Zobrazených 361–380 z 380 výsledkov

Rozhovory s C. G. Jungem

20.77 
Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.

Ahoj Tato Milý Kubo – Dežo Ursiny,Jakub Ursiny

7.60 
V roku 1994 sa Jakub Ursiny presťahoval do bytu k svojmu otcovi Dežovi. Otec, v predtuche blížiaceho sa konca, s pocitom, že synovi musí odovzdať svoje životné poznanie, začal písať Jakubovi listy. Jakub túto výzvu opätoval a vznikol tak jedinečý dialóg medzi otcom a synom o najdôležitejších otázkach života i smrti, ktorá je vždy nebezpečne blízko . Listy síce putovali iba z jednej izby panelákového bytu do druhej, no naplnili svoj zmysel. Ivan Štrpka v predhovore ku knihe píše: “ V tých listoch prebieha nenásilný, ale zrejmý proces vzájomného stávania sa vedomým & milujúcim synom a otcom, úplnejším človekom.”

Život mimo kategorie – John Bok,Jan Novák

15.64 
"John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě ""socialistického beatnika"", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování. Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005. John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv. "

Hány csillag az égen? – Edith Bruck,Mária Barna

10.08 
"Megszületünk, meghalunk, nem? Csak a fontos, hogyan?" Anita túlélte a huszadik század legnagyobb emberi traumáját, a koncentrációs tábort. Tizenöt éves, árva, elveszett. Kapaszkodik a maradék rokonai által feléje nyújtott szalmaszálba: a magyarországi árvaházból nagynénje Csehszlovákiában élő családjához menekül. Nagynénje a férjével, a kicsi gyerekével és a sógorával egy frissen kitelepített szudétanémet család otthonában él, és sok-sok számkivetett sorstársával együtt az Ígéret Földjére készül. Anita álma is Palesztina, de ő ahhoz még gyerek, hogy a kezébe vegye a sorsát. A rokonok felkarolják, érte küldik Magyarországra az élveteg sógort, akinek rögtön megtetszik a szép gyereklány... Hány csepp van az óceánban? Hány csillag az égen? Az emberiség fejin hány hajszál van? S hány gonoszság szívében? Ez a Petőfi-vers segíti át Anitát életének történelmi és női sorsfordulóján. A regényből Anita B címmel olasz-magyar-cseh koprodukcióban film készült, 2014-ben került forgalomba. Bruck Edith elismert és sikeres olasz író, költő, műfordító. Egy Tisza-parti kis magyr faluban született. Még jóformán gyerek volt, amikor 1944-ben családostul deportálták. Túlélte Auschwitz, Dachau, Bergen-Belsen lágereit. Felnőttként Olaszországban talált hazára.

A Határ törvényei – Javier Cercas,Ferenc Pál

12.18 
"A szerelem bátorrá tesz" Három főhős: Kékszem, a legendás bandavezér, akiből, miközben szinte egész életét börtönben tölti, mítosz lesz, példakép, "új Robin Hood"; Tere, a kedvese (vagy mégsem?), aki tűzön-vízen át hűséges hozzá; és Pápaszem, aki csak azért csapódik a bandához, mert szerelmes Terébe, a legszebb lányba, akit valaha látott... 1978-ban kezdődik a történet, amikor Kékszem vezetésével a kamaszokból álló banda egyre veszélyesebb bűncselekményeket követ el, s amikor megjelenik köztük Pápaszem, és olyan akar lenni, mint ők... Egy bankrablás után kint várja őket a rendőrség: valaki nyilván beköpte a bandát! De ki lehetett a besúgó? És Pápaszem visszamehet-e a maga középosztálybeli, nyugodt életébe, ahol majd egyetemre jár, és talán ügyvéd lesz belőle; el tudja-e felejteni a szegény kültelki kamaszokkal átélt lélegzetelállító kalandokat; és el tudja-e felejteni Terét? Javier Cercas ennek az igaz vagy jórészt igaz történetnek, Kékszem legendájának, személyiségének mélyér e próbál hatolni, hosszasan beszélget mindenkivel, aki még él a szereplők közül, és kideríti, hogy a valóság izgalmasabb, mint a mítosz... Csak az a baj vele, hogy megismerhetetlen. Javier Cercas 1962-ben született Ibahernandóban. Több kötete megje lent már (esszék, regények), amikor 2001-ben a Szalamiszi katonák-kal óriási sikert aratott, számos díjat nyert el hazájában, és világszerte az egyik legolvasottabb kortárs spanyol szerző lett. Azóta sorban jelennek meg nagy sikerű, mindig valamilyen valóságos eseményt, alakot, rejtélyt feldolgozó, azoknak a legmélyebb lélektani indítékait boncoló regényei hazájában és számos más országban.

