Literárna veda, jazykoveda
Obraz druhé světové války a holocaustu v německy psané literatuře – Naděžda Heinrichová,Jana Hrdličková
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Publikace nabízí odborné i laické veřejnosti se zájmem o tuto problematiku nové podněty a inspiraci. V rámci svého profesního literárněvědného profilu se v ní autorky zaměřily na příkladu vybraných děl německy psané literatury na literární reflexi jednoho z nejtemnějších období celosvětových dějin. Výběr textů může tedy oslovit ty, které zajímá, jak tuto úděsnou, absurdní skutečnost pojmout do veršů, ale i zájemce o postupný proces detabuizace holocaustu, druhé světové války i jejích následků v průběhu minulých desetiletí na pozadí odlišných politických systémů až do znovusjednocení Německa. Odpověď na otázku, proč je tato problematika v současné německé literatuře stále aktuální, nabízí závěrečná část upozorňující navzdory padesátiletému odstupu na stále aktuální snahy v Německu vyrovnat se s nacistickou minulostí z pohledu autorů druhé a třetí generace - generace synů a vnuků, s aktivní spoluúčastí předků na děsivém režimu a s "nepatřičnými" tématy v obou německých literaturách - jako je obraz etnického Němce jako oběti.
Hledání národní literatury – Mojmír Otruba
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Výbor představuje literárněvědné dílo Mojmíra Otruby (1923 – 2003). Otruba je znám především jako vynikající znalec české literatury 19. a 20. století, který své vědomosti zúročil v množství doslovů a studií, přesahujících do oblasti filologie obecně a teorie literatury, a jako editor literatury převážně 19. století, případně jako přední literární lexikograf. Toto rozsahem i uchopením bohaté dílo, roztroušené po často obtížně dostupných časopisech, sbornících či vydáních českých klasiků, je pro případné zájemce poměrně nepřehledné, neumožňují badatelovy přínosy náležitě docenit (podobně Otrubovy původní studie k aktuálním otázkám intertextuality, Znaky a hodnoty, 1994, představují pouze zlomek jeho díla a badatelského úsilí). Předkládaný výbor reaguje nejen na tuto tuto situaci, nýbrž především na aktuálnost díla M. Otruby, autora mj. četných studiích o národních mytologiích v 19. a 20. století a jejím literárním ukotvení (titulní studie Hledání národa) a o specificích české literatury. Usiluje Otrubu představit s důrazem na: jeho studie k mytologiím spjatým s 19. stoletím a jeho literaturou; studie k literárnímu vývoji v 19. století, zvláště českému romantismu; Otrubovy studie k vybraným autorům a dílům, jimiž se celoživotně zabýval; jeho četné reflexe literárněvědného a obecně kulturního života. Svazek doplňuje bibliografie M. Otruby a doslov D. Dobiáše, který do svazku zároveň vybral z Otrubových textů.
Panorama francouzské literatury od počátků po současnost – Jiří Šrámek
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha nabízí souhrnný pohled na vývoj francouzské literatury, přináší informace o estetických doktrínách, směrech a hnutích, o autorech a jejich dílech. Začíná hrdinskými epopejemi a známými legendami a přes středověkou literaturu se dostává k ideálům renesance, které po vítězném střetu s barokní uvolněností dovršil klasicismus. Po racionalismu osvícenského století filozofů a encyklopedistů nastupuje na počátku devatenáctého století romantismus. V následující etapě prochází mohutným rozvojem zejména román a rodí se moderní poezie. Více než polovina přehledu je věnována literatuře nové, od nástupu symbolismu a modernistických avantgard dvacátého století až po obtížně definovatelnou, tematicky bohatou a žánrově rozrůzněnou literaturu dneška. Největší pozornost se soustředí na tvorbu nejnovější, to jest zhruba posledního čtvrtstoletí, jelikož toto období u nás dosud nebylo systematicky zpracováno. Průběžně je sledován také vývoj literární kritiky a zvláštní kapitola se zabývá frankofonními literaturami v Jižní Americe, Africe, Asii a Oceánii.
Kain podle Hrabala – Jacek Baluch
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Pro čtenáře, který se nespokojí náhodným setkáním s některým z Hrabalových textů, tedy vlastně pro každého náročnějšího ctitele tvorby Bohumila Hrabala (1914–1997), má Baluchova kniha Kain podle Hrabala nepřehlédnutelný význam. Otvírá mu totiž přístup k palimpsestovému charakteru, tj. k vnější i vnitřní intertextualitě Hrabalova díla. V perspektivě, kterou nám Baluchova kniha nabízí, můžeme pozorovat všechny důležité texty Bohumila Hrabala, od Kaina přes Taneční hodiny pro starší a pokročilé až k variacím Příliš hlučné samoty – máme-li zůstat u té rozhodující fáze autorovy tvorby, na kterou přiložil Jacek Baluch svoje zvětšovací sklo. Překlad jeho knihy má českým zájemcům o Hrabalovo dílo stále co říci.
