História
Triedni nepriatelia III – Rudolf Dobiáš
Ferenc Ferdinánd trónörökös és Chotek Zsófia – Beate Hammondová
Ferenc Ferdinánd, Ferenc József császár unokaöccse Rudolf trónörökös halála után a Habsburg-ház öröklési rendje szerint az Osztrák-Magyar Monarchia trónörököse lett. A sokáig súlyos tüdőbajban szenvedő, de aztán betegségéből csodálatos módon kigyógyult trónörökös voltaképp soha nem vágyott az uralkodásra. Legfőbb szenvedélye a Chotek Zsófia grófnő iránti olthatatlan szerelem volt. Csakhogy a Habsburgok szigorú alapelve kimondta, hogy a császári családhoz tartozó személyek nem köthetnek rangon aluli házasságot, vagy el kell nyerniük a házasság megkötéséhez a császár beleegyezését. Több mint tíz évig tartó titkos kapcsolat után sikerült csak Ferenc Ferdinándnak kikényszeríteni a házassági engedélyt. Beate Hammond könyve elsősorban nem történeti szempontból vizsgálja az I. világháborút kirobbantó merénylet előzményeit és következményeit, amely során a trónörökös pár életét vesztette, hanem a két ember kitartó szerelmét és magánéleti tragédiáját állítja a viharos korszak középpontjába.
Híres nők a magyar történelemben – János Estók,Károly Szerencsés
"Fényben és árnyékban... 56 különleges nőis sors, 56 fordulatokban gazda történet. Királynők, királynék, fejedelemasszonyok, politikusok feleségei, színésznők, írók, költők sorsa köré font történteket nyújtunk át az Olvasónak, előtérbe állítva azokat a nagyszerű nőket is, akikről a tankönyvekben, történeti munkákban kevés szó esik. Egyes szereplők életútja a magyar vagy a szomszéd népek történetével érintkezett, mások ki akartak törni a saját koruk által "előírt" női szerepből. Kötetünk nem nélkülözi a történelmi háttér bemutatását, azt a koronként változó világot, amelyben az egyes szereplők fordulatokban gazdag élete zajlott. Mindvégig arra törekedtünk, hogy mind a leírtak, mind a gazdag képanyag közelebb hozza a Olvasóhoz e nők érdekes személyiségét." (a Kiadó)
Prototyp zrady – Životní příběh Augustina Přeučila – Daniela Němečeková,Jan Němeček
Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve ke vznikající československé vojenské jednotce do Polska, na prahu války odjel do Francie a později do Velké Británie, odkud jako příslušník RAF dezertoval. Ulétl s britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. V dějinách našeho odboje není tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem nemohl znít jinak než – smrt. Téma rozšiřují příběhy dalších konfidentů, původně vojáků naší zahraniční armády – Antonína Vašíře, Viliama Gerika a Karla Čurdy.
Protektoři – Václav Junek
K tématu Protektorát Böhmen und Mähren už přispělo svými díly mnoho autorů. Václav Junek dokonce opakovaně několika úspěšnými tituly. Nyní přináší čtenářům dosud samostatně nezpracované téma Protektorů, tedy těch, kteří měli za úkol udělat z našeho státu poslušného vazala Velkoněmecké říše. Jací však byli tito pohlaváři? A proč ani jeden z nich neuspěl? Právě to řeší Václav Junek v této publikaci prostřednictvím čtyř portrétů, v nichž se zabývá silnými i slabými stránkami těchto mužů. A aby téma bylo kompletní, vysvětluje v něm autor také celkové fungování Protektorátu a přibližuje jeho celkový aparát. Popis hlavních událostí Protektorátu je přirozeně samozřejmostí. Publikace je doplněna řadou fotografií a kromě nich také řadou tiskových příloh. Je první svého druhu na našem trhu.
Ľudovít Štúr ako novinár – Fraňo Ruttkay
Hoci začiatkom štyridsiatych rokov 19. storočia tvorili Slováci 14,5 % z celkového počtu obyvateľov Uhorska, vlastné politické periodikum nemali. Prvé Slovenskje národňje novini vyšli až v roku 1846 a o ich vznik sa pričinil ich šéfredaktor a vydavateľ v jednej osobe Ľudovít Štúr. Noviny tvorili platformu slovenského národného hnutia, a to tým skôr, že suplovali aj úlohu neexistujúcej národnej politickej strany. Významnú profesijnú etapu v živote nášho dejateľa mapuje známy publicista a vysokoškolský pedagóg Fraňo Ruttkay. Publikácia vychádza v druhom vydaní pri príležitosti 200. výročia narodenia Ľudovíta Štúra.
Juraj Slávik moja pamäť – živá kniha II. – Jan Němeček
Juraj Slávik bol významným československým politikom a diplomatom, ktorý zastával v medzivojnovom období postupne vysoké administratívno-správne a politické funkcie. Začiatkom februára 1936 sa začína jeho kariéra diplomatická: bol menovaný za vyslanca v Poľsku, kde zostal až do nemeckej okupácie českých krajín. Za vojny v roku 1939 sa stal členom Československého národného výboru v Paríži a v júli 1940 bol menovaný za ministra vnútra československej exilovej vlády. Po oslobodení sa vrátil späť k diplomacii, bol menovaný za veľvyslanca v USA, na protest proti februárovému prevratu 1948 však rezignoval a zostal v exile, kde sa aktívne zapojil do činnosti exilových organizácií, predovšetkým Rady slobodného Československa. Druhý diel Slávikových pamätí zahrnuje obdobie od januára 1938 do marca 1939, keď autor odišiel z Poľska do exilu do Spojených štátov amerických. Išlo o obdobie, ktoré bolo poznamenané rastúcim československo-poľským antagonizmom, ktorý vyvrcholil na jeseň 1938 poľským ultimátom voči Československu týkajúcim sa poľských územných nárokov na Těšínsku. Všetky snahy československej strany o ústretové kroky voči Poľsku sa skončili neúspešne. Odstúpením územia na Těšínsku sa však poľské nároky nekončili: prišli ďalšie, ktoré sa týkali niektorých hraničných úsekov na severnom Slovensku v oblasti Čadce, Oravy a Spiša. Slávikove spomienky, v ktorých je vedľa zahraničnopolitických udalostí a československo-poľského vzťahu zachytený aj poľský vnútropolitický vývoj, dobre charakterizujú toto, pre československý štát také tragické obdobie, ktoré vyvrcholilo vyhlásením Slovenského štátu (na čo československý vyslanec reagoval odstúpením zo svojej funkcie vyslanca vo Varšave) a nemeckou okupáciou českých krajín v marci 1939.
Himmler – Katrin Himmlerová
Sokáig azt hittük, hogy Heinrich Himmlernek a feleségéhez, Margóhoz írott levelei - akárcsak a Reichführer-SS egyéb más iratai - végérvényesen eltűntek. Több évtizeddel öngyilkossága és a második világháború befejezése után azonban a levelek Tel-Avivban, Izraelben napvilágra kerültek. Ezek az iratok - amelyek tökéletesen kiegészítik Margónak a koblenzi német Szövetségi Levéltárban őrzött leveleit, és amelyeket e kötet most először közzétesz - a Harmadik Birodalom egyik legfontosabb szereplőjének a magánéletét helyezik teljesen újszerű megvilágításba. Amikor Heinrich Himmler és Marga Siegroth 1927-ben megismerkedik, őszinte érzelmeket táplálnak egymás iránt. A házaspárt szoros egységbe forrasztják a közös vidéki életről szövögetett álmaik, valamint antiszemitizmusuk. Himmler, a náci pártfunkcionárius gyakran van úton a Führerrel együtt, és a messzi távolból "kis szerelmének" azt tanácsolja, hogy a bodzabogyóból lekvárt főzzön, Marga pedig arról számol be, hogy az otthonuk az "összes nemzetiszocialista lakos találkozóhelyévé" vált. Himmler 1933 után a náci rezsim második leghatalmasabb emberévé növi ki magát; az SS birodalmi vezetőjeként és a német rendőrség fejeként a "zsidókérdés végleges megoldásával" foglalkozik, miközben "aranyos kis asszonykájának" - aki a Vöröskereszt megbízásából a megszállt Lengyelországot járja (ahol mindenütt "leírhatatlan mocsokkal" találkozik) - "anyák napjaA alkalmából "sok-sok jókívánságait küldi", és fényképeket mellékel az SS alakulatainál tett utazásairól. E levelek ártatlan, kispolgári díszletei mögül nemcsak "Hitler hóhérjának" sötét alakja bukkan elő, hanem a Himmler magánéletére éppúgy jellemző brutalitás és érzéketlenség is.
