Stredovek
Světec a šaman – Jitka Komendová
Hlavním hrdinou monografie Světec a šaman je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým. Kniha však není koncipována ani jako biografie, ani jako literárněvědný rozbor poet iky legendy. Autorka v ní rozkrývá, jakým způsobem Jepifanij jakožto jeden z nejvzdělanějších představitelů ruské kultury své doby interpretoval ve velmi konzervativním žánru legendy zcela novátorský misijní počin Štefana Permského. Pro ruskou pravos lavnou církev totiž po celá předchozí staletí stály misie zcela na okraji zájmu, takže vyjímečné bylo již samotné Stefanovo rozhodnutí vydat se do Pouralí a christianizovat tamní národ Permjanů. Navíc se však rozhodl učinit místní jazyk jazykem litur gickým, vymyslel zvláštní písmo abur, poslední abecedu středověké Evropy, a přeložil do tohoto jazyka základní bohoslužebné texty. Tím v rámci pravoslavné církve vytvořil zcela nový fenomén individuálního misionářstvím nevázaného na mocenskou oporu s tátu a využívající jazyka pokřesťanského etnika jako jazyka liturgického. Z řady příčin však tento model nalezl v ruské církvi výraznější odezvu až ve zcela nových společenských podmínkách 19. století.
Kriminalita v rudolfínské Praze – Ondřej Hladík
Kniha Ondřeje Hladíka přináší detailní pohled na kriminalitu rudolfínské doby. Autor vychází především z tzv. knih svědomí, které vznikaly jako součást soudního řízení v raném novověku, konkrétně pak na Novém Městě pražském v letech 1585-1593. Do nic h přísežný písař zanášel výpovědi svědků ke sporům, jakými byly například delikty proti osobním právům, kam náležely mimo jiné i cizoložství a "zhanění" cti, delikty proti zdraví a životu, mezi něž byly řazeny například vraždy, hospodské rvačky nebo mordy. Studie zachycuje rovněž ojedinělý případ čarodějnictví, řazený mezi delikty proti oficiální ideologii. Stranou nezůstávaly ani majetkoprávní spory - asi nejproblematičtější z nich byla rozepře o dědictví rektora pražské univerzity Petra Codici lla z Tulechova. Každý případ je doplněn i citacemi výpovědí, jež mají nejen ukázat to, jak komplikovanou práci měli konšelé zasedající v soudu, ale i přiblížit mnohdy nečekané detaily života ve městě na konci 16. století.
Jedinec a společnost středověkého západu – Aron Jakovlevič Gurevič
Ve své poslední velké práci Jedinec a společnost středověkého Západu, jež byla původně napsána pro ediční řadu Utváření Evropy, se pokusil odpovědět na otázku, zda již ve středověku došlo ke zrození individua. Prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení. Podle jeho zjištění se naopak se zřetelnými projevy individualismu setkáváme již ve středověku, jehož společnost nežila pouze korporativním způsobem života, ale v mnoha ohledech kladla důraz na individuální odlišnosti. Ve svých úvahách popírá koncept, že by středověk neznal pojem autora a že by středověcí tvůrci dávali jednoznačně přednost anonymitě. Na mnoha příkladech pak ukazuje, že středověký smysl pro uchování paměti jako hodnotově pozitivní kategorie individualitu podporoval a pokoušel se ji všestranně rozvíjet.