Proust a jeho románový svět – Jiří Konůpek
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Zastávky na znamenia – Jaroslav Vlnka,Jana Farkašová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Literárny kritik v súbore článkov o literatúre a recenzií hodnotí súčasnú slovenskú poéziu (od 90. rokov 20. stor.), sčasti aj prózu, pričom sa snaží o primeraný odstup a priestor pre vlastný názor čitateľa. Informačne bohaté sú napr. štúdie o dielach J. Silana, E. B. Lukáča, M. Válka, ako aj o celých generačných skupinách, akými boli napr. katolícka moderna, nadrealisti, či osamelí bežci. Vlnkove texty sú nielen zaujímavým čítaním o literatúre, ale svojou faktografickou presnosťou a obsažnosťou môžu poslúžiť aj ako pramenný materiál.
Principy textové kritiky – Thomas G. Tanselle
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Tři přednášky z roku 1987, které tvoří knihu textového kritika G. Thomase Tansella (1934), nesou v originále titul A Rationale of Textual Criticism. Slovo rationale může označovat obhajobu či argument, a v tomto smyslu je užito v klasické textologické stati W. W. Grega "The Rationale of Copy-Text", na niž Tanselle volbou názvu nepochybně odkazuje. Tansellovi ale nejde o zdůvodnění nějaké vyhraněné textologické praxe, spíše o předvedení, jakým druhem činnosti vůbec textová kritika je a na jakém poli se pohybuje. Čím je textová kritika, čím není a k čemu je na světě: i takto bychom snad mohli název Tansellových přednášek reformulovat. Zcela případně však lze též tvrdit, že Tanselle vlastně překládá filosofii textové kritiky - a to v platónském či sókratovském smyslu vydání počtu, vymezení, co vůbec lze a co již nelze rozumně myslet.Pojetí, které Tanselle předkládá, vychází z odlišně uspořádané tradice poznatků, která své postupy a mantinely nacházela nejen na jiném jazykovém materiálu, ale i v odlišném nakladatelském prostoru. A tak to, co je v domácím kontextu pokládáno za přijaté a takřka za nedotknutelné principy ediční práce (např. zásada, podle níž není možné kombinovat v edici odlišné verze, způsob zdůvodňování volby výchozího textu či pojetí kompetencí editora), je v konfrontaci s jinak založenou disciplínou produktivně zpochybňováno, čímž se na konec uvolňuje prostor pro nové promýšlení domácí textologické tradice.
Ukryté v slovách – Jana Skladaná
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Ukryté v slovách je zaujímavá a v slovenskej literatúre ojedinelá publikácia, ktorá odhaľuje pôvod 132 ustálených slovných spojení, ktoré bežne používame, ale často nevieme, čo presne vyjadrujú, ako a kedy vznikli. Slovné spojenia zaradené do publikácie pochádzajú z antického staroveku (napr. Achillova päta, Damoklov meč), z Biblie (Starý ako Matuzalem, Sodoma a Gomora), zo staršej svetovej histórie i literatúry (Bartolomejská noc, Potemkinove dediny, Posledný mohykán). Dielo je výsledkom autorkinho dlhoročného výskumu. Je napísané veľmi živým, pútavým jazykom a doplnené kvalitnými ilustráciami, takže zaujme každého čitateľa. Publikácia je svojím obsahom, ako aj výpravným spracovaním vhodným darčekom pre široký okruh čitateľov.
Zmena intenčnej hodnoty prefixáciou – Monika Turočeková,Júlia Schwandnerová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Mgr. Monika Turočeková, PhD., patrí do mladšej generácie slovenských jazykovedcov. Je absolventkou študijného odboru slovenský jazyk a literatúra – nemecký jazyk a literatúra na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde absolvovala aj doktorandské štúdium. Na Katedre slovenského jazyka a literatúry Pedagogickej fakulty UK v Bratislave pôsobí od roku 2006 ako odborná asistentka. Vo svojej pedagogickej činnosti sa orientuje na lexikológiu, fonetiku a fonológiu slovenského jazyka. Jej vedeckovýskumná činnosť je zameraná na oblasť sémantickej syntaxe, lexikológie a v poslednom čase aj na otázky súvisiace so sekularizáciou náboženskej lexiky v súčasnom jazyku.