Ľudovít Bazovský – nezlomný rodák slovenský? – Angelika Šrámková
Napriek značnému úsiliu, ktoré slovenská historiografia v posledných dvoch dekádach vyvíja, aby „zaľudnila“ slovenské dejiny, stále chýba konkrétnejší a vyváženejší pohľad na viaceré historické osoby, vrátane kontroverznej osobnosti Ľudovíta Bazovského (1872 – 1958). Ľ. Bazovský prezentoval na slovenskej politickej scéne do polovice 20. storočia veľmi odlišný, špecifický a ojedinelý prvok. Bol nesmierne zaujímavou a priam nezaraditeľnou postavou v garnitúre verejných predstaviteľov. Bazovský vstúpil do verejného účinkovania na konci 19. storočia. Jeho dlhý život a verejné aktivity zapadajú do niekoľkých dejinných etáp a rôznych štátnych zriadení: narodil sa v Rakúsko-Uhorsku, počas jeho existencie vyštudoval právo a aktívne sa podieľal na verejnom živote svojho regiónu i širšieho okolia. Prežil dve svetové vojny, vznik a zánik medzivojnovej Československej republiky, Viedenskú arbitráž a odstúpenie častí južného Slovenska Maďarsku, obnovenie česko-slovenského štátu a jedno desaťročie komunistického režimu v ňom. Počas 50-ročného verejného pôsobenia sa teda ocitol vo víre nespočetných politických, právnických, ekonomických, kultúrnych i cirkevných aktivít. Nebol však iba svedkom, pozorovateľom a komentátorom, ale aj aktérom mnohých dôležitých udalostí.
Děvče – Mé dětství a druhá světová válka – Alona Frankel,Lenka Němečková
Ukrývat Židy bylo za holocaustu smrtelně nebezpečné. Tiše a ukázněně se měli proměnit v popel a dým. I malá židovská holčička Ilonka, která vypráví tento příběh. Prostými slovy a z pohledu dítěte líčí hlad, strach, nemoci, ztrátu důstojnosti, hony na lidi, organizované zabíjení. Popisuje i způsoby, kterými se Židé v okupovaném Polsku snažili těmto hrůzám uniknout a přežít. Ilonka přežila, většina jejích příbuzných však ne. Psát o tom se odhodlávala dlouho. Nesnaží se šokovat. Ty nejhorší hrůzy nejdříve naznačí a pak se k nim několikrát vrací. Před zraky čtenářů tak postupně vyvstává příběh její rodiny. Ale hlavně osud dívenky, která prožila celou válku oblečená do příliš velkého saka bývalého ředitele továrny na limonádu a jejímž největším pokladem byla červená nitka z látkové trepky s podrážkou vystřiženou z desek Tóry.
Tomáš Garrigue Masaryk – František Emmert
Pedagog, filozof, politik, první československý prezident. Tomáš Garrigue Masaryk je osobnost, která se nesmazatelně zapsala nejen do našich dějin. Tato unikátní obrazová publikace z pera zkušeného autora mapuje barvitě nejen jeho život, ale i dobu, ve které žil: Zachycuje jeho dětství a studentská léta, přibližuje činnost vědce i politika, představuje jeho rodinu i blízké spolupracovníky. Kniha vznikla ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd ČR, díky čemuž může text provázet přes 400 dobových fotografií i osobní dokumenty. V knize najdete například: Rodný list TGM Výpis z maturitní zkoušky Jmenování řádným profesorem české pražské univerzity Diplomatický pas A spoustu dalšího…
Eduard Winter 1896-1982 – Jiří Němec
Studie je biografickým portrétem Eduarda Wintera (18961982), významného církevního historika a sudetoněmeckého katolického intelektuála z Čech, v jehož životě i historiografickém dílu se zrcadlí politické zvraty středoevropských dějin 20. století. Pozornost je věnována Winterovi v roli historika českých tzv. duchových dějin a dějin náboženského myšlení, který v politických zlomech svého století hledal prostřední cestu k reformně katolickému výkladu minulosti mezi vyhroceným nacionalismem první poloviny století a dogmatickou verzí komunistického idealismu. Těžiště studie leží na jeho působení v Praze před rokem 1945. Šest let nacistické okupace českých zemí je analyzováno podrobněji, protože je autor považuje za temnou, ale klíčovou epizodu Winterovy intelektuální biografie.
