Isaac Bashevis Singer
Otrok – Isaac Bashevis Singer
Metuzalémova smrt – Isaac Bashevis Singer
Dvacet typicky singerovských povídek ze současnosti i z předválečného Polska. Hrůzy holocaustu se tu mísí s nostalgií po starých časech, okultismem, vírou v démony a skřítky, zradou nejbližších a také se sexuálními praktikami, které byly před válkou neslýchané, ale dnes nad nimi nikdo ani nezvedne obočí, protože i ony mohou vést ke sblížení dvou lidí, tak či onak poznamenaných osudem.
Korunka z peří – Isaac Bashevis Singer
Překlady děl proslulého amerického židovského prozaika se už na naší literární scéně zabydlely a mezi čtenářsky nejpřitažlivější patří určitě jeho povídky. V nich se mohl uplatnit jako vynalézavý vypravěč a podat směsici příběhů o obyčejných i kuriózních lidech a věcech. Novodobě navazuje na staré lidové vypravěčství - jeho povídky mají zápletku a vyústění, udržují čtenáře v napětí a skýtají kromě děje i mnoho symbolických významů.
Světnice, kde otec soudil – Isaac Bashevis Singer
Šedesátka mikropříběhů z varšavského ghetta na počátku století, jak je odposlouchal malý chlapec za dveřmi světnice, v níž jeho otec rabín rozsuzoval spory sousedů a řešil otázky, co je člověku podle zákona dovoleno a co zakázáno. Defilé ostře načrtnutých postav, tragických i směšných, bezohledných i bezradných, které svým jednáním a osudem uváděli vypravěče do hořkých tajemství světa dospělých.
Mešuge – Isaac Bashevis Singer
Mešuge byl původně napsán v jidiš a publikován na pokračování v letech 1981–1983. Pro Singerovy příznivce bude příjemným objevem, že volně navazuje na příběh jednoho z nejkrásnějších autorových románů – na Šošu. Děj románu Mešuge se odehrává už po válce v New Yorku, kam se podařilo uniknout před peklem druhé světové války vypravěči Šoši Aronu Greidingerovi. Aron se nečekaně setkává se svým přítelem Maxem, který měl to štěstí a přežil holocaust v Evropě. Je mu teď 67 let, ale přes svůj věk je vyhlášený tím, že naplno užívá všeho, co muži může poskytnout jídlo, pití a ženy. Max Arona seznamuje se svou bystrou a charismatickou milenkou Miriam, která rovněž přežila druhou světovou válku ve Starém světě. Aron v průběhu děje odkrývá pravdu o její minulosti, což ho přivede k úvahám o vlastním životě...
Otrok – Isaac Bashevis Singer,Ladislav Šenkyřík
Židovský učenec Jákob se po jednom z masakrů Chmelnického dostává jako otrok do zaostalé vísky v polských horách. Přes těžkou práci a nesnesitelné životní podmínky zde poznává i novou stránku života - přírodu, která ho opět sbližuje a smiřuje s Bohem. Neví sice o osudu své ženy a dětí po pogromu, ale přesto se posléze zamiluje do živočišně temperamentní Wandy, dcery sedláka. Tento osudový vztah rozehrává mistrný vypravěč I.B. Singer na pozadí reality polské společnosti první poloviny sedmnáctého století.
Šoša – Isaac Bashevis Singer
Spinoza z Trhové ulice – Isaac Bashevis Singer
Další z vynikajících Singerových souborů povídek. Těchto jedenáct povídek vyšla v USA v roce 1961 a všechny povídky zachycují zmizelý svět polských židovských ghett před druhou světovou válkou. Bez moralizování a psychologizování, věcně a pomocí kusých dialogů vypráví Singer o barvitém světě polské židovské komunity. Jako zápletka mu často slouží vztahy mezi lidmi, láska a manželství na pozadí každodenního života, kde muži pracují a studují Tóru a Talmud, ženy pečují o domácnost a rodinu a všichni si váží tradičních ctností. I v takovém světě se ale najdou výstřední postavy a drobné bizarní příhody, které autor nahlíží překvapivě moderním způsobem a s pověstným židovským humorem, v němž se skrývá odevzdání i moudrost věků.
Obraz a jiné povídky – Isaac Bashevis Singer,Lenka Urbanová
Další soubor Singerových brilantních povídek. Autor na minimální ploše svým nezaměnitelným stylistickým uměním vykresluje portréty postav a postaviček které zalidňují scénu židovského štetlu. Vybaven dokonalou znalostí lidských povah i osobní zkušeností s životem v tomto prostředí předvádí lidskou komedii nesenou lidskými slabostmi i vášněmi touhou po druhém člověