Svetová beletria
Mozaika z Nového Zélandu – Eva Hajdu Redmond
Autentické rozprávanie autorky žijúcej na Novom Zélande nás zavedie na miesta, o ktorých sa v žiadnom turistickom sprievodcovi nedozvieme. Dostaneme sa nielen k hore Pána prsteňov, do buša, kde rastú dubáky, či na krásne pobrežia zakvitnuté žiarivočervenými kvetmi vianočného stromu, ale predovšetkým nahliadneme do príbehov ľudí, ktorí autorku sprevádzali na ceste za poznaním od chvíle, keď vkročila na pôdu Aotearoy. A tak sa dozvedáme o sile kameňov, záhadných kauri stromoch, o liečivých účinkoch rastlín, ktoré dodnes Maoriovia využívajú, ale spoznávame aj život dnešných Novozélanďanov s ich každodennými problémami. Rozprávač ďalej prikladá príbeh k príbehu, kamienok ku kamienku... A keď je obraz dokončený, vieme, že toto rozprávanie bolo o hľadaní vlastnej duše, o sile myšlienok, o napĺňaní snov. O ceste spoznávania a objavovania nielen tohto prekrásneho ostrova...
Tulák po hvězdách – Jack London
Darrell Standing byl nespravedlivě obviněn, že zabil svého profesora, a odsouzen na doživotí. Po konfliktu s dozorcem ho zavřou na sto dní do samovazby. Zažívá mučení a trýznění. Aby utrpení unikl, nechá Darrell své tělo zdánlivě umřít, zato duše dostane volnost a putuje za dobrodružstvím. Kniha byla inspirována pravdivým případem.
Klaunove názory – Heinrich Böll,Svetlana Žuchová
Známy klaun Hans Schneir sa zrúti potom, čo ho opustí jeho milovaná Mária, pretože si ju odmieta zobrať v katolíckom kostole. Smutný klaun sedí vo svojom bonnskom byte a vracia sa k obrazom svojho života: k sestre, ktorá zahynula vo vojne, požiadavkám svojho bohatého otca a pokrytectvu svojej matky, ktorá najskôr „zachraňovala“ Nemecko pred židmi a potom založila komisiu pre „uzmierenie“. Böllovo prenikavé uvažovanie o spôsoboch, ako prekonať vinu a dostáť svojim ideálom – ako nájsť niečo, v čo možno veriť – je očividným dôkazom toho, prečo bol pre povojnové Nemecko takým nepríjemným hlasom… a prečo bol jeho hlas taký potrebný. Heinrich Böll dostal v roku 1972 Nobelovu cenu. V roku 1949 mu vyšiel prvý román Vlak prišiel presne. Medzi jeho najznámejšie romány patria Biliard o pol desiatej, Skupinový portrét s dámou či Dom bez pána.
Poslední Mohykán – James Fenimore Cooper
Kritici dnes s oblibou hovoří o silném příběhu jako o základu filmu či literárního díla, pokud má oslovit příjemce. To zde čtenář najde. Najde zde i klasické popisy přírody, postav a jejich charakterů. Najde zde toleranci, ale i střet kultur. A v neposlední řadě to hlavní: romantické ztvárnění smyslu pro čest, statečnost, zodpovědnost i patos…
Tři mušketýři – Alexandre Dumas
Francie, rok 1625. Zemi vládne Ludvík XIII, ale jejím skutečným panovníkem je proradný kardinálRichelieu. Mladý Gaskoněc d'Artagnan se rozhodne opustit rodný kraj a vyrazí do Paříže za štěstím. Otec ho poslal za svým přítelem a kapitánem královských mušketýrů panem de Tréville a na cestu ho vybavil doporučujícím dopisem, stařičkým koněm a velmi ostrým kordem. Jenže už na cestě se mladý šlechtic dostane do potíží - tvrdohlavost a nabroušený jazyk způsobí, že ho v jednom hostinci nechá zbít jakýsi vznešený pán a poté mu sebere jeho průvodní listiny. - Tak začíná slavný příběh o cti i zradě, lásce i nenávisti a o nesmrtelném přátelství odvážných mušketýrů, který se nesmazatelně zapsal do světové literární historie. Velkolepý román se dočkal i mnoha filmových zpracování, ale žádné z nich nedosáhlo všech barev a dokonalosti knižní předlohy.
