Eseje, úvahy, štúdie
Hodinový hoteliér a jiné hry – Pavel Landovský
Divadelní a filmový umělec Pavel Landovský je v české kultuře znám nejen jako herec, ale také jako úspěšný komediograf – legendární se stala inscenace jeho hry Hodinový hoteliér v domovském Činoherním klubu, v níž exceloval Oldřich Nový (1969; režie Evald Schorm). Landovského hry u nás doposud souborně nevyšly a nejsou veřejnosti dostupné, svazek tak jako první představuje Landovského coby dramatika. Do souboru je zařazeno osm autorových her – Případ pro vesnického policajta, Hodinový hoteliér, Supermanka, Noční linka, Sanitární noc, Objížďka, Arest a Protentokrát zbohatnem, součástí svazku je rovněž podrobný soupis inscenací. Kniha byla vydána za finančního přispění Literárního grantu DILIA.
Večný nepokoj po – etika
Jubilejný zborník sa zrodil pri príležitosti sedemdesiatich piatich narodenín Júliusa Vanoviča. Editori zaujali postoj k životu a dielu desaťročia politickou mocou spochybňovaného, no predsa nesporného nezastupiteľného predstaviteľa slovenskej literatúry a literárnej vedy. V zborníku možno nájsť príspevky, recenzie, vinše a pozdravy k jeho jubileu od mnohých, ale spomenieme aspoň mená ako Hevier, Kadlečík, Gáfrik, Feldek, Ferko, Klátik. Vydavateľstvo Tranoscius vydalo knihu pre Tvorbu T a našich čitateľov.
Smrť nemá argumenty – Peter Klochan
Autor v debute Smrť nemá argumenty, v snahe nadviazať na nietzscheánsku tradíciu, raz esejisticky, inokedy literárne, rekapituluje svoje zistenia, postrehy súčasníka pod náporom spoločenského chaosu. Čitateľ, a to by ani nebolo žiaduce, nemusí so všetkým súhlasiť, ale môže si osvojiť úvahy, ktoré ho, neraz orientované na umenie alebo jeho interpretáciu, presvedčia na základe skúseností. To, čo sa javí ako najviac tragikomické, je opovrhovanie umenia "konzumnou" spoločnosťou, ktorá si ho zvyčajne mýli s prevládajúcou, masovou kultúrou. Naznačuje to i samotný autor: "Filozofia a poézia sú nepodstatné, ponižované a zavrhnuté. Majú postavenie špinavého a otrhaného žobráka, ktorý si svoj svet ponecháva v tajnosti. Zdá sa, že človek ich k svojmu životu nepotrebuje."
Život je sacra zajímavý – Marek Vácha Orko,Karel Satori
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života. Kniha je strhujícím uvedením do kontemplativní modlitby, do mystiky v tom nejkrásnějším slova smyslu a myšlenkově vychází z Terezie z Avily, Jana od Kříže, Josefa Ratzingera a mnoha dalších. Přes závažnost obsahu je kniha napsána nečekaně uvolněně a lehce, s vtipem, občasnou břitkou ironií i zemitým slovníkem.
Dva eseje o komedii – George Meredith,Alena Dvořáková
George Meredith: Esej o komedii a uplatnění komického ducha Alena Dvořáková: Studie k Meredithovu Eseji o komedii Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu. Esej je zábavnou polemikou namířenou proti neživotným hodnotám viktoriánské společnosti, zejména proti důrazu na vážnost, na úzce definovaný společenský užitek, na ideál ženskosti spočívající v nerovnosti pohlaví. Coby jejich protiváhu obhajuje Meredith komično na divadle i ve společnosti: „existují témata a osoby, s nimiž je radno zacházet výhradně v komickém duchu.“ Doprovodná studie Aleny Dvořákové zasazuje Esej do kontextu anglické a západoevropské literatury o smíchu a komičnu a podrobně rozebírá Meredithův přístup ke komedii. Alena Dvořáková (nar. 1973 v Praze) je anglistka, literární kritička a překladatelka. Zabývá se zejména viktoriánskou literaturou, současnou anglofonní prózou a jejími překlady do češtiny. Je autorkou řady kritických a literárněvědných článků a recenzí, do češtiny přeložila román Cormaca McCarthyho Suttree (Argo, 2012). Vyučovala literaturu a filosofii na University of East Anglia v Norwichi, University College a Trinity College v Dublinu a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současnosti je na volné noze.