Česká královna Žofie – Božena Kopičková
Druhá manželka krále Václava IV., pocházející z rodu bavorských Wittelsbachů, je hlavní postavou nové knihy historičky Boženy Kopičkové. Ta po Elišce Přemyslovně vřazuje do edice Velké postavy českých dějin už druhou z českých královen středověku. Žofie se v jejím podání představuje jako výrazná osobnost, zřejmě obdařená fyzickým půvabem, ale také přemýšlivá a citlivá. Autorka bourá zažité stereotypy o nešťastném manželství labilního českého krále Václava a jeho druhé ženy a dokazuje naopak, že jejich vztah byl, alespoň po jistou dobu, velmi pevný i šťastný. V turbulencích doby neodvratně směřující k propuknutí husitské revoluce se česká královna Žofie musela vyrovnávat s dramatickými událostmi, jako bylo například uvěznění jejího královského manžela, ale i s duchovními podněty reformního husitského směru. Podpora, kterou královna Žofie věrně poskytovala ranému husitství včetně jeho hlavního představitele, našla odraz i v Husových listech z Kostnice. Po smrti krále Václava IV. v roce 1419 byly další osudy královny-vdovy Žofie neradostné: odebrala se se švagrem, císařem Zikmundem, do exilu v Bratislavě, kde v nuzných podmínkách, nedůstojných středověkých královen-vdov, strávila zbytek života. Znovunalezená katolická zbožnost, ale i osobní hořkost a smutek se odrážely v černé barvě jejího oblečení, které nosila až do konce svých dní.
Hitler – Muž za maskou monstra – Michael Kerrigan
Poněkud netradiční biografie o Hitlerovi se zabývá otázkou: Jak se z člověka pocházejícího z běžného, ničím nápadného prostředí stalo monstrum zodpovědné za smrt milionů lidí. Z jakých poměrů pocházel? Jaký měl vztah k matce i ostatním ženám? Jaké momenty utvářely jeho osobnost? Kde byl zrod jeho antisemitismu, nenávisti k homosexuálům a přesvědčení o nadřazenosti německého národa? Kniha je bohatě doprovázena fotografiemi, mnohé z nich jsou barevné, a také portréty či reprodukcemi Hitlerových oblíbených uměleckých děl.
Rozčesnutý čas Marka Frauwirtha – Jozef Leikert
Kniha literatúry faktu známeho slovenského historika, spisovateľa a básnika na osude Slováka, ktorého v Prahe popravilo nemecké gestapo v rámci Akcie 17. novembra 1939 spolu s ďalšími ôsmimi mladými ľuďmi, upozorňuje na vojnové nebezpečenstvo. Autor sa formou listu prihovára Markovi Frauwirthovi, mladému mužovi z Tvrdošína, ktorý zomrel nezmyselnou smrťou. Téma rezonuje aj po mnohých rokoch, lebo brutalita a surovosť, s akou Nemci v novembri 1939 prepadli študentov a odvliekli ich do koncentračného tábora v Sachsenhausene, odkiaľ sa nemali vrátiť, nemá v novodobých európskych dejinách obdobu. Hitler popravou deviatich študentských funkcionárov dal jasný signál, že budúca česká inteligencia nebude existovať. Kniha je zaujímavo graficky riešená a ilustrovaná umeleckými fotografiami slávneho fotografa Karola Kállaya.
Marie Terezie – Mýty a pravda – Katrin Unterreiner
Byla Marie Terezie skutečně láskyplná, obětavá matka, která vedle vykonávání vladařských povinností ještě sama vychovávala svých šestnáct dětí, nebo byla chladná, vypočítavá panovnice, která se svými dětmi politicky kupčila? Měla mezi dětmi oblíbence, které upřednostňovala? Je pravda, že ze žárlivosti na neustále nevěrného manžela založila komisi cudnosti, nebo to přece jen bylo šťastné manželství? Vděčíme za velké, slavné reformy jako zavedení povinné školní docházky, zrušení nevolnictví a zákaz mučení opravdu velké panovnici? Odbornice na historii rodu Habsburků Katrin Unterreiner nahlíží za kulisy a zkoumá kořeny mýtů. Klade mnoho otázek a na základě studia nově zpřístupněných zdrojů na ně dává překvapivé odpovědi. Odhaluje pravdivý základ tradovaných legend, osobnost legendární panovnice tak získává ostré obrysy.
