Eseje, úvahy, štúdie
Húrok – Miklós Vámos
Részlet a könyvből: Kellenek a HÚROK. Ütőn, hangszeren, fémből, műanyagból vagy bélből, ahogyan eredetileg mind a gitárra, mind a teniszütőre sodorták. Ezeknél is nélkülözhetetlenebbek az érzelmi húrok, ha azokon játszunk, nagy baj nem lehet. A tudás fontosabb, mint a pénz. Az érzelmek fontosabbak, mint a tudás. E két elvet követve leélhető egy tartalmas élet ezen a földön. Tizennégy évesen kezdtem GITÁROZNI. Hamarosan zenekart alakítottam. Bródy Jánossal ekkor tájt ismerkedtem össze. Elmúltam húsz, amikor különféle okokból (részletek a könyvben) kiszálltam a Gerilla együttesből, mélyen megbántva, csalódottan. Aztán negyvenkét évig (tavaly márciusig) nem vettem a kezembe gitárt. Harmincegy voltam, amikor először jártam TENISZPÁLYÁN. Azóta rendszeresen játszom. (Küzdök.) Átlagosan heti háromszor. Télen-nyáron. Ha esik, ha fúj. Bármiféle utazás lehetőségét fontolgatva először mindig azt mérlegelem, hány tenisz maradna ki. Nem vagyok normális, belátom. Életem két meghatározó SZENVEDÉLY-éről szól a Teniszezz velem... és a Ha én Bródy volnék. A harmadik, még elementárisabb SZENVEDÉLY, az írás kapcsolja őket össze. Amikor ezt Bródy Jánosnak megemlítettem, azt mondta: Mázlista vagy! Sokaknak egy igazi szenvedély sem jut. Az volna szép, ha az olvasó ütőt vagy gitárt ragadna e könyv hatására. Esetleg mind a kettőt, bár talán nem egyszerre.
Co jsem to proboha udělal? – Robert Fulghum,Jiří Hrubý,Lenka Fárová
Zbrusu nová kniha esejů mapuje, o čem Robert Fulghum přemítá v současnosti. Proslulý americký autor esejistických knih i románové pentalogie Třetí přání, který nemá televizi, mobilní telefon ani e–mail, si přece jen založil webovou stránku (www.robertfulghum.com), na níž pravidelně zveřejňuje ve svém deníku krátká zamyšlení nad věcmi, které ho v životě, při psaní a na cestách potkávají. Robert Fulghum vybral ty nejzajímavější postřehy, příhody a témata a upravil je pro knižní vydání v duchu knih, kterými se jako spisovatel v 90. letech proslavil.
Samovražda Západu – Chris Smith,Richard Koch
Hoci názov knihy napovedá niečo iné, dvojica britských autorov napísala prekvapivo optimistickú knihu o našej civilizácii. Tú si cenia natoľko, že podľa nich stojí za to pokúsiť sa ju zachrániť. V roku 1900 bola väčšina obyvateľov Západu na svoju civilizáciu hrdá. Vedeli, čo predstavuje a verili jej. Dnes sa tento pocit stratil. Je to najmä preto, že šesť ideí, na ktorých sebavedomie Západu stojí, zažilo storočie neustálych útokov. Západná civilizácia pretrváva dlhšie ako akákoľvek iná v minulosti alebo v súčasnosti – je oveľa úspešnejšia v ekonomickom, vojenskom či politickom zmysle, ale aj vo vede, technológiách a umení. Zlepšuje sa zdravotných stav jej obyvateľov, rastie ich bohatstvo, dĺžka života a zrejme aj pocit šťastia. Veľkú časť týchto úspechov môžeme pripísať na vrub šiestim základným ideám – kresťanstvu, optimizmu, vede, ekonomickému rastu, liberalizmu a individualizmu. Tieto idey však už Západ nespájajú ani neinšpirujú a jednotlivcom nedávajú sebaistotu nevyhnutnú na spoločný postup, akokoľvek neuvedomelý. Namiesto toho vidíme evidentný príklon ku kolektívnej samovražde, v našich dejinách hlboko zakorenený už od roku 1914. Dá sa vystopovať v upadajúcej dôvere voči každej idey, ktorá kedysi inšpirovala Západ a celý svet. Našťastie, lepší pohľad na šesť faktorov ukazuje veľkú húževnatosť, s akou odolávajú útokom. Väčšina dnešného nepriateľstva voči týmto ideám je založená na módnych, ako bol napríklad Freudov pohľad na ľudskú prirodzenosť, ktorý vedecké dôkazy medzitým vyvrátili. Aspoň teoreticky by dômyselnejšia syntéza šiestich ideí mohla ponúknuť Západu cestu, ako ho zbaviť jeho úzkostí a zvýšiť jeho integritu. Ale v praxi? Táto facsinujúca kniha sa pokúša nájsť odpoveď.
