Sila jazyka – Juraj Dolník

9.50 
Klasickým objektom kultúrnych vied sú javy poznačené spontánnosťou, nachádzajúce sa mimo oblasti racionálnej regulácie a vnímané ako prirodzené kultúrne entity v protiklade s „umelými“ objektmi, vytvorenými s istým stupňom uvedomenosti. Významový komponent „pestované“ (rastliny, mikroorganizmy) implicitne odkazuje na to, že kultúra sa týka aj zasahovania človeka do prírody, a evokuje predstavu kultivácie (kultivovania), čo navodzuje znalosť historického koreňa výrazu kultúra, totiž faktu, že stopy vedú k latinským výrazom cultura a cultus: výraz cultura agri sa vzťahuje na obrábanie pôdy a výraz cultus deorum na uctievanie božstva. Z tejto perspektívy kultúra sa ukazuje ako pôsobenie človeka na to, čo je dané prírodou, a to tak, že poriadok prírody premieňa na ním vytvorený poriadok. Keďže k prírode patrí ja to, čo pochádza od prírody u samotného človeka (človek ako biologická bytosť), súčasťou tohto premieňania je aj on sám. V interakcii človeka s prírodou, z ktorej vzchádza náhrada prírodného poriadku poriadkom vytvoreným človekom, je zárodok podnetu k hodnotiacemu vnímaniu kultúry.

Zvuková báze řečové komunikace – Radek Skarnitzl,Jan Volín

9.82 
Publikace Zvuková báze řečové komunikace představuje české veřejnosti nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Ve snaze nabídnout komplexní pohled na zvukové systémy jazyků se věnuje segmentálním i prozodickým jevům z několika vzájemně se doplňujících hledisek. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu. Popis segmentální úrovně se kromě vokalických a konsonantických systémů zabývá též interakcemi, k nimž dochází v souvislé řeči. Důkladně je pojat systémový (fonologický) přístup k segmentálním jednotkám a k systematickým procesům. Popis suprasegmentální úrovně vychází ze slabiky jakožto klíčové jednotky řečové produkce i percepce. Důraz je kladen na prozodickou strukturu řeči, na lexikální přízvuk a na melodické a rytmické vlastnosti řeči. Jedním z cílů knihy je rovněž sjednotit rozkolísanou terminologii řečových věd.

Sondy interpretácie kľúčových diel slovenskej literatúry 20. storočia

11.04 
Cieľom sond do slovenskej literatúry 20. storočia je nanovo prečítať texty kľúčových autorov (od Vajanského po súčasnosť), nakoľko adekvátne čítanie je dôležité pre aktuálne poznanie ich diela a umožňuje položiť si otázku, aké sú základné kultúrnohistorické, literárnohistorické a historickopoetologické koordináty slovenskej literatúry 20. storočia. Predkladaná lektúra textov jednotlivých autorov ukazuje, že ich možno prečítať v novej, živej a otvorenej čitateľskej perspektíve. Použitie slova sonda v pomenovaní zväzku zdôrazňuje významný moment, a to, že nejde o reprezentatívnu úplnosť, ale o interpretačnú výberovosť jednotlivých textov a autorov.

Spiritus agens Aloys Skoumal – Dagmar Blümlová,Aloys Skoumal

19.83 
Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá, že jeho činnost ve třicátých a čtyřicátých letech měla mnohem širší akční rádius, než je zafixovaná představa překladatele. Jeho schopnost iniciovat, pobízet a organizovat působila jak v osobních rovinách, tak v směřování institucí, v nichž působil. Edičně knihu připravila a zevrubnými komentáři opatřila Dagmar Blümlová.

