Bůh stál při Anglii – Ivan Brož,Kolektív autorov

10.33 
„Kdo má hlavní slovo na moři, má hlavní slovo v obchodě. Kdo má hlavní slovo v obchodě, ten ovládá bohatství světa, a tedy i svět sám.“ – Když se španělský král Filip II. pustí do realizace tohoto hesla neuváženým způsobem, tedy přímým námořním střetem s anglickým loďstvem, je z toho španělsko-anglická válka (1588). Filip II. vyzbrojí ohromné loďstvo, podle jeho vlastních slov „neporazitelnou Armadu“, která má zasadit povýšenecké Anglii rozhodující ránu, ale těžkými galeonami je obtížené manévrovat na otevřeném moři, kde navíc řádí bouře. Rychlejší a lépe ovladatelné anglické lodě se proto vypořádají se španělskou Armadou v červnu 1588 a úplně ji zdecimují: ze 130 španělských plavidel se jich vrátí jen 63. Filip II. ztrácí veškerou naději, že Anglii kdy dobude. Alžběta I. poté posílá své lodě proti Pyrenejskému poloostrovu, kde Angličané mimo jiné vyplení roku 1596 Cádiz. Publikace obsahuje výklad politických, diplomatických a hospodářských aspektů konfliktu v jeho zrodu a vývoji a vykresluje též hlavní osobnosti obou zúčastěných stran.

Kronika vlády krále Dona Pedra I. – Fernao Lopes,Marie Havlíková

12.90 
Kronika popisuje dobu vlády portugalského krále Pedra I.(1357-1367), který proslul přísnými až krutými zákroky proti svým odpůrcům, především vrahům své milenky, dvorní dámy Inés de Castro. Autor Kroniky Fernao Lopes byl královským úředníkem a archivářem.

Kronika a činy polských vévodů a králů – Gallus Anonymus,Josef Förster

11.97 
Gall Anonym je autorem první polské kroniky, která vznikla mezi léty 1112-1117, tj. nedlouho před Kosmovou kronikou. Její autor není blíže znám. Zřejmě byl členem kanceláře Boleslava Křivoústého. Pozdějšího přízviska Gall Anonym se mu dostalo pro jeho př

Christianizace a utváření křesťanské monarchie

20.01 
Kolektivní práce desítky předních medievistů zkoumá počátky křesťanství v severní, střední a východní Evropě od počátku 9. do konce 12. století. Autoři v ní analyzují proces nahrazování pohanských kultů křesťanstvím, podíl moci formujících se států na procesu christianizace, prvotní formy propojení světské a duchovní moci, včetně sakralizace panovnických dynastií a všech rituálů a slavností raně křesťanského života. Předností knihy je komparativní přístup, jenž je založen na zkoumání podobnosti i rozdílnosti jednotlivých fází christianizace v raně středověkém Dánsku, Norsku, Švédsku, v Čechách a na Moravě, v Polsku, u polabských Slovanů, v Uhrách a na Kyjevské Rusi.