Pavol Strauss II.Hudba plaší – Pavol Strauss
Druhý zväzok z desaťzväzkovej edície známych i neznámych, nepublikovaných prác Pavla Straussa, ktorý je pripravovaný pri príležitosti blížiacej sa autorovej storočnice. Kompletné dielo predstavuje autora ako všestranného spisovateľa európskeho formát u, vzdelaného mysliteľa a prenikavého intelektuála s kresťanským svetonázorom. Jeho myšlienky napomáhajú prekonávať šíriaci sa nihilizmus a dehumanizáciu človeka 21. storočia a do slovenskej literatúry vnášajú nové pozitívne a humanistické perspektív y.
Pojednání – Vladimír Komárek
Rozhovory na konci světa – Martin Severa
Seriál Rozhovorů na konci světa byl původně natočen pro pražskou televizi Metropol TV. Známý moderátor Martin Severa vede rozhovory se známýmí osobnostmi z oblasti vědy, umění, politiky, sportu a veřejného života nejen na dané téma, ale také o jejich současném světě. Mezi nimi můžeme zmínit Miloslava Stingla, Ondřeje Hejmu, Ladislava Špačka, Jakuba Koháka, Evu Kantůrkovou, Pavla Pafku, Tonyu Graves, Benjamina Kurase, Ericha von Danikena atd. Pro nečekávaný úspech vydáváme tyto rozhovory i v knižní podobě. "Seriál Rozhovoru na konci sveta jsem nejprve natocil pro TV Metropol. Ta myšlenka mne napadla ve chvíli, kdy jsem potkal pana Miloslava Stingla. Bylo to v listopadu roku 2011 na jednom predstavení tanecníku z Velikonocního ostrova. Mluvili jsme nejen o tomto ostrove, ale i dalších koutech sveta, které procestoval. A tak nemohla neprijít rec na mayskou civilizaci a na mayský kalendár. Jeho jeden velký cyklus – baktun, který trvá více než 5 tisíc let – údajne skoncí 21. prosince 2012. Což mnohé fantasty svádí k tomu, aby ho oznacili jako možný konec sveta. Ostatne, každý konec nejakého casového úseku ci cyklu svádí k bilancování a následne k predsevzetí ve stylu „zacnu nový, lepší život“. Martin Severa (úryvek z ¬Prologu)
Eseje o lidských duších a společnosti I. – Stanislav Komárek
Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.
Ako rieka, ktorá plynie… – Paulo Coelho
AKO RIEKA, KTORÁ PLYNIE je súbor rozprávaní, úvah a myšlienok, ktorý predstavuje prierez literárnym dielom Paula Coelha a zreteľne odráža široký záber tvorby tohto svetoznámeho brazílskeho autora. V krátkych textoch z posledných rokov spisovateľ spája svoje zážitky z ciest, vypočuté príbehy a stretnutia s neobyčajnými ľuďmi so zamýšľaním sa nad odvekými problémami človeka. Javí neutíchajúci záujem o všetko, čo sa udeje trebárs aj v najvzdialenejších končinách sveta, čerpá inšpiráciu z múdrosti Východu i z folklóru rôznych národov a zároveň komentuje udalosti súčasnosti. Zo 103 textov, ktoré priebežne vychádzali v novinách a časopisoch v mnohých krajinách sveta, niektoré poznajú aj slovenskí čitatelia. Krátke, no prenikavé úvahy zachytávajú drobné, a pritom večné okamihy ľudskej existencie z rôznych uhlov pohľadu. Kaleidoskop postrehov o ľudskej povahe, literárnej tvorbe, dejinách či bežnom každodennom živote približuje čitateľom autorov spôsob myslenia väčšmi než kedykoľvek predtým a je esenciou filozofie človeka, ktorý pozoruje život rovnako vyrovnane, akoby hľadel na pokojnú hladinu rieky.
