Literárna veda, jazykoveda
Štylistika súčasnej slovenčiny – Ján Findra
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
V monografii Štylistika súčasnej slovenčiny Ján Findra programovo nadväzuje na Štylistiku slovenčiny (2004). Podrobnejšie však v nej rozpracúva niektoré teoreticko- metodologické problémy a novo vymedzuje a klasifikuje viaceré štylistické pojmy a kategórie. Aj s ohľadom na adresáta pritom kladie dôraz na ich systémovo- funkčné usúvzťažnenie a na systematickosť výkladov.
Pillantás Magyarországra
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
"A világon példátlan, hogy egy olyan, viszonylag kis területen, mint a Kárpát-medence, annyiféle népcsoport, vallás, műveltség találkozzék, s egymásra kölcsönösen hatva kovácsoljanak egy közös kultúrát és épp sokrétűsége által egy igen gazdag nemzetet. Kötetünk különleges vállalkozás - történészek, művelődéstörténeti szakírók, zsurnaliszták, irodalmi szerkesztők, szépírók és fotográfusok fogtak össze, hogy egy olyan művet alkossanak meg, mely hűen visszaadja e Közép-Európa kultúráját egybeforrasztó nemzet színességét. S bár pillantás csupán, reméljük e pillantás örök szerelemmé változik az Olvasókban, miként azzá változott az alkotókban is." (a Kiadó)
Margonálie – Július Fujak
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Margo - ten zväčša biely, prázdny okraj okolo textu v knihe, novinách či časopise - sprítomňuje tichý, pritom však predpokladový, zjavne dialogický rozmer (na)písaného, ktorý nás implicitne vyzýva k zaujatiu postoja a ponecháva priestor na vlastné reakcie naň. Niektorí sa občas nezdržia a píšu ich priamo na margo strany textu, zanechávajúc tak po s be vonkajšie odtlačky vnútornej konfrontácie, de facto zvnútorneného rozhovoru s ním, a jeho pochopenia - myšlienky, vety, niekedy slova, ba i spojky či hlásky. Absencia marga, obrazne povedané neumožňuje dialóg. Celé svoje písanie o veciach, ktorými sa zaoberám a ktoré ma zasahujú, vnímam vlastne ako písanie na ich margo. Ako komentár k tomu a povedľa toho, čo sa s nimi a nami deje a čo v spolubytí s nimi prežívam.
Jej mesto v jeho svete? – Derek Rebro
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Sprítomňovanie ženskosti a mužskosti súvisí s urbánno-rustikálnym vzťahom napr. v tom zmysle, že rodovo stereotypné zobrazovanie pramení i z rustikálneho hodnotového rámca, ktorý je väčšmi spätý s tradičnými – aj morálnymi a náboženskými – hodnotami. Tento fakt sa dá vystopovať tak v zbierkach J. Mihalkoviča, ako aj L. Vadkerti-Gavorníkovej. Hrdinka veršov Vadkerti-Gavorníkovej sa nevyčleňuje len z dedinského prostredia, ale súbežne s tým aj z tradičných rodových stereotypov, ktorých stelesnením je jej matka. Lyrická subjektka (autorka) sa zároveň pokúša o uchopenie vlastnej, androcentrizmom netienenej existencie a o jej svojské zanesenie do básne. Mihalkovičove verše zas okrem tvarových kvalít spätých so ženským/urbánnym písaním prinášajú komplexnejšie vykreslenie mužskosti. Obaja napísali verše, ktoré sa v rôznych významoch vymykajú z (aj rodovej) konvencie, z dichotómií, vrátane tej urbánno-rustikálnej, a ktoré sú dodnes výzvou pre rôzne interpretačné prizmy.
Sestupy a naděje Jana Balabána – Blanka Kostřicová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha Sestupy a naděje Jana Balabána od Blanky Kostřicové je pokusem o celkovou interpretaci autorova díla, přičemž prostřednictvím analýzy jednotlivých textů sleduje především podstatný vnitřní vývoj probíhající v celé Balabánově tvorbě: totiž přesun akcentů od pocitů (téměř) bezvýchodných (jež jsou vyjádřeny zejména v Balabánově publikované prvotině Středověk) k polohám nadějnějším. Tento posun se neděje v autorově díle lineárně, častá je oscilace mezi oběma póly, avšak tón nadějný přece – alespoň do předposlední knihy – zjevně sílí. Ačkoli jádrem Balabánovy tvorby je nepochybně jeho dílo prozaické, stranou nezůstaly ani jeho rozhlasová a divadelní hra, jež s prozaickou tvorbou v mnoha aspektech korespondují.