Vždycky ses mýlil – René Daumal
Co jsou to sepulky? – Orlinski Wojciech Orlinski,Lenka Daňhelová
Polský spisovatel Stanisław Lem se těší oblibě u našich čtenářů již půl století. Do češtiny byla přeložena značná část jeho knih s tematikou z oblasti sci-fi. Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční. Jednotlivé kapitoly rozvádějí vždy heslo obsažené v nadpise a jsou uspořádány abecedně. Jsou doplněny odkazy k dalším kapitolám, které daný námět rozšiřují a tematicky spojují v celek. Tak postupně získá čtenář souhrnný přehled celého Lemova díla i údaje o jeho životě. Nechybějí ani ohlasy domácích i zahraničních kritiků, pojednání o filmových zpracováních Lemových děl, chronologický přehled jeho spisů a přehled přeložených knih do češtiny. Spolu s doplňujícím ilustračním materiálem tvoří Orlińského kniha celek, který bude zajímavou četbou nejen pro čtenáře, kteří Lemovo dílo znají, ale i pro ty, kteří zatouží jeho povídky a romány poznat. " Pokud tato kniha někoho nakazí bacilem fascinace Lemem, bude to pro mě důkazem toho, že mělo smysl ji napsat," říká Orliński ve své předmluvě ke knize.
Můj vlas na řece Misůri – Tomáš Kafka
Soubor převážně nevážných, odvážných, někdy i trochu závažných úvah, veršů a dialogů, které napadají diplomata s tužbami rockera a básníka v různých životních situacích. Začalo to už v dětství, když sledoval pouť svého vlasu při koupání ve vaně, která jeho divoké obrazotvornosti připadala stejně nekonečná a plná dobrodružství, jako byla řeka Missouri pro Toma Sawyera. Tomáš Kafka, narozený roku 1965 v rodině překladatele z němčiny Vladimíra Kafky, se ve svých stručných a hravých textech lehce dotýká témat, jež mu byla celý život blízká, úzce souvisí a často se proplétají, ovlivňují a absurdně splývají: literatura, fotbal, nonsens, politika, přátelství, imaginace.
Errata Prozkoumaný život – George Steiner
Intelektuální biografie významného esejisty, kulturního kritika, literárního teoretika, filozofa a spisovatele Georga Steinera. Kniha Errata přináší soubor vytříbených esejů, v nichž autor zkoumá důležité události svého intelektuálního růstu i vášeň pro vysokou kulturu a vzdělanost, již v něm probudil jeho otec, původně vídeňský bankéř. Tyto epizody ovšem slouží především jako příležitosti k úvahám o povaze literatury, vyššího vzdělání, jazyka a hudby. Steiner uvažuje rovněž o původu antisemitismu a o přežití judaismu.
Spontánní geneze jazyka – Jan Pavlík
Neuroeseje – Ivan Rektor
Je lékařství uměním? Co mají společného senegalská opice a brněnský neurolog? Jak souvisí zánik staré grónské civilizace s přemírou podávání nootropik a jiných medikamentů? Existují mezi lidskými rasami rozdíly projevující se mj. odlišnými reakcemi n a léky? Ivan Rektor se ve svých fejetonově laděných neuroesejích dále zamýšlí nad tradičními hodnotami, kategoriemi jako důstojnost nebo dokonalost, uvažuje o roli náhody ve vědeckém bádání a nenahraditelném přínosu zakladatelů neurovědy i starších z kušených kolegů pro další vývoj oboru. Srovnává pracovní podmínky neurologů doma, v Africe nebo třeba v Mongolsku, rozebírá možnosti uplatnění a ocenění mladých lékařů. Konstatuje, že nejen chlebem živ je člověk, ale vždy je dobré na chleba mít.
