Zobrazených 73–96 z 111 výsledkov

Hátrahagyott versek – Virág Erdős

9.19 
A cím szerencsére csak bizarr fricska. Erdős Virág többéves költői programjának ért fordulópontjához. Az eddig már megjelent és kötetekből eddig kimaradt versek panorámája olyan egyedi módon tudósít napjaink Magyarországáról, hogy ideje "hátrahagyni" őket a ma olvasóinak és az utókornak.

Ezüst és fekete – Paolo Giordano

7.77 
"Sosem attól vagyunk boldogok vagy boldogtalanok, hogy mi történik, hanem aszerint, hogy milyen folyadék áramlik bennünk..." A. asszony kimeríthetetlen energiával és szeretettel veti bele magát egy fiatal házaspár életébe: bejárónő lesz náluk, szakácsnő, dada, barát. Őrangyal. Határozott és önzetlen jótét lélek, aki nélkül elképzelhetetlen lenne megszervezni a hétköznapokat, kibírni egymás rigolyáit vagy a karácsonyi rokon hadjáratot. Évekig tart ez a neki köszönhető paradicsomi állapot, amikor egy diagnózis még az ő erejét is felőrli. Tüdőrák. A történetet a férj meséli el, aki Galénosz alapján a fekete testnedvek túltengésének tulajdonítja a rákot. Meg a mélabúra való hajlamot, amit saját magán tapasztal. Felesége, Nora színe eszerint az ezüst. Elegyedik a fekete az ezüsttel? Paolo Giordano 1982-ben született Torinóban. Végzettsége szerint elméleti fizikus. A prímszámok magánya című első regénye 2008-ban valósággal berobbant az irodalomba: Olaszországban elnyerte a legrangosabb irodalmi- és a legnagyobb népszerűséget jelző közönségdíjat. Azóta már világsiker. Második kötete, Az emberi test egy "új típusú" háború regénye, hősei az afganisztáni olasz misszió újoncai. Szinte még gyerekek. Az Ezüst és fekete érzékeny, finom kamaradarab, egy fájdalmas élettöredék irodalmi feldolgozása.

A szemlélők – Magda Szabó

12.04 
Egy meg nem nevezett nyugat-európai ország diplomatáját hazarendelik állomáshelyéről, egy kicsi, kelet-európai országból. Otthon fegyelmi bizottság elé kell állnia botrányos viselkedése miatt: megvert és lerugdosott a lépcsőn egy újságírót. Vajon mi késztette erre az önmaga számára is érthetetlen indulatkitörésre Rolandot, a diplomatacsalád legifjabb tagját? Pedig őt arra "idomították", hogy semleges, szenvtelen szemlélője legyen a világnak és az életnek. A saját életének is. Ám történhetnek olyan események, amelyek a szemlélőket is kibillentik egyensúlyukból. Roland Anna szerelmétől várja a megváltást, azt, hogy összefoltozza szétszakadt világát. Csakhogy Anna is meghasonlott önmagával, az ő világa is kettéhasadt, amikor haza kellett térnie egy olyan országba, ahol akár börtönbe vethetik vagy ki is végezhetik a polgárokat. Két történet, két világ, két értékrend. Összeférhet-e a kettő? Szerethetik-e egymást azok, akik nem tartoznak össze, mert a sors, a történelem áthidalhatatlan szakadékot vájt közéjük? A szemlélők a szeretet regénye. A férfi és nő közötti szerelemé, a felebaráti szereteté, a hazaszereteté. Mindenfajta lehetséges és lehetetlen szereteté.

Smuteční gondola – Tomas Tranströmer

8.02 
Smuteční gondola, sbírka z roku 1996 nedávno zesnulého nobelisty švédského spisovatele Tomase Tranströmera odkazuje na Franze Liszta a Benátky. Na přelomu let 1882—1883 navštívil Liszt svou dceru Cosimu a jejího manžela, Richarda Wagnera, v Benátkách. Wagner o několik měsíců později zemřel. Během své návštěvy složil Liszt dvě díla pro klavír, známá pod názvem „Smuteční gondola“, či „La Lugubre Gondola“.