Mnoho povyku pro nic – William Shakespeare
Shakespearova sváteční komedie o lásce, intrikách a lžích, příběh plný překvapení, milostných zvratů, důvtipných pletich i zákeřných pomluv. Mnoho povyku pro nic (Much Ado About Nothing) napsal Shakespeare koncem roku 1598 nebo počátkem roku 1599. Žánrově tato hra patří do skupiny tak zvaných "svátečních komedií" (festive comedies), zároveň se od největších "svátečních komedií" významně odlišuje. Nenalezneme v ní žádný aténský či ardenský les, žádnou Ilýrii. Schází v ní onen magický, snový prostor komedií Sen noci svatojánské, Jak se vám líbí a Večer tříkrálový, je střízlivější, drsnější. Jestliže nakonec vyvolává osvobozující pocit uvolnění a usmíření, pak je to především díky Benedickovi a Beatrici. Patří k oněm velkým shakespearovským postavám, které si energickou, často agresivní slovní hrou hledají cestu ke svatebnímu oltáři. Šťastný konec hry je zajímavý proto, že se zrodí z mimořádně hlučného nesouladu.
Hollywood – Charles Bukowski,Ladislav Šenkyřík
I tento Bukowského román vypráví autorovo alter ego Henry Chinaski, tentokrát se však s ním a jeho ženou Sarah dostáváme do poněkud nezvyklého prostředí: do hollywoodských filmových studií. Chinaski totiž pro Hollywood píše autobiografický scénář – a v průběhu psaní se setkává s všemožnou filmovou i společenskou smetánkou, od pohledných a povolných hereček přes slavné režiséry po velké spisovatele. Ti všichni jsou přitom pro autora terčem sžíravé ironie. Netřeba dodávat, že i u tohoto románu si přijdou na své příznivci svérázného Bukowského stylu – i zde hlavní hrdina ze všech sil děvkaří, sází na dostizích, excesivně konzumuje alkohol a vůbec všeobecně zanedbává životosprávu a dobré mravy: Chinaski se zkrátka nezmění ani v Hollywoodu.
Don Quijote de La Mancha (verze pro děti) – Miguel de Cervantes
V malé španělské vesnici na náhorní plošině La Mancha žil chudý šlechtic, který se nazýval Quijana. Měl dvě velké vášně – lov a četbu rytířských eposů. To druhé mu dokonce zabíralo tolik času, že nejednou zapomněl vyrazit na hon a o své panství se už skoro vůbec nestaral. Nakonec ho svět velkých hrdinů, překrásných žen a sladkých milostných románků ovládl tak, že vyčistil svou zrezivělou zbroj, vyhřebelcoval stařičkého dýchavičného koně a se sluhou bez špetky fantazie se rozhodl vyrazit do světa šířit rytířskou slávu jako Don Quijote de la Mancha. Kniha, která popisuje jeho neuvěřitelné příběhy, výrazně ovlivnila evropskou literaturu. A slovní spojení jako „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“ se dostala do obecného povědomí a v běžné řeči se používají dodnes.
Dekameron – Giovanni Boccacio
Deset mladých Florenťanů, tři dámy a sedm pánů, se rozhodlo před morovou ranou utéct z města a schovat se na menším venkovském sídle. Večery si krátili vyprávěním humorných, poučných, ale i erotických příběhů. Jedno z nejslavnějších děl italské renesance bylo inspirováno skutečnou morovou epidemií, která tehdy Florencii postihla. Do dnešních dnů je výtečným zdrojem informací o tehdejším životě v Itálii, o radostech a strastech renesančního člověka a samozřejmě také o lásce, která může mít mnoho nečekaných podob. Dekameron byl na konci šestnáctého století zařazen pro nemravnost na Index librorum prohibitorum, neboli na seznam knih pro katolické věřící zakázaných a dokonce byl několik desetiletí zakazován jako obscénní dílo i ve Spojených státech. Kniha je to velmi čtivá – a to navzdory staletím, která nás dělí od jejího prvního vydání.