Texty v oběhu – Richard Müller,Josef Šebek

31.03 
Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu antologie: cirkulace, reprezentace, ideologie. Obsahuje jak výrazně teoreticky zaměřené práce, tak studie věnované konkrétním historickým otázkám. Všechna témata doprovázejí osvětlující úvodní texty a celou knihu uvádí studie přibližující základní pojmy a jejich vývoj v kontextu domácí literárněteoretické tradice. Publikaci připravil 6členný tým překladatelů a autorů z ÚČL AV ČR, Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Katedry genderových studií FHS UK. Koncepci antologie vypracovali Richard Müller, zabývající se literární komunikací a její medialitou i materialitou, a Josef Šebek, věnující se zprostředkováním mezi textem a sociálním kontextem.

Patočkovy interpretace literatury – Miloš Ševčík,Daniela Blahutková

6.65 
Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství. První část knihy představuje texty, které vypovídají o Patočkově pohledu na vztah literatury a mýtu, druhá část texty věnované vztahu literatury a filozofie. Autoři se snaží porozumět Patočkovu pohledu na původ básnictví v mýtu a na život mytologických témat v literatuře. Zároveň ukazují, jak Patočka pojímá filozofickou rekonstrukci básnické zkušenosti a jak se jeho interpretační přístup váže k jeho analýzám lidské existence. Pozornost je věnována publikovaným i nepublikovaným Patočkovým textům ze 30. a 40. let, především však textům ze 60. a 70. let. Zkoumána jsou Patočkovy významná filozofická pojednání stejně jako příležitostné studie, recenze, přednášky či přípravné texty.

Radost z jazyků – Ana Adamovičová,Václav Cvrček,Vladimír Petkevič

13.35 
Sborník obsahuje příspěvky zabývající se lexikologií, frazeologií, korpusovou lingvistikou, ale také jazykovou kulturou či morfologií, čímž reflektuje košatost vědecké osobnosti prof. Čermáka a jeho široký rozhled po jazycích a jazykovědě.Jubilejní dvacátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky jsme věnovali jejímu zakladateli prof. Františku Čermákovi, který se v roce 2015 dožívá významného životního jubilea a doma i ve světě je uznávanou vědeckou kapacitou.

Verbálne kategórie aspekt a tempus v slovenčine – Pavol Žigo,Miloslava Sokolová

9.41 
Autori v monografii predstavujú syntetizujúce poznatky o vzájomnej spätosti slovesných kategórií vidu, času a spôsobu. Práca je štruktúrovaná podľa významových skupín – čisto nedokonavých slovies (imperfektíva tantum), čisto dokonavých slovies (perfektíva tantum) a slovies schopných tvoriť vidové dvojice. V monografii sa pracovné hypotézy preverujú na reálnom,neidealizovanom jazykom materiáli súčasnej slovenčiny – Slovenskom národnom korpuse, v ktorom sa nachádzajú publicistické, umelecké aj odborné texty. Autori sú presvedčení, že korpusový výskum má v súčasnosti veľké možnosti spresniť, revidovať a posunúť doterajšie výsledky a jazykovedné poznanie. Cieľom analýz získaných údajov je základná orientácia vo využívaní gramém v súvislosti so sémantikou slovesa a potvrdenie ich jednotlivých funkcií na rozsiahlom inventári dokladov. Rozsah jazykového materiálu, jeho spracovanie a interpretácia má okrem analyzujúceho aj syntetizujúceho významu zmysel najmä v oblasti teoretickej jazykovedy aj vyučovania jazyka a je dôležitým prostriedkom ďalšieho jazykovedného porovnávacieho výskumu. Poznatky z monografie okrem sféry národného jazyka zasahujú aj problematiku kategórií v oblasti všeobecnej jazykovedy.