Kutkove dobrodružstvá – Samuel Murčo

8.50 
Príbeh mladého hrdinu od dvojice mladých autorov s ambíciou osloviť najmä túto čitateľskú kategóriu je postavený na svojskom humore premietnutom už v použitých vyjadrovacích prostriedkoch. Peťove životné peripetie však predovšetkým charakterizuje snaha nájsť samého seba, svoje miesto vo svete, i túžba získať bohatstvo nielen materiálne, ale najmä duchovné. To, či sa mu to podarí, zistíte po prelúskaní jeho osudov od strednej školy až po jeho „renesanciu“. Mnohé o knihe naznačuje odkaz autorov na obálke: „Každý má v živote svoje problémy. Niekto menej, niekto viac. Peťo ich mal viac. Neraz bol veľmi nahnevaný. Napríklad ako vtedy... keď dostal neodolateľnú chuť rozbiť nákovu, ktorú mal schovanú v posteli ešte z čias, keď pracoval u Ďusa a schovával ju tam pre prípad, že mama bude robiť prievan. Už odmalička sa bál, že ho odfúkne aj s posteľou. Vytiahol ju teda z postele a rozbil ju. Peťo si uvedomil, čo spravil a šiel odstrániť trvalé následky. Poutieral rozbitú nákovu a pozametal rozliatu minerálku. Uvedomil si, že to robí naopak, a tak teda pozametal nákovu a poutieral minerálku. Peťov hnev síce vycivel, ale handra bola plná nevycivenej minerálky. Ste v očakávaní? Už nečakajte! Prečítajte si napínavý príbeh plný očakávaných zvratov a neočakávaného humoru.“

Až na jednu vec – Radomír Andrić

5.61 
Básnický rukopis Radomíra Andrića nie náhodou vychádza zo slova, darujúceho a osvecujúceho, ktoré nás vyťahuje a dvíha z neznesiteľného bahna každodennosti. Ide o poéziu, ktorá vychádza z centra labyrintu súčasného sveta, ktorá svedčí o jeho ilúzii a hre, o jeho nedokonalosti a zradnosti, o jeho neklíčiacej bezperspektíve, o chaose prachu a víchrici zla, v ktorom sa našiel súčasný človek (Selimír Radulović). Literárna kritika privítala Radomíra Andrića ako básnika „vyostrenej imaginácie, ktorý túži a pátra po novom obraze, novej melódii a význame výrazu“ (Srba Ignjatović). Podľa Engerića ide o básnika „rozvinutého vnútorného života a rozohranej imaginácie“. Kritici sa zhodli v tvrdení, že je to básnik na prameni života a nevysychajúcej národnej reči, ktorá v sebe nesie silu a krásu výrazu. (Miloš Petrović). Básne vybrali a preložili Martin Prebudila a Miroslav Demák. Doslov napísal Miroslav Bielik. Ilustrácie: Predrag Bajo Luković, na obálke maľba Bogdana Miščevića. Obálka a grafická úprava: Milan Panić. Vydali Spolok slovenských spisovateľov a Slovenské vydavateľské centrum, Báčsky Petrovec.