Idiot, 3. vydanie – Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Do sveta plného zloby, falše, intríg a nelásky, do sveta mamony, karierizmu a nečestnosti privádza F. M. Dostojevskij svojho hrdinu, knieža Leva Myškina, v ktorom stvárnil svoju predstavu ideálne krásneho človeka. Úprimne, s detskou dôverčivosťou a s ľudskou spontánnosťou Myškin otvára srdce každému. Odpoveďou je najčastejšie otvorený výsmech. Jeho povaha však pôsobí ako magnet, burcuje aj najcynickejších, ale predovšetkým – znepokojuje. Knieža Myškin sa usiluje pochopiť konanie každého človeka. Všetko prežíva spolu s ním. A pretože v ľudskom spolužití prevláda viac zloby a podlosti než dobra, nesie v sebe pocit zodpovednosti a viny za všetky krutosti života. Čoraz hlbšie je vťahovaný do zápasu vášní, až sa nakoniec stáva ich obeťou. Možno ani s jednou svojou postavou nebol Dostojevskij tak hlboko spriaznený nielen vnútorne, ale i vonkajšími prejavmi ako s hrdinom románu Idiot. Levovi Myškinovi, tomuto spojeniu levej sily a myšej plachosti, pripísal aj vlastnú chorobu. Navyše ju spojil so všeobecne prijatou mienkou, že od čudáctva či dokonca duševnej menejcennosti u epileptikov je len krok ku genialite – aspoň v určitej životnej oblasti. Za oblasť geniality zvolil pre svojho hrdinu oblasť z hľadiska ideálu budúcnosti najťažšiu – oblasť ľudskej prirodzenosti, skutočne ľudských vzťahov medzi ľuďmi.V románe sa ozývajú hrdinovia národných eposov, hrdinské piesne a rozprávky, ako aj ozveny zápasov ruskej a svetovej literatúry pri hľadaní ideálov pravdy, dobra a krásy. Idiot, v poradí piate rozsiahle dielo F. M. Dostojevského, sa stalo jedným z najčítanejších diel svetovej literatúry.
Manželky a konkubíny – Tchung Su
Su Tchung je brilantní vypravěč fascinujících osudů Číny první poloviny dvacátého století. Opakující se revoluce smetávaly staré pořádky a nastolovaly nové, se kterými se člověk musel vyrovnat, nebo nepřežil. V novele Manželky a konkubíny sledujeme proměnu mladé kultivované Lotos, která uprostřed vysokých zdí paláce rodiny Čchen postupně propadá šílenství, a dozvídáme se o strašném tajemství staré studny pod vistárií. Tajemství svého původu a omamně vonící pudřenky se naopak nikdy nedozví syn bývalé kurtizány z novely Něžné pohlaví. O zániku rodu největšího pěstitele opia na čínském Jihu pak vypráví spletitý příběh poháněný chtíčem, třídní nenávistí a degenerací. V tomto výboru poprvé v češtině představujeme dílo jednoho z nejznámějších čínských autorů současnosti.
Zákonodárce – Herman Wouk
Jak to vypadá, když se jeden australský miliardář rozhodne natočit fi lm o Mojžíšovi? Přemluví producenta, sežene nadějnou mladou režisérku a scenáristku v jedné osobě a všichni se můžou pustit do práce. Tedy až najdou někoho, kdo by se hodil na nelehkou hlavní roli. Sedmadevadesátiletý Herman Wouk, legendární postava americké literatury, po půlstoletí zřejmě konečně našel způsob, jak napsat příběh o hebrejském Zákonodárci. Do svého epistolárního románu sám vstupuje jako stárnoucí spisovatel, který se stále snaží napsat svůj velký, ale „beznadějný“ román a i přes odpor své ženy se uvolí podílet se na vznikajícím fi lmu jako poradce. Prostřednictvím dopisů, e-mailů nebo třeba přepisů skypových konferencí čtenář sleduje, jak se mladá režisérka Margo Soloveiová vyrovnává se židovským dědictvím, jehož se před lety vzdala, a jak při práci na scénáři znovu hledá cestu k tradicím a k lidem, kteří z jejího života na nějaký čas zmizeli. Vše s humorem, nadhledem, lehkou ironií a životní moudrostí komentují autorovy deníkové záznamy.