Stýkání, nebo potýkání? – Václav Petrbok
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Dějiny česko-německo-rakouských, resp. rakousko-německo-českých (či snad německo-rakousko-českých?) slovesných vztahů na sebe poutaly odjakživa značnou pozornost. A právem. Geografická blízkost obou jazyků těchto tří kultur přispívala k neobyčejně plodné výměně ve všech oblastech kulturního a společenského života, tedy i v literatuře, resp. šířeji pojaté slovesnosti. Ovšem ne vždy bez sporů a konfliktů. Kniha se po úvodní přehledové komparaci pokouší demonstrovat na čtyřech sondách některé kontakty a souvislosti mezi českou, německou a německorakouskou slovesností v období datovaném zhruba mezi bitvou na Bílé hoře a napoleonskými válkami. Předložené sondy usilují o analýzu několika reprezentativních literárních typů a také jiného, primárně neslovesného projevu duchovní kultury, kterým je institucionalizovaná univerzitní výuka češtiny. Pro časovou názornost byla zvolena dvě témata čerpající primárně z materiálu do roku 1750, další dvě se týkají období následujícího; jejich časová prostupnost je nicméně pochopitelná, přirozená a autorem koneckonců zamýšlená.
Literatura přes palubu – Antonín Kudláč
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Publikace Antonína K. K. Kudláče je knižním souborem statí o literatuře, které autor publikoval v různých periodikách během uplynulého desetiletí. Pro toto souhrnné vydání byl svazek navíc rozšířen o několik zcela nových, původních textů. Specifičnost Kudláčova přístupu spočívá především v tom, že se při osobně zabarvené reflexi literárního vývoje uvedeného období nesnaží za každou cenu udržovat tradiční hodnotový rozestup mezi tzv. elitním písemnictvím a zábavní četbou. Přinejmenším z této perspektivy je kniha Antonína K. K. Kudláče prací v našich podmínkách neobvyklou, v mnoha ohledech přímo průkopnickou
Syntagmatický slovosled v slovenčine – Ján Kačala
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Obsiahla monografia významného jazykovedca sa sústreďuje na systematický výklad slovosledu podmieneného výstavbou syntagmy ako jednej zo základných stavebných jednotiek vety. Vychádza z gramatickej a lexikálnosémantickej spájateľnosti slova ako elementárnej významovo - výrazovej jednotky jazyka, schopnej vstupovať do syntagmatických vzťahov a sleduje, ako sa poradie slov jestvujúce už v izolovanom nevetnom spojení slov premieta do obligatórneho základného alebo zvyčajného slovosledu v syntagme a vo vete, ako aj v konkrétnej realizácii vety v jazykovom prejave. Práca o syntagmatickom slovoslede je prvá svojho druhu v slovenskej slovanskej jazykovede. Dielo je určené vedeckým pracovníkom slovakistom aj slavistom, ale aj jazykovedcom z iných odborov, doktorandom a univerzitným študentom filologických odborov, ako aj učiteľom slovenského jazyka, redaktorom, prekladateľom a všetkým záujemcom o spisovnú slovenčinu a jej kultúru.
Automatická madona – Michal Bauer
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty tak jsou stěžejní sborníky 40. let – Roztrhané panenky, A zatím co válka a stejnojmenný sborník Skupina Ra. Ediční část doplňuje výtvarný doprovod, který nabízí souhrn relevantních děl Václava Zykmunda, Josefa Istlera, Bohdana Laciny, Viléma Reichmanna, Václava Tikala či Miloše Korečka. Antologii jako u ostatních svazků ediční řady Skrytá moderna uvádí studie: zde z pera literárního historika Michala Bauera, který se tvorbě Skupiny Ra už věnoval v předmluvách a doslovech ke knihám Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany, Nocležna pro romantismy a Kontinent nikoho.