Černá kočka – Pavel Janoušek
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Cílem knižní studie v titulu Černá kočka je postihnout pravidla platící v agonálním prostoru, do něhož literární znalci svými promluvami a texty jako subjekty vstupují a v jehož rámci jsou vzájemně poměřováni, posuzováni a hodnoceni. Autor Pavel Janoušek přitom vychází z předpokladu, že myšlení o literatuře spoluformuje nadosobní paměť určitého kolektiva (tradičně národa, ale stále více i samotné vědecké komunity) a současně je také prostorem pro individuální tvořivost znalců. Literární historiky, teoretiky, kritiky či učitele interpretuje jako aktivní účastníky řečových her, kteří musí své názory a koncepty formulovat a prosazovat v kooperaci a konkurenci s ostatními, což je také nutí volit jisté role a strategie. A protože si je vědom také toho, že pravidla hry jsou v čase proměnná, zachycuje rovněž posuny v myšlení o literatuře od pozitivistického důrazu na fakta přes víru, že klíčem k poznání je volba správné metody, tedy obecně aplikovatelného postupu, až po současnou konceptuální literární vědu, která hodnotově preferuje jednorázové demonstrace novosti, kreativity a neopakovatelné jedinečnosti.
Učiňme člověka ke svému obrazu – Eva B. Voldřichová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí "literárního mýtu o umělém člověku". Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l´Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny výše zmíněné tradice, poukazuje na jejich styčné body i rozdíly a tím zpřesňuje definici studovaného mýtu.
K podstate vety – Ján Kačala
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Monografia významného jazykovedca, špecialistu na syntax, si kladie za cieľ zhrnúť základné poznatky o podstate vety. Popri základnej gramatickej úrovni sa podrobne zaoberá sémantickou a obsahovou štruktúrou vety, ale i jej modálnou a emocionálnou stránkou, porovnaniu slovosledu v syntagme a vo vete, prostriedkom prispievajúcim k organickému zapojeniu vety do textu. Takto komplexne spracované dielo s prehľadným usporiadaním, presným vedeckým jazykom vypĺňa medzeru v súčasnej slovenskej jazykovednej literatúre.
Návraty – J. Janáčková
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosud netištěné. Stati autorka vybírala ze zralého období své vědecké práce, sahajícího od sklonku šedesátých let 20. století do současnosti. Přihlížela k tomu, aby na dílčích příkladech poukazovaly k vybraným metodologickým problémům, jichž se ve své práci literární historičky dlouhodobě dotýkala (kritika, čtenář, trvání žánru, studium ohlasu literárních děl, jejich nadnárodní inspirace, populární literatura, konfliktní situace literární komunikace, korespondence). Zejména jí však šlo o to, aby vybrané studie ukazovaly literaturu - především předminulého věku - jako otevřené zřídlo hodnot, otázek, smyslu, navštěvované těmi největšími ze soudobých básníků či prozaiků, jako byli Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Jan Skácel či Ladislav Fuks, a i jejich prostřednictvím trvající v naší přítomnosti. Tím je dáno také centrální pravidlo výběru, upřednostňující jednotlivé dílo jako interpretační výzvu nebo s tvořivou osobností spojené mikroskopické průhledy do literární komunikace před studiemi přehledovými, syntetizujícími, kulturně typologickými. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je delší kapitola poslední, pokoušející se naopak o makroskopický pohled na českou literární kulturu 19. století a nabízející tak mimo jiné pozadí souvislostí k dílčím pojednávaným otázkám. Kniha je otevřena úvodem, v němž autorka začleňuje vybrané studie do příběhu svého profesionálního života. Obálka s ilustrací Zdeňka Sýkory.
O českou literaturu naukovou – Kateřina Piorecká
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Antologie v jednom svazku zpřístupňuje základní texty, jež napomohly formovat české humanitní vědy. Jako nejdůležitější se jevilo zajistit humanitním vědám institucionální podmínky, otázky teoretické a metodologické nebyly na prvním místě, byť v některých textech byly alespoň implicitně přítomny. První oddíl antologie nabízí všechny texty diskuse Jak zvelebovati naši literaturu naukovou?, jež v osmdesátých letech proběhla v Athenaeu. Polemika byla vedena v teoretické rovině, její podněty se prosazovaly postupně (vydávání všeobecné encyklopedie, založení akademie věd, vznik naučných edic atd.). Současně změnila společenský diskurz – otevřela prostor pro diskusi. O rok později na ni navázaly články zpochybňující pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského, odkazují k ní i metodologické a programové stati jednotlivých vědeckých disciplín. V dalších oddílech antologie alespoň ve dvou sondách nabízí texty, které napomohly formovat historické vědy a literární historii a organizovat bádání v těchto oborech. Celé čtvrtstoletí polemik charakterizuje úsilí oprostit humanitní vědy od společenských a politických utilitarizací, emancipovat je a rozvíjet v kontaktu se soudobými evropskými trendy.