Jazyk majstrov – Ján Kačala,Mária Pisárčiková

5.61 
Prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. (narodený 1937 Dobšiná), je popredný slovenský jazykovedec a známy vysokoškolský profesor, autor 16 samostatných vedeckých monografií venovaných najmä tematike syntaxe, sémantiky, jazykových kategórií, literárneho jazyka, kultúrnych, spoločenských a politických rozmerov jazyka a dejín spisovnej slovenčiny, ako aj vyše 500 vedeckých štúdií, uverejnených doma aj v zahraničí. Ako spoluautor a redaktor má výraznú účasť na tvorbe koncepcie a skoncipovaní ďalšej desiatky kolektívnych prác, medzi nimi takých diel, ako je Krátky slovník slovenského jazyka (4 vydania) a Pravidlá slovenského pravopisu z roku 1991 (4 vydania), podávajúcich kodifikáciu súčasnej spisovnej slovenčiny. V najnovšej monografii Jazyk majstrov (vydal Spolok slovenských spisovateľov ) sa sústreďuje na rozbor jazyka a štýlu význačných osobností slovenskej literárnej kultúry. Práca je určená všetkým záujemcom o slovenský jazyk, jazykovú kultúru a jazykovú výchovu. Vo vzťahu k učiteľom a univerzitným študentom slovenského jazyka kniha môže slúžiť ako návod na metódu rozboru jazyka a štýlu literárneho diela a postavenia jazyka v komplexe estetického či poznávacieho zámeru literárneho diela.

Studie z aplikované lingvistiky 2013 2

8.93 
Časopis se zaměřuje na vybraná témata aplikované lingvistiky, interdisciplinární oblasti popisu jazyka a metodologické otázky s tím spjaté.

Úvod do teorie verše – Jakub Říha,Petr Plecháč,Robert Ibrahim

10.67 
Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické východisko tvoří soustavné přihlížení k jazykovým předpokladům, srovnávání veršované a neveršované řeči či veršované řeči a teoretického modelu. Publikace zahrnuje všechny základní oblasti teorie verše: prozódii, rytmiku, metriku, rým a strofiku.

Pravidlá slovenského pravopisu

10.00 
PRAVIDLÁ SLOVENSKÉHO PRAVOPISU sú základnou pravopisnou príručkou každodennej potreby, objasňujúcou pravopisnú sústavu spisovnej slovenčiny. Uvádzajú sa v nej všetky pravopisné pravidlá, podľa ktorých sa má postupovať pri tvorbe písaných jazykových prejavov, spolu s množstvom konkrétnych príkladov.

Pillantás Magyarországra

18.25 
"A világon példátlan, hogy egy olyan, viszonylag kis területen, mint a Kárpát-medence, annyiféle népcsoport, vallás, műveltség találkozzék, s egymásra kölcsönösen hatva kovácsoljanak egy közös kultúrát és épp sokrétűsége által egy igen gazdag nemzetet. Kötetünk különleges vállalkozás - történészek, művelődéstörténeti szakírók, zsurnaliszták, irodalmi szerkesztők, szépírók és fotográfusok fogtak össze, hogy egy olyan művet alkossanak meg, mely hűen visszaadja e Közép-Európa kultúráját egybeforrasztó nemzet színességét. S bár pillantás csupán, reméljük e pillantás örök szerelemmé változik az Olvasókban, miként azzá változott az alkotókban is." (a Kiadó)

Sociolingvistika – Lesley Milroy,Gordon Matthew

14.29 
Kniha Lesley Milroyové a Matthewa Gordona je úvodem do problematiky variační sociolingvistiky. Její předností oproti jiným úvodovým sociolingvistickým publikacím je umné propojování teoretických aspektů se zcela praktickými výzkumnými požadavky. Prostor je věnován jak obecným metodologickým otázkám (stavba vzorku, sběr dat atd.), tak i konkrétním otázkám analýzy a interpretace dat (fonetických, gramatických, stylistických apod.). Knihu tak ocení obecní lingvisté a teoretici jazyka, studenti jazykovědných oborů, ale i širší veřejnost zajímající se o otázky vztahů mezi jazykem a společností.