Korespondence – František Janouch,Jiří Pelikán

17.77 
Možná že české literatuře v poslední třetině dvacátého století a na začátku století jedenadvacátého opravdu chybějí velké romány, ale na příběhy v jiných podobách – například na paměti nebo korespondence – je dostatečně bohatá. Souborná korespondence mezi Františkem Janouchem a Jiřím Pelikánem z let 1974–1993 je záznamem mnoha nevšedních příběhů. V osmdesáti čtyřech dopisech dokládá významnou etapu naší moderní historie: aktivity československého exilu. Tehdy byly centrem dění nikoli politická uskupení, ale exilová nakladatelství a časopisy (Svědectví, Listy) s okruhem přispěvatelů. Jiří Pelikán, vydavatel Listů v Římě a první Čechoslovák zvolený – dokonce dvakrát – poslancem Evropského parlamentu, a František Janouch, jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 ve Švédsku, věnovali vydávání Listů, shánění financí pro jednotlivé exilové i domácí projekty či osoby, získávání informací a kontaktů, lobbování (například Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta) mnoho času a energie. V jejich dopisech se propojují drobné lidské příběhy někdy detektivní, někdy humorné s velkými událostmi té doby. Z jejich korespondence se čtenář dozví mnoho nejen o jednotlivých epizodách, například také o vztazích české emigrace s Čínou, ale zejména o smyslu československého zápasu o svobodu a lidskou důstojnost.

Kopat do žuly motykou – Kolektív autorov,Michael Hauser

4.42 
Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje poslední kapitolu kulturních dějin. Pokusy o radikální kritiku a formulaci alternativ v podobě emancipačních projektů (komunismus) jsou stále vnímány jako nebezpečné a scestné, anebo jako donkichotské kopání motykou do žuly. Přestože jsme svědky postupného vyčerpávání postmoderních podnětů, k nástupu nové myšlenkové a kulturní konfigurace dosud nedošlo a nevidíme ani její určitější obrysy či jasné pojmy.

Skautské vize

11.12 
Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Možná se vám výběr osobností zdá nesourodý a složitě hledáte onu věc, která je všechny spojuje. Rozřešení tajenky spočívá ve skutečnosti, že životní osudy všech zpovídaných se různou měrou potkaly s fenoménem skautského hnutí. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní. Všichni dotazovaní se ale shodují v tom, že skauting pro ně byl podstatným zdrojem zážitků, přátel a životní inspirace. Tato kniha není pouhou vzpomínkou na staré dobré časy ve skautském oddíle, ale je především pokusem pojmenovat výzvy, před kterými stojí současná společnost, jejíž je skautské hnutí nedílnou součástí. S osobnostmi si povídal moderátor Miloš Říha. V současnosti pracuje jako ředitel Skautského institutu a podílí se na vytváření dlouhodobé strategie Junáka. Jeho skautská přezdívka je Šípek.