Zemědům – Gary Snyder
Jádro – František Koukolík
Na margo – Erika Brtáňová
Zo všetkých štúdií, úvah a glos Eriky Brtáňovej je zjavné, že staršiu slovenskú literatúru vníma a reflektuje ako rovnocennú komplementárnu súčasť celku národnej literatúry. Presvedčivosť takéhoto komplexného chápania u nej vychádza predovšetkým zo skúsenosťami potrvdeného poznania, že estetická funkcia literatúry, resp. jej umeleckosť, je historicky premelivá - a nie "raz navždy" daná vlastnosť. Vecnosť a triezvosť, príznačná pre jej spôsob vedeckého uvažovania, jej nedovoľuje vyslovovať nezáväzné fabulácie a bombastické závery. Na druhej strane zhodnoverňuje a argumentačný potenciál jej zistení, ktoré otvárajú celkom nové dimenzie mnohých (zo strany slovenskej literárnej vedy často s dešpektom obchádzaných) literárnych javov a súvislostí. Gizela Gáfriková Súbor štúdií pod názvom Na margo staršej literatúry (rozumie sa slovenskej) vznikol v rozpätí niekoľkých rokov. Ide o výsledok sústredenej a intenzívnej bádateľskej práce významnej literárnej vedkyne v troch oblastiach našich literárnych dejín. V dvoch vymedzených časovo na obdobie stredovekej literatúry a na literatúru 18. storočia a v tretej na výskum žánru, ktorý bol dlhý čas takmer úplne zanedbávaný, na homiletickú tvorbu v priebehu niekoľkých storočí. Je zásluhou Eriky Brtáňovej, že obnovila bádateľský záujem o túto tvorbu a vrátila jej z hľadiska dobovej hierarchie literárnych žánrov náležité postavenie. Milan Hamada
Posledné varovanie – Nicolaos D. Kanellos
Kniha "Posledné varovanie"je priesečnicou filozofických esejí na tému udržateľnosti demokracie, zneužívania politickej moci či vlasteneckej lásky k svojej krajine a novely o terorizme. Príbeh vzniku teroristickej skupiny v 70-tych rokoch 20. storočia, pohnútok jej členov a prekvapivého záveru, keď sa bývalý terorista stane hlavnou postavou vládneho hnutia proti terorizmu. Vďaka svojej minulosti dokáže hlavný hrdina s nesmiernou efektivitou rozbiť novú teroristickú skupinu ale v okamihu, keď prichádza chvíľa zožať zaslúženú slávu, mu pred vlastným domom postrelia jediného syna, ktorý ostane ochrnutý v kóme. Zlomený "Spartakus" nastúpi na cestu individuálneho terorizmu, odhodlaný zničiť všetkých, ktorí sa podieľali na osude jeho syna. Symbolicky aj fyzicky. Otvoreným záverom sme konfrontovaní neodbytnou myšlienkou, že násilie plodí vždy len násilie, aj keby jeho podnet vyvieral z lásky. Z lásky k vlasti či rodine. Jazyk knihy je náročný, obsahuje mnoho odkazov na veľkých filozofov aj dejinné udalosti a tak sa kniha stáva intelektuálnou výzvou pre každého čitateľa. Balkánska poetičnosť, metafory a obrazové videnie sveta pripomína knihy Milorada Paviča, kde veľa vecí ponecháva autor na interpretácii čitateľa a nejasnosť je vlastná týmto textom. Nicolaos D. Kanellos (1954) vyštudoval politológiu v Aténach a medzinárodné právo vo Francúzsku. Od roku 1981 pôsobí v gréckych diplomatických službách. V rokoch 2008 až 2013 bol gréckym veľvyslancom v Bratislave. Za svoje profesionálne pôsobenie dostal rad ocenení. V súkromí je zanieteným amatérskym hudobníkom. Počas svojich misií založil niekoľko skupín, v ktorých hral na gitaru. Jeho druhou vášňou je maľovanie. Ako samouk mal výstavy obrazov v Aténach, Barcelone, Den Haagu, Volose, Larisse, Pristine a Bratislave. Je ženatý a je otcom dvoch dcér. Novela Posledné varovanie je jeho literárnym debutom.