Zvíře politické – František Koukolík
„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje. Proč jsou lidé političtí živočiši? Co je národní charakter, existuje vůbec? Je člověk ekonomicky racionální bytost nebo spíše bytost sociální? Co odlišuje levičáky od pravičáků? Co se nám děje v hlavě, rozhodujeme-li se v průběhu volebního cirkusu? Proč někteří lidé tolik touží po moci a jiní se tak důsledně rozhodují proti svým nejlepším zájmům, že to dělá dojem černého humoru? Proč je nutné mít v průběhu jednání a rozhodování lidských skupin vždy hůl v ruce? Co se děje v hlavě lidí, kteří závidí, nenávidí, jsou přátelští, rozhodují se ekonomicky? Co dělá s lidmi bída a jak je to s lidským štěstím? Tato kniha shrnuje posledních patnáct let nejmodernějšího výzkumu otázek, jimiž se do této doby věnovali psychologové, politologové, ekonomové a filosofové. Jejich úvahy se totiž díky pokroku vyšetřování činnosti mozku začínají měnit na vědecky ověřitelná fakta.
Slávne slová – Kolektív autorov
Zabíjačka a iné rozkoše – Boris Filan
Čo si predstavíte pod názvom Zabíjačka a iné rozkoše? Plný stôl dobrôt? Zábavu, chute a vône? Boris Filan ich zasa namiešal neúrekom. Nedajú sa zjesť, ale ochutnať áno, aspoň prenesene. Rozprávanie o dokonalosti vajíčka, státí v radoch, strojopisovom prstoklade aj o džbáne, s ktorým sa chodí po pivo, až kým sa raz nerozbije. Akých je jeho sedem divov sveta? A čo by si zobral na opustený ostrov? Ak máte radi rozprávania Borisa Filana, opäť si prídete na svoje.
Deti choré na lásku – Dana Müllerová-Sladká
Žijú medzi nami, a predsa sú samy. Túžia po láske, ale nedostávajú ju. Deti choré na lásku, väčšinou deti žijúcich rodičov. Do osemnásteho roku života sa o nich starali v detskom domove, teraz sa musia o seba postarať samy. Dokážu sa postaviť na vlastné nohy? Dokážu si založiť vlastnú fungujúcu rodinu, keď ju samy nezažili? V knihe Veľké príbehy malých ľudí: Deti choré na lásku sa delia s nami o svoje životné príbehy. Hovoria o svojich problémoch, zápasoch, výhrach i prehrách. Sú to dospelí ľudia, potrebujú však pomocnú ruku blízkej osoby. Podáme im ju?
Clubovka – I Am Thinking Premýšľam
Prečo britský architekt a dizajnér Ron Arad odmieta sledovať televíziu, akú paralelu medzi dobrým jedlom a architektúrou našiel Umberto Napolitano z parížskeho ateliéru LAN, ako nemecký dizajnér Stefan Diez definuje šťastie, s čím práve experimentuje Holanďan René van Zuuk, prečo by sa podľa slovinských architektov Bevk Perovi mala tvorba vzdať egocentrických gest, aký bôľ prežíva taliansky majster provokácie Fabio Novembre a aké vzrušujúce, ale i trpké divadlo z okna svojho štúdia sleduje brazílsky architekt Marcio Kogan? O čom práve teraz premýšľajú všetci títo ľudia? Sú až po okraj naplnení iba prácou za lepší svet alebo sa v ich mysliach nájde miesto aj na niečo iné? Kniha I Am Thinking / Premýšľam prináša tridsaťšesť originálnych úvah a kresieb architektov a dizajnérov známych od New Yorku po Tokio. Nechýbajú medzi nimi mená ako Gaetano Pesce (IT), Karim Rashid (USA), Roberto Palomba (IT), Matali Crasset (FR), Maria Blaisse (NL), Jaime Hayon (ES), Rudy Riccioti (FR), ale aj Bořek Šípek (CZ), Piet Oudolf (NL) a mnohí ďalší. Všetci patria k tvorcom, ktorí v súčasnom svetovom dianí v dizajne a v architektúre vystupujú ako dôležití aktéri. No v tomto knižnom výbere ich spája iná okolnosť – prednáškový cyklus Clubovka. Každý z nich totiž navštívil Slovensko ako hosť podujatia Clubovka, ktoré funguje ako „portál“ prenosu zásadných myšlienok prostredníctvom živých prezentácii pozoruhodných autorov. Priniesli sem svoje najväčšie úspechy, charizmu, úvahy, mnohé otázky, chytľavé nadšenie, nekonvenčné názory – silné idey, ktoré z nich robia špičkových profesionálov, ale aj mysliteľov a ľudí s veľkým príbehom. A svedectvom je aj táto kniha.
