou Svépomocnou lidovou knihovnu Hrobka, která se v recesistickém duchu věnovala brakové literatuře, pořádala kostýmované společenské akce s parodiemi, živými obrazy i excentrickými nápady, částečně jako obranu proti beznaději a represím komunistického režimu. Citace ze samizdatového časopisu Nový Brak jsou doplněny řadou fotografií Dagmar a Ivana Havlových, Jana Kašpara, Kateřiny Bajzíkové a dalších, z nichž většina nebyla dosud publikována. Sborník uspořádala Anna Freimanová.
Rozhovory k osmdesátým narozeninám – Martin Heidegger
Kniha obsahuje dva rozhovory, které Martin Heidegger poskytl mediím u příležitosti svých 80. narozenin (1969), a především jeho rozhovor s redaktorem časopisu Spiegel z roku 1966, který byl na Heideggerovo výslovné přání otištěn až po jeho smrti v roce 1976. Tento obsáhlý rozhovor je doplněn improvizovaným komentářem Jana Patočky, který byl zachycen na magnetofonový pásek při soukromém semináři. Rozhovory i komentář jsou dúležitými dokumenty k debatě o morálně-politickém profilu M. Heideggera.
Navrávačky s Dominikom Tatarkom – Eva Štolbová
Od stromů k samotám – Zdeněk Grmolec
Kniha je souborem krátkých literárních útvarů, z nichž některé Zdeněk Grmolec publikoval i v Českém rozhlase Brno a na stanici Vltava. V oddílech Konfese dřevu a Konfese kameni uvažuje autor nad tím, jak může člověk pojmout tyto přírodní materiály neužitkově, tedy duchovně. Čtenář se zde dočte o Grmolcově postoji k "obyčejnému" dřevu a "obyčejnému" kameni. Autor zkoumá tyto přírodní materiály ze všech možných hledisek a objevuje, co vše je možné z nich vytvářet především po umělecké stránce. Dřevo i kámen v původních i nových tvarech zde nabývají různých významů, než je obvyklé, a právě skrze ně můžeme reflektovat vyšší - duchovní hodnoty. O dřevu a kameni píše autor se zvláštním zaujetím, zaujímá k těmto materiálům obdivný postoj, proto jsou tyto části knihy nazvány konfesemi - vyznáním. Fejetony, z nichž mnohé byly uvedeny v pořadu Zelný rynk Českého rozhlasu Brno, se zabývají především závažnějšími společenskými problémy a snaží se nejen na tyto problémy poukazovat, ale přinášet i jejich řešení. Nejlepší z těchto fejetonů jsou otištěny právě v této publikaci. Autora knihy Od stromů k samotám zaujala postava Viléma Mrštíka, snažil se důkladným studiem proniknout do osobnosti tohoto známého moravského spisovatele, dramatika a kritika. Vznikl tak životopisný román Divoká bolest Viléma Mrštíka, vydaný v roce 2010, a menší studie o tomto autorovi tvoří jednu část této knihy. Podobně zaujala Zdeňka Grmolce i osobnost dalšího autora - Rudolfa Těsnohlídka, jemuž věnoval medailon k 130. výročí narození. Poslední část knihy tvoří Osudy samotářů, úvahy o životě a díle Julia Zeyera, Otokara Březiny, Jakuba Demla a Irmy Geisslové. Jak už název oddílu napovídá, spojuje tyto autory nejen časové období jejich tvorby, ale i jejich osamění.
Fejetony – Jiří Stránský
,,Ve fejetonech se snažím řídit radami K arla Č apka, že fejeton může být až sžíravý a tvrdý, ale musí z něj být patrno, že autor má sklon k humoru, je založením laskavý a velmi dbá na to, aby si zachoval nadhled či odstup.“ (Jiří S tránský) Po knize rozhovorů s Libuší Koubskou Můžeš-li udělat radost, musíš přináší nakladatelství Vyšehrad výbor z kritických fejetonů, ve kterých Jiří S tránský – potomek šlechtického rodu, bývalý politický vězeň, spisovatel, scenárista a dramaturg, který vešel do širšího povědomí zásluhou televizního seriálu Zdivočelá země a filmu Bumerang – glosuje naše současné dění. Ř eč jeho fejetonů je, podobně jako jeho psaní, přímočará a věcná, dovolává se zdravého rozumu a spravedlivého řádu věcí. D íky své morální autoritě bývalého „mukla“ se Jiří S tránský, někdy lehce vysmívaný pro svůj nezlomný optimismus a idealismus, s ironií sobě vlastní snaží „narovnat“ naše vnímání a posunout tuhle zemi kousek dál k otevřené a slušné společnosti.
ASPEKTin
ASPEKTin – natlačený výber z textov je nereprezentatívny výber textov z rovnomenného feministického webzinu na www.aspekt.sk, kde pokračuje v tradícii papierového feministického kultúrneho časopisu Aspekt. Texty uverejnené v natlačenom výbere pochádzajú z rokov 2005 až 2012 a prepájajú ich odkazy na výstavu Holé baby (SNG 2010) a jej sprievodné podujatia.