Štefan Hríb: Môj bláznivý život – Štefan Hríb,Martin Mojžiš

10.44 
Kniha prináša exkluzívne informácie zo zákulisia médií a politiky. Prečo vznikol .týždeň? Bol Dzurinda podobný Mečiarovi? Škrtnutý Fico alebo prečo sme chceli ovplyvniť voľby. Môže sa realita Boha odraziť v časopise? Kto zhasol Lampu a prečo je stále tŕňom v oku? Moja milovaná Amerika. Sokol verzus Bezák, temno verzus otvorenosť. Krásno v .týždni, čo máme spoločné s Pohodou a čím ma priťahujú svetové galérie. Je šport podobný poézii a prečo verím na hokej v nebi. Závistlivé Slovensko, odkopnuté osobnosti a nádej na zmenu. Osobná spoveď Štefana Hríba. Je to kniha o sporoch počas 10 rokoch časopisu .týždeň, o tvorbe a neustálych problémoch diskusnej relácie Pod lampou, ale najmä o vzostupoch a pádoch Slovenska po roku 1989.

Povolání režisér – Miloš Forman,Bohdan Sláma

4.33 
Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho přivedly až na samotný vrchol toho, co lze v tomto oboru dosáhnout, a díky citlivému tazateli neopomíjí žádnou z filmových disciplín. V zaujaté debatě se čtenář dozví o hledání námětů, psaní scénáře, kritériích používaných při výběru herců, zákulisí jednání s producenty, ale i odborná fakta týkající se používání kamer, svícení, sestavování dialogů i detailní popisy provedení jednotlivých scén. Text se svým zaměřením výrazně odlišuje od dosud vydaných rozhovorů či biografií Miloše Formana, je určen pro zájemce o filmové umění, může však oslovit i širší veřejnost. Doslov napsal profesor Jan Bernard. Kniha obsahuje též filmografii Miloše Formana i Bohdana Slámy, dále jmenný rejstřík stejně jako rejstřík filmů a filmových postav. Publikace je vybavena bohatým fotografickým materiálem - jednak archivními fotografiemi z natáčení Formanových filmů, jednak aktuálními snímky obou režisérů během jejich setkání a rozhovoru v domě Miloše Formana v americkém Connecticutu.

A lélek útjain – Erika Simon,György Bedő

5.48 
"A mi gondolkodásunk szerint az az ember szent, akin átragyoghat Isten szeretete, akivel ha találkozol, többé nem kétled, hogy van Isten. Az önmagát felülmúló ember a szent. A szentek helyét azonban manapság elfoglalják a sztárok, akiket jobb is, ha nem követnek a fiatalok. Aligha van közöttük olyan, akinek az élete eszmény lehetne valaki számára. Nagy baj, hogy éppen a szentek tűnnek el a mai idők gondolkodásából. Vészhelyzetben van az ember: fontos lenne, hogy vigaszt találjunk ahhoz, ami szent. Ha a szent nincs jelen, atomizálódik, szétesik a valóság. A szent az a mély egységesítő pont, ami köré érdemes rendezni az életünket, ami elhordoz minket jó és balsorsban egyaránt. Nem tudom, hogyan tudjuk újra visszavezetni az emberiséget Istenhez, Istennek az emberben való megnyilvánuláshoz, a szenthez. Az a bizodalmam, hogy mindig, minden társadalomban lesznek tiszta emberek, akiken átragyog az egyedül szent Isten."