Senki sem tudja – D’Avenia Alessandro
Az Olaszországban hamar bestsellerré váló "Fehér, mint a tej, piros, mint a vér" méltán hozta meg a nemzetközi sikert is Alessandro D'Aveniának. Az irodalomtanárból lett sztárszerző második regényének hősei ismét kamaszok, és az előző könyv sok motívuma is visszaköszön, de a történet most több síkon játszódik. A szereplők egy család tagjai; ki-ki az élet nehézségeivel, a maga, életkorához illő bajával igyekszik megküzdeni. Az özvegy nagymama gyászos hangulatban süt-főz, a faképnél hagyott lány a férje hűtlensége miatt kesereg. Apjuk távozását az unokák sem tudják feldolgozni, olyannyira, hogy a nagyobbik, a tizennégy éves Margherita egyszer csak gondol egyet: elhatározza, hogy felkutatja az apját. Kilopva hát a család autóját a garázsból, az iskola csodabogár irodalomtanárának homéroszi útmutatói szerint mintegy eposzi elszánással indul hát neki vadóc lelki társával és szerelmével, a hiperokos árva fiúval, Giulióval, hogy megtalálja és hazahozza a tengeren kódorgó Odüsszeuszt. A két kiskorú útját várható és váratlan veszedelmek is keresztezik. Vajon sikerrel járhat-e mégis a romantikus fúga? Van-e kiút a bajból, és jóra fordulhat-e, ami elromlott? Egy bizonyos: a könyv végére minden kiderül. "Úgy morajlott a város, mint egy hatalmas beton csigaház. Margherita és Giulio ég és föld között fülelt ebbe a csillagokig szálló tompa zúgásba, és nem tudta megfejteni, mit üzen. Mi ez az alapzaj? Bánat és öröm, a házak labirintusában, az utcák gombolyagában, az alagsoroktól a tetőterekig az élet teljessége kavarog benne. Azt, hogy pontosan mit mond, senki sem tudja, talán csak az Isten. - Elhatároztam, hogy elmegyek - mondta Margherita. - Veled megyek - felelte Giulio. Hogy hova, azt nem tudta, de biztos volt benne, hogy neki is ott a helye."
Gyorsuló lépteim távolba tűnnek – Kjersti A. Skomsvold
Mathea Martinsen a betűk, rímek és számok szerelmese, így tökéletes társra talál férjében, a statisztikai hivatal tisztviselőjében. Eleven pillanatképek során keresztül ismerjük meg kettejük életútját az immár öreg Mathea szemszögéből, aki egy kicsiny lakásban él Oslo külvárosában, és nem egykönnyen nyílik meg mások felé, de a legmindennapibb események is különleges kalanddá nemesednek az életében. Tudja, hány kavics van az iskolaudvaron (ha a kisebbeket és a nagyobbakat is összeszámoljuk), hány lapot kell statisztikailag letépni a vécépapírtekercsről, és hányszor kell átkeverni a kártyapaklit, bár az már nehezebb kérdés, hogy kinek osszon azután. És nem mellékesen kiválasztott: belécsapott a villám - igaz, ez kétes dicsőség, hiszen a villám csapta meg őt, nem pedig megfordítva. Mint minden ember, Mathea is az élet nagy kérdéseire keresi a választ: mi van a "ragadd meg a napot!" vezérelve és a rideg statisztikai igazság, a hírnév és elismerés, illetve az ismeretlenség és láthatatlanság közötti senkiföldjén. Aki pedig elég kitartóan keres, az előbb-utóbb talál, így végül az is kiderül, hogy Mathea életének érelmét egy időkapszula, egy fülvédőkből varrott kabát, egy alkalmi ismerősnek adományozott óra, netán valami más jelenti-e majd.
