Literárna veda, jazykoveda
Alfabet – Kolektív autorov
V rokoch 1992-1993 uverejňovali Slovenské pohľady rubriku Alfabet. Princíp rubriky bol prostý – autor napíše text o slovách, ktoré sa začínajú tým istým začiatočným písmenom ako jeho meno. Rubrika sa stretla s veľkým záujmom autorov i čitateľov. V ročníku 1992 do nej prispelo týchto dvanásť autorov: Milan Adamčiak, Peter Breiner, Jana Cviková, Dušan Dušek, Zdeněk Eis, Rudolf Fila, Vladimír Godár, Stanislava Chrobáková, Tibor Ičo, Ján Johanides, Viliam Klimáček. V nedokončenom ročníku 1993 (Slovenské pohľady vydávané AOSS vychádzali do apríla 1993) to boli autori: Ivan Laučík, Valér Mikula, Dušan Nágel, Igor Otčenáš. Zostava autorov, ktorí pred dvadsiatimi rokmi uverejnili svoje texty (v širokom žánrovom rozpätí – od esejí po slovesné experimenty), ponúka veľmi zaujímavý a inšpiratívny obraz o kreativite slovenských spisovateľov (a čiastočne aj výtvarníkov). Vypláca sa teda začať od abecedy. A ba! – potvrdil by každý abecedár, veď je to ustálené, nemenné, držiace výstrelky chaosu pevne na uzde.
Dejiny slovenskej literatúry pre deti a mládež do roku 1960, 2. rozšírené vydanie – Ondrej Sliacky
Prvé literárnohistorické dielo o vývine slovenskej literatúry pre deti mládež od osvietenských počiatkov do polovice 60. rokov 20. storočia. Druhé vydanie autor rozšíril o nové pramenné literárnovedné výskumy v najstaršom období, keď vznikali prvé „knižečky“ pre deti. V publikácii nejde len o chronologické zoraďovanie faktov, ale aj o výklad jednotlivých literárnych javov.
Jazyková interakce – Peter Auer
Jak spolu lidé komunikují, jak dosahují porozumění? Renomovaný odborník představuje hlavní teoretické přístupy k analýze jazykové interakce, tj. k analýze toho, jak na sebe lidé vzájemně působí, když užívají jazyk. Kniha Jazyková interakce je rozčleněna do dvaceti dvou kapitol. V každé je vyložen ústřední pojem díla jednoho z klasických autorů, kteří se zabývali jazykovou interakcí. Výklad staví na poznatcích jazykovědných, sociologických, filozofických, literárněvědných, kulturněantropologických a psychologických. Kniha je určena zejména studentům těchto oborů a odborníkům se smyslem pro interdisciplinární souvislosti.
Čo sa odohráva v hlave tlmočníka? – Jaroslav Stahl
V predkladanej publikácii autor naznačil teoreticko-metodologický pohyb posledných desaťročí v oblasti teórie tlmočenia a poukázal na kľúčové problémy simultánneho tlmočenia. Odhadom štruktúry procesuálnych aspektov poukázal na fázy a miesta, ktoré spôsobujú študentom tlmočenia najväčšie problémy pri nadobúdaní príslušných tlmočníckych zručností. Ďalším zámerom autora bol výklad postupov a stratégií uľahčujúcich prácu simultánneho tlmočníka a študentom zvládnuť riešenie najčastejších typov problémov. V neposlednej miere je publikácia zameraná aj na implementáciu uvedených stratégií pomocou konkrétnych cvičení, ich logickej nadväznosti a čo najlepšej spolupráce učiteľa a študentov, spolu s návrhom evaluačných mechanizmov a spätnej väzby pre študentov. Pri sledovaní spomínaných cieľov vychádzal autor z teoretických výstupov, praktických skúseností kolegov učiteľov, ako aj z vlastných poznatkov a výsledkov vlastného výskumu.
Zrod vedy ako lingvistická udalosť – Ladislav Kvasz
Kniha doplňuje tradiční výklady vědecké revoluce 17. století novým pohledem, jenž vychází z detailní analýzy jazyka vědy. Na příkladu fyzikálních děl Galilea Galileiho, René Descarta a Isaaca Newtona se ukazuje, že významné vědecké objevy jsou často spojeny se zásadní změnou jazyka. Tyto změny se týkají vztahu jazyka a experimentální praxe, sémantiky a syntaxe. Ve svém úhrnu dosáhly tyto významné změny stupně, který nás opravňuje mluvit o zrodu vědy jako o lingvistické události. Ve slovenském jazyce.