Shakespeare a teorie interpretace – Martina Kastnerová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Záměrem monografie je poskytnout souhrnný přehled teorií interpretace, jejichž tématem bývá Shakespeare, resp. renesanční literatura, přičemž se s ohledem na rozsah problematiky zaměřuje na koncepce současné, vytvářející konfrontační rámec vybízející ke komparaci a analýze. Nekončí se však konstatací neslučitelnosti interpretačních postupů, které se navzájem vyvracejí; nýbrž se ukazuje, že i postupy, jež zastřešují odlišná teoretická zázemí, mohou na základě oboustranné diskuse tříbit to, co bude možno nazvat metodou interpretace Shakespearova díla. Hovoří-li se v titulu o hledání adekvátního interpretačního přístupu, důraz je kladen zejména na slovo "hledání", kterým by měla být naznačena neukončenost procesu, jímž se bude monografie ubírat. A zmiňuje-li se charakteristika "adekvátní", pak neaspiruje na to býti metodou jedinou a obecně aplikovatelnou, nýbrž postupem, jenž může probíhat po variabilních cestách a ukazuje se být funkčním pro daný okruh zkoumání, kterým je v tomto případě Shakespearovo dílo.
Cosmogonia – Petr A. Bílek,Vladimír Papoušek
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu anglo-amerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně osvětlovány a domýšleny na ilustrativních konkrétních textech. Autoři reflektují soudobý stav uvažování o literatuře, v němž se vytratila víra ve sjednocující systémy a hodnotové hierarchie. Hlásí se k inspiraci pragmatickým uvažováním, jež je vlastní hlavnímu proudu uvažování o literatuře v anglofonních oblastech, stejně jako k potřebě spojit akademické uvažování s pedagogickým zřetelem, tedy s otázkou použitelnosti jednotlivých konceptů a termínů, které soudobá literární a kulturní teorie nabízí. Byť je jádrem jejich uvažování materiál literární, položené otázky i navrhované odpovědi zohledňují i způsoby našeho myšlení a mluvení i o výtvarném umění, popkultuře či masových médiích. Kniha nemá nabízet nové ucelené pojmové systémy, jež by měly nahradit systémy dosavadní; jejím cílem je spíše problematizovat setrvačně přejímané přístupy a vytvářet si řeč o literatuře, která poskytne prostor pro tázání spíše než pro systematizaci správných a exaktních odpovědí.
Staršia slovenská lexika v medzijazykových vzťahoch
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Svedectvo našich kontaktov s inojazyčným prostredím ešte z predspisovného obdobia slovenčiny (prvá kodifikácia 1787) je zhmotnené aj v prevzatých slovách. Pochádzajú z čias, keď sa jazyk vyznačoval množstvom podôb podľa územného, štýlového, žánrového charakteru. Jazyk ako komunikačný prostriedok plnil jedinečnú verejnú funkciu, a aj napriek regionalizmom bol zrozumiteľný aj vďaka nadnárečovej pôsobnosti. Analýzu a opis latinizmov, germanizmov, bohemizmov, hurganizmov, polonizmov, ale aj grécizmov, galicizmov, italizmov, turcizmov, hebrejizmov, arabizmov (ale tiež opis skupiny slov, ktoré prenikli z rumunčiny, španielčiny, perzštiny, ukrajinčiny, ruštiny, angličtiny, malajčiny či orientálnych jazykov) spracovali lexikografky z Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV. Okrem slovníkovej časti, zoradenej podľa jednotlivých jazykov, kniha obsahuje syntetizujúcu štúdiu o putovaní slov a živote cudzích slov v slovenčine. Niektoré hodnotíme jednoznačne ako histrorizmy, iné sa hladko integrovali z iného do slovenského jazyka a prestupujú v čase s rôznorodou životnosťou, a niekedy aj so sémantickým posunom bez toho, aby sme si uvedomovali ich cudzí pôvod. Slovník staršej slovenskej lexiky prevzatej z iných jazykov nadväzuje na rozsiahle slovníkové dielo Historický slovník slovenského jazyka, zavŕšené v r. 2008.
