Zobrazených 13–24 z 660 výsledkov

Eseje – Menno ter Braak,Adam Bžoch

9.49 
Menno ter Braak (1902—1940), pôvodným školením historik, je najvýznamnejším predstaviteľom medzivojnovej nizozemskej literárnej kritiky. Ako spoluzakladateľ literárneho časopisu Forum bol obávaným polemikom, no zároveň presvedčeným demokratom a „europeizátorom“ provinčných pomerov v holandskej kultúre. Dôsledne presadzoval nové personalistické kritériá posudzovania domácej literárnej tvorby, otváral svojim krajanom obzory smerom k západo- i východoeurópskym literatúram a angažoval sa aj za avantgardné filmové umenie. Počas svojho krátkeho, no mimoriadne plodného života plného bojov napísal niekoľko kníh esejí (Politik bez strany, Rozlúčka s krajinou pastorov, O starých a nových kresťanoch, Karneval mešťanov, Demaskovanie krásy, Cinema militans a i.). Bol jediným nizozemským intelektuálom, ktorý sa v roku 1938 vyslovil proti mníchovskej zrade a rozbitiu ČeskoSlovenska. V deň okupácie Nizozemska hitlerovským Nemeckom odišiel dobrovoľne zo života.

Revolúcia, demokracia a masová kultúra – Peter Grečo

14.16 
Zrútenie sa svetovej socialistickej sústavy po r. 1989 a prechod krajín bývalého východného bloku na liberálnu demokraciu mohli vyvolať dojem, že demokratické princípy sú univerzálne platné. Ale to naozaj tak? Monografia Petra Greča venovaná základným antropologickým a politologickým aspektom filozofie ruského existencialistu Nikolaja Berďajeva - prvá svojho druhu na Slovensku - vás presvedčí, že vôbec nie. Ako totiž ukázali dejiny vyspelého sveta za ostatných vyše dvesto rokov, ideál slobodnej ľudskej bytosti a dôstojnej spoločnosti nedokáže uskutočniť žiadna revolúcia - buržoázna, socialistická ani kultúrna. Tento ideál je výlučne v možnostiach revolúcie personalistickej - revolúcie ducha, revolúcie, ktorú ľudstvo ešte len musí zažiť.

Posvícení 10 – Antonín Drábek

12.50 
Posvícení je sborník, zaměřující se na literární formy jako je krátká povídka nebo příběh, báseň, básnická hříčka, aforismus, epigram, kreslený humor, zaměřený nejen na humor a veselí, ale i na to posvícení si na nedostatky lidí nebo společnosti. Jubilejní desáté Posvícení je společnou prací 17 vesměs známých autorů a také kráčí v tomto duchu, současně umožňuje novým autorům publikovat .

Damani útočí? – Josef Duben

6.58 
A může být vůbec daman tak nebezpečný, jak by se z titulu mohlo zdát? To takový hlavonožec, velký kalmar nebo chobotnice, to je jiná! Ačkoli, kdo ví, kde na člověka skutečné nebezpečí číhá? V hlubokosti mořské nebo je to spíš v srdci? Jaká je naděje se mu vyhnout? A je vůbec nějaká?

Slova, pojmy, situace – Milan Kundera

8.63 
Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život. Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním. Je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova), ale zejména umění románu během celých svých dějin (druhá a třetí část: Pojmy a Situace).“ SLOVA jsou autorova definitivní česká verze šesté části knihy L‘art du roman (Umění románu). POJMY obsahují autorův český překlad páté části knihy Le rideau (Opona), kde vyšly pod názvem L’esthétique et l’existence (Estetika a existence). SITUACE tvoří texty druhé části knihy Une rencontre (Setkání) s názvem Romans, sondes existentielles (Romány, existenciální sondy).

Spalte svoje úspory – Jiří Hél

6.27 
Utopický antikapitalistický esej mladého českého autora je zamyšlením nad zbytečností peněz a jejich zhoubným vlivem na všechny oblasti lidského života. Kniha nabízí alternativní pohled na současný svět, odhaluje negativní souvislosti spojené s užíváním peněz a načrtává vizi světa bez nich. Světa, který se nezříká žádných z výdobytků moderní civilizace, ale který je schopen fungovat mnohem lépe než ten dnešní.

Za co vděčí Evropa Řekům – Szlezák A. Thomas

18.71 
Autorovým záměrem je připomenout skutečnost zakořenění naší evropské kultury v řecké antice všem, jimž není řecká kultura lhostejná jakožto součást naší identity. Lhostejné však nemůže být řecké dědictví Evropy ani nikomu, kdo to myslí vážně s úkolem reflektovaného ověření svého vlastního duchovního východiska. Ne všechno, co tvoří evropskou identitu, má řecké počátky. Ale bez těchto počátků by Evropa nebyla tím, čím dnes je. Není zde oslovována žádná zvláštní obec filhellénů, humanistů či vzdělaných občanů – spíše se myslí na všechny Evropany, kteří se jako takoví cítí. Autor zde mluví jako Evropan k ostatním Evropanům v naději, že příspěvek z jeho oboru dojde stejné pozornosti jako příspěvek od ostatních disciplín, jež se zabývají pojmem „Evropa“. Hovoří spíše o obecných předpokladech a prvotních počátcích základních, typicky evropských postojů a hodnot než o jejich vývoji a zavedení. Kulturní pojem „Evropa“ chápe jako otevřenou, tolerantní, pluralistickou kulturu občanské společnosti, oproštěnou od absolutismu a státního náboženství, charakterizovanou historickým povědomím a orientací na vědu. Autor je dalek toho, aby byl hlasatelem určité ideologie. Antiku – a zejména řeckou antiku – nelze učinit poplatnou žádnému určitému společenskému řádu ani ideologii. Měla výrazný sklon k relativizaci svých vlastních hodnot a k (často přehnanému) oceňování kultur Východu. Novověká křesťanská kultura se teprve až v osvícenství naučila zpochybňovat samu sebe. Autor také doufá, že na konci této knihy bude čtenáři jasné, že historická role a vliv řecké racionality a řecké vůle na politickou a intelektuální svobodu mohou vést k lepšímu pochopení dnešního střetu kultur.

