Eseje, úvahy, štúdie
Zobrané spisy XII.-J.C.Hronský – Jozef Cíger Hronský,Júlia Schwandnerová
Doterajšiu kompletnú prezentáciu literárneho diela Jozefa Cígera Hronského dopĺňa XII. zväzok Zobraných spisov, ktorý obsahuje jeho publicistické príspevky, ale aj referáty, oficiálne príhovory a iné dokumenty verejného charakteru. Vybrané príspevky pomôžu čitateľovi vytvoriť si obraz o dobe - pokojných i búrlivých časoch, v ktorých Hronský intenzívne rozvíjal svoje mnohoraké kultúrne a manažérske aktivity, a priblížia mu jeho názory a osobné stanoviská.
Slovenské bludy a bludiská – Ján Čomaj,Marta Činovská
Skúsený publicista do svojej novej zbierky zaradil pútavé analytické zamyslenia rôzneho tematického zamerania. Trocha nostalgie, štipka nádeje je spoločenskou sondou o fenoméne 60. rokov komplexne mapujúca vtedajšiu situáciu zo širokého spektra hľadísk. Osem rokov po... je obzretím sa za pustošivou kalamitou vo Vysokých Tatrách a pohľadom na jej dôsledky. Rozpínavosť sociálneho vesmíru je zamyslením o sociálne a politicko-mocensky diferencovanej spoločnosti. Úbohosť slovenského vzdelávania kritizuje snahu zvyšovania kvantitatívnych parametrov vzdelanosti. Prázdne miesto po Majstrovi patrí Ladislavovu Ťažkému. Biedna kultúra našich politikov konfrontuje súčasnosť s minulosťou z hľadiska kultúry a kultúrnosti politiky. Príde kapitalizmus s ľudskou tvárou? je zamyslením nad iným spôsobom kreovania parlamentu. Kniha je napísaná zaujímavým štýlom, na aký sme u autora zvyknutí, príjemne sa číta a bohatstvo spektra informácií do nej vnáša črty dôležitého dobového encyklopedického dielka.
Globalizovaný Západ – Hervé Juvin,Gilles Lipovetsky
Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace. V první části, nazvané Vláda hyperkultury: kosmopolitismus a západní civilizace, filozof a sociolog Gilles Lipovetsky podrobně mapuje fenomén globalizace, který datuje od zhroucení sovětského impéria. Jeho esej lze chápat jako takřka úplný výčet rysů tohoto jevu, přičemž formuluje jak jeho pozitivní, tak negativní stránky. Francouzský ekonom a esejista Hervé Juvin v druhém příspěvku Kultura a globalizace představuje odlišný přístup a takřka výhradně vidí zápornou stránku globalizačního procesu. Jde mu o obranu civilizace, které je součástí. Neupadá přitom do nacionalistického extrému ani eurocentristické přezíravosti. Celý jeho text je apologií kultury, a to nejen vlastní, ale i všech ostatních, před komerčním a ideologickým zhloupnutím. Formuluje při tom stanoviska, která nejsou v souladu ani s politickou korektností, ani s ideologií lidských práv. Třetí část obsahuje přímou polemiku obou autorů. Tam, kde Lipovetsky obezřetně váží pro a proti, Juvin se zaujetím hájí jednoznačnost. Dochází zde k vyjasnění obou stanovisek a vychází při tom najevo, jak důležité je brát v potaz i fakta, která unikají běžnému mediálnímu zpravodajství.
Emancipácia občana – Peter Pogády,Alica Klobučníková
Zbierka 33 esejí Petra Pogádyho pod názvom Emancipácia občana prináša originálny a kritický pohľad na kultúrne, spoločenské a politické dianie na Slovensku v poslednom desaťročí. Hovorí o nevyhnutnosti zmeny postoja človeka-občana k veciam a udalostiam, s ktorými sa denne stretáva, o potrebe znovunadobudnutia národnej hrdosti a vlastnej dôstojnosti. „Pre moc je najnebezpečnejší emancipačný pocit, rozpoznanie vlastnej ceny, že ja som ten, čo má právo rozhodnúť. Občan začína chápať, že opäť nadišiel čas uchopiť budúcnosť do svojich rúk.“ Autorove slová z úvodu zbierky vyjadrujú ústredný a zároveň zjednocujúci motív týchto esejí v dobe nanajvýš aktuálnej...
