Josef Fric
Cestou necestou – Josef Fric
Žít lidský život není cílem, ale úžasnou příležitostí, cestou. Záleží na každém z nás, jak tuto příležitost využije. Někdo se žene za světskými lákadly a potěšeními, aby nakonec zjistil, že nikdy neměl na život čas. Jiný se jen veze a trhá cizí ovoce , které si nezasloužil. Člověk moudrý rozvážně kráčí životem, tu se zastaví a kochá se krásou kolem sebe, tu přiloží ruku k dílu a jindy spočine v tiché spokojenosti. Pozorně se dívá a hledá, kam ta cesta života ve skutečnosti vede. Ano, náš lidský ž ivot má opravdu svůj cíl. A je to cíl ze všech nejkrásnější a nevznešenější. Cílem lidského života je poznat věčné štěstí. Je to vnitřní stav, který má každá živá bytost neustále v sobě. To pouze koloběh drobných, ale hlučných radostí a smutků, zakrý vá tento tichý stav štěstí. Tato kniha vám ukáže jinou cestu, na kterou se vydáte, pokud si v klidu na chvíli sednete. Nebude trvat dlouho a poznáte sebe i svět mnohem více, než kdybyste projeli celou Zemi křížem krážem. Tato cesta není jednoduchá, přesto stačí jediný krok touto necestou, abyste poznali, že jste se vydali správným směrem.
Šiva a Párvatí – Josef Fric
Tím nejpozoruhodnějším, co charakterizuje lidstvo, je skutečnost, že tvor, který se pro svou schopnost myšlení pasoval na pána tvorstva, používá většinou svou mysl bez jakékoli znalosti jejího fungování. Mysl a její fungování jsou pro samotného člověka těžko pochopitelné. Také to, že mysl je nutno kultivovat, je pro většinu lidí těžko přijatelná. Mysl je však pouhým nástrojem, jehož používání může být blahodárné, pokud je mysl klidná a svobodná. Jednání stejné lidské mysli, která je nezkrocená a spoutaná závislostmi, bývá velice zhoubné, plné krutosti, závisti i zloby. - Mudrci, kteří v dávných dobách prošli obtížnou cestou k sebepoznání, sepisovali ctnostné příběhy, které na praktických příkladech ukazují, jak lépe a klidněji prožít celý život. Čtení a naslouchání těmto příběhům kultivuje naslouchajícím lidem mysl a tak zvyšuje jejich optimismus, spokojenost a radost ze života. - Člověk je v pravdě takový, jaká je jeho mysl a jaká je jeho víra. Proto čtěme příběhy plné lidské ctnosti, hrdinství, pravdomluvnosti, odříkání, odpovědnosti a spolehlivosti, oddanosti a víry. Uvažujme o nich, radujme se z těchto příběhů a zkoušejme v nich hledat odpovědi na otázky našeho vlastního žití. Čím více ctností prodchne naši mysl, tím lépe se bude žít nám i všem ostatním bytostem v našem světě.
Svět mysli – Josef Fric
Kniha Svět mysli vznikla během roku 2004, kdy autor při svém pobytu v Indii pod posvátnou Arunáčalou díky milosti Arunáčaly a Šrí Ramany Maharšiho sepsal tuto drobnou publikaci. Ta je určena každému čtenáři, který se občas ptá po smyslu své existence. Neobsahuje podrobný návod na cestu ke štěstí, ale je pokusem poodhalit čtenářům odvěkou moudrost, která je obsažena v náboženských spisech. Kniha tak dává čtenářům námět na přemýšlení o sobě, o světě, o duchu a duši, o hledání a chápání smyslu života všech bytostí. Je určena všem lidem hledajícím, kteří mohou na svou metodu duchovního cvičení pohlédnout z jiné perspektivy, a tak si zkontrolovat, zda nezapomínají na nějakou důležitou podmínku pro rychlý duchovní růst. Cestou ke svobodě a štěstí musí projít každá bytost sama, neexistuje žádný způsob, jak někoho jiného osvobodit nebo jak se nechat osvobodit. - Jaká by to byla svoboda, kdyby závisela na jiné bytosti? U Indického parlamentu je nápis : Svoboda nesestoupí dolů k lidem. Lidé sami musí vyrůst ke svobodě neboť svoboda je požehnání, které musí být nejprve získáno, aby mohlo být vychutnáno.
Šiva a Párvatí – Josef Fric
Tím nejpozoruhodnějším, co charakterizuje lidstvo, je skutečnost, že tvor, který se pro svou schopnost myšlení pasoval na pána tvorstva, používá většinou svou mysl bez jakékoli znalosti jejího fungování. Mysl a její fungování jsou pro samotného člověka těžko pochopitelné. Také to, že mysl je nutno kultivovat, je pro většinu lidí těžko přijatelná. Mysl je však pouhým nástrojem, jehož používání může být blahodárné, pokud je mysl klidná a svobodná. Jednání stejné lidské mysli, která je nezkrocená a spoutaná závislostmi, bývá velice zhoubné, plné krutosti, závisti i zloby. - Mudrci, kteří v dávných dobách prošli obtížnou cestou k sebepoznání, sepisovali ctnostné příběhy, které na praktických příkladech ukazují, jak lépe a klidněji prožít celý život. Čtení a naslouchání těmto příběhům kultivuje naslouchajícím lidem mysl a tak zvyšuje jejich optimismus, spokojenost a radost ze života. - Člověk je v pravdě takový, jaká je jeho mysl a jaká je jeho víra. Proto čtěme příběhy plné lidské ctnosti, hrdinství, pravdomluvnosti, odříkání, odpovědnosti a spolehlivosti, oddanosti a víry. Uvažujme o nich, radujme se z těchto příběhů a zkoušejme v nich hledat odpovědi na otázky našeho vlastního žití. Čím více ctností prodchne naši mysl, tím lépe se bude žít nám i všem ostatním bytostem v našem světě.
Svět mysli – Josef Fric
Kniha Svět mysli vznikla během roku 2004, kdy autor při svém pobytu v Indii pod posvátnou Arunáčalou díky milosti Arunáčaly a Šrí Ramany Maharšiho sepsal tuto drobnou publikaci. Ta je určena každému čtenáři, který se občas ptá po smyslu své existence. Neobsahuje podrobný návod na cestu ke štěstí, ale je pokusem poodhalit čtenářům odvěkou moudrost, která je obsažena v náboženských spisech. Kniha tak dává čtenářům námět na přemýšlení o sobě, o světě, o duchu a duši, o hledání a chápání smyslu života všech bytostí. Je určena všem lidem hledajícím, kteří mohou na svou metodu duchovního cvičení pohlédnout z jiné perspektivy, a tak si zkontrolovat, zda nezapomínají na nějakou důležitou podmínku pro rychlý duchovní růst. Cestou ke svobodě a štěstí musí projít každá bytost sama, neexistuje žádný způsob, jak někoho jiného osvobodit nebo jak se nechat osvobodit. - Jaká by to byla svoboda, kdyby závisela na jiné bytosti? U Indického parlamentu je nápis : Svoboda nesestoupí dolů k lidem. Lidé sami musí vyrůst ke svobodě neboť svoboda je požehnání, které musí být nejprve získáno, aby mohlo být vychutnáno.