Co kdyby láska nikdy neskončila – Alain Finkielkraut

8.84 
Ve své půvabné knížce přeložené pod názvem Co kdyby láska nikdy neskončila uvažuje Alain Finkielkraut o čtyřech podobách moderní lásky, která je sice vyvázána z tradičních svazujících pout přísné morálky a zatěžujících zvyků, přesto je spíše křehká a v ohrožení. Láska je dnes sice „volná jako ptáče“, ale je třeba se s autorem na chvíli pozastavit a ptát se, jaké podoby má dnes tato základní lidská emoce a zda vlastně ještě umíme opravdově milovat.

Egy apolitikus ember elmélkedései – Thomas Mann

14.58 
Thomas Mann regényeit és elbeszéléseit jól kiegészítik esszéi, tanulmányai, saját művéhez írott kommentárjai és gondolatainak naplószerű leírásai. Keresés, viaskodás ez a nagylélegzetű mű, melynek korai részei a háború kezdetének idejéből valók, utolsó írásai pedig nagyjából az 1917-18-as évek fordulójáról. A(z) Egy apolitikus ember elmélkedései (Könyv) szerzője Thomas Mann.

Sex, drogy a islám – Martin Konvička

8.88 
Veřejné postoje a názory docenta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Martina Konvičky vyvolávají vůči jeho osobě jak reakce pozitivní, tak i negativní až nenávistné. Pan docent se po vzoru redaktora časopisu Reflex J. X. Doležala nebojí veřejně se vyjadřovat o kontroverzních tématech, jakými jsou sex, drogy či feminismus. Nejvíce vášní však vyvolávají jeho názory na problematiku islámu a islamizace České republiky, potažmo Evropy. V knize Sex, drogy a islám se docent Konvička zamýšlí nejen nad tím, proč mnozí Češi konvertují k islámu a jakou mají jejich konverze souvislost se sexualitou, ale i nad tím, proč biologové dokáží islámu porozumět lépe než mnozí orientalisté a islamologové. Konvičkovy názory na legalizaci lehkých drog, kritika politické korektnosti a té části feminismu, která islámu straní, jej činí výjimkou v prostředí, jež je stále více svazováno multikulturní propagandou a cenzurou svobody slova. Ač sám multikulturalista, ekolog a stoupenec ochrany přírody, nebojí se docent Konvička kritizovat appeasement dnešní Strany zelených a multikulturalistů vůči islámu a jeho šíření v Evropě a Česku.

Evropský systém – Robert Menasse

10.35 
Esej o krizi kultury v evropském hlavním městě, o vztahu národních států a centrálních orgánů Unie a fungování demokratických principů. Autor měl původně v úmyslu napsat román o Evropě, prózu v duchu dekadentních pocitů typu „Evropa ve světle zapadajícího slunce“, jehož protagonistou se měl stát úředník Komise. Pobýval řadu měsíců v Bruselu a studoval prostředí, navštěvoval instituce a jejich pracovníky. Během této „praxe“ byl nucen v mnohém přehodnotit běžně panující i své vlastní názory na „bruselskou byrokracii“, na nejrůznější klišé a předsudky o nedemokratickém a byrokratickém labyrintu v institucích EU. A zajímal se, jak tyto úřady – Rada, Komise a Parlament – skutečně pracují. Nehájí bruselský „superstát“: je kritikem z pozic zastánce regionální samosprávy. Region definovaný krajem, historií, dialektem a zděděnými zvyky je podle Menasseho skutečným domovem občana. Obyvatel určitého regionu může cítit větší blízkost k sousedovi hned za (státními) hranicemi než k příslušníku téhož státu (národa) stovky kilometrů daleko. Kniha je pronikavým kritickým pohledem na Evropskou unii a úvahou o její budoucnosti.

Spor o Marxa – Peter Dinuš

6.65 
Kolektívna monografia sa dotýka problému rozpornosti v hodnotení Marxovho teoretického odkazu. Diskutujú sa nielen otázky, či tento odkaz stratil alebo nestratil svoju platnosť a aktuálnosť, ale aj problémy s interpretáciou Marxovho diela - počnúc Friedrichom Engelsom a končiac postmarxistickými autormi. Marxova teória je významným prínosom nielen k metodológii sociálnych a humanitných vied, ale tiež pre analýzu súčasnej krízy globálneho kapitalizmu. Pokiaľ sa ukáže pravdivým, že nové technológie už nemusia byť schopné vytvárať v požadovanom objeme nové pracovné miesta ako predpoklad rozšírenej spotreby a udržania výroby, marxizmus môže byť vťahovaný do hry stále významnejším spôsobom, a to nielen ako alternatívna teória, ale aj ako politická ideológia.