Víkend v jakémsi Švýcarsku – Vít Janota

12.96 
Civilní poesie civilního básníka. Neviditelný vrchol ledovce české poesie tentokrát jakýsi alpský.

Levelek haza – Katalin Mezey

7.47 
Mezey Katalin (Budapest, 1943) Kossuth-díjas író, költő Levelek haza című regénye 1989-ben jelent meg először, majd a rákövetkező évben megérte második kiadását i s. Sikerét 1990-ben IBBY-díjjal is elismerték. A levélregény műfaja lehetőséget teremt arra, hogy a cselekmény a szereplők legbelsőbb történetét kövesse. De miközben érzéseikkel és gondolataikkal ismerkedik meg az olvasó, óhatatlanul is szembesül a korszak történelmének kataklizmáival, embert próbáló kihívásaival. A z 1956-os forradalom napjaiban és a rákövetkező megtorlás időszakában mintegy kétszázezer magyar menekült el az országból. Köztük volt egy tizennégy éves kislány is, regényünk főhőse, Verthelly Gabi, akit édesanyja visz ki magával, amikor a közelmúlt családi tragédiái elől menekül külföldre, abban a reményben, hogy kint sikerül helyrehoznia az életét, megtalálnia régi szerelmét. Az események azonban másképp alakulnak, és Gabi otthon maradt barátnőjének szóló, el nem küldött leveleiben önti ki a szívét, írja meg mindennapi örömeit és csalódásait. Németországban élő rokonok nyújtanak számukra otthont, de Gabi édesanyja megbetegszik, és a kislánynak egyedül kell feltalálnia magát, egyedül kell beilleszkednie a számára új, ismeretlen környezetbe. Leveleiből egy érzékeny, önállóan gondolkodó, megértésre vágyó kamaszlány történetét ismerhetjük meg, és a 2. világháborút követő korszakot, mely mostohán bánik az összetartó polgárcsaláddal, sorra érik őket a veszteségek és a tragédiák, amelyekre nincs más orvosság, csak az egymás iránti figyelem és szeretet."

Některé příběhy – Petr Motýl

6.65 
Sbírka Některé příběhy básníka, prozaika a dramatika Petra Motýla přináší autorovy kratší i rozsáhlejší básnické texty napsané v letech 1995 až 2015. Jsou do ní zahrnuty například již časopisecky publikované básně (Mapa Ostravy, Jinovatka aj.), ale také doposud nezveřejněné texty o geniu loci míst, na nichž autor pobýval v uplynulých dvaceti letech (Stodůlky, Noci v kotelně aj.). Jako typicky „motýlovské“ můžeme ve sbírce vnímat úderné básnické obrazy vzešlé z „ošklivé krásy“ industriálního prostředí, setkáváme se zde však také s nezvykle ztichlými, meditativně laděnými texty spjatými s narozením Spasitele, zvěstí o konci světa aj. Důležitou stránkou Motýlova psaní jsou pak básně zpovědi, v nichž rekapituluje dosavadní život a reflektuje tvorbu i osud básnických přátel a rodinných předků.

Kloktat dehet – Jáchym Topol

15.63 
Román známého básníka a prozaika, autora románů Sestra, Anděl a Noční práce. Topol v románu účtuje s traumatem osmašedesátého roku metodou brutální grotesky, která vyústí v rozpoutání třetí světové války v české kotlině. Jeho hrdinům chybí heroismus, o to víc oplývají malicherností, rasismem a nedostatkem vyšších ideálů. Prostřednictvím dětského vypravěče jsou zde zachyceny mezilidské vztahy bez jakéhokoli soucitu. Sledujeme pokřivené vlastenectví s mnoha neblahými vedlejšími dopady. Autora zajímá ponížené dětství, sourozenecká oddanost a válka v jakékoli podobě. Zobrazuje lidi jako hračky někoho jiného, aniž by přitom tušili, že jsou nástrojem k dosažení cizích cílů. K absurdnímu vyznění příběhu přispívá „socialistický cirkus“ jako zdroj nejneuvěřitelnějších příhod a vztahů, zčásti fantazijních. Román je karikaturou válečného hrdinství a hrdinů, převrácením vžité interpretace těchto hodnot, o nichž se nikde veřejně nepochybuje, ačkoli ve skutečnosti v sobě skrývají temné jádro. Kniha zvítězila v anketě Lidových noviny Kniha roku 2005.