Carly hangja – Arthur Fleischmann,Kolektív autorov

10.95 
Az autizmussal élő Carly 11 évig nem tudott a környezetével kommunikálni, majd egy nap megtörtént az áttörés. "Autista vagyok, de nem ez határozza meg igazi énemet, és az életemet. Sok nehézséggel kellett szembenéznem, ám lassan de biztosan legyőztem az akadályokat. Sokszor előfordul, hogy már-már feladnám, de küzdelem nélkül semmi sem lennék." Hogyan ismerkedett meg egy apa rendkívüli lányával? Carly Fleischmannál kétéves korában súlyos autizmust és beszédképtelenséget diagnosztizáltak. Az orvosok azt jósolták, hogy szellemi képességei nem fogják meghaladni egy kisgyermek szintjét. Carly hosszú évekig szinte elérhetetlen volt. Majd tízéves korában megtörtént az áttörés. Elhivatott terapeutáival dolgozott éppen, mikor egyszer csak laptopja fölé hajolt, és ezt gépelte be: SEGÍTSÉG FOG FÁJ. Mindenki megdöbbent. Carly továbbra is küzd az autizmus testi tüneteivel, de a számítógép segítségével szellemes és mély beszélgetést folytat a családjával és több ezer internetes rajongójával. A könyvben Arthur Felischmann Carly vallomását, az ő szavaita idézve írja meg történetüket. Most végre első kézből tudhajtuk meg, milyen kihívásokkal szembesülnek az autizmussal élők. Az olvasó bepillantást nyerhet egy titokzatos világba, megismerkedhet egy fiatal és inspiráló lánnyal, aki megtalálta a saját hangját és küldetését.

Kultura srdce – Radomil Hradil,Marko Pogačnik

8.84 
Autoři knihy se v zajímavém rozhovoru zamýšlí nad tím, jak by měla vypadat civilizace na planetě Zemi. Pojednává o tom, že tato civilizace by zahrnovala nejen lidskou společnost, ale také rostliny, zvířata a bytosti přírody a duchovních světů. Rozhovor ve slovech ja doprovázen kresbami a znázorněními jednotlivých situací, jak je ve svém imaginativním vidění nastiňuje Marko Pogačnik. Marko Pogačnik a Radomil Hradil rozpracovávájí jednotlivé úrovně této civilizace, jak se na tomto novém společenství mohou podílet všichni lidé, neboť jako nové planetární společenství je kulturou srdce.

Kristovci – Emília Mihočová,Terézia Rončáková,Ľubo Bechný

13.21 
Kniha rozhovorov o viere. Názov Kristovci odkazuje na označenie prvých kresťanov v Antiochii a vytvára ekumenický dáždnik pre katolíkov, evanjelikov aj členov Cirkvi bratskej. Dvanásť slovenských osobností hovorí o svojom stretnutí s Bohom a o prežívaní vzťahu s ním, o povolaní a poslaní, o čítaní znamení čias... Úprimné životné príbehy podnecujú do uvažovania o vlastnom živote. Čitateľ sa stane svedkom zázrakov. Zažije úžas a pristihne sa pri modlitbe. Dojem umocňuje dôkladné knihárske spracovanie s dôrazom na profesionálnu portrétnu fotografiu, veľkorysosť priestoru, grafickú výpoveď, kvalitu papiera i tlače. Výrazná pevná obálka a originálny formát dávajú knihe darčekový vzhľad.

Vím, že máš duši – Jeremy Clarkson,Milena Turner

11.84 
Motoristický pořad Top Gear sleduje po celém světě asi 350 milionů diváků, momentálně běží i na českém kanálu Prima Cool. Za jeho mimořádnou popularitou stojí zejména hlavní moderátor Jeremy Clarkson, autor této knihy. Začal ji psát, aby se vyznal ze své vášně pro auta a také aby zjistil, co vlastně lidi k nejrůznějším strojům tolik přitahuje. A k čemu došel? Že ty nejvíce fascinující automobily, letadla, ponorky, raketoplány a další technické výtvory mají jedno společné: za každým z nich najdeme nějakého vizionářského inženýra či nadšeného konstruktéra, který svému stroji vdechl "duši" a právě ta je tím, co nás ke strojům poutá. Mimoto se od Clarksona dozvíme některé zásadní informace, například kde se nejlíp schovat v případě nukleární války či kdo by vyhrál, kdyby se v souboji utkali Superman, James Bond a Terminátor. Jeremy Clarkson (1960) je britská moderátorská hvězda a autor dvanácti knižních bestsellerů. Miluje rychlá auta, která velmi svérázným způsobem testuje, představuje a komentuje ve svém pořadu Top Gear. Miliony fanoušků oceňují jeho břitký humor, který se nezastaví před ničím a před nikým. Svou obrovskou popularitu vysvětluje lapidárně: "Žijeme v nudném světě a náš pořad je proto vítanou změnou."