Objevy pozdního čtenáře – Milan Uhde
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Dramatik Milan Uhde se tentokrát představuje jako čtenář. Dlouho se domníval, že za studií v padesátých letech minulého století odolal vlivům komunistických výkladů kultury a literatury. Když se však jako zakázaný autor musel o patnáct dvacet let později k některým přečteným knihám vracet, zprvu aby je na přátelskou zakázku zdramatizoval pod cizím jménem, prodělal překvapení: knihy byly jiné, než očekával. Samozřejmě se nezměnily, ale k novému poznání dozrál jejich čtenář. S krásnými slovy velebícími revoluční násilí se přel o to prudčeji, oč zásadněji odporovala jeho čerstvé životní zkušenosti. Pohnulo ho to k dalšímu a soustavnému ověřování fakultních poznatků. Výsledky zaznamenával a používal jak ve svých disidentských přednáškách konaných doma a v bytech přátel, tak po listopadu 1989 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Po jejich časopiseckém otisku v Proglasu a v Revui Politika je předkládá v knižní podobě. Jejich kritické zaměření napovídají názvy portrétů: Ivan Olbracht aneb Z deště pod okap; Karel Čapek aneb Jak terorista málem zachránil světový mír; Vladislav Vančura aneb Krásná slova; Proletářská poezie aneb Básničtí zabijáci.
Možnosti četby – Ivo Říha
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha Možnosti četby nabízí interpretaci díla Karoliny Světlé na pozadí diskurzu české literární kritiky druhé poloviny 19. století. Autor se soustředí na dobové přístupy k podobám a funkcím národní literatury, zaměřuje se na problematiku úkolů kladených na českého spisovatele. Nad prózami Karoliny Světlé otevírá otázku, v jaké míře mohla tato "společenská objednávka" ovlivňovat individuální umělecký rukopis. Zajímá jej problém autorské i čtenářské reflexe vlastenecky výchovné tendence literární tvorby. Toto dobové přijetí tendence daného druhu coby faktoru, který žádoucím (nikoli limitujícím) způsobem přednastavuje utváření smyslu uměleckého díla, chápe jako výraz dědictví raně obrozenských ideových konstruktů, jako projev pohybu v mýtu o vzkříšeném národu - pohybu, který v rámci takřka všeobecně akceptovaného komunikačního kódu čtenáři sdílejí se svou spisovatelkou. Odpověď na otázku, jak se základní aspekty tehdejšího diskurzu o české literatuře vztahovaly ke spisovatelčině tvorbě a jakými cestami byla Světlá vynesena do pozice ztělesněného ideálu národního slovesného tvůrce, hledá autor ve druhém oddílu knihy. Se zohledněním základních poloh dobové kritické recepce díla Karoliny Světlé se pak ve třetím oddílu pokouší formulovat vlastní rozumění autorčinu uměleckému výrazu. Pozornost zaměřuje především na problém specifických uměleckých postupů na poli poetiky literární postavy (citový a mravní vývoj výjimečných hrdinek, rozvíjení dramatických příběhů lásky završených motivem položení oběti atp.); klade si otázku, v jakém vztahu jsou tyto postupy vůči naplňování vlastenecky výchovné tendence, v jakých ohledech je možné právě v těchto prvcích spatřovat projevy onoho pohybu v obrozenském mýtu. Zkoumaným materiálem jsou zde především ještědské romány z přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století (Vesnický román, Kříž u potoka, Frantina, Nemodlenec), autor ovšem přihlíží rovněž k otevřeně tendenčním prózám z pozdních fází tvorby Karoliny Světlé.
Sociolingvistika – Lesley Milroy,Gordon Matthew
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha Lesley Milroyové a Matthewa Gordona je úvodem do problematiky variační sociolingvistiky. Její předností oproti jiným úvodovým sociolingvistickým publikacím je umné propojování teoretických aspektů se zcela praktickými výzkumnými požadavky. Prostor je věnován jak obecným metodologickým otázkám (stavba vzorku, sběr dat atd.), tak i konkrétním otázkám analýzy a interpretace dat (fonetických, gramatických, stylistických apod.). Knihu tak ocení obecní lingvisté a teoretici jazyka, studenti jazykovědných oborů, ale i širší veřejnost zajímající se o otázky vztahů mezi jazykem a společností.