O pražské německé literatuře – Kurt Krolop
Nakladatelství Franze Kafky přichází na český knižní trh s publikací obsahující dvě stěžejní studie z pera předního literárního badatele a germanisty, prof. dr. Kurta Krolopa (nar. 1930), o unikátním fenoménu tzv. pražské německé literatury. Mezi její čelné představitele patří např. Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel a další. Z němčiny přeložil a odborným aparátem doplnil Jiří Stromšík. Publikace vychází česky poprvé, obsahuje medailon autora a jeho bibliografii.
Slovakistika 2013 – Imrich Sedlák
Zborník s tematickými celkami Slovakistika; Jazykoveda; Literárna veda; Kulturológia; Vedecké informácie prezentuje výsledky vedeckého výskumu tých spoločenskovedných disciplín, ktoré nezahŕňajú ostatné printové média Matice slovenskej (Historický zborník, Slováci v zahraničí). Zverejňuje štúdie, príspevky a významné informácie z výskumu vedeckých pracovníkov jednotlivých ústavov MS a vedeckých pracovísk na Slovensku a v zahraničí.
Štylistika súčasnej slovenčiny – Ján Findra
V monografii Štylistika súčasnej slovenčiny Ján Findra programovo nadväzuje na Štylistiku slovenčiny (2004). Podrobnejšie však v nej rozpracúva niektoré teoreticko- metodologické problémy a novo vymedzuje a klasifikuje viaceré štylistické pojmy a kategórie. Aj s ohľadom na adresáta pritom kladie dôraz na ich systémovo- funkčné usúvzťažnenie a na systematickosť výkladov.
Pillantás Magyarországra
„A világon példátlan, hogy egy olyan, viszonylag kis területen, mint a Kárpát-medence, annyiféle népcsoport, vallás, műveltség találkozzék, s egymásra kölcsönösen hatva kovácsoljanak egy közös kultúrát és épp sokrétűsége által egy igen gazdag nemzetet. Kötetünk különleges vállalkozás – történészek, művelődéstörténeti szakírók, zsurnaliszták, irodalmi szerkesztők, szépírók és fotográfusok fogtak össze, hogy egy olyan művet alkossanak meg, mely hűen visszaadja e Közép-Európa kultúráját egybeforrasztó nemzet színességét. S bár pillantás csupán, reméljük e pillantás örök szerelemmé változik az Olvasókban, miként azzá változott az alkotókban is.“ (a Kiadó)
Margonálie – Július Fujak
Margo – ten zväčša biely, prázdny okraj okolo textu v knihe, novinách či časopise – sprítomňuje tichý, pritom však predpokladový, zjavne dialogický rozmer (na)písaného, ktorý nás implicitne vyzýva k zaujatiu postoja a ponecháva priestor na vlastné reakcie naň. Niektorí sa občas nezdržia a píšu ich priamo na margo strany textu, zanechávajúc tak po s be vonkajšie odtlačky vnútornej konfrontácie, de facto zvnútorneného rozhovoru s ním, a jeho pochopenia – myšlienky, vety, niekedy slova, ba i spojky či hlásky. Absencia marga, obrazne povedané neumožňuje dialóg. Celé svoje písanie o veciach, ktorými sa zaoberám a ktoré ma zasahujú, vnímam vlastne ako písanie na ich margo. Ako komentár k tomu a povedľa toho, čo sa s nimi a nami deje a čo v spolubytí s nimi prežívam.
Jej mesto v jeho svete? – Derek Rebro
Sprítomňovanie ženskosti a mužskosti súvisí s urbánno-rustikálnym vzťahom napr. v tom zmysle, že rodovo stereotypné zobrazovanie pramení i z rustikálneho hodnotového rámca, ktorý je väčšmi spätý s tradičnými – aj morálnymi a náboženskými – hodnotami. Tento fakt sa dá vystopovať tak v zbierkach J. Mihalkoviča, ako aj L. Vadkerti-Gavorníkovej. Hrdinka veršov Vadkerti-Gavorníkovej sa nevyčleňuje len z dedinského prostredia, ale súbežne s tým aj z tradičných rodových stereotypov, ktorých stelesnením je jej matka. Lyrická subjektka (autorka) sa zároveň pokúša o uchopenie vlastnej, androcentrizmom netienenej existencie a o jej svojské zanesenie do básne. Mihalkovičove verše zas okrem tvarových kvalít spätých so ženským/urbánnym písaním prinášajú komplexnejšie vykreslenie mužskosti. Obaja napísali verše, ktoré sa v rôznych významoch vymykajú z (aj rodovej) konvencie, z dichotómií, vrátane tej urbánno-rustikálnej, a ktoré sú dodnes výzvou pre rôzne interpretačné prizmy.