Virginia Satirová Psychologické eseje 1963-1983
Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty. Jednotlivé kapitoly jsou tvořeny jednak původními psanými eseji, jednak přepisem realizovaných přednášek. Kniha čtenářům nabízí v jedenácti kapitolách možnost seznámit se nezprostředkovaně se způsobem, jímž Satirová uvažuje o psychoterapii, jejích cílech a metodách, s autorčiným pohledem na roli a osobnost rodinného psychoterapeuta a s některými zásadními životními momenty, které měly vliv na vznik formování jejího přístupu k práci s lidmi. Jednotlivé kapitoly jsou opatřeny předmluvami odborníků z řad psychologů, psychiatrů a psychoterapeutů, kteří sami přístup Virginie Satirové ve své práci více či méně využívají. Kniha není učebnicí psychoterapie či odborným textem v pravém smyslu slova, ale spíše vhledem do životní cesty a uvažování inspirativního člověka, který významně ovlivnil obor psychoterapie, a není proto určena jen odborníkům z řad pomáhajících profesí, ale i čtenářům z řad laické veřejnosti
My a čas – Ján Čomaj,Ingrid Skalická
Ján Čomaj (1935), skúsený novinár, publicista a spisovateľ literatúry faktu, sa v knihe esejí, fejtónov a glos venuje problémom súčasnosti, no i závažným dobovým výpovediam. Jeho krátke prozaické útvary sú akýmsi hodnotením politických počinov, histo rických udalostí a spoločenských posunov z odstupu a nadhľadu. Takýmto spôsobom sa venuje napríklad nežnej revolúcii, jej pôvodným cieľom a spoločensko-politickým dôsledkom. Nejde len o holé konštatovania, ale o hlbokú spoločenskú psychológiu. Pritom sa usiluje vyhnúť konfrontácii a príkrym záverom, skôr postupuje z pozície nezávislého pozorovateľa. Je to istý pohľad do zrkadla, ktorý motivuje súčasného čitateľa, aby zaujal vlastné postoje, či už v súlade alebo v konfrontácii s prečítaným textom . Pre nasledujúce pokolenia je podobná literatúra svedectvom doby, ktoré je vždy jedinečné a veľmi potrebné zanechávame tak stopy v dejinách a dokazujeme, že sme nežili naprázdno. Preto je výrazným prínosom pre generáciu, ak má takých kronikárov, akým je Ján Čomaj.
Alexander Dubček jeho doba a súčasnosť – Ivan Laluha,Kolektív autorov
Predkladaný zborník svojím obsahom rozširuje a prehlbuje doposiaľ získané poznatky. Prináša názory autorov, ktoré odrážajú rôznosť pohľadov na podmienky a limity doby, v ktorej A. Dubček pôsobil. Z publikovaných príspevkov vyplýva, že Dubčekovo politické myslenie a konanie obsahujú podnety aj pre súčasnosť, keď hľadáme nové cesty pre spoločnosť.
Totem a tabu – Sigmund Freud,Milan Krankus
Na počiatku štúdia problematiky obsiahnutej v tejto práci stojí konštatovanie Sigmunda Freuda, že fantázie neurotikov sa podobajú mýtom a kozmogóniám starých národov. Eseje zhrnuté do diela Totem a tabu predstavujú pokus o aplikáciu psychoanalýzy na problematiku etnológie, etnografie, antropológie a náboženstva. Freud sa vracia k fenoménu totemizmu ako nábožensko-sociálnej sústavy a jeho funkcie v regulácii sociálnych vzťahov v primitívnych spoločnostiach. Originálny je však jeho prístup pri analýze tabu a jeho podobnosti v správaní nutkavých neurotikov, popis vzniku svedomia a citovej ambivalencie. Podobnosti a odlišnosti tabu a neurózy nachádza aj pri skúmaní všemohúcnosti myslenia a vzniku oidipovského komplexu u detí. Hypotéza totemickej hostiny ako pripomenutia otcovraždy na úsvite dejín sa stáva Freudovi východiskom pre skúmanie nielen totemizmu ale aj vzniku náboženstva ako sociálneho javu. Názorom, vysloveným v tejto knihe môžeme veriť, alebo k nim pristupovať skepticky, nenechajú nás však ľahostajnými a nútia k zamysleniu nad problémami človeka a jeho duševného života. Originálne a podnetné myšlienky autora pôsobia inšpiratívne až po súčasnosť a sú predmetom neustálych diskusií nielen v oblasti psychoanalýzy ale aj ostatných humanitných vied.