Zkrocení tří jedů – Jongdzin Ješe Gjelcen

12.95 
Zkrocení tří jedů je báseň Dharmy; je to „Dharma jedna báseň“, rada od srdce k srdci, esence zkušeností velikého Mistra, napití přímo z pramene – nezkaleného, nezředěného, doušek Buddhovy Nauky takové, jaká je. Toto dílo je přeloženo z tibetštiny do češtiny (přičemž si nejsme vědomi, že by kdy bylo přeloženo do některého jiného jazyka) a nyní ho předkládáme čtenářům, s rostoucím přesvědčením, že může být v moci paní Češtiny stát se nástrojem a nositelkou skvělého Buddhova Učení, pakliže na jedné straně budeme s velikou úctou a úsilím studovat a poznávat autentické zdroje Dharmy (aniž bychom se spokojili s pouhým výprodejem, náhražkou uzpůsobenou požadavkům mas, vypočítanou na efekt za účelem zisku a živobytí), a na druhé straně budeme také s naší mateřštinou zacházet s největší úctou a pokorou, kterých si zasluhuje, dvořit se jí a prosit ji, aby se poddala a s Dharmou splynula, neboť je to úkol nadmíru nesnadný. Autor básně, Jongdzin Ješe Gjelcen (1713 – 1793), byl velmi významný tibetský Mistr 18. století. Celý jeho život byl dokonalým příkladem spojení lidského bytí s Buddhovým Učením. Dosáhl nesmírně obsáhlého, hlubokého a dokonalého vzdělání v Učení Súter i Tanter. Mnoho let svého života zasvětil meditaci v různých jeskyních a na odlehlých místech, zcela oproštěn od lpění na čemkoli a živ téměř z ničeho. Byl vynikajícím učitelem (mimo jiné byl hlavním Guruem osmého Dalajlamy) a také neskonale plodným autorem. Jeho dílo je shrnuto do devatenácti velkých svazků, ve kterých nalézáme nepřeberné množství delších i kratších textů o nejrůznějších tématech Dharmy. Všechny není možné vyjmenovat, ale můžeme zmínit například vynikající a velmi obsáhlý výklad Džátak, životopisy velkých Mistrů tradice Lamrim, vysoce autoritativní výklad Guru Pudži, životní příběhy Šestnácti Arhatů, několik obsáhlých a skvostných vysvětlení Výcviku mysli – Lodžongu, skvělý komentář o mysli a myslných okolnostech a mnoho, mnoho dalších nesrovnatelných knih.

Odíď, povedala – Denis Vernierre

9.17 
Knižka, ktorú osobitne ocenia milovníci hodnotnej literatúry. Dala by sa charakterizovať ako úlomky zo života, či útla správa o stave duše ženy hľadajúcej kľúč k svojmu životu. Ako to býva, človek nepozná mnohé odpovede, niekedy ani otázky... Určite ide o neošúchanú literárnu výpoveď o živote našom každodennom, o zložitosti vzťahov, zraneniach i nádejach. Už kompozičná stránka je poňatá netradične – prozaický základ sa prelína s poéziou. Základný text sám je poetický, jemný, hoci realita je občas nemilosrdná. Autor pracuje s úsporným jazykom, niekedy skôr naznačuje, napriek tomu výpoveď je výstižná a úderná. Vnímavý čitateľ zachytí mnohé briskné postrehy, odkazy poza prvý plán príbehu, či inšpiratívne podnety k životným peripetiám, týkajúcim sa každého z nás.

Ptačí sněm / The parliament of Fowls – Geoffrey Chaucer

15.57 
Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera (asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla, ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu. Skladba komorní délky zachycuje básníka neznalého lásky, jenž po dni stráveném nad latinskými spisy usíná neklidným spánkem. Ve snu se mu zjevuje římský vojevůdce Scipio Africanus, který se mu stává průvodcem a zavádí jej do alegorické zahrady, v níž „plodný květen vládne celý věk“ a kde básník poprvé dostává příležitost poznat (byť jen jako svědek) lásku a její rituály zblízka. Ptačí sněm je ukázkou tzv. snového vidění, jednoho z nejoblíbenějších literárních žánrů vrcholného a pozdního středověku. O zdomácnění této formy se v anglickém prostředí nemalou měrou zasloužil právě Geoffrey Chaucer, a to jak překladem, tak vlastní tvorbou. Přestože datace i účel Ptačího sněmu jsou do značné míry spekulativní, mnohými historiky bývá báseň kladena do přímé souvislosti s námluvami mladého anglického krále Richarda II. a Annou Českou, dcerou římského císaře Karla IV., jíž vzdal Chaucer hold hned v několika svých skladbách. Zároveň se jedná o jeden z nejranějších dokladů spojení kultu svatého Valentýna s milostnou tematikou. Českému čtenáři se tímto vydáním dostává překlad básně do rukou poprvé, doplněný předmluvou nastiňující hlavní rysy žánru středověké snové poezie a Chaucerových variací na její témata a ukázkami z několika významných děl, jež s Ptačím sněmem úzce souvisejí.

