Fejtóny, rozhovory, reportáže
Slovensko 2.0 kniha + DVD – Kolektív autorov
Čo je to „Slovensko“? Ako vysvetliť pojem „Slovensko“ neznámemu cudzincovi, návštevníkovi z inej planéty v horizonte posledných 20 rokov? Aký je genetický, či programovací kód softvéru „Slovensko“? Ako sa používa, ako sa mení? Slovensko 2.0 je film o dvadsiatich rokoch samostatného Slovenska očami desiatich režisérov. Je prvý a jediný svojho druhu v dejinách slovenskej kinematografie. Skladá sa z desiatich 10-minútových filmov rôznych žánrov – od hraného, cez animovaný, dokumentárny až po experimentálny film. Desať režisérskych osobností širokého generačného, názorového a žánrového spektra – Juraj Herz, Martin Šulík, Peter Kerekes, Zuzana Liová, Mišo Suchý, Ondrej Rudavský, Iveta Grófová, Peter Krištúfek, Viera Čákanyová a Miro Jelok – odpovedá na otázku: Čo je to Slovensko? Výsledkom je unikátna umelecká reflexia moderných dejín krajiny a zároveň reflexia slovenskej kinematografie v jej rôznych podobách. Filmy: Juraj Herz: Čestný občan (hraný film) Martin Šulík: Pohreb prezidenta (hraný film) Peter Kerekes: Druhý pokus (hraný dokumentárny film) Zuzana Liová: Bez vône (hraný film) Mišo Suchý: Návraty/Returns (dokumentárny film) Ondrej Rudavský: Pravidlá hry (animovaný film) Iveta Grófová: Discoboj (hraný dokumentárny film) Peter Krištúfek: Jediná známa fotografia Boha (hraný film) Viera Čákanyová: Rupicapra (hraný film) Miro Jelok: Pssst! (experimentálny film)
Pohybovať sa vo vlastnej koži – Peter Gregor
Rozhovory s Petrom Gregorom vychádzali v denníkoch, časopisoch a zborníkoch od začiatku sedemdesiatych rokov. Dominujú témy autorskej tvorby, literatúry a umenia, postoja umelca k dianiu v spoločnosti, ale aj móda, ženy či Dunaj. Takmer v každom rozhovore sa ho redaktori pýtajú na jeho impozantný a nápadný zovňajšok a zakaždým ponúka inú odpoveď. Vskutku, Gregor sa vždy majstrovsky obliekal. Súhra topánok, nohavíc, saka, košele, hodiniek, účesu, okuliarov, tabatierky, zapaľovača či spony do kravaty a svojho času aj súhra oblečenia s veľkou dogou, bola vždy dokonalá. K tomu všetkému vlastnil a pestoval telo a chôdzu, ktoré nedovolia karikovať nespočetné kombinácie odevov. Sám však na túto tému hovorí: „Pre satirika naozaj nie je ani výhodné, ani bezpečné byť nápadným len svojím oblečením. Vystavuje sa riziku, že ho satirici budú považovať za módneho satirika a módni panáci za satiru v móde.“ Peter Gregor (1944, Prešov). Básnik, dramatik a satirik patrí – podľa vlastných slov – „k najmladším predstaviteľom nezadržateľne starnúcej strednej literárnej degenerácie“. Debutoval básnickou zbierkou Potreba visieť (1968). Po nej nasledovali: Nebeský policajt (1970), Rozhovor alebo Fackovací panák a morská panna (1975), Delta (1979), poetický skicár slávnych i menej známych osobností Odniesť si oheň z horiaceho domu (1989), zbierka humoresiek a aforizmov Malé maléry (1990), zbierka básní Zberateľ hodín (1992), epicko-filozofická skladba Muž menom Jób (1993), výber z rozhlasových hier pod názvom Smrť v Aténach (2000), poviedkový triptych Denník nebožtíka (2001), výber z básní o láske Listy zo záhrady Eden (2004), súhrnná zbierka aforizmov Etudy alebo Malá prechádzka veľkým lunaparkom (2010) a Idiotár (2013). Je autorom pôvodných rozhlasových hier a dramatizácií literárnych predlôh.