Vrstvenie času – Etela Farkašová,Kvetoslava Fulierová,Ingrid Skalická
Autorka osobitým esejistickým štýlom s pridanou hodnotou zozbierania, roztriedenia a odovzdávania poznania významných osobností z rôznych oblastí vedy a kultúry sa tematicky zameriava na fenomén pamäti a spomienok, plynutia času a prechodu jednotlivými fázami života, s výrazným priestorom venovaným starobe a procesu starnutia. Kniha je prešpikované citátmi, z ktorých sa odráža, na ktorých buduje a tvorí nové dielo. Autorka si všíma si osobnostný vývoj, individuálne vnímanie a prežívanie. Svojím emotívno-faktografickým prístupom preniká do duše čitateľa, ktorý pociťuje rezonanciu, blízkosť témy. Tvorba Etely Farkašovej je hodnotným príspevkom v oblasti esejistickej tvorby, pričom štylistika, jazyk a precítený prístup dodáva týmto spoločenskovedným sondám charakter umeleckej literatúry. Knižka je určená milovníkom reflexívnej esejistickej tvorby a záujemcom o sociologické aspekty vplyvu času, fenoménu pamäti a starnutia na ľudskú osobnosť. Knihu ocenia aj milovníčky hĺbavej ženskej literatúry.
Paríž na viac spôsobov – Roman Čerňanský,Božena Rolková
Spomienky na Paríž, mesto, ktoré malo krstiny v roku 212, ožívajú v príbehu debutujúceho autora (nar. 1982) ako prvosienky, pokropené rannou rosou. Aj keď mnohí tento svätostánok západnej kultúry neraz navštívili, radi sa nechajú sprevádzať zákutiami tohto mesta práve Romanom Čerňanským, ktorý svoje dojmy a zážitky neopísateľne a ozaj majstrovsky stvárnil do umeleckej podoby. Momenty a chvíle, ktoré autor zažíva pri „dotykoch“ s realitou i históriou francúzskej metropoly, však priam nabádajú hneď a teraz nasadnúť do lietadla a prežiť v Paríži nezabudnuteľné okamihy, ako ich vyrozprával autor: „Telo sa mi zatriaslo, keď si nočný Paríž ľahol podo mňa ako nahá milenka všetkých umelcov zahalená do studeného oparu, ktorého sa zrýchlený dych žiadostivo dotýkal, pritom ako čarokresbou bielych obláčikov vizuálne znázorňoval zvuk slov.“
Eseje – Menno ter Braak,Adam Bžoch
Menno ter Braak (1902—1940), pôvodným školením historik, je najvýznamnejším predstaviteľom medzivojnovej nizozemskej literárnej kritiky. Ako spoluzakladateľ literárneho časopisu Forum bol obávaným polemikom, no zároveň presvedčeným demokratom a „europeizátorom“ provinčných pomerov v holandskej kultúre. Dôsledne presadzoval nové personalistické kritériá posudzovania domácej literárnej tvorby, otváral svojim krajanom obzory smerom k západo- i východoeurópskym literatúram a angažoval sa aj za avantgardné filmové umenie. Počas svojho krátkeho, no mimoriadne plodného života plného bojov napísal niekoľko kníh esejí (Politik bez strany, Rozlúčka s krajinou pastorov, O starých a nových kresťanoch, Karneval mešťanov, Demaskovanie krásy, Cinema militans a i.). Bol jediným nizozemským intelektuálom, ktorý sa v roku 1938 vyslovil proti mníchovskej zrade a rozbitiu ČeskoSlovenska. V deň okupácie Nizozemska hitlerovským Nemeckom odišiel dobrovoľne zo života.
Made in Japan – Antonín Tesař,Anna Křivánková
Druhý svazek nové edice zaměřené na vizuální studia a kulturu je věnován japonské popkultuře. Mladí čeští autoři (Karel Veselý, Anna Křivánková, Antonín Tesař, Jan Miškov, Jiří Flígl) v několika kapitolách mapují fenomény japonského filmu, anime, mangy, videoher a fanouškovské komunity otaku, a to v jejich specifičnosti i vzájemné provázanosti. Obrazově bohatou knihu uvádí předmluva japanisty doc. Jana Sýkory, který tyto vizuální projevy zasazuje do sociokulturního kontextu současného Japonska.