Poslední film Zuzany Bergové – Jan Jandourek

10.22 
Je herečka, která prožila dobu své největší slávy za první republiky a v době Protektorátu, jen nevinnou obětí doby a lidí, nebo je rafinovaný zločinec a vražedkyně? Kolik je ochotna po desetiletích přiznat a co z toho je vlastně pravda? A prožívá někdo stejný příběh i v současnosti? Sedmý román Jana Jandourka, spisovatele a sociologa, v sobě spojuje prvky detektivního žánru a psychologické prózy.

Bögre azúr – Dániel Varró

8.48 
Bűbáj és varázslat rejlik Varró Dániel verseiben. Diák még, garabonciás is talán, Nádasdy Ádám és Géher István tanár urakhoz jár szemináriumra. A rímekre, ritmusokra könnyen rátalál, olyan biztonsággal, hogy azt gondolnánk, nem is kereste őket. A rímek és ritmusok és szójátékok és lírai tréfák keresték meg maguknak őt, mert otthonra találtak Varró Dániel költészetében. Verslábaikat a szavak kényesen kinyújtóztatják, tükörképet játszanak vagy visszhangot, s ezeregy más játékot eszelhetnek itt ki. Kötet bögrében úgyse volt még, ebben az itókában van ám néhány csepp nemcsak a mennyeiből, hanem a még mennyeibb Kosztolányi-azúrból is, de az egész mégis csak saját főzet: egy bögre azúr. Tessék kortyolgatni!

Válogatott versek (Kónya Lajos) – Lajos Kónya

8.45 
Egy költő életművéből válogatott kiadást készíteni mindenképpen nehéz feladat. Különösen nehéz a válogató dolga, ha e költő életművéből többszáz vers a mai napig kiadatlan, összkiadása nem létezik, és eddig nem volt válogatott kötete. Aki jelenleg Kónya Lajos költészetét akarja tanulmányozni, tizennyolc verskötetet kell kézbevennie, hogy e sokarcú, sokmúzsájú líra minden jelentős oldalára rápillanthasson. Kónya Lajos (1914–1972) életében kora egyik meghatározó költőjének számított. 1949–56 közt kétszer is Kossuth-díjat kapott, később élvonalbeli ellenzéki volt, akire az egész ország művészeti élete figyelt. 1956 után több sors- és eszmetársával, költőbarátjával együtt tudatosan elhallgattatták és a közéletből kiszorították, miközben életművük legjava ekkor jelent meg. Tucatszámra írt verseket e korban csupán az íróasztalfióknak s ezek közt is akad remekmű. Mintegy 710 eddig kiadatlan Kónya-verset ismerünk. Ebből harminckettő most e kötetben olvasható. Célunk az volt, hogy Kónya Lajos verseinek lényegi, jellemző példáit együtt foghassa kezébe az Olvasó. Azt reméljük, ezek alapján nem kell bizonygatni a költő irodalomtörténeti jelentőségét. Akit az irodalompolitika, a kritika elhallgatásra ítél, s korán meghal – Kónya Lajos 57 évet élt –, ráadásul élete utolsó másfél évtizedében nem tudja tovább új és új műveivel erősíteni rég-tudott jelentőségét, arra majdnem teljes feledés vár, amíg a közélet erőviszonyai nem változnak. Nem csoda, hogy 1972-től 1990-ig alig lehetett Kónya Lajosról hallani, s azt is torzítva. Az is nehezen érthető, hogy 1990-től napjainkig sem került reflektorfénybe az életmű, azóta sincs újabb kiadása, és mindmáig nincs a köztudatban, hogy Tamási Lajos, Zelk Zoltán, Benjámin László, a fiatal Nagy László mellé állítandó, az ő jelentőségükkel mérhető költőről van szó. E könyv fő feladata ennek a torzító feledésnek a megtörése. A költői életmű legértékesebb részét, igazi mondandójának teljességét kínáljuk most az Olvasónak, hogy végre széles körben meg lehessen ismerni az igazi Kónya Lajost – írja az utószóban Fehér Bence, a kötet szerkesztője.