Historie života Albrechta z Valdštejna – Alessandro Catalano,Gualdo Priorato
Mária Terézia – vladárka a matka – Ivan Mrva
Takmer 400 rokov stálo na čele habsburskej monarchie 15 mužov a len jediná žena – Mária Terézia. V čase jej nástupu na trón panovalo všeobecné presvedčenie, že ríši, ktorú mala spravovať, zvoní umieračik. Nik tejto mladej vzdelanej žene nedával šance, že dokáže zmobilizovať sily monarchie. Nikto neveril, že odolá náporu niekoľkých európskych mocností. Stal sa však zázrak, mladá a pekná žena, navyše bez politických skúseností, dokázala uhájiť integritu ríše. Modernizačnými opatreniami a premyslenými reformami upevnila habsburskú monarchiu, vytvorila z nej centralizovaný, dobre riadený štát a za štyri desiatky rokov vladárenia prispela k zvýšeniu životnej úrovne obyvateľstva. Popri každodennom plnení štátnických povinností priviedla na svet 16 detí. V jej osobnosti sa snúbila manželka, starostlivá matka s vynikajúcou panovníčkou, a preto ju jej poddaní právom označovali za matku svojich národov.
Tři životy – Lucie Šmídová
Studie seznamuje čtenáře s životem politického vězně Františka Falerskiho (19271969). V období dětství a mládí jej kromě církevních škol formoval převážně skauting, kde se záhy dokázal prosadit a stal se vedoucím legendárního Čtvrtého pražského oddílu Junáka. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen v procesu Skálová a spol. Ve vězení strávil deset let a mezi spoluvězni získal mimořádný respekt, mj. vedl tajný roverský kmen a ilustroval vězeňský sborník poezie Přadénko z drátů (1950). Po propuštění pracoval převážně v dělnických profesích a život na okraji společnosti nesl více než úkorně. Vyjma působení v ústředí K 231 se zdá, jako by úspěšná socializace po propuštění byla nad jeho síly. Kromě řady písemností (včetně rozsáhlých deníků) byly pro autorku studie důležitým pramenem i rozhovory s pamětníky.
Palatín Mikuláš Esterházy – Diana Duchoňová
Predkladaná kniha je prepracovaným a doplneným vydaním vedeckej publikácie Palatín Mikuláš Esterházy a jeho dvor. Spoločnosť, normy, rituály každodennosti. Dvor palatína Mikuláša Esterházyho (1583 - 1645) predstavoval v Uhorsku mocenské a politické centrum, bol priestorom umenia, mocenatúry a okázalým javiskom reprezentácie. Neodmysliteľnou súčasťou dvorskej spoločnosti boli okrem familiárov, mládencov a šľachtických učňov aj osoby, ktoré mali na starosti bezproblémový chod dvora. Zabezpečovali duchovné využitie, comfort, pohodlie, ale aj základné záležitosti, medzi ktoré patrilo stravovanie, hygiena či odievanie. Na dvore, mieste prelínania dvoch svetov, privátneho i verejného, sa odohrávali všetky procesy a rituály každodenného života či to bolo bežné úradovanie a riadenie politických vecí, organizácia vojenských výprav, korešpondencia s ostatnými aristokratmi a rodinnými príslušníkmi, spoločné obedy, pohostenia návštev, cirkevné obrady, riešenie problémov s majetkami a ďalšie opakujúce sa prvky zložitej a komplikovanej každodennosti aristokrata. Výnimku tvorili len občasné vytrhnutia zo zažitého stereotypu v podobe rodových festivít, narodenia potomkov, smrť príbuzných, alebo trávenie voľného času na poľovačkách či v kúpeľoch. Kniha je bohato ilustrovaná
Kalifornia magyar grófja – Haraszthy Ágoston – Kolektív autorov
Közép-Wisconsin szélfútta prérijétől San Diegóig, majd onnan a San Franciscó-i öböl varázslatos szépségű északi partjáig, a sonomai Hold Völgyéig, s végül a nicaraguai Corinto elátkozott dzsungeléig bármerre is jár a kései magyar felfedező, mindenütt találkozik egy daliás kiállású, termetes magyar nemes, Haraszthy Ágoston nevével. No és a fényképével, merthogy a XIX. század derekán már a technikai fejlődés lehetővé tette a hősök megörökítését - márpedig Haraszthy hős volt a javából. Dicsőséges és tragikus hős. Amíg itthon alig hallottunk róla, Amerika egyes részein legendaként emlékeznek Haraszthy Ágostonra. A Gróf várost alapított Wisconsin államban; 1850-ben San Diego első seriffjeként tette le a névjegyét Dél-Kaliforniában; a San Franciscó-i aranykohó és pénzverde egyik vezetője, majd perbe fogott - s a perből győztesen, megdicsőülve kikerülő - becsüse volt, mígnem megérkezett Sonomába, a földkerekség alighanem legcsodálatosabb bortermő völgyébe. Ha manapság a kaliforniai szőlő- és borkultúra atyjaként aposztrofálják, az nem a véletlen műve - ennek a páratlanul kalandos és termékeny, egy nicaraguai folyóban, nagy valószínűséggel egy krokodil gyomrában véget érő életútnak állít emléket ez a gazdag képanyaggal kiegészülő dokumentum-regény.