Tichý dvojhlas – Jaroslav Seifert
Herec v netradičnej úlohe spoluautora knihy korešpondencia Ladislava Chudíka s básnikom Jaroslavom Seifertom, nositeľom Nobelovej ceny za literatúru 1984. Kniha odhaľuje ľudský rozmer oboch velikánov verša a slova. Veľký časový odstup listy sú z rokov 1973 - 1985 neubral nič z hlavného odkazu ich dialógu. Tým je prostý a čistý vzájomný vzťah, pokora a úcta protagonistov k univerzálnym hodnotám ľudskej morálky, čo sú atribúty tvoriace základ ich tvorby. Kniha obsahuje faksimile vybraných ru kopisov, menej známe fotografie a kolekcie ilustrácií Oldřicha Kulhánka a Vladimíra Gažoviča. Súčasťou knihy je CD so záznamom súčasného prednesu veršov J. Seiferta v podaní L. Chudíka a DVD so záznamom programu Českej televízie Býti básnikem, býti hercem... z roku 1996. Kniha vychádza ako šiesty zväzok edície Knihy na počúvanie.
Přece by nám nelhali – Věra Nosková
Pošta pre Vás – Katarína Brychtová
Knižku napísala moderátorka najsledovanejšieho programu STV Pošta pre Teba. Kniha je o zákulisí programu, o tom, ako vzniká, o nakrúcaní, kuriózitách, o Pošte pre Teba vo svete. Okrem toho sa v nej autorka vracia k najsilnejším príbehom, o ktorých píše vlastnými očami, píše o tom, ako sa ľudia správali mimo kamier a čo je s ich životmi dnes. Kniha je bohato doplnená farebnými fotografiami.
Dřevěná mysl – Ludvík Vaculík
Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní i obecné byly záminkou k zamyšlení, k hlásání vlastní filozofie, vlastních názorů na společenské dění. V Lidových novinách vycházejí Ludvíku Vaculíkovi od roku 1989 každé úterý fejetony v rubrice Poslední slovo. Jejich výběr z let 1989-2001, který bezprostředně navazoval na svazky Jaro je tady a Srpnový rok (shrnující fejetony 1981-1989), vyšel pod stejnojmenným názvem v roce 2002, v této knize pokračujeme výběrem fejetonů z let 2002-2008.
Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010–2013 – Jan Burian
Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase, takže dobrodružnější povahy se ocitnou na hřbitově v Patagonii, zažijí bouřlivou plavbu na ostrůvek Christians? v Baltském moři, v doprovodu Jiřího Gutha-Jarkovského se vrátí do Portugalska kolem roku 1900 a podniknou s ním cestu vlakem přes železniční most navržený Gustavem Eiffelem? pokud dávají přednost současnosti, dočtou se, jak dnes "za horama pyrenejskýma" zvládají ekonomickou krizi a jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. Vlastencům jsou určeny úvahy o pomazánkovém másle, stavu zajíců a občanů v Přední Kopanině, Maradonově, respektive Klausově boží ruce či o tom, v čem nás mohou po volbách (nejen přímých) inspirovat kocouři…
Monika – Eva Evita Urbaníková
Nová edícia sa bude venovať ženám, mediálne známym ženám, silným ženám. Z veľmi osobných až intímnych rozhovorov s nimi sa dozviete to, čo vám médiá nikdy neponúknu. Dnes, keď pozitívna informácia prestáva byť pre bulvár zaujímavá a čitateľom sa podsúvajú zväčša informácie o ľuďoch, ktorí šokujú svojimi bizarnosťami, a nie tým, že sú úspešní, múdri a chytrí, prichádza Evitapress s realizáciou nápadu predstaviť tieto ženy inak. Z druhej strany. Aké sú matky, priateľky, manželky, milenky. Čo milujú a čo rady nemajú. Aké sú ich slabosti a silné stránky. Nazrieme do ich súkromia aj do trinástych komnát. Ale to len – medzi nami. Prvá z tejto edície má názov Monika a v rozhovore s Evitou Urbaníkovou sa predstaví Monika Flašíková-Beňová. V knihe Monika odhaľuje svoje naozajstné ja, svoje pády aj vzostupy, svoje vzťahy s mužmi, rodinu, hovorí o zradách najbližších ľudí, ale aj o priateľkách, ktoré pri nej stoja v zlom aj v dobrom. Hovorí o tom, ako peniaze dokážu zamávať človekom, o politike a o ženách v nej, o živote s Fedorom, o úspechu a o svojej predstave ženskosti... Nájdete v nej aj fotografie zo súkromia, ktoré ste nikde nevideli. Nápad napísať knihu vznikol pred rokom na spoločnej dovolenke Evity s Flašíkovcami v Chorvátsku, dnes je na svete a je prvou zo série ďalších.