Jazykovedné štúdie XXIX
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Zborník je zostavený z príspevkov, ktoré odzneli na medzinárodnom vedeckom seminári konanom 8. decembra 2010 pri príležitosti životného jubilea nestora slovenskej jazykovednej slavistiky, slovakistiky a onomastiky, profesora PhDr. Vincenta Blanára, DrSc. Príspevky sú venované všeobecným otázkam onomastiky, antroponomastiky, toponomastiky, hydronomastiky a chrématonomastiky, ďalej dejinám slovenčiny a slovensko-slovanským paralelám. V závere knihy je bibliografia autora za roky 1946 – 2010.
Svět v hrsti prachu – Michal Svěrák
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Romanopisec, scenárista a dramatik, laureát Pulitzerovy ceny Cormac McCarthy patří bezesporu k nejvýznamnějším americkým autorům současnosti. Monografie Svět v hrsti prachu si klade za cíl představit některé stěžejní zahraniční interpretace McCarthyho tvorby a současně analyzovat jeho románová díla ve světle vybraných filozofických a náboženských koncepcí, jako je kupříkladu křesťanská mystika, negativní teologie, učení Jakuba Böhma, dynamický vztah násilí a posvátna, motiv obětního beránka či eschatologická symbolika. Zdůrazňuje přitom jedinečnou rozmanitost a promyšlenou mnohoznačnost McCarthyho autorského stylu spolu s jeho četnými mytologickými a metafyzickými přesahy. Látka je pojednána takovým způsobem, aby poskytla přitažlivé a provokativní myšlenkové podněty laickému čtenáři i odborné veřejnosti.
Vlastné meno v myslení antiky a stredoveku – Igor Haraj
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Monografia podáva ucelený obraz o najstaršom filozofickom a jazykovednom uchopení kategórie vlastných mien v rámci prvých úvah o povahe jazykového systému. V monografii sa po prvýkrát slovenskej odbornej verejnosti sprístupňujú aj pozoruhodné výsled ky signifikačnej sémantiky Tomáša z Erfurtu (14. stor.). Práca sa vyznačuje filologickou presnosťou rekonštrukcie najstarších úvah o vlastných menách a pri hodnoteníich významu pre dejiny lingvistiky autor používa optiku súčasnej funkčnoštrukturálnej onomastiky a filozofie jazyka.
Etnicita slovanského areálu – Marek Příhoda,Kateřina Kedron
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 23 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Etnicita a etnogene ze prizmatem slovanských jazyků, Minoritní etnika a jejich jazyky ve střední Evropě, Jazyky mezi internacionalizací a národní exkluzivitou, Historický mýtus a jeho role při konstituování moderních národů, Otázka národní sebeidentifikace v literatuře 19. a 20. století).
Český utrakvistický humanismus v literárním díle Mikuláše Konáče z Hodiškova – Couceiro Eduardo Fernánd
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Publikace zkoumá složité vztahy mezi jednotlivými náboženskými, jazykovými a ideovými směry, které jednak stály proti sobě, jednak se prolínaly v raném českém literárním humanismu. Rozebírá tradiční protiklad mezi latinským a národním humanismem a po kouší se naznačit, že tato dichotomie má omezenou platnost. Dále se práce soustřeďuje na literární, překladatelskou a tiskařskou činnost Mikuláše Konáče z Hodiškova, která slouží jako příklad komplexních sil střetávajících se v dobové slovesnosti a z ároveň jako důkaz problematičnosti zmíněného protikladu.
Ženy píšu Poéziu, muži tiež – Derek Rebro
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha sa zameriava na skúmanie inovatívnych kompetencií poetického jazyka vybraných autoriek: L. V.-Gavorníkovej, T. Lehenovej, S. Repar, N. Ružičkovej, K. Kucbelovej a M. Ferenčuhovej. Autor prináša do slovenského diskurzu uchopenie väčšinou prehli adaného (i feministicky podnetného) rozmeru básní autoriek, a teda ukážku iného - aj rodovo poučenejšieho - čítania umeleckých textov.
Kontinuita a diskontinuita – Braňo Hochel
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Výber z autorovej literárnokritickej tvorby Kontinuita a diskontinuita prináša v autentickej podobe hodnotenia básnických a prozaických diel slovenskej literatúry, ktoré publikoval v rokoch 1969 - 2007 a ktoré komentujú knihy prozaikov a básnikov vst upujúcich do literatúry v rokoch 1954 - 2006. Autor pamätá aj na domáci diachrónny i medzinárodný kontext. Kniha je príspevkom k poznaniu našej súvekej až takmer súčasnej literárnej situácie a môže byť aj čiastkovým nástrojom na hodnotenie modernej slovenskej literatúry.