Kísért a kísértés – Válogatott versek – Péter Gágyor

9.50 
Zavarba ejtő foglalatosság egy életet átfogó mennyiségű, ömlesztve kapott verset (élet-lenyomatot) átböngészni, összerostálni, kiválogatni, s a megmaradtból újból összerakni valami mást, valamennyire máshogyan. Annál is inkább az, ha a versek írója igazi alanyi költő, mármint, ha csak ő bír versének hőse lenni. Ami nem feltétlenül jelent önhittséget, még kevésbé önimádatot. Mindössze (mindössze?) arról van szó, hogy Gágyor Péter, a klasszikus költői hagyományok mentén haladva, önmagán keresztül engedve vizsgálja a világot, a vele történő eseményeket. A világ természetesen nagyjából az életét jelenti, kibővítve mindazokkal az élményekkel, amelyek létezéséről olvasmány vagy érzetszinten értesül, a vele történő események pedig vagy élettörténet-szilánkok, vagy pedig kultúrtörténeti ragadványok, alkalomadtán szembesülések. A költőt rendezőként ismertem meg számos évtizeddel ezelőtt, érzékeny és invenciózus színházművészként, és sejtelmem sem volt arról, hogy a nagydarab ember, aki egyetlen hatalmas szívből tevődik össze, nem csak kacérkodik a költészettel, de műveli is azt. (Zalán Tibor)

Testimonium hoc verum est

13.59 
Kytica vďaky obdivu a úcty slovenskému historikovi Milanovi S. Ďuricovi,čestnému členovi Slovenského ústavu, k jeho 90. narodeninám. V tejto knihe sa zišlo 55 autoriek i autorov zo Slovenska i zo zahraničia, aby pri vzácnom životnom jubileu jedného z našich najznámejších historikov, univerzitného profesora Milana S. Ďuricu, spontánne spomínali na človeka, ktorý našim dejinám vrátil ich slovenskú tvár. Uhol pohľadu je rozmanitý a jednotlivé texty dávajú dohromady výstižný portrét jubilanta – spomína sa na „prvorodeného brata z jedenástich“, na „skutočne príkladného kňaza-saleziána“, na priateľa, na spolužiaka, na kolegu, na „deväťdesiatročného profesora“, na „padovského školiteľa“, na exulanta, na „odhaľovateľa pravdy v slovenských dejinách“, na „historika, ktorý vedel, kde je sever“, na „symbol zmeny, ktorá nenastala“, „na jedného z najstatočnejších synov nášho národa“... Medzi prispievateľmi nájdeme autorov ako kardinál Korec, biskupi Hrušovský, Judák a Vrablec, intelektuáli Binder, Liba, Szelepcsényi, básnici Belák, Klas a Križka, historici Černák, Demjanič, Homza, Lacko, Letz, Katrebová, Šimončič, Zubko, jazykovedci Kačala a Vergesová, niekdajší študenti De Martiniová, Guidiová, Hnilica, Jedličková, Maggiová, Moyšová, Rydlo, vydavateľka Kolková ... a ďalší. Do knihy je zaradená aj rozsiahla štúdia o živote a diele jubilanta v emigrácii, ktorú literárny kritik Ernest Žatko napísal v argentínskom exile ešte v roku 1984. Knižnú „kyticu“ skrášľujú ilustrácie akademickej maliarky Jany Bergerovej-Ďuricovej a reprodukcie diel sochára Alexandra Ilečku a medailéra Viliama Schiffera.