Himmlerova kuchařka – Franz-Olivier Giesbert
Róza, sto pět let stará dáma, vlastní v Marseille vyhlášenou restauraci „Malá Provence“, kde hostům předkládá velice originální pokrmy inspirované vším, čím si kdy prošla, všemi lidmi, které kdy potkala. Nakonec se rozhodne sepsat paměti, neboť její život byl vskutku pohnutý... Groteskní epopej, jež z toho vzejde, vypráví o kuchařce, která se nikdy ničeho jen tak nezalekla. Róza, ztřeštěná a poněkud drsná osůbka, přežila všechny možné podlosti 20. století, jímž prošla, aniž co ztratila ze své poživačnosti a chuti do života. Vedle dvou velkých lásek zakusila, co se dalo: genocidu Arménů, nacistické hrůzy, maoistické třeštění, osobní tragédie i ponížení, cestu jí křížili lidé obyčejní, i ti, kteří zasahovali do dějin: absurdní řízení osudu a její kuchařské umění ji na čas zavedly i do domácnosti vůdce SS Heinricha Himmlera. Pokaždé se ale oklepala a zase vykročila vpřed – někdy pod praporem, na němž vlálo starozákonní heslo Oko za oko, zub za zub. Na její neuvěřitelné pouti napříč bouřlivým stoletím i zeměmi ji doprovázela zvláštní bytost – mlok Theo, s nímž v těžkých chvílích rozmlouvala jako rovný s rovným. Hořce ironická kniha v duchu šibalských románů rozvíjí dobrodružství neobyčejné, pohoršující stařenky, jejímž krédem je: „Pokud jsou dějiny peklem, pak život je rájem.“
Srub – David Vann
Gary si konečně plní dávný sen: na ostrově v aljašském jezeře začne budovat srub a se svou ženou Irene se v něm chce natrvalo usadit. Když však Irene vidí, že manžel pracuje čistě instiktivně a bez jakéhokoliv plánu a že stavba nedrží příliš pohromadě, začne o celém podniku pochybovat. Jejich dcera Rhoda se je snaží od přestěhování na ostrov odradit, ale odhodlaného a nekomunikujícího otce zviklat nedokáže. Rodiče tedy opouštějí dům na pevnině a se skrovnými zásobami a lukem vyrážejí k neobydlenému ostrovu. David Vann ve své druhé knize zpracovává ožehavá psychologická témata: rozpadající se rodinné vazby, nedorozumění a odcizení mezi rodiči a dětmi, existenciální tíseň dýchající z nádherné, netečné divočiny.
Paměti imaginárního kamaráda – Matthew Dicks
Budo má ohromnou kliku. Je na světě už mnohem déle než většina imaginárních kamarádů. Navíc vypadá jako normální člověk. Jen je zkrátka imaginární. Vidí a slyší ho pouze osmiletý Max. Největší starost Budovi dělá, aby na něj Max nepřestal věřit, protože pak by zmizel. Max je jiný než ostatní děti, trpí ne přesně definovanou poruchou. To ale Budovi nevadí, Maxe bezvýhradně miluje a je jeho andělem strážným. Nedokáže ho ochránit jen před učitelkou paní Pattersonovu, která přišla o své vlastní dítě a věří, že ona jediná je schopna se o Maxe náležitě postarat. Když učitelka Maxe unese, Budo se ho snaží zachránit. Není to ale snadné, protože Budo nemůže komunikovat s vnějším světem. Nakonec se musí rozhodnout, co je důležitější: Maxovo štěstí, nebo jeho vlastní existence.
Vlnka – Tui Allen
Vlnka je prastarý příběh o delfíní samičce, inspirované touhou naplnit jeden intelektuální sen, který později změnil celý vesmír. Vědecky přesné a jedinečné beletristické dílo plné emocí vás rozhodně upoutá. Příběh se odehrává v dávném podmořském světě, v němž žili delfíni v rodinách a velkých společenstvích, kde spolu komunikovali, vzdělávali se, vychovávali mláďata a čelili dravcům i nejisté budoucnosti. Příběh obsahuje silný konflikt, objevují se v něm stvoření, která nahánějí hrůzu, a přichází i smrt. Hlavním motivem je ale milostná zápletka, která ukazuje, jak ovoce Vlnčiny lásky obohacuje náš život ještě dnes, po dvaceti milionech let. Vlnka je i o hudbě. Milovníkům hudby se bude líbit, protože ukazuje, jak hudba vlastně vznikla.