Příběh templářů 3. – Bohumil Vurm,Zuzana Foffová
Trilogie Příběh templářů se snaží rozplétat klubko tajemství, mýtů i leckdy neuvěřitelných, nicméně skutečných událostí. První díl knihy se věnuje zejména příčinám, počátku a úpadku křížových výprav. Pokouší se odhalit, jaká tajemství objevili členové řádu templářů ve Svaté zemi a jak s nimi naložili. Druhý díl knihy je z velké části pojednáním o tom, kam se poděli templáři, o příčinách jejich pádu a o jejich následnících, a to nejen v jiných rytířských řádech, ale zejména ve dvou velkých duchovních proudech – rosikruciánech a zednářích. Jaký odkaz přinesli templáři pozdějším generacím? Co zbylo z jejich ideálů s nástupem novověku? Jaký byl druhý život templářů v době, která formovala západní svět do dnešní podoby? Které organizace se dodnes hlásí k jejich odkazu? Jsou svobodní zednáři nositeli původních zásad? Závěr trilogie přináší odpovědi na tyto a další otázky. A poukazuje na symboliku, kterou můžeme vystopovat například v architektuře, výtvarném umění, ale i v dílech hudebních velikánů. Podrobnější info k 3. dílu: Dávno zaniklý řád inspiroval vznik mnoha společenství – bratrstev, rytířských řádů, tajných spolků i charitativních organizací. Existovala nepřerušená řada tajných velmistrů řádu, jak tvrdí někteří badatelé? Tuto tezi rozhodně zpopularizovaly knihy Svatá krev a svatý grál a Šifra mistra Leonarda. V nich se objevila myšlenka existence tajné organizace, která ze stínu anonymity řídí běh světových událostí. Jakou roli v proměnách světa hrála zednářská organizace, která má údajně svůj původ v řádu templářských rytířů? Jak dějiny ovlivnily tak zdánlivě protichůdné proudy jako mezinárodní finance a okultizmus? Výpravná publikace přináší nové souvislosti a původní fotografie mnohdy neznámých míst. Vydáno u příležitosti 300. výročí odchodu jakobitského krále Jakuba Františka Stuarta do francouzského exilu – symbolickému počátku nového kontinentálního zednářství.
A királyi kancellária az Árpádok korában – László Fejérpataky
A középkori magyar központi kormányzat egyik legfontosabb intézménye volt a királyi kancellária, az uralkodó oklevélkiadó hivatala, amelynek hatáskörébe adományozási, bíráskodási, diplomáciai ügyek egyaránt tartoztak. Fejérpataky László eredetileg 1885-ben megjelent akadémiai székfoglalójában elsőként tekintette át a kancellária Árpád-kori történetét. Fejérpataky a magyar történetírás talán kevésbé közismert, de annál jelentősebb alakja volt. A modern szemléletű forráskiadás és oklevéltan (diplomatika) egyik hazai megalapozójaként és a budapesti egyetem tanáraként történészek nemzedékeit tanította a korszerű történettudományi módszerekre. Munkásságában jelentős teret foglalt el az Árpád-kori oklevélkiadás, illetve a mögötte álló királyi kancellária működése. Ezzel kapcsolatos eredményeiről ad számot ebben a kötetében, amely a 11. századtól kíséri nyomon a királyi kancellária fejlődését, bemutatja a hivatal szervezetét, végül a kancellária személyzetének névsorát állítja össze, azok működési idejét is tisztázva. Munkája nemcsak hivataltörténeti szempontból jelentős, hanem a korabeli oklevelek keltezéséhez, eredetiségüknek eldöntéséhez is nélkülözhetetlen háttéradatokat nyújt a szakemberek számára.
Mátyás király könyvtára – Marcus Tanner
Corvin Mátyás, a "hollókirály", aki tizenöt évesen nyerte el a magyar trónt, izgalmas figura volt a XV. századi történelem színpadán. Nemcsak sikeres hadvezér, de bőkezű mecénás is volt, aki birodalomépítő és humanista törekvéseinek jelképeként erős, egységes országot, ragyogó palotákat és a keresztény világ legnagyszerűbb könyvtárát, a Biblioteca Corvinianát kívánta létrehozni és hátrahagyni. Mátyás azonban 1490-ben meghalt, Magyarországot elözönlötték és letarolták a törökök. A kultúra aranykorát hirdető könyvtár megsemmisült, és a corvinák szétszóródtak Európában. Fejedelmek, főpapok, gyűjtők és tudósok nemzedékei égtek a vágytól, hogy felkutassák és birtokolják a pazarul illuminált kötetek gyűjteményét, a magyarokban pedig századokon át élt az a mitikus meggyőződés, hogy az elveszett könyvtár helyreállítása elhozná az ország újjászületését. Marcus Tanner izgalmas és lebilincselő históriája, amely a legkülönbözőbb nyelvű források gazdag tárházából merített, földrajzi és szellemi értelemben vett utazás Corvin Mátyás nagyszerű hagyatéka nyomában.