Mediálne pasce verzus Mozog v nádrži – Pavol Dinka,Viera Švenková
Pavol Dinka (1942) – významný publicista, spisovateľ, prekladateľ, člen rady pre vysielanie a retransmisiu do svojej v poradí už desiatej knihy zaradil päť esejí napísaných medzi marcom 2010 a aprílom 2013. Vznikli ako príspevky na medzinárodnú vedeckú konferenciu Megatrendy a médiá, ktorú každoročne organizuje Fakulta masmediálnej komunikácie UCM v Trnave. Tri vyšli (štvrtá vyjde koncom roka 2013) v špeciálnom zborníku z tejto konferencie. Tri z nich autor publikoval aj v internetovom časopise Slovo. Esej Možno žurnalistu kúpiť? vyšla (s iným názvom) v jeho knihe Žurnalisti – lovci vo svorke. Výrazne ju však pozmenil , upravil a doplnil. Čo sa teda konkrétne dostáva čitateľovi do rúk? Esej Mozog v nádrži predstavuje defilé propagandistickej mašinérie celého sektora public relations. Text Jazyk v médiách, média o jazyku je skôr štúdia ako esej. Médiá, najmä elektronické, by štátny jazyk mali nielen používať, ale aj zveľaďovať a rozvíjať. Regulácia v tomto smere je EÚ bežná, nie je to nijaká slovenská špecialita. Esej Mediokracia – symptóm chorej spoločnosti nastoľuje vari najpálčivejšie problémy slovenskej žurnalistiky a spoločnosti. Esej Politikárčenie v politickej publicistike predznamenáva, že slovenská politická publicistika je v kríze, veľa fabuluje, veľa improvizuje. Možno žurnalistu kúpiť? – taký názov má posledná esej. Zatína do živého! Dinkove eseje dokumentujú, aké plody rastú na žurnalistickom strome. O ich chuti sa recipient denne presviedča sám. Kniha k tomu ponúka iba ingrediencie.
Aleje české a moravské krajiny – Kolektív autorov,Petr Velička
Aleje jsou neodmyslitelně spojené s krajinou, majetkovými poměry, politikou, financemi a kulturou. Impulzem k sepsání této knihy byl dokumentární film "Aleje jako součást naší krajiny", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli. Od té doby stále přibývá otázek typu: Proč zachovávat aleje? Nejsou příliš nebezpečné? Je důležitý jejich kulturní a historický odkaz? Co znamenají pro paměť krajiny? Je možná v dnešním rychlém světě symbióza automobilů a stromů podél silnic? Na tyto a další otázky hledá kniha odpovědi. Doufáme, že bude pokračováním otevřené debaty tolik diskutovaného a poutavého příběhu alejí.
Vzťah slova a obrazu v slovenskom vizuálnom umení – Katarína Ihringová
Predložená publikácia podporená grantom Ministerstva kultúry sa venuje problému vzťahu slova a obrazu v slovenskom vizuálnom umení s dôrazom na umenie 60. a 70. rokov 20. storočia, pričom uhol pohľadu na danú problematiku je rozšírený aj o filozoficko-estetický aspekt, vďaka ktorému text nadobúda širšie kontexty. Text je rozdelený do nasledovných okruhov: Ut pictura poesis, Kaligrafia - ručne maľované písmená, Experimentálna poézia a jej podoby vo vizuálnom umení, Intertextovosť - nový spôsob výstavby umeleckého textu, Mapa - spojenie vizuálnej reprezentácie a jazykovej referencie.
Listy zo Zeme – Mark Twain,Viktor Krupa
Americký spisovateľ a novinár Mark Twain (1835 – 1910), vlastným menom Samuel Clemens, je známy svojím neuveriteľným vtipom, šarmom, ale aj sarkazmom a kritickými názormi na ľudskú civilizáciu. Preslávil sa najmä dielami Dobrodružstvá Toma Sawyera a Dobrodružstvá Huckleberryho Finna. Nemenej brilantná je však aj jeho posledná kniha Listy zo Zeme. Keď roku 1902 zomrela jeho milovaná manželka (dve z ich detí zomreli ešte predtým), Twain sa cítil nesmierne osamelý. Posledné roky života strávil na cestách a práve v tomto období napísal množstvo esejí, cestovateľských čŕt a dokonca fragment mysticko-dobrodružnej novely. V týchto svojich textoch sa naplno prejavil ako silný kritik spoločnosti, náboženských dogiem a Biblie. V Listoch zo Zeme nám, okrem iného, ponúka predstavu, že Satan navštívil Zem, aby skontroloval život pozemšťanov a píše svojim anjelským bratom do neba, s akým bláznovstvom sa tu stretáva. Kniha patrí ku klasickým hlasom „voľnomyšlienkarstva“. Spisovateľova dcéra Clara Clemensová preto dlho namietala proti jej publikovaniu. Svoj postoj zmenila, až keď sa verejná mienka začala voči podobným názorom stavať tolerantnejšie. Roku 1939 poverila literárneho vedca a veľkého znalca Twainovho diela Bernarda DeVota, aby pozostalosť doplnil poznámkami a pripravil na vydanie.