Cesta pokoje – Henri J.M. Nouwen,Václav Petr
Katolický kněz nizozemského původu Henri J. M. Nouwen (1932–1996) zprvu působil jako pedagog mj. na Yaleově a Harvardově univerzitě, ale později zasvětil svůj život práci s duševně postiženými lidmi v arše Daybreak v kanadském Torontu. Ve svém životě a díle kladl zvláštní důraz na kontemplativní modlitbu. Bezprostřední kontakt s Bohem považoval za velmi důležitý, avšak spása skrze víru byla pro něho ještě důležitější, stejně jako soucit a solidarita s trpícími. Jezuitský duchovní a mírový aktivista John Dear sestavil sborník Nouwenových prací z let 1983–1994, zaměřených na podporu míru, pokoje, rasové, společenské a sociální spravedlnosti. Tyto eseje nereprezentují Nouwenovy vedlejší zájmy, ale nabízejí některé jeho nejvyzrálejší duchovní postřehy. *** A tak se ze světa stává svět absurdní, svět, v němž každoročně umírají tisíce lidí v důsledku hladomoru a násilí a ti, kteří tuto smrt zapříčinili, jsou přesvědčeni, že jednají v zájmu ochrany velkých duchovních hodnot a svobody. Jak Ježíš předvídal, mnozí budou páchat zločiny s vědomím, že dělají cosi ctnostného ve jménu Boha. A zatímco zaznamenáváme nárůst smrti a zkázy, stále méně lidí je schopno vysvětlit, co se vlastně děje. Svět se tak noří hlouběji a hlouběji do absurdity – doslova do „naprosté hluchoty“ – a je stále neschopnější zaslechnout otázku přicházejícího Krista: „Cos udělal pro moje maličké?“ (citace z textu)
Feminizmus do vrecka – Bell Hooks,Jana Juráňová
Prečo sa významná americká teoretička bell hooks rozhodla napísať príručku o feminizme? „Musela som ju napísať, lebo som ustavične čakala, že sa takáto knižka niekde objaví, no neobjavila sa. Bez nej nemám ako osloviť húfy ľudí, čo sú denne bombardované antifeministickou reakciou na feminizmus a ustavične počúvajú, ako majú nenávidieť hnutie, o ktorom takmer nič nevedia, a ako mu majú vzdorovať. Malo by existovať toľko základných stručných príručiek feminizmu, toľko ľahko čitateľných učebníc a knižiek, z ktorých by sme sa mohli o feminizme dozvedieť všetko potrebné, že táto kniha by bola len ďalším zanieteným hlasom na obranu feministických politík. Mali by sme mať k dispozícii bilbordy, reklamy v časopisoch, autobusoch, v metre, vo vlakoch, televízia by mala vysielať spoty, ktoré by sa šírili po celom svete, aby sa prostredníctvom nich ľudia dozvedali o feminizme viac. V takom štádiu ešte nie sme. No ak sa chceme podeliť o feminizmus a ak chceme, aby toto hnutie ovplyvňovalo myslenie a cítenie žien i mužov, nesmieme na tieto spôsoby komunikácie rezignovať. Každá zmena, ktorá sa kedy udiala vďaka feminizmu, zasiahla naše životy pozitívnym spôsobom. Keď však ustavične počúvame, že feminizmus je čosi zlé, prichádzame o takýto pozitívny pohľad.“
Za filosofii fotografie – Vilém Flusser,Božena Koseková
V eseji Za fiilosofii fotografie autor odhaluje, jak v oblasti automatických, programovaných a programujících přístrojů nemá lidská svoboda místo, aby ukázal, že i přesto je možné otevřít svobodě prostor. Vilém Flusser se narodil roku 1920 v Praze. V roce 1938 emigroval přes Velkou Británii do Brazílie, kde se v rámci svého vysokoškolského působení věnoval filosofii věd a teorii komunikace. První knihu publikoval v portugalštině. Se svou manželkou Editou se vrátil v roce 1972 do Evropy a usídlil se v jižní Francii. Od listopadu 1989 několikrát navštívil Československo. Po svém druhém veřejném vystoupení v Praze roku 1991 zahynul při těžké autohavárii. Vilém Flusser, který se po návratu do Evropy začal zabývat teorií a praxí nových médií, patří k nejvýraznějším osobnostem postmoderní filosofie. Jeho význam byl rozpoznán nejprve v Německu; knihy, které psal německy, začínaly v Evropě vycházet od poloviny osmdesátých let a jsou dnes pře¬loženy do mnoha jazyků.