Magyarország társadalma XI. századi törvényeiben – László Erdélyi
Az Árpádok története – Gyula Sebestyén
Évek munkájának egy töredékét adom át e könyvben az olvasónak: az ezerből négyszáz esztendő történetét. Elbeszélem a magyar nép előrobogását a Fekete-tenger mellől, a honfoglalást,a magyar keresztény egyház és állam fölépítését és a magyar nemzet átalakulását a nyugati műveltség hatása alatt. Elbeszélésemben csak a legszükségesebb történeti anyagra szorítkozom: arra, amit hazája történetéből minden művelt magyarnak tudnia kell. Kerülöm mindazt, a mi kétes és vitás s elbeszélésem nyugodt folyását nem zavarom meg a történetirodalom és tudomány poros kérdéseinek fejtegetésével. Nem idézem tanúságtételre az egykorú írásokat és a későbbi korok íróit. Beérem történettudományunknak minden kétségen felül álló eredményeivel; a tudós műhelyébe nem vezetem be az olvasót. Nem én érzem, nem is én mondom ki először, hogy a történettudomány nálunk nincs azzal a mélyenjáró hatással a közszellemre és közérzületre, mint a művelt nyugati népeknél. E tény annál sajnálatosabb, mivel történettudományunk az utóbbi negyed század alatt rendkívüli mértékben terjedt, emelkedett és gazdagodott. A Magyar Tudományos Akadémia, a Történeti Társaság, a vidéki szakegyesületek, a törvényhatóságok, egyháznagyok, főúri családok és egyének a történetianyagnak roppant mennyiségét tették közzé.
Grál. Od keltského mýtu ke křesťanskému symbolu – Roger Sherman Loomis
Diplomacie, právo a propaganda v pozdním středověku – Přemysl Bar
Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (14141418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy. V diplomacii hrála klíčovou roli poselstva a komunikace mezi nimi a rozhodovacími centry. Jednání o prodloužení příměří, arbitráži a nedokončený doktrinální proces tvořily právní rámec kostnického procesu. Propagandistické akce polsko-litevské delegace se soustřeďovaly kolem otázky, která koncepce christianizace východní Evropy je úspěšnější. Důležitou součástí publikace je obšírný katalog různorodých textů (traktáty, polemiky, žalobní články, kázání a letáky) vzniklých v souvislosti s tímto sporem během koncilu.
Čarodejnice a inkvizícia – István Ráth-Végh
Nemaľujte čerta na stenu! Akože to bolo v stredoveku? Čomu všetkému verili naši predkovia? Ako sa vyvolávali démoni? Kedy bude koniec sveta? Mágia, alchýmia a okultizmus. A čo najrozmanitejšie povery? Ako liečili lekári za dávnych čias? Zázračné lieky? Nesmrteľný gróf Saint Germain? Ľúbostné čary, ale aj pričarenie impotencie. Čo sa dialo na bosoráckom rákoši? Besnenie inkvizície a prenasledovanie bosoriek. Akých že bosoriek, čarodejníc a strigôňov ?– Nevinných žien a dokonca nezletilých , malých detí! Posledné procesy s bosorkami, hanba a výsmech nielen práva, ale i zdravého rozumu! Ako si šľachta žila a hodovala. Pán je i v pekle pánom. Ceremónie, španielska etiketa. Vymyslené šľachtické rodokmene, ale i pokrytectvo, galantéria a úradné milenky.
Studentské koleje pražské univerzity v pozdním středověku a raném novověku – Mlada Holá
Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy). Postihuje různé aspekty svázané s jejich vznikem a fungováním v pozdním středověku a raném novověku. Analyzovány byly především okolnosti založení pražských studentských kolegií i jejich hmotné zabezpečení, správa i každodennost. Komparace okolností založení jednotlivých kolegií dokládá odlišné přístupy a částečně též zájmy jejich fundátorů a mecenášů.
