Judaizmus
Židovská teologie a holocaust – Alžběta Turková
Obsahem knihy je přehled poholocaustové teologie judaismu. Tato kniha je členěna na dvě části. V první části se čtenář seznámí s jednotlivými možnými teologickými modely holocaustu, které ospravedlňují, popřípadě se snaží osvětlit roli Boha v této katastrofě. Každý model je okomentován vrchním pražským a zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem. V druhé části publikace se nachází přehled jednotlivých po holocaustových teologů a jejich teologie.
O mystické podobě božství – Scholem Gershom
Mytické zárodky některých z nich sice vidí již ve starověkých představách, ty však začínají nabývat své nejznámější podoby mystických symbolů teprve s dějinnými počátky kabaly v raném středověku. V každé její vývojové fázi (od dob knihy Bahir, jihofr ancouzské a španělské kabaly, přes období Zoharu a safedských mystiků až po lurjánskou a chasidskou nauku) autor nachází nové prvky, jimiž se konkrétní pojem obohacuje, případně přetváří.
Jom Tov Lipmann Heller (1578-1654) – Joseph Davis
Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii. Heller pocházel z Německa, avšak velkou část svého života strávil v Praze, kde působil jako vrchní rabín. Hellerovo pražské působení ukončilo nejasné udání, na jehož základě byl roku 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve Vídni. Po propuštění na něj bylo uvaleno vysoké výkupné a zákaz působit jako rabín na habsburském území. Davisova práce je výjimečná nejen hlubokou znalostí dobových reálií, ale především schopností zasadit je do širšího kontextu dějin židovské i nežidovské Prahy a celé střední Evropy. Autor zprostředkovává mozaiku detailů poutavým způsobem a podává fascinující portrét rabi Hellera jako hlubokého a všestranného učence, jako odpovědného představitele své komunity, avšak současně také jako člověka, jenž se musí vyrovnat s osobní porážkou, vyhnanstvím a exilem. Česká edice rozšiřuje původní anglické vydání o vůbec první český překlad vlastního životopisu rabi Hellera s názvem Megilat ejva a o studii na téma Autobiografie v židovské literatuře v 16. až 18. století. Zařazeny jsou i překlady několika básní z pera rabiho Hellera a rabiho Šelomo Efrajima z Lencyže, jež doprovází studie Dějinné události v liturgické poezii.
Modlitba za déšť – Hana Javorová
Jaké to asi je, žít v Izraeli? Máte-li na krku čtyřicítku a dvě děti, bude váš život podobný životům vašich vrstevnic, ať už bydlíte v jakékoli části civilizovaného světa. Váš den bude plný starostí a starání o rodinu, děti a domov, ale ty všímavější, mezi něž patří i autorka Modlitby za déšť, si dokážou vychutnat i malá každodenní vítězství a zázraky. Vyskytují se snad v biblické krajině častěji než v jiných koncích světa? Možná ano, možná ne. Možná víc než na místě záleží na naší citlivosti a pozorovacích schopnostech. To už, vážené čtenářky a čtenáři, posuďte sami. Kdo ví, třeba se po přečtení téhle knížky začnete dívat na svět kolem sebe trochu jinýma očima.
Cesta života – Derech chajim – Rabi Löw
Rabbi Šimon a Kabala – Casaril Guy
Malá encyklopedie rabínského judaismu – Pavel Sládek
Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury. Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností křesťanské střední a východní Evropy.
Freudův Mojžíš – Yosef Haiym Yerushalmi
Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství. Je Freudův výklad, že Mojžíš byl Egypťan, koncept monoteismu přejal z egyptských představ a byl Židy zabit poté, co jim monoteismus představil, opravdu psychologickým dokumentem Freudova nevyřešeného vztahu k vlastní židovské identitě? Yerushalmi naproti tomu za použití historické a filologické analýzy knihu představuje jako Freudův pokus pod stínem nacismu odkrýt, proč jsou Židé takoví, jací jsou, a dochází k velmi zajímavému přehodnocení pocitů, jež Freud choval vůči antisemitismu a nežidovskému světu, a především hloubky a intenzity Freudovy identity coby „bezbožného Žida“. Vychází v edici Judaica