Mengele – Úplný životný príbeh – Gerald L. Posner,John Ware
V miestnosti vedľa pitevnej sály čakalo štrnásť cigánskych detí, ktoré srdcervúco nariekali. Doktor Mengele k nám neprehovoril ani slova a pripravil 10 a 5 mililitrové striekačky. Z krabice vytiahol Evipal, z ďalšej chloroform, ktorý bol uskladnený v 20 mililitrových nádobkách, a položil ich na stôl. Následne bolo privedené prvé dvojča, štrnásťročné dievča. Mengele mi ju nakázal vyzliecť a uložiť na stôl. Potom jej do žily pravej ruky vstrekol Evipal. Akonáhle dieťa zaspalo, nahmatal jej ľavú srdcovú komoru a vstrekol 10 ml chloroformu. Po jednom malom myknutí bolo dievča mŕtve, potom ju Mengele nechal preniesť do miestnosti pre mŕtvoly. Rovnakým spôsobom boli usmrtené v priebehu noci všetky dvojčatá. Josef Mengele sa stal prežívajúcim symbolom Hitlerovho konečného riešenia, stelesnením jeho hrôz chladný, odosobnený, a vždy dokonale pripravený na predlžovanie smrtiacich obradov pekelných selekcií, ktorých sa vtedy mladý doktor SS pravidelne zúčastňoval počas dvadsaťjeden mesiacov strávených v koncentračnom tábore Auschwitz. Spomienka na muža útlejšej postavy s upravenými vlasmi v tmavozelenom úhľadne vyžehlenom plášti s dôkladne vyumývanou tvárou a čiapkou so znakom smrti SS posadenou švihácky do strany zostáva vrytá do pamäte tých, ktorí prežili jeho skúmavý pohľad hneď po príchode na stanicu v Auschwitzi. Mierne rozkročený v nablýskaných čižmách, palec položený na opasku s pištoľou, skúmal svoju korisť chladnými prenikavými očami. Smrť vľavo, život vpravo. Predpokladá sa, že štyristotisíc ľudských duší bábätiek, malých detí, mladých dievčat, matiek, otcov a starých rodičov ľahkovážne odmávala smerom vľavo palička, ktorú držala ruka v rukavici. Mengele bol hlavným zásobovačom plynových komôr a krematórií. Občas jeho kamenný výraz tváre ožil. Oči mu zasvietili a ruky zjemnili gestá. Bolo to v okamihoch, keď genetik Josef Mengele zbadal dvojčatá.
Český ministr ve Vídni – Martin Klečacký
Roku 1900 zasedl ve vídeňské vládě ministr bez portfeje, jehož posláním bylo hájit české zájmy v rámci mnohonárodnostní monarchie. Vedle poslanců v říšské radě se tak český zástupce objevil i na ministerském postu a následujících deset let cíleně podporoval český průmysl, umění nebo školství. Čeští ministři ve spolupráci s poslanci v té době nejsilnější mladočeské strany cíleně prosazovali české úředníky na vedoucí místa ve státním aparátu a vytvářeli si tím síť oddaných spolupracovníků. Monografie sleduje snahu mladočeské strany o prosazení svého vlivu ve státní správě prostřednictvím českého ministra, věnuje se utváření tohoto úřadu a podrobně se zabývá jeho činností nejen na úrovni celé říše a korunní země, ale i na lokálním příkladu jednoho města.