Preklady a korešpondencia 10 – Pavol Strauss
Tento komplet pripravovaný pri príležitosti blížiacej sa autorovej storočnice (roku 2012) ho predstaví ako všestranného autora európskeho formátu, vzdelaného kritického mysliteľa a prenikavého intelektuála s kresťanským svetonázorom. Jeho diela môžu pomáhať prekonávať šíriaci sa nihilizmus a dehumanizáciu človeka, kultúry, spoločnosti 21. storočia. On nielen postuluje, ale sám prináša - ako spisovateľ a mysliteľ - do modernej slovenskej literatúry nové pozitívne a humanistické perspektívy.
Život je provizórium – Pavol Strauss
Tento siedmy zväzok Straussovho súborného diela obsahuje meditácie a reflexie tohto výnimočného konvertitu a skvelého kresťanského mysliteľa a filozofa. Texty sú zadelené do štyroch kapitol: meditácie - modlitby - retrospektíva - reflexia. Straussova meditácia interpretácie Apoštolského vyznania viery, obsiahnutá v tomto zväzku, patrí k tomu najcennejšiemu, čo autor napísal. Okrem meditácii editor zaradil do tohto zväzku aj modlitby, sviatočné príhovory, pobožnosti Krížovej cesty, listy chorým. Kapitola s názvom Retrospektíva je súborom nepublikovaných autorových spomienkových i rozlúčkových textov. Posledná časť zväzku - reflexie je tematicky rozdelená na Kultúra a Svet.
Jak léčit nemoc šílené medicíny – Jan Hnízdil,Jiří Šavlík,František Houdek
České zdravotnictví je nemocné. Více než opravdové léčení lidí dnes vidíme finanční a politické zájmy, které náš medicínsko-zdravotnický svět dokonale ovládly. A někdy to vypadá, že zdraví občana je na řadě až poté, co se nasytí peněženky mocných farmaceutických firem a podnikatelských skupin. Vzniká zajímavý paradox. Zatímco dříve člověk pečoval o svoje zdraví a kolem toho organizoval veškeré své aktivity, nyní se občan musí hlavně přizpůsobit zájmům zdravotnických lobbistů. Zajímá vás, kdo na vašem zdraví vydělává a jak k tomu přijdete vy? Kniha z pera předních odborníků se na tuto otázku pokouší odpovědět. Její poutavý obsah se týká každého, kdo někdy překročil práh zdravotnického zařízení.
Matky – Pavol Rankov
Hrdinky tohoto románu prožívají mateřství v hraničních situacích. Zuzana Lauková počne na sklonku druhé světové války dítě s ruským partyzánem Alexejem, který je vzápětí zastřelen německými vojáky. Zuzana je po válce falešně obviněna ze zrady a těhotná odvlečena do ruského gulagu, kterému velí fanatická důstojnice. Táborová existence je zkouškou přežití pro ostatní, o to víc pro zranitelnou matku s malým dítětem. Po Stalinově smrti je Zuzana díky amnestii propuštěna a konečně se může vrátit domů, jenže její syn je už sovětský občan a kolem krku nosí pionýrský šátek. Zuzanin osud je zároveň provázaný se současností. Vypráví svůj příběh studentce Lucii, která jej chce použít jako zdroj pro svou diplomovou práci. I Lucie řeší vlastní těhotenství a komplikovaný vztah ke své matce, která si pro dceru přála lepší život. Muži hrají v Matkách jen okrajovou úlohu, je to ženský svět, v jehož středu stojí dvě silné ženy, rebelky ve vztahu k matkám, ale nejisté, pochybující bytosti ve vztahu ke svým dětem.
Západ v mlze – Stanislav Komárek
Sbírka autorových sloupků z let 2009-2012 doplněná několika delšími eseji se zabývá především krizovou situací v Evropě: krize, chápaná většinou jako finanční či ekonomická, je ve skutečnosti krizí celkovou - autor se nikdy nenadál, že se dočká v ještě ne stařeckém věku takovéhoto soumraku euroamerické civilizace. Krize nepovede samozřejmě k "zániku" Evropy, podobně jako krize a rozpad římského impéria nevedly k zániku Itálie či jejímu vylidnění - náš kontinent z ní ale vyjde jiný, než jak jsme bývali zvyklí. Jak dramatický tento přerod bude, závisí ostatně velmi na nás. Kniha obsahuje i autorovy články o vědě, živé přírodě a knihách tak, jak se v řečených letech urodily.