Poslední mesiáš – Gian Luca Potesta
V knize Poslední mesiáš z roku 2014 autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem. Na základě dobové vizionářské a apokalyptické literatury sleduje zrození tohoto náboženského mýtu v pozdně antickém a byzantském prostředí, resp. jeho proměnu podmíněnou novými politickými a kulturními skutečnostmi vrcholného a pozdního středověku, kdy v době střetu papežství s císařstvím apokalyptický poslední císař získával podobu Karla Velikého, Fridricha II. Sicilského či dokonce Karla IV.
Soumrak rytířstva – Rytířské bitvy a osudy IV. 1461-1525 – Jiří Kovařík
Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně. Válkou růží projdeme přes bitvu u Towtonu, staneme se svědky vzestupu i pádu „Králotvůrce“ Warwicka a budeme uvažovat, kde i jak došlo k poslednímu boji krále Richarda III. Spatříme trpký konec rytířské slávy burgundského vévody Karla Smělého a budeme sledovat boje Maurů i španělských rytířů o Granadu. Skrze bitvu u Fornova a životní osudy Pierra Bayarda se přeneseme do posledních rytířských střetů na italských bojištích, za nimiž udělala tečku bitva u Pávie. Reedice tohoto svazku je rozšířena o poslední bitvu „rudé růže“ Lancasterů u Tewkesbury (1471) a vítězství Františka I. Francouzského nad Švýcary u Marignanu (1515).
Barbara von Cilli – Daniela Dvořáková
Die Lebensgeschichte einer ungarischen, römisch-deutschen und böhmischen Königi Nur selten erlitt eine mittelalterliche Frauengestalt seitens der Schriftsteller und Historiker soviel Unrecht und ging mit solch schlechtem Ruf wie Königin Barbara von Cilli in die Geschichte ein. In der Literatur wird Barbara seit mehreren Jahrhunderten systematisch geschmäht. Die ersten Werke, die ein negatives Bild über sie verbreiteten, entstanden schon in der Zeit ihres Todes oder sogar noch während ihres Lebens, und sie ging als Schwarze Königin oder Deutsche Messalina ins historische Bewusstsein ein. Die Autorin hat auf überraschende Weise den Ursprung der negativen Legende über Barbara von Cilli sowie ihre Urheber entdeckt. Auf Grund einer detaillierten Analyse der bis jetzt unbekannten historischen Quellen verfolgt sie die Art und Weise, wie sich das negative Bild in der damaligen Literatur und später auch im historischen Schrifttum verbreitete. Die Autorin arbeitete mit bisher nicht veröffentlichten Quellen, was ihr ermöglichte, viele Fehler und Ungenauigkeiten, die seit Jahren in der Fachliteratur im Zusammenhang mit der Königin Barbara erscheinen, zu korrigieren. Das Ergebnis bietet nicht nur Einblick in die Lebensgeschichte der Barbara von Cilli, sondern auch in die gesellschaftliche Stellung einer mittelalterlichen Königin im Allgemeinen. Series: Spectrum Slovakia
Nahlédnutí do středověku – František Šmahel
Protimluvy v titulu nemají jen upoutat pozornost příštích čtenářů. Větší část knihy spojuje poznání, že mnohé ve středověku bylo jinak, než by se na první pohled zdálo. Poselství středověkého obrazu se skládalo z více vrstev, z nichž některé měly přednost před estetickým zážitkem. Už středověk například znal komiksové bubliny v podobě tzv. mluvících pásek. Jiné nápisy nebylo možné bez pomoci znalce přečíst. K čemu tedy byly? Rozšíření knihtisku způsobilo postupný přechod z magického světa zvuku do neutrálního světa zrakového vjemu. Jak tento proces poznamenal vnímání výtvarných děl? Spolu s kladením dalších otázek kniha v druhé části pojednává o inscenovaných devocích v Českém Krumlově a o divých lidech lucemburské éry. Třetí část přináší drobné etudy, tak trochu badatelské prskavky, které ozvláštňují historikovo bytí.