Rusko, Ukrajina a my – Tomáš Gális,Alexander Duleba
Je Ukrajina umelý štát? Prečo je Rusko také veľké? Je jeho zahraničná politika racionálna a prečo vsadili len na vývoz ropy a plynu? Na tieto a mnohé ďalšie otázky odpovedá Alexander Duleba, ktorý za posledné roky patrí k najcitovanejším slovenským analytikom. V knižnom rozhovore sa venuje dejinám, migračným vlnám, vzniku aj fungovaniu štátov. Sústredí sa najmä na vývoj v Rusku a na Ukrajine, ale neobchádza ani ďalšie postsovietske štáty. Opisuje ich moderné dejiny, dnešné problémy a protirečivý vzťah k Európe, do ktorej napriek všetkým výhradám podľa neho patria. Alexander Duleba (1966) vyštudoval Filozofickú fakultu Univerzity Tarasa Ševčenka v Kyjeve, v roku 2009 sa habilitoval na Univerzite Komenského. Od roku 1990 pôsobil ako výskumný pracovník na Katedre sociálnych a politických vied Filozofickej fakulty UPJŠ (dnes Prešovská univerzita), kde pôsobí aj v súčasnosti. Od roku 1993 bol pracovníkom Slovenského inštitútu medzinárodných štúdií pri ministerstve zahraničia. V roku 1995 nastúpil do Výskumného centra Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku, ktorú od roku 2000 vedie. Venuje sa výskumu zahraničnej politiky Slovenska a vnútornej i zahraničnej politiky postsovietskych štátov.
Deväť životov-Rozhovory o preklade a literárnom živote – Radoslav Passia,Gabriela Magová
Kniha Deväť životov prináša rozhovory s významnými slovenskými prekladateľkami a prekladateľmi a jedným českým prekladateľom staršej generácie. Cieľom bolo pomocou obsahovo podobne štruktúrovaných rozhovoroch získať relatívne ucelený obraz o ich súkromnej a profesionálnej biografii a názoroch na rozličné stránky prekladania umeleckej literatúry, ako aj ich postoj k rozličným otázkam literárneho a verejného života, najmä v období totalitného režimu pred rokom 1989. Základnými kritériami pri výbere respondentov boli nespochybniteľné výkony v oblasti umeleckého prekladu v sledovanom období, ochota hovoriť o sebe a svojej práci a vek nad sedemdesiat rokov.
Za slovem – Barbora Tylová Toman,Bohumila Grögerová
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014) nazvaný Za slovem vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Interview poodkrývá myšlenkové zázemí, z něhož vyrůstá život a dílo autorky, která zanechala nesmazatelnou stopu v české literární historii 20. století. Název knihy odráží básnířčinu touhu pochopit slovo, jít za jeho význam, za promyšlenou konstrukci veršů, a také naznačuje zápas téměř nevidomého člověka, který se svou tvorbou dennodenně dostává za své fyzické limity. Velká část práce Bohumily Grögerové neoddělitelně splynula s jejím životním a profesním partnerem, básníkem Josefem Hiršalem, s nímž překládala a především tvořila experimentální poezii v šedesátých letech. Přestože Grögerové tvorba byla s Hiršalovou v tvůrčím souladu, vyrůstá její niterný vztah ke slovu, především pak k jeho smyslu, z odlišného zázemí. To odkrývá i autorčina pozdější, již samostatná tvorba, v níž se vrátila k tradičnímu literárnímu vyjádření. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky. Specifickou výtvarnou částí jsou textové fotogramy, původní výtvarná reakce Barbory Toman Tylové na otázku aktuálnosti vizuální poezie, v jejímž čele Bohumila Grögerová v šedesátých letech stála. Fakt, že fotogramy nejsou jen dalším typem vizuálního doprovodu rozhovoru, je v knize vyjádřen jejich oddělením, skrytím uvnitř přeložených stránek. Čtenář tak může listovat knihou a vidět pouze text a dokumentární fotografie, nebo stránky rozložit a prohlédnout si i fotogram. – Vychází za podpory Hlavního města Prahy.
Noc v Mariboru – Martin Kovář,Martin Rychlík
Rozhovor novináře Martina Rychlíka s ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a prorektorem této univerzity, profesorem Martinem Kovářem, o dětství, dospívání a studiích v době komunismu, o proměnách pražské FF UK a české společnosti po listopadu 1989, o mládí a zrání historika, o jeho odborné specializaci, tj. dějinách Anglie (Velké Británie) a jejího impéria, o osudové spolupráci s egyptologem profesorem Miroslavem Bártou, o složitosti dnešního světa, o hrozbách, jimž musí čelit, i o jeho předpokládané budoucnosti...
Náš António – Anton Srholec,Štefan Hríb
Kniha obsahuje DVD s dokumentárnym filmom Aleny Čermákovej - Anton Srholec. Dva otvorené rozhovory Antona Srholca so Štefanom Hríbom, desať jeho osobných textov, a najmä legendárne kázne večného rebela z obdobia komunistickej diktatúry. Táto kniha prináša nový pohľad na Antona Srholca. Najmä jeho doteraz nepublikované kázne ukazujú, aký duchovný poklad tu mal - najskôr z vôle komunistov a neskôr z rozhodnutia biskupa Sokola - ostať zakopaný.