Nebezpečná literatura? – Tomáš Pavlíček,Petr Píša

15.58 
Svazek Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře je sestaven z inspirativních teoretických a historických studií k tématu literární cenzury, pocházejících z různých jazykových oblastí (německá, anglická, francouzská, polská, ruská). Cílem knihy je zachytit podstatnou proměnu, jíž zkoumání fenoménu cenzury v prostředí humanitních a sociálních věd v posledních desetiletích prošlo, a poukázat na možnosti využití nových přístupů (nejen) v oblasti literární historiografie. Na úvod jsou zařazeny studie Aleidy a Jana Assmannových, kteří cenzuru zkoumají v kontextu kulturní antropologie, a Pierra Bourdieua, jenž ji hledá v základních strukturách jazyka a diskurzu. Právě jeho podnět se spolu s přístupem Michela Foucaulta stal důležitým impulzem pro myšlení stoupenců „nové cenzury“. Tento dekonstruktivistický směr studia společenské regulace a reglementace literatury, umění a vědy v přítomné knize reprezentují studie Richarda Burta, Judith Butlerové, Brooka Thomase či Michaela Holquista. Do svazku byly rovněž zařazeny úvahy autorů, kteří se s podněty „nové cenzury“ vypořádávají s kritickým odstupem (Beate Müllerová) či ve svém promýšlení tématu vycházejí z pozic systémové literární vědy a teorie komunikace (Reinhard Aulich, Armin Biermann, Andrzej Urbański). Celek doplňují stati předních literárních a kulturních historiků, jmenovitě Roberta Darntona, Marty Fikové, Rogera Chartiera, Lva Loseva, Annabel Pattersonové, Thomase Louého a Blaise Wilfert-Portala, které spojují analýzu konkrétního kulturního materiálu s problémovým přístupem. Zprávu o stavu mezinárodní diskuse v knize uzavírá bibliografický přehled bádání o cenzuře tisku a literatury v českých zemích.

Průvodce po světové literární teorii 20. století – Alice Jedličková,Vladimír Macura

26.74 
Rozšířené a přepracované vydání originální encyklopedické příručky, kterou v osmdesátých letech inicioval Vladimír Macura. Jejím záměrem je představit vědecké koncepce, jež zásadně ovlivnily myšlení o literatuře ve 20. století. Vybrána byla jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Publikace usiluje – v souladu s titulem – být průvodcem studentům i ostatním zástupcům nejen filologických, ale také dalších humanitních a sociálních disciplín, jako jsou teorie kultury, mediální studia, teorie výtvarného umění, historie, genderová studia ad. Důvod je zřejmý: literárněteoretické koncepty posledních desetiletí se v těchto oborech často staly zásadní inspirací metodologických posunů. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.

Jan Neruda a Židé Texty a kontexty – Michal Frankl,Jindřich Toman

9.82 
Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem. Vybrané příspěvky představují Nerudovy postoje vůči Židům, zejména jeho antisemitský traktát Pro strach židovský, v kontextu doby a analyzují jej z různých perspektiv. Ačkoli protižidovský charakter různých Nerudových textů byl často zmiňován, dosud se mu žádná práce nevěnovala obšírněji. Mediální diskuse, kterou workshop vyvolal, pak jasně ukázala, jak je důležité, aby se česká společnost kriticky vypořádala s komplexitou vlastních vztahů k Židům, v neposlední řadě i z toho důvodu, že pamflet Pro strach židovský je v současnosti ke stažení na několika nacionalistických a antisemitských internetových stránkách. Součástí sborníku je komentovaná edice traktátu Pro strach židovský a také ilustrace, především dobové obrazy Židů a antisemitské karikatury. Vychází ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK za podpory Ministerstva kultury ČR.