Zjitřená mysl a kouzelný svět – Havel Ivan
Další kniha Ivana M. Havla navazuje na autorovy předchozí tituly Otevřené oči a zvednuté obočí (Vesmír 1998) a Zvednuté obočí a zjitřená mysl (Dokořán 2005). Obsahuje čtivě a srozumitelně napsané krátké eseje, které vycházely v rozmezí let 2003 až 2011 jako úvodníky časopisu Vesmír a jež autor pro účely knižního vydání mnohdy rozpracoval a rozšířil o nejaktuálnější informace. Myšlenkově bohaté texty pojednávají o různorodých tématech od filozofie přes robotiku až po otázky jazyka. Spojuje je snaha o překonání hranic a propojování nejrůznějších kontextů, zájem o rozšíření obzorů vlastních i čtenářových. Je třeba zjitřit svou mysl a spatřil svět takový, jaký opravdu je - plný kouzel.
Listy zo starého dvora – Július Vanovič
Slovenský literárny vedec a esejista Július Vanovič napísal knihu fiktívnych listov, v ktorých sa provinciálnosť spája so svetovosťou, privátnosť s odkazmi na svetovú literatúru, filozofiu a tvorivé myslenie. Sú to Listy zo starého dvora, eseje, postrehy pozorovateľa starej i novej totality, ktorý uvažuje o všeobecných mravných, filozofických a literárnych otázkach, no zároveň reflektuje život i „malé“ dejiny svojho kraja.Vanovič, známy svojimi Antidialógmi, spomienkovými knihami o meste Martin, monografiami o I. Barčovi-Ivanovi a A. Bednárovi, ale aj nedávno vydanými esejami o švédskom filmárovi I. Bergmanovi, napísal knihu veľmi osobnú, typicky vanovičovskú, no zároveň veľmi slovenskú a v prepojení na myšlienkový odkaz veľkých českých a svetových osobností (V. Černý, K. Čapek, H. Bergson, M. Proust, F. M. Dostojevskij, C. G. Jung, M. Durasová a iní) aj knihu európskeho intelektuála.Je to chronologicky členená kniha esejí, úvah, postrehov a "listov", čiastočne z obdobia pred 1989 a z veľkej časti zo súčasnosti. Vanovič nesmel dlhé roky publikovať a každá jeho kniha vyvoláva záujem, lebo je známy svojou zaťatosťou a originalitou.
Smrt Západu – Patrick J. Buchanan
Buchanan v knize popisuje zánik Západu. Příčinu vidí ve ztrátě jeho hodnot, především potom ve ztrátě židovské a křesťanské víry. Vinu za to dává idejím čtyř myslitelů, „Čtyřem, kteří stvořili revoluci“, marxistickým teoretikům G. Lukácsovi, Gramscimu, Adornovi a Marcusovi. Ti jsou podle něj zdrojem kulturní revoluce a pokračování studené války, kulturní války. Jejím důsledkem potom jsou pokles porodnosti (vymírání obyvatel Západu), masové přistěhovalectví ze zemí třetího světa, interrupce, antikoncepce a vytváření světové vlády. vlády. Statistická čísla uváděná v knize v případě České republiky, jejíž obyvatelstvo je v podstatě produktem této revoluce, patří k nejhorším v západním světě. Nesmírně poutavá kniha, kterou však čtenář může strávit pouze tehdy, zbaví-li se všech svých předsudků k náboženství a víře.
Osobní knihovna, Devět dantovských esejů, Předmluvy s předmluvou předmluv – Jorge Luis Borges
Borges se cítil především čtenářem. Za největší událost svého života považoval setkání s otcovou knihovnou, k řadě autorů a děl se stále znovu vracel. Pátý svazek jeho spisů obsahuje texty vztahující se pouze k literatuře: dva soubory komentářů (předmluv) k jeho oblíbeným knihám, mezi něž patří jak díla proslulá (Aeneida, Macbeth, Poeovy povídky, Whitmanova Stébla trávy, Kafkova Proměna), tak tituly a autoři českému čtenáři málo známí (např. představitelé argentinské gaučovské poezie). Samostatný soubor Devět dantovských esejů je věnován Božské komedii, které se Borges obdivoval celý život.