Zborník MS Literárna veda II 2011 – Kolektív autorov
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Zborník Matice slovenskej - Literárna veda , Ročník II. 2011 – obsahuje najmä štúdie a materiály zmedzinárodného vedeckého seminára Literárna tvorba Slovákov v zahraničí, ktorý sa uskutočnil v Martine v dňoch 23. – 24. septembra 2010. Vedecký garant seminára profesor Viliam Marčok predniesol kľúčový referát „Je literatúra našich krajanov žijúcich v zahraničí skutočne naša?“ Seminár hodnotí (Pár myšlienok na záver) s tým, že v referátoch sa pomerne vecne zhodnotili dosiahnuté výsledky a zmapovali pretrvávajúce problémy. Podľa Marčoka sa najlepšie výsledky preukázali tam, kde má problematika literárnej tvorby krajanov inštitučnú bázu. To sú predovšetkým akvizičné aktivity, bibliografie, muzeálne činnosti a do istej miery aj edičná aktivita. Po zmapovaní nášho terajšieho vzťahu k našej literatúre, vznikajúcej v zahraničí, ako sa ukázalo na seminári, je potrebné zo strany kompetentných orgánov a inštitúcií vytvoriť nové komunikačné a výskumné predpoklady a podmienky.
Nemecké siluety – Július Pašteka
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Publikácia nadväzuje na dvojzväzok "Svet literatúry, literatúra sveta". Po štúdiách autorov angloamerickej, ruskej, francúzskej a nemeckej literatúry sa autor - jedna z najvýznamnejších osobností slovenskej literárnej vedy - zasvätene venuje iba nemecky píšucim autorom: Goethemu, Werfelovi, Zweigovi, Kellerovi, Kafkovi, Wassermannovi a Feuchtwangerovi. Knihu uvádza vyznanie autora o vlastnom vzťahu k literatúre a prekladateľovi, literárnemu vedcovi Otokarovi Fischerovi, ktorý ho ovplyvnil na celý život.
Naděje a iluze – Jan Mervart
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha odkrývá komplikované vztahy českých a slovenských komunistických spisovatelů se stranickým establishmentem v letech 1963-1968. Autor se zaměřuje na jednotlivé kauzy, jež je možno považovat za neuralgické body tehdejší oficiální kulturní politiky i za neoddiskutovatelné předpoklady reformního procesu Pražského jara 1968. Na jejich pozadí současně sleduje myšlenkový vývoj reformně smýšlejících spisovatelů. Zaznamenává proměny jejich postojů vůči aktuální politice stranického vedení Antonína Novotného i Alexandra Dubčeka, věnuje se vnitřní názorové diferenciaci uvnitř Svazu československých spisovatelů a představuje tuto organizaci jako důležitou nátlakovou skupinu s nemalým politickým i společenským vlivem. Pojetí Jana Mervarta zároveň přesahuje ryze národní vymezení tématu a soustředí se na rozdíly v přístupu slovenských a českých spisovatelů k vlastním politickým elitám. Nabízí tak odpověď na otázku po příčinách odlišné povahy společenských procesů v obou částech republiky na konci šedesátých let. Je totiž zřejmé, že ačkoliv reformní proces vykazoval v českých zemích a na Slovensku podobné tendence, jednoznačná časová ani tematická paralela mezi Prahou a Bratislavou prakticky neexistovala. Autor se nicméně vymezuje vůči zažitému schématu založenému na české "demokratizaci" a slovenské "federalizaci" a usiluje o zachycení vnitřní logiky liberalizačního procesu, která byla v českých zemích i na Slovensku determinována odlišným historickým i kulturním vývojem.
V spätnom zrkadle – Michal Gáfrik
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
V prvej časti knihy sa autor venuje obdobiu "normalizácie" (v živote intelektuála i v literatúre a v literárnej vede). V druhej portrétom, úvahám a kritickej reflexii viacerých kultúrnych javov. Treťou časťou sú rozhovory (a anketa) o rozličných kultúrnych a spoločenských problémoch v širokom zmysle slova.
Všeobecná jazykoveda a slavistika – Ľubomír Ďurovič
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Vydanie druhého zväzku Vybraných štúdií Ľ. Ďuroviča (prvý – O slovenčine a Slovensku – vyšiel r. 2004) kompletizuje výber najdôležitejších štúdií autora. Ponúka celkový obraz poznávacieho a myšlienkového sveta vynikajúceho slovenského jazykovedca, ktorý bol dlhé desaťročia v bezprostrednom styku so zahraničnou lingvistikou. Štúdie explicitne či implicitne nadhadzujú mnohé otázky a námety, ktoré priam provokujú slavistický výskumne orientovaný intelekt. Najmä metodologicky a reflexívne ladené práce sú nasýtené inšpiratívnymi ideami.