Šťastie je krásna vec – Lukáš Kovanda
Kniha predstavuje čarovné zákutia ekonómie, ktoré sa s ňou ale často nespájajú, od krásy až po šťastie. Základom knihy sú rozhovory s poprednými svetovými ekonómami, každý z nich dopĺňajú príspevky, ktoré súvisia s témou daného rozhovoru. Freudov pravnuk George Loewenstein rozpráva o psychologických prístupoch v ekonómii aj o vlastných pochybnostiach, či sa môže vymaniť z tieňa slávneho predka, švajčiarsky ekonóm Bruno Frey o ekonómii šťastia, americký ekonóm Daniel Hamermesh o ekonómii krásy a izraelsko-americký matematik a nositeľ Nobelovej ceny Robert Aumann o politike a teóriách hier, ktoré sa v nej už desaťročia uplatňujú. Rozhovory dopĺňajú viac ako tri desiatky článkov, medzi nimi nájdete aj tieto témy: . Chcete byť spokojní? Tak sa o to príliš nesnažte . Prečo sú krásni ľudia inteligentnejší . Trinásť minút, ktoré Hitlerovi darovali život . Prečo má Fidel Castro sedem detí? . Spôsobila ekonomickú krízu pornografia? . Desať spôsobov ako prísť o peniaze. Lukáš Kovanda (1980) je ekonóm a novinár, pôsobí ako hlavný analytik časopisu Týden, vedie think-tank Prague Twenty a prednáša na Vysokej škole ekonomickej v Prahe. Pod názvami Príbeh dokonalej búrky a Príbeh dlhovej smršte vydal dve knihy rozhovorov s poprednými svetovými ekonómami, vrátane viacerých nositeľov Nobelovej ceny. Popularizácii ekonómie venoval knihu Prečo je vzduch zadarmo a panenstvo drahé (Premedia, 2013) aj svoju najnovšiu knihu, ktorá v slovenčine vychádza pod názvom Šťastie je krásna vec…
Zákulisie premien sveta – Ján Jurišta
Koordinácia v rámci Európskej únie je katastrofálna. Brusel nevie skoordinovať ani lety nad európskymi štátmi tak, aby navigácia bola o polovicu lacnejšia a klesla na cenovú úroveň Spojených štátov. V Rakúsku zaplatíte až o desať eur menej za nádrž benzínu než na Slovensku. Niektoré jogurty sú zdravé, v iných je toľko chémie, že vzniká z toho alergia na penicilín. Predstierané zosúlaďovanie nevyusťuje v harmonický rozvoj starého kontinentu, ale zachováva a dokonca prehlbuje rozdiely. Vo východnej Európe majú zamestnanci za tú istú prácu iba zlomkové mzdy v porovnaní so západnou časťou kontinentu, avšak ceny tovarov sú priblížne rovnaké. Priemerná mzda v západnej Európe je 1900 eur, v SR iba 620 eur! V sedemnástich európskych krajinách je daň z pridanej hodnoty na potraviny od 5 do 10 percent, ale v SR až 20%! Na Slovensku sú aj hypotekárne úvery viacnásobne drahšie než v iných európskych štátoch (!), pretože Európska únia ich úroveň nepredpisuje, ako to robí pri tisíckach bezvýznamnejších záležitostí, ale stanovenie úrokovej miery v tak citlivej oblasti, akou je bývanie, ponecháva na svojvôli súkromných bánk. Namiesto uplatňovania solidarity umožnuje diskrimináciu a vytváranie dvoch kategórií členských krajín.
Virtuální manžel – Monika Knězková
Sbírka 21 fejetonů – „kousků života“ viděného očima, které se dívají a které třeba i přes závan smutku vidí na životě to hezké. Monika Knězková si nemusí vymýšlet složité zápletky, aby zaujala. V jejím pojetí je největší inspirací opravdový život. Bere ho s humorem a nadhledem. To, jak dovede v různých životních situacích shazovat sama sebe, je obdivuhodné. A to je také příčinou, proč jsou její fejetonová povídání tak oblíbená. Najednou vám totiž připadá, jakobyste napsané prožívali sami. A když se k fejetonu vrátíte, najdete pokaždé něco nového. Proto mají její čtenářky knížečku často v kabelce či na nočním stolku. A i když by se zdálo, že se jedná o čtení pro ženy, své si tam najdou i muži. Ať už pro lepší pochopení ženského pohledu na život či jako zrcadlo svého vlastního chování.
Povolání režisér – Miloš Forman,Bohdan Sláma
Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho přivedly až na samotný vrchol toho, co lze v tomto oboru dosáhnout, a díky citlivému tazateli neopomíjí žádnou z filmových disciplín. V zaujaté debatě se čtenář dozví o hledání námětů, psaní scénáře, kritériích používaných při výběru herců, zákulisí jednání s producenty, ale i odborná fakta týkající se používání kamer, svícení, sestavování dialogů i detailní popisy provedení jednotlivých scén. Text se svým zaměřením výrazně odlišuje od dosud vydaných rozhovorů či biografií Miloše Formana, je určen pro zájemce o filmové umění, může však oslovit i širší veřejnost. Doslov napsal profesor Jan Bernard. Kniha obsahuje též filmografii Miloše Formana i Bohdana Slámy, dále jmenný rejstřík stejně jako rejstřík filmů a filmových postav. Publikace je vybavena bohatým fotografickým materiálem - jednak archivními fotografiemi z natáčení Formanových filmů, jednak aktuálními snímky obou režisérů během jejich setkání a rozhovoru v domě Miloše Formana v americkém Connecticutu.
A lélek útjain – Erika Simon,György Bedő
"A mi gondolkodásunk szerint az az ember szent, akin átragyoghat Isten szeretete, akivel ha találkozol, többé nem kétled, hogy van Isten. Az önmagát felülmúló ember a szent. A szentek helyét azonban manapság elfoglalják a sztárok, akiket jobb is, ha nem követnek a fiatalok. Aligha van közöttük olyan, akinek az élete eszmény lehetne valaki számára. Nagy baj, hogy éppen a szentek tűnnek el a mai idők gondolkodásából. Vészhelyzetben van az ember: fontos lenne, hogy vigaszt találjunk ahhoz, ami szent. Ha a szent nincs jelen, atomizálódik, szétesik a valóság. A szent az a mély egységesítő pont, ami köré érdemes rendezni az életünket, ami elhordoz minket jó és balsorsban egyaránt. Nem tudom, hogyan tudjuk újra visszavezetni az emberiséget Istenhez, Istennek az emberben való megnyilvánuláshoz, a szenthez. Az a bizodalmam, hogy mindig, minden társadalomban lesznek tiszta emberek, akiken átragyog az egyedül szent Isten."
Jak se dělá štěstí – Daniela Kovářová
Daniela Kovářová, advokátka, spisovatelka a bývalá ministryně spravedlnosti ve své další, již sedmé knize souborně vydává dvě desítky fejetonů, které v posledních letech vycházely v denním tisku a časopisecky. S vtipem a ironií v nich komentuje každodenní život rodiny, dětí, manželských peripetií, i právních problémů souvisejících s rozvody, vymáháním výživného, nevěrami, politikou či vypořádáním majetku.