K ústave Európy – Jürgen Habermas,Milan Žitný
Pretrvávajúca kríza eura, ako aj polovičaté, neraz populistické reakcie politiky majú za následok, že sa zlyhanie európskeho projektu v súčasnosti javí ako reálna možnosť. Vo svojej eseji bráni Jürgen Habermas Európu pred šíriacou sa skepsou, proti ktorej oponuje novým presvedčivým dôrazom na Európskej úniu, jej dejiny a najmä budúcnosť. Odbúrava predsudky v myslení vo vzťahu k transnacionalizácii demokracie aj tým, že zjednocovací proces zaraďuje do dlhodobého kontextu juridifikácie a scivilnenia štátnej moci. Jürgen Habermas napokon politiku vyzýva, aby doteraz za zatvorenými dverami uskutočňovaný európsky projekt konečne zmenila na bezprostredný modus transparentného mienkotvorného zápasu v širokej verejnosti. Okrem eseje K ústave Európy obsahuje tento zväzok stať Koncept ľudskej dôstojnosti a realistická utópia ľudských práv z roku 2010, ako aj tri intervencie, ktoré Jürgen Habermas uverejnil od vypuknutia finančnej krízy.
Eseje – Eugenio Montale,Jiří Pelán
Kniha seznamuje českého čtenáře s Montaleho pozoruhodnou a závažnou tvorbou esejistickou a kritickou, kterou autor sám nazýval svým "vedlejším povoláním" (Il secondo mestiere). Soubor Montaleho kritických esejů je širokým výběrem z textů, jež vznikaly v průběhu půl století a v nichž je mimořádně pronikavě analyzována zejména italská, francouzská a anglická poezie a próza. Montale soudí literární díla z velmi koherentní estetické pozice a jeho eseje jsou skutečným gejzírem přesných detailních postřehů. Ač zůstává i ve svých kritických postojích jedním z velkých reprezentantů evropského modernismu, je zároveň pronikavým soudcem slepých uliček avantgardních experimentů. Překladatel a editor knihy Jiří Pelán doplnil knihu doslovem a řadou edičních poznámek a vysvětlivek.
Solitéry – Rozanov Vasilievič Vasilij,Mikuláš Šoóš,Marta Činovská
Vasilij Vasiljevič Rozanov, ruský publicista, filozof, zakladateľ „postmodernizmu“, dávno pred jeho vznikom na Západe. Základné prvky jeho svetonázoru sa sformovali už počas gymnaziálnych štúdií – vnútorná sloboda a protest proti autoritám a byrokracii, odstup od vonkajších udalostí, sebapozorovanie, neprítomnosť viditeľnej vôľovej cieľavedomosti. Rozanovský „postmodernizmus“ sa veľmi živo prejavoval najmä v programových „mozaikových“ prácach Solitéry (1912), Pominuteľné (1913) – tie sú obsahom knižky, a Spadnuté listy (opálka 1 a 2) (1913, 1915). Prezentované diela sú z posledného obdobia autorovho života a sú zároveň svojráznou psychologicko-duchovnou rekapituláciou života a tvorby spisovateľa, o ktorom rozanovovedec Alexej Nalepin napísal: „Rozanov je najtajuplnejšia, najprotirečivejšia talentovaná figúra v našej kultúre na hranici 19. ¬– 20. storočia“. Duchaplný lyrizmus a vynikajúca publicistika, šokujúca úprimnosť a groteskná buffa – to všetko sa premietlo do jeho diela. Metóda myslenia Rozanova je principiálne medzidisciplinárna a metahistorická. Obrovský význam Rozanova súčasníci oceniť nedokázali: pluralizmus jeho metódy pokladali za bezprincipiálnosť. Charakteristická je formulácia P. B. Struveho: „Veľký spisovateľ s obmedzujúcimi nedostatkami“. Ale až po niekoľkých desaťročiach ruskí postmodernisti (Andrej Šiňavskij, Venedikt Jerofejev, Viktor Jerofejev a iní) sa prihlásili k nemu ako ku kultúrno-historickému zdroju vlastnej literárnej tvorby a svetonázoru.
Jak (ne)dělat dějiny – Petr Havlík,Petr Žantovský
Knížka Jak (ne)dělat dějiny neaspiruje na milionový náklad a palcové titulky v bulvárních médiích. Její ambice jsou střízlivé - pokusit se přimět čtenáře k zastavení se a malému zamyšlení. Přehoupli jsme se z jednoho století do druhého, z jednoho režimu do jiného. Kolem nás běží tryskem dějiny. Kam vlastně? Ve světě je více formální demokracie, ale kupodivu nikoli více svobody. Klademe si otázky týkající se poztrácených a přeházených hodnot, role davu, elit, virtuálních realit i populistické demagogie. Obsáhlý rozhovor Petra Havlíka s publicistou Petrem Žantovským doplnil výběr politických glos a článků Petra Havlíka z posledních dvou let. Knihu provázejí originální ilustrace Miroslava Kemela, dobře známého čtenářům denního tisku.