Vodní hudba – Poema na motivy života a díla Georga Friedricha Händela – Václav Hons

6.65 
Händel, jeho život a zvláště hudba provázejí autora od studentských let. Báseň je tak i díkem za přátelské tvůrčí setkání obou protagonistů. Pohybuje se ve dvou polohách: ta víceméně epičtější patří skladateli, ta lyričtější, subjektivnější převážně básníkovi. Obě polohy jsou také odlišeny volným a vázaným veršem. Střídání těchto poloh vytváří tvůrčí napětí mezi barokním včerejškem a dnešní postmoderní realitou. Vodní hudba patří mezi nejznámější díla G. F. Händela a je trvalou součástí světové historické hudební epochy. Básník napsal před lety i poemu o Mozartovi pod názvem Malá noční hudba. Kniha je doplněna dobovými rytinami a otisky partitur.

Szívdesszert – Dániel Varró

10.17 
"Ha nő lennék, azt szeretném, ha Varró Dani szerelmes lenne belém :-) Legalábbis a versei alapján. Távolról, ismeretlenül is. Rímesen, kedvesen, dadogósan túlbeszélősen, cseten, esemesben. Fontosnak érezném magam. Varró Dani kötete azt a kis csodát képes nyújtani, hogy az olvasó ezeket a szerelmetes verseket olvasva egyszerre érezheti magát felnőttnek és gondtalan kamasznak. Szeretsz, szeretlek, mily' reménytelen, írja Nemes Nagy Ágnes megdöbbentő soraiban. Varró Dani meg mintha hozzátenné: ebben a reménytelenségben van ám valami játékosság is! És tényleg. A kötet versei bizonyítják. Az meg szinte mellékes is, olyan természetes, hogy bámulatra méltó formai bravúrral és biztonsággal megírt versek ezek, régóta nem látott, gondtalan játékkal megkomponált képversek és szimpatikus önkényességgel megbontott sorok és szabályok. A szíved az enyémmel nem kompatibilis, írja Varró Dani. Igen, ez az egy, amin még a kivételes tehetséggel megírt versek sem segítenek." (Jónás Tamás)

Princ se žlutou hvězdou – František Tichý

15.53 
Kniha přibližuje život a tvorbu nadaného pražského chlapce, který byl jako židovský míšenec v roce 1942 internován v terezínském ghettu a později, v necelých 17 letech, zavražděn v plynové komoře koncentračního tábora Birkenau. V Terezíně organizoval vydávání tajného časopisu Vedem.Jedna z jeho kreseb se proslavila, když ji s sebou do vesmíru (na palubě raketoplánu Columbia) vzal první izraelský kosmonaut. Rovněž přibližuje Petrovu rodinu, dětství, život v protektorátní Praze i aktivity v Terezíně. Podrobně se věnuje organizaci výchovy chlapců na domově 1 v terezínském ghettu, vč. vývoje dětské samosprávy i každodenním reáliím života v ghettu. Autor vytvořil neuvěřitelně čtivý příběh, napínavý a navzdory tragickým reáliím prodchnutý nadějí a životem. Vzhledem k tomu, že jde o historickou biografii, je atraktivní vyprávění doplněno řadou autentických historických textů i obrazových materiálů, které dosud nebyly publikovány a které vycházejí poprvé díky spolupráci a přispění muzea Yad Vashem v Jeruzalémě, Židovského muzea v Praze a řady dalších institucí a osobností, včetně Petrovy sestry Chavy Pressbureger. Kniha byla oceněna cenou Zlatá stuha 2015 za nejlepší knihu v kategorii literatura faktu pro mládež.

Železná košile – Zuzana Lazarová

6.20 
Básnický debut. Tahle poezie nehladí, zadírá se pod kůži, uhaduje hranice vzájemnosti, větří vůně zmizelého, přistřihuje andělům křídla, pěstuje květiny strachu a vytrhává je i s kořeny. Kámen ke kameni / tělo k tělu / A žádné pojivo.