Obraz druhé světové války a holocaustu v německy psané literatuře – Naděžda Heinrichová,Jana Hrdličková

6.20 
Publikace nabízí odborné i laické veřejnosti se zájmem o tuto problematiku nové podněty a inspiraci. V rámci svého profesního literárněvědného profilu se v ní autorky zaměřily na příkladu vybraných děl německy psané literatury na literární reflexi jednoho z nejtemnějších období celosvětových dějin. Výběr textů může tedy oslovit ty, které zajímá, jak tuto úděsnou, absurdní skutečnost pojmout do veršů, ale i zájemce o postupný proces detabuizace holocaustu, druhé světové války i jejích následků v průběhu minulých desetiletí na pozadí odlišných politických systémů až do znovusjednocení Německa. Odpověď na otázku, proč je tato problematika v současné německé literatuře stále aktuální, nabízí závěrečná část upozorňující navzdory padesátiletému odstupu na stále aktuální snahy v Německu vyrovnat se s nacistickou minulostí z pohledu autorů druhé a třetí generace - generace synů a vnuků, s aktivní spoluúčastí předků na děsivém režimu a s "nepatřičnými" tématy v obou německých literaturách - jako je obraz etnického Němce jako oběti.

Zastávky na znamenia – Jaroslav Vlnka,Jana Farkašová

8.46 
Literárny kritik v súbore článkov o literatúre a recenzií hodnotí súčasnú slovenskú poéziu (od 90. rokov 20. stor.), sčasti aj prózu, pričom sa snaží o primeraný odstup a priestor pre vlastný názor čitateľa. Informačne bohaté sú napr. štúdie o dielach J. Silana, E. B. Lukáča, M. Válka, ako aj o celých generačných skupinách, akými boli napr. katolícka moderna, nadrealisti, či osamelí bežci. Vlnkove texty sú nielen zaujímavým čítaním o literatúre, ale svojou faktografickou presnosťou a obsažnosťou môžu poslúžiť aj ako pramenný materiál.

Zmena intenčnej hodnoty prefixáciou – Monika Turočeková,Júlia Schwandnerová

8.46 
Mgr. Monika Turočeková, PhD., patrí do mladšej generácie slovenských jazykovedcov. Je absolventkou študijného odboru slovenský jazyk a literatúra – nemecký jazyk a literatúra na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde absolvovala aj doktorandské štúdium. Na Katedre slovenského jazyka a literatúry Pedagogickej fakulty UK v Bratislave pôsobí od roku 2006 ako odborná asistentka. Vo svojej pedagogickej činnosti sa orientuje na lexikológiu, fonetiku a fonológiu slovenského jazyka. Jej vedeckovýskumná činnosť je zameraná na oblasť sémantickej syntaxe, lexikológie a v poslednom čase aj na otázky súvisiace so sekularizáciou náboženskej lexiky v súčasnom jazyku.

Album pozdně středověkého písma XII I.

4.02 
Jižní Čechy. Svazek XII/1 Kniha trhová města Jindřichova Hradce 1485–1531 Kniha přípovědí města Jindřichova Hradce 1499, 1520–1552 Kniha příjmů a vydání purkmistrů města Jindřichova Hradce 1487–1537

Cosmogonia – Petr A. Bílek,Vladimír Papoušek

11.12 
Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu anglo-amerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně osvětlovány a domýšleny na ilustrativních konkrétních textech. Autoři reflektují soudobý stav uvažování o literatuře, v němž se vytratila víra ve sjednocující systémy a hodnotové hierarchie. Hlásí se k inspiraci pragmatickým uvažováním, jež je vlastní hlavnímu proudu uvažování o literatuře v anglofonních oblastech, stejně jako k potřebě spojit akademické uvažování s pedagogickým zřetelem, tedy s otázkou použitelnosti jednotlivých konceptů a termínů, které soudobá literární a kulturní teorie nabízí. Byť je jádrem jejich uvažování materiál literární, položené otázky i navrhované odpovědi zohledňují i způsoby našeho myšlení a mluvení i o výtvarném umění, popkultuře či masových médiích. Kniha nemá nabízet nové ucelené pojmové systémy, jež by měly nahradit systémy dosavadní; jejím cílem je spíše problematizovat setrvačně přejímané přístupy a vytvářet si řeč o literatuře, která poskytne prostor pro tázání spíše než pro systematizaci správných a exaktních odpovědí.