Nebezpečná literatura? – Tomáš Pavlíček,Petr Píša
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Svazek Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře je sestaven z inspirativních teoretických a historických studií k tématu literární cenzury, pocházejících z různých jazykových oblastí (německá, anglická, francouzská, polská, ruská). Cílem knihy je zachytit podstatnou proměnu, jíž zkoumání fenoménu cenzury v prostředí humanitních a sociálních věd v posledních desetiletích prošlo, a poukázat na možnosti využití nových přístupů (nejen) v oblasti literární historiografie. Na úvod jsou zařazeny studie Aleidy a Jana Assmannových, kteří cenzuru zkoumají v kontextu kulturní antropologie, a Pierra Bourdieua, jenž ji hledá v základních strukturách jazyka a diskurzu. Právě jeho podnět se spolu s přístupem Michela Foucaulta stal důležitým impulzem pro myšlení stoupenců „nové cenzury“. Tento dekonstruktivistický směr studia společenské regulace a reglementace literatury, umění a vědy v přítomné knize reprezentují studie Richarda Burta, Judith Butlerové, Brooka Thomase či Michaela Holquista. Do svazku byly rovněž zařazeny úvahy autorů, kteří se s podněty „nové cenzury“ vypořádávají s kritickým odstupem (Beate Müllerová) či ve svém promýšlení tématu vycházejí z pozic systémové literární vědy a teorie komunikace (Reinhard Aulich, Armin Biermann, Andrzej Urbański). Celek doplňují stati předních literárních a kulturních historiků, jmenovitě Roberta Darntona, Marty Fikové, Rogera Chartiera, Lva Loseva, Annabel Pattersonové, Thomase Louého a Blaise Wilfert-Portala, které spojují analýzu konkrétního kulturního materiálu s problémovým přístupem. Zprávu o stavu mezinárodní diskuse v knize uzavírá bibliografický přehled bádání o cenzuře tisku a literatury v českých zemích.
Jak se fikce dělá slovy – Jiří Koten
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha Jak se fikce dělá slovy poskytuje souhrnný pohled na pragmatické teorie literární fikcionality. V jednotlivých kapitolách, které se vždy pokoušejí o revizi dosažených závěrů, se snaží odpovědět na otázky, jaké záměry mají autoři vyprávění, co při tvorbě fikce „dělají se slovy“, jakým způsobem jim čtenáři dokážou náležitě rozumět atd. Podle Kotena autoři fikcí kreativně napodobují autentické zobrazivé výpovědi, tyto řečové akty však zároveň disponují deklarativní silou vytvářet svět, o němž se vypravuje. Formule pohádkových vyprávění „bylo nebylo“ je tudíž výstižná pro všechna fikční vyprávění. Na základě teze o zdvojené výpovědní síle autor vysvětluje, jak je možné, že v nás fikce vyvolávají autentické, avšak odstupem od zobrazeného světa mírněné emoce, fikční výpověď zařazuje do taxonomie ilokučních aktů či popisuje pozici informovaného čtenáře, jenž napíná veškeré síly k tomu, aby narativu správně porozuměl
Průvodce po světové literární teorii 20. století – Alice Jedličková,Vladimír Macura
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Rozšířené a přepracované vydání originální encyklopedické příručky, kterou v osmdesátých letech inicioval Vladimír Macura. Jejím záměrem je představit vědecké koncepce, jež zásadně ovlivnily myšlení o literatuře ve 20. století. Vybrána byla jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Publikace usiluje – v souladu s titulem – být průvodcem studentům i ostatním zástupcům nejen filologických, ale také dalších humanitních a sociálních disciplín, jako jsou teorie kultury, mediální studia, teorie výtvarného umění, historie, genderová studia ad. Důvod je zřejmý: literárněteoretické koncepty posledních desetiletí se v těchto oborech často staly zásadní inspirací metodologických posunů. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.