Sestupy a naděje Jana Balabána – Blanka Kostřicová
Kniha Sestupy a naděje Jana Balabána od Blanky Kostřicové je pokusem o celkovou interpretaci autorova díla, přičemž prostřednictvím analýzy jednotlivých textů sleduje především podstatný vnitřní vývoj probíhající v celé Balabánově tvorbě: totiž přesun akcentů od pocitů (téměř) bezvýchodných (jež jsou vyjádřeny zejména v Balabánově publikované prvotině Středověk) k polohám nadějnějším. Tento posun se neděje v autorově díle lineárně, častá je oscilace mezi oběma póly, avšak tón nadějný přece – alespoň do předposlední knihy – zjevně sílí. Ačkoli jádrem Balabánovy tvorby je nepochybně jeho dílo prozaické, stranou nezůstaly ani jeho rozhlasová a divadelní hra, jež s prozaickou tvorbou v mnoha aspektech korespondují.
Stýkání, nebo potýkání? – Václav Petrbok
Dějiny česko-německo-rakouských, resp. rakousko-německo-českých (či snad německo-rakousko-českých?) slovesných vztahů na sebe poutaly odjakživa značnou pozornost. A právem. Geografická blízkost obou jazyků těchto tří kultur přispívala k neobyčejně plodné výměně ve všech oblastech kulturního a společenského života, tedy i v literatuře, resp. šířeji pojaté slovesnosti. Ovšem ne vždy bez sporů a konfliktů. Kniha se po úvodní přehledové komparaci pokouší demonstrovat na čtyřech sondách některé kontakty a souvislosti mezi českou, německou a německorakouskou slovesností v období datovaném zhruba mezi bitvou na Bílé hoře a napoleonskými válkami. Předložené sondy usilují o analýzu několika reprezentativních literárních typů a také jiného, primárně neslovesného projevu duchovní kultury, kterým je institucionalizovaná univerzitní výuka češtiny. Pro časovou názornost byla zvolena dvě témata čerpající primárně z materiálu do roku 1750, další dvě se týkají období následujícího; jejich časová prostupnost je nicméně pochopitelná, přirozená a autorem koneckonců zamýšlená.
Literatura přes palubu – Antonín Kudláč
Publikace Antonína K. K. Kudláče je knižním souborem statí o literatuře, které autor publikoval v různých periodikách během uplynulého desetiletí. Pro toto souhrnné vydání byl svazek navíc rozšířen o několik zcela nových, původních textů. Specifičnost Kudláčova přístupu spočívá především v tom, že se při osobně zabarvené reflexi literárního vývoje uvedeného období nesnaží za každou cenu udržovat tradiční hodnotový rozestup mezi tzv. elitním písemnictvím a zábavní četbou. Přinejmenším z této perspektivy je kniha Antonína K. K. Kudláče prací v našich podmínkách neobvyklou, v mnoha ohledech přímo průkopnickou
Syntagmatický slovosled v slovenčine – Ján Kačala
Obsiahla monografia významného jazykovedca sa sústreďuje na systematický výklad slovosledu podmieneného výstavbou syntagmy ako jednej zo základných stavebných jednotiek vety. Vychádza z gramatickej a lexikálnosémantickej spájateľnosti slova ako elementárnej významovo – výrazovej jednotky jazyka, schopnej vstupovať do syntagmatických vzťahov a sleduje, ako sa poradie slov jestvujúce už v izolovanom nevetnom spojení slov premieta do obligatórneho základného alebo zvyčajného slovosledu v syntagme a vo vete, ako aj v konkrétnej realizácii vety v jazykovom prejave. Práca o syntagmatickom slovoslede je prvá svojho druhu v slovenskej slovanskej jazykovede. Dielo je určené vedeckým pracovníkom slovakistom aj slavistom, ale aj jazykovedcom z iných odborov, doktorandom a univerzitným študentom filologických odborov, ako aj učiteľom slovenského jazyka, redaktorom, prekladateľom a všetkým záujemcom o spisovnú slovenčinu a jej kultúru.
Automatická madona – Michal Bauer
Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty tak jsou stěžejní sborníky 40. let – Roztrhané panenky, A zatím co válka a stejnojmenný sborník Skupina Ra. Ediční část doplňuje výtvarný doprovod, který nabízí souhrn relevantních děl Václava Zykmunda, Josefa Istlera, Bohdana Laciny, Viléma Reichmanna, Václava Tikala či Miloše Korečka. Antologii jako u ostatních svazků ediční řady Skrytá moderna uvádí studie: zde z pera literárního historika Michala Bauera, který se tvorbě Skupiny Ra už věnoval v předmluvách a doslovech ke knihám Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany, Nocležna pro romantismy a Kontinent nikoho.