Hrad – Jennifer Egan
Mezi bratranci Howiem a Dannym byl vždycky zvláštní vztah. Když byli malí, byl Howie tím „divným“, zatímco Danny byl zlatý hoch, co všechno umí. V dospělosti je to naopak: Danny nemá úspěch ani u žen, ani v práci a na stopě mu jsou věřitelé. Howard zbohatl, šťastně se oženil a – kdesi ve střední Evropě koupil hrad a pozval Dannyho, aby mu pomohl. Magické místo, tajemná postava v okně, záhada jezírka s mrtvými dětmi přináší kafkovskou atmosféru nejasných vztahů a souvislostí…
Alanovo dětství – Emmanuel Guibert
Roku 1994 se Emmanuel Guibert, toho času na dovolené, náhodně setkává s Alanem Ingramem Copem, Američanem, který tráví důchod na francouzském ostrově Ré. Tak vzniká hluboké přátelství 70letého muže s tehdy 30letým výtvarníkem. Alan se nenechá dlouho pobízet a začne příteli vyprávět svůj životní příběh, který Guibertovi doslova uhrane. Po Alanově válce, věnované příhodám vojína Alana za druhé světové války, přináší Guibert jeho vzpomínky na dětství. Kniha je znamenitým svědectvímo každodenním životě v předválečné Americe. Sledujeme příběh malého chlapce z běžné rodiny, který se postupně otvírá světu a existenci vůbec. Popisováním her s dětmi ze sousedství či chvil prožitých v rodinném kruhu se paměť jedince Alana dotýká paměti nás všech. Alanův vypravěčský talent spolu s dokonalou kresbou Emmanuela Guiberta dodávají příběhu něžný nádech dětské nevinnosti a nostalgie.
Zabila jsem naše kočky, drahá – Dorota Maslowska
Autorka překvapila svou prvotinou, v nové próze překvapuje znovu: ocitáme se v americkém velkoměstě a seznamujeme se s dvojicí protagonistek: Farah a Joanne vyplňují svůj život nakupováním, sledováním módních trendů a TV seriálů či časopisu Yogalife. Heslem jejich života je SMRT MUŽŮM. Tenhle román je kalorický burger z mekáče, postmoderní ásana mezi deníky Bridget Jonesové nebo pojednání Woodyho Allena o hubnutí...
Április Berlinben – Daša Drndic
A sikeres horvát írónő újabb regénye a Sonnenschein témájának szabad folytatása. A regény főhőse a Berlin területén lévő Wannseeben tölti írói alkotószabadságát. A hely szelleme (a zsidókérdés végső megoldását eldöntő 1942-es konferencia helyszíne) felidézi a régmúlt emlékeket, s különböző egyéni sorstragédiákon keresztül felelevenedik a 20. század története.
Mama a zmysel života – Irvin D. Yalom,Vladislav Gális
Hlavnými postavami šiestich príbehov sú ženy v neľahkých životných situáciách. Známy americký psychoterapeut v nich vychádza z vlastnej praxe, titulný príbeh hovorí o jeho vzťahu s matkou, nedopovedaných témach a smrti, ktorá všetko zmenila a prinútila ho o všetkom premýšľať nanovo a inak. Irvin D. Yalom znova odhaľuje zákutia ľudskej duše – svojich pacientov aj seba samého – a hľadá cestu k jej pretvoreniu. Pomáha mu k tomu jeho zmysel pre detail, ale aj schopnosť uznať vlastné chyby. Hoci ide väčšinou o príbehy ľudí v hraničných situáciách, ak to okolnosti aspoň trochu dovoľujú, nechýba v príbehoch ani jemný humor a zmysel pre absurdnosť niektorých situácií.
Vlad – Carlos Fuentes,Anežka Charvátová
Útlá novela Vlad vyšla těsně před autorovou smrtí (2012) a dá se považovat za jakousi bilanci na konci života. Fuentes je v duchu mexických tradic smrtí nadmíru zaujat – smrt se objevuje nejenom v názvu jeho nejslavnějšího díla, ale prostupuje veškerou jeho tvorbu, v níž přízraky minulosti splývají s děsy současnosti, takže někdy jen stěží rozpoznáme, co se odehrává ve vlastním příběhu a co jsou jen sny a představy postav. Ve Vladovi, Fuentesově moderní variaci na upírský mýtus, přesazený z rumunských Karpat do lidnatého hlavního města Mexika, je právě tak jako vlastní děj novely důležitá otázka jak nezemřít – a jakou cenu lze zaplatit za nesmrtelnost.