Cestopisná a memoárová literatúra 16.-18.storočia – Kolektív autorov
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Prvé – ešte ojedinelé – pokusy o cestopisnú prózu možno u nás zaznamenať v 16. storočí. Pozornosť si zaslúži najmä po nemecky písaný cestovný denník humanisticky vzdelaného úradníka u Fuggerovcov Jána Dernschwama. Presne dodržiavanej schéme každodenných zápiskov zodpovedá autorov deskriptívny štýl opisu reálií, zaznamenávaných počas cesty do Konštantínopolu a Malej Ázie, ktorú absolvoval ako člen sprievodu cisárskeho diplomatického posolstva k tureckému sultánovi. Zhruba od druhej polovice 17. storočia dochádza v domácom protestantskom prostredí pod tlakom dobových okolností k intenzívnemu rozvoju literárnych foriem dokumentárnych žánrov (denníka, cestovného denníka, autobiografie, biografie, memoárov). Náboženské represálie, stavovské povstania a osmanské výpady na neokupované územie dnešného Slovenska, vykonštruované procesy s protestantskou inteligenciou i ďalšie dramatické udalosti rozväzujú jazyk spisovateľom prinajmenšom troch generácií. Vo výbere sú spomedzi nich zastúpení Joachim Kalinka, Štefan Pilárik st., Šebastián Fabricius, Juraj Láni, Tobiáš Masník, Ján Simonides, Daniel Krman ml. a Matej Bahil. Zámerom tvorcov barokovej memoárovej a cestopisnej literatúry je predovšetkým „pravdivé a hodnoverné“ svedectvo o dobovej realite a o svojich – pre vernosť vlastnému presvedčeniu často dramatických – osudoch. Diapazón ich literárnych postupov siaha od uplatňovania kompozičných a štylistických pravidiel náboženských rétorických žánrov cez viac či menej suverénne zvládnutú dokumentárnu vecnosť až po invenčné rozvíjanie prvkov epického rozprávačstva. Pravda, v dôsledku existenčných okolností (exil) i osobitostí súvekej literárnej praxe ide takmer v celom rozsahu o literárne výpovede v latinskom a v nemeckom jazyku. V podmienkach slovenského literárno-vývinového procesu však predstavujú významný precedens prinajmenšom z hľadiska formovania žánru autobiografie a cestopisu. Väčšina textov našej memoárovej a cestopisnej literatúry obdobia raného novoveku bola (najmä zásluhou J. Minárika) čitateľsky sprístupnená v päťdesiatych až osemdesiatych rokoch minulého storočia. Dnes je až na zriedkavé výnimky len ťažko dostupná. Antológia Eriky Brtáňovej a Timotey Vráblovej je preto aktuálnym a potrebným edičným podujatím.
Lyrické iluminácie – Ján Gavura
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha Lirické iluminácie je výberom autorových literárnych kritík a interpretácií publikovaných v literárnych časopisoch a tématických zborníkoch. V kritickej reflexii autor zachytáva premeny poetiky v slovenskej poézii po roku 1989 a naznačuje ich umeleckú úspešnosť. V interpretačných sondách sa zasa zameriava na premeny poetiky vo väčšom časovom odstupe a zamýšľa sa nad významom ako aj dôvodmi básnických metamorfóz v diele P.O. Hviezdoslava, I. Kraska, L. Novomeského, J. Ondruša a Osamelých bežcov. ... ak vás tieto slová zaujali, pokračovanie nájdete v knihe ...
Ján Stacho Jazyk ako obraz – Marián Grupač
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Publikácia prináša komplexne a organicky spracovaný materiál o poetickej tvorbe básnika Jána Stacha v reláciách vytýčenej témy. Obsahuje známe životopisné údaje doplnené faktami s viacerých relevantných zdrojov, ktoré doposiaľ v komplexnom celku takto zaradené či inak spracované neboli. Dopĺňajú tak celostný a prirodzený obraz výnimočného tvorcu, umelca a človeka v kontexte jeho tvorby, ale takisto i v súvzťažnosti so spoločenskými, kultúrnymi či politickými pomermi v čase jeho aktívneho pôsobenia.
Jan Neruda a Židé Texty a kontexty – Michal Frankl,Jindřich Toman
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem. Vybrané příspěvky představují Nerudovy postoje vůči Židům, zejména jeho antisemitský traktát Pro strach židovský, v kontextu doby a analyzují jej z různých perspektiv. Ačkoli protižidovský charakter různých Nerudových textů byl často zmiňován, dosud se mu žádná práce nevěnovala obšírněji. Mediální diskuse, kterou workshop vyvolal, pak jasně ukázala, jak je důležité, aby se česká společnost kriticky vypořádala s komplexitou vlastních vztahů k Židům, v neposlední řadě i z toho důvodu, že pamflet Pro strach židovský je v současnosti ke stažení na několika nacionalistických a antisemitských internetových stránkách. Součástí sborníku je komentovaná edice traktátu Pro strach židovský a také ilustrace, především dobové obrazy Židů a antisemitské karikatury. Vychází ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK za podpory Ministerstva kultury ČR.