Én vagyok Malala – Malala Juszufzai,Kolektív autorov

11.84 
Amikor a tálibok elfoglalták a Szvát-völgyet, egy kislány kiállt saját jogaiért. Malala Juszufzai nem tűrte, hogy el akarják némítani, és harcba szállt azért, hogy tanulhasson. 2012. október 9-én mindezért kis híján az életével fizetett. Ezen a napon Malala épp az iskolából hazafelé tartott, amikor megtámadták és közvetlen közelről fejbe lőtték. Nem sokan bíztak felépülésében. Malala mégis talpra állt. Csodával határos gyógyulása a távoli Pakisztán egy eldugott részéből az ENSZ New York-i székházáig repítette. Így vált tizenhat évesen világszerte az erőszakmentes tiltakozás példaképévé, és ő lett a valaha élt legfiatalabb hős, akit Nobel-békedíjra jelöltek. Az "Én vagyok Malala" nem csupán egy magával ragadó történet a családról, melynek életét felforgatta a terrorizmus, hanem megható példázat a szülők rendíthetetlen szeretetéről egy olyan kultúrában, ahol csak a fiúkat veszik emberszámba. Ez a könyv megmutatja, hogy egyetlen ember is elég ahhoz, hogy jobbá tegye a világot. Malala Juszufzai akkor került a figyelem középpontjába, amikor a BBC urdu nyelvű honlapján naplót kezdett írni az életéről a tálib megszállás idején. A Gul Makai álnéven közölt írásaiban gyakran beszél arról, családja mennyit küzd azért, hogy a Szvát-völgyben a Malalához hasonló korú lányok tanulhassanak. 2012 októberében egy tálib katona megtámadta a lányt: közvetlen közelről lőtte fejbe. Malala azonban a csodával határos módon felépült, és tovább folytatja a lányok tanuláshoz való jogáért vívott harcát. Malala bátorságát és állhatatosságát 2011-ben Pakisztánban a Nemzeti Ifjúsági Békedíjjal tüntették ki, majd ugyanebben az évben a Nemzetközi Gyermek Békedíjra is jelölték. Ő lett 2013-ban minden idők legfiatalabb Nobel-békedíj várományosa. Egy éven belül kétszer szerepelt a Time magazin címlapján, másodjára azén a lapszámén, amelyben a "Világ 100 Legbefolyásosabb Embere" listáját közölték. Ugyancsak a befutók közt szerepelt "Az Év Embere"-díj várományosai közt 2012-ben.

Határátkelés – László Lengyel,Kolektív autorov

12.75 
A Surányi György és Lengyel László között folyó beszélgetéseket tartalmazza e beszélgetőkönyv. Szó esik benne a hazai és nemzetközi körben egyik legismertebb közgazdász, jegybankár és kereskedelmi bankár gyermek- és ifjúkoráról, egyetemi éveiről. Felidézik közös emlékeiket a Pénzügykutatási Intézetben eltöltött éveikről, megemlékeznek a szellemi, politikai és emberi közegről, Surányi szellemi kiformálódásának szakaszairól, majd a Fordulat és reformról. Surányi elbeszéli A Világbanknál töltött washingtoni éveit, Amerika felfedezését. A beszélgetések egyik csúcspontja a rendszerváltás személyes megélésének elbeszélése. A beszélgetők közelről láthatták a 89-es rendszerváltás szereplőit, sőt, tevőlegesen is beavatkozhattak a gazdaságpolitikai és politikai fordulatokba. Surányi György válhatott a rendszerváltás utáni első MNB elnökké, részese lehetett az önálló monetáris politika és autonóm intézmény kialakításának. A párbeszédekből az olvasó pontos képet kaphat nemcsak az egyes válságokról, hanem a válságok kezelésének módozatairól is. A beszélgetések második csúcspontja a jelenlegi válság nemzetközi horizontú elemzése. A kötetet a beszélgetőtársak jó barátjával, Várszegi Asztrik pannonhalmi főapáttal folytatott beszélgetés vezeti be.