Barbora Celjská – Čierna kráľovná – 2. vydanie – Daniela Dvořáková
Barbora Celjská, uhorská, rímsko-nemecká a česká kráľovná, patrí k najvýznamnejším stredovekým kráľovnám. Napriek tomu zostáva v tieni svojho slávneho manžela, Žigmunda Luxemburského. Barbora. „Čierna kráľovná“ alebo „nemecká Messalina“ je známa skôr ako podivná literárna postava, opradená mýtami a legendami, než ako skutočná historická osobnosť. Napriek tomu, že bola uhorskou kráľovnou bezmála pol storočia a poldruha desaťročia ovládala veľkú časť územia dnešného Slovenska, zostávala až doteraz mimo pozornosti historikov. Predkladaná kniha je prvou monografiou venovanou tejto nesporne pozoruhodnej žene – kráľovnej. Čierna kráľovná je svojským pokračovaním Dvořákovej knihy Rytier a jeho kráľ (Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský), knihy, ktorá sa dočkala štyroch vydaní na Slovensku i v zahraničí.
Castrum Salis – Pavol Hudáček
Castrum Salis bol v 11. - 12. storočí jediným hradom v severnom pohraničí Uhorska na hraniciach s poľskom a Rusou. Spomína sa v najstarších uhorských naračných prameňoch v Gesta Hungarorum od anonymného notára Bela III. a v Uhorsku-poľskej kronike. Zachovalo sa o ňom iba veľmi málo údajov, a preto sa zaradil medzi tie včasnostredoveké hrady, ktoré sú medzi historikmi predmetom rôznych dohadov, pochybností či zmätočných interpretácií. Napriek tomu Castrum Salis umožňuje lepšie pochopiť nielen dejiny severného pohraničia Uhorska v 11. - 12. storočí, ale aj najstaršie dejiny Šariša. V čase arpádovských kráľov strážil severné pohraničie Uhorska a cestu za Karpaty, po ktorej sa vyvážala soľ zo Sedmohradska do okolitých krajín. A práve vďaka svojej polohe a významu, ktorý zohrával v soľnom obchode dostal meno Castrum Salis (soľný hrad).
1150. výročie príchodu Cyrila a Metoda na Veľkú Moravu – Albín Latko
Vznik a vývin kresťanstva, bez odborného štúdia teológie - opierajúci sa o dostupnú literatúru, ktorá sa touto témou zaoberá. V knihe autor predkladá vlastný pohľad na kľúčové a zaujímavé udalosti, ktoré podľa neho výrazne ovplyvnili dejiny kresťanstva. Publikácia sa skladá z troch častí - starovek, stredovek, novovek. Obsahom knihy je aj obrazová príloha.
Reprezentace české středověké šlechty – Robert Šimůnek
Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty. Ta vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století nejrůznější cesty, jejichž prostřednictvím chtěla navenek zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí paměti se promítaly jak do podob nejrůznějších staveb světského i církevního charakteru, tak do konstruování rodových pověstí i vizuálních symbolů v podobě erbů, portrétů či náhrobků. Autor všechny tyto problémy sleduje jak s důrazem na detail, tak v širokém společenském kontextu druhé poloviny 15. a počátku 16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví jako vědomé projevy kolektivně sdílené šlechtické identity a kultury.
Středověk: doba předhusitská a husitská – Eduard Wagner
Již třetí svazek z díla Eduarda Wagnera pro všechny milovníky historie a válečnictví – tentokrát je zaměřen na dobu předhusitskou a husitskou a v jednotlivých kapitolách názorně zobrazuje odívání, jak civilní tak i bojové, přilby, štíty, chladné zbraně, střelné zbraně, obléhací stroje, korouhve, praporce, jezdecké postroje, vozy a polní ležení. Čtenář je takto seznámen s životem, módou, zbrojí i s vojenskou technikou tohoto období.
Anežský klášter v Praze – Jana Soukupová
Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (12111282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy. Autorka knihy se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu i jednotli vými etapami stavebního vývoje kláštera; těžiště její práce spočívá v interpretaci středověkého programu. Anežka se jako jedna z prvních vysoce postavených osobností své doby věnovala charitativní činnosti a významně ovlivnila kulturní a umělecký výv oj v Čechách i v sousedních zemích. Založila špitál a klášter klarisek a spolu se sv. Klárou se pokusila o změnu řádových pravidel v duchu původního učení sv. Františka. Naplněním jeho odkazu byla realizace sdruženého kláštera menších bratří a sester . Vrcholem stavebního programu se stalo mauzoleum Přemyslovců, určené pro krále Přemysla Otakara II. a jeho rodinu. Bylo zasvěceno Kristu Spasiteli a vybaveno nejvzácnějšími iluminovanými rukopisy a relikviáři. K dalším závažným objevům monografie pa tří identifikace Anežčiny dobové podobizny zachované v architektuře, lokalizace její soukromé oratoře i původního hrobu v kapli P. Marie. Autorka dále sleduje osudy kláštera ve 14. a následujících stoletích, v době renesance a baroka i strastiplné ob dobí po zrušení kláštera a jeho následnou profanaci. V závěru přibližuje jednotlivé etapy více než sto let trvající obnovy (poslední z nich proběhla po povodni v roce 2002) a současné využití kláštera pro expozici Národní galerie. Kniha zároveň reagu je na nejnovější českou i zahraniční literaturu a přináší množství plánů a unikátních fotografií v nové grafické úpravě prof. Rostislava Vaňka.
Křížová výprava proti albigenským – Jörg Oberste
Křížová výprava proti albigenským představuje jeden z prvních příkladů systematického boje křesťanské většiny proti křesťanské herezi, jež ohrožovala středověkou společnost v jejích samotných základech. Německý historik Jörg Oberste v této synteticky pojaté práci zkoumá především politické příčiny vyhlášení křížové výpravy proti albigenským papežem Inocencem IV. Prostřednictvím rozboru dobových kronik se pokouší nahlížet ono první velké antiheretické křížové tažení nikoli jako náboženský, nýbrž primárně jako mocenský konflikt, v jehož pozadí stála snaha ovládnout jak papežstvím, tak potažmo i francouzskou Korunou svébytné provensálské území. Na příkladu několika nejmocnějších okcitánských šlechticů ukazuje, že i přes podporu katarství v aristokratických kruzích hrála i zde větší roli regionální identita než rozdílnost víry, přičemž překvapivě to samé platí i pro mocná města v čele s Montpellier. Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.
Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého a jejich sídla – Zdeněk Fišera
Kniha Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany. Autor předkládá čtenáři po několikaletém bádání v knihovnách, archivech, matrikách a dobových pramenech faktografickou publikaci s uceleným souborem šlechticů, kteří se dostali vzhledem ke své loupeživé činnosti do rozporu se zákonem. V úvodní části najdeme důkladnější rozbor týkající se loupeživých rytířů a zemských škůdců, mezi kterými byly značné rozdíly. Loupeživý rytíř byl šlechtic, který podnikal přepady a loupeže. Zemský škůdce byl v podstatě rušitel vyhlášeného zemského míru a v mnoha případech odbojník. Hlavní část knihy ve více než sto samostatných krátkých medailonech hovoří o jednotlivých osobách z řad vyšší i nižší šlechty včetně těch, kteří sice urozeného původu nebyly, ale mnohdy loupeživé družiny vedly. V řadě kapitol se jedná o dvojice, případně více členů jednoho rodu. Závěrečné kapitoly pojednávají o známých postavách jen zlomkovitě, jelikož nejsou nijak historicky doloženy, ale existovat mohly. Pro úplnost je připomenuto i několik loupeživých rytířů zahraničních. Publikace je doplněna fotografiemi a perokresbami hradů, hrádků a tvrzí, na kterých tito lapkové působili a u téměř každé kapitoly najdeme i jejich rodové erby. Kniha je zakončena rejstříkem odborných výrazů, anglickým resumé a výčtem použitých pramenů a literatury.