Szökés Auschwitzba – Kolektív autorov,Denis Avey

13.78 
A Szökés Auschwitzba egy brit katona igaz története, aki önszántából került az Auschwitz III. néven ismert koncentrációs táborba. Denis Avey 1944 nyarán az Auschwitz melletti E715-ös tábor foglyaként hallotta a szinte felfoghatatlan szóbeszédeket a közelükben zajló szörnyűségekről, és arra a hajmeresztő elhatározásra jutott, hogy a saját szemével akarja látni, mi történik a koncentrációs tábor területén belül. Titokban ruhát cserélt az egyik rabbal, és a munkanap végeztével bevonult a menettel együtt a tábor területére. Megdöbbentő tapasztalatairól hosszú éveken át hallgatott, ám egy rádióinterjú alkalmával előtörtek a régmúlt nyomasztó emlékei. Az újságíró Rob Broomby segítségével Denis Avey megosztja velünk hihetetlen történetét - a történetet, amelyben megismerhetjük egy egyszerű ember rendkívüli vállalkozását, megrendítő morális és fizikai küzdelmét a XX. század legsötétebb korszakában, egy embertelen háborúban.

Jóga v Indii – Lucy Edge,Zuzana Vydrová

13.49 
Unikátní, vtipná a současně veskrze realistická cestopisná reportáž z mnoha známých duchovních center v Indii. Mladá Angličanka Lucy sa vydá na päťmesačnú púť, aby preskúmala možnosti duchovného rozvoja a osobnej transformácie u tých najlepších majstrov. Na každom mieste sa ocitá v pestrej komunite ľudí zo Západu, ktorých vážny prístup sa líši od toho, ako berie veci Lucy. Tá má v skutočnosti záujem hlavne o mužov, nákupy a zábavu. S typickým suchým anglickým humorom popisuje kuriózne postavičky aj slávne osobnosti, rovnako ako učenie, zvyky, denný režim a ďalšie podrobnosti rôznych škôl a miest na svojej ceste: Oshov ášram v Púne; Auroville, slávne utopistické duchovné mesto, ktoré založila Matka – duchovná spoločníčka Šrí Aurobinda; ášram Amritapuri, kde Amma – „vtelenie bezpodmienečnej lásky“, objíma návštevníkov (objala už mnoho miliónov ľudí z celého sveta); Šivánandov ášram; Rišikši – „jogínské hlavné mesto sveta“; a ďalšie. Každý, kto o týchto miestach počul a zaujali ho, si pri tejto knihe iste príde na svoje. A výsledok? „Chcela som nový život, lepšie telo, nejaký ten hlbší zmysel bytia a priateľa – a mala som zoznam miest a škôl jogy, kde by som to mohla nájsť. Obrat, ktorý som hľadala, však nebol v ďalšej škole. Potrebovala som sa pozrieť na veci z iného uhla. Môj život v Indii bol plný protikladov; vedela som, že joga ich nevymaže. Pomohla mi ale lepšie sa rozhodovať, byť viac v rovnováhe, trochu spomaliť. Proste len byť, byť vedomá, byť spokojná s tým, kde som. Čo robím sa začalo zdať menej dôležité, než ako to robím.“

ASPEKTin

3.71 
ASPEKTin – natlačený výber z textov je nereprezentatívny výber textov z rovnomenného feministického webzinu na www.aspekt.sk, kde pokračuje v tradícii papierového feministického kultúrneho časopisu Aspekt. Texty uverejnené v natlačenom výbere pochádzajú z rokov 2005 až 2012 a prepájajú ich odkazy na výstavu Holé baby (SNG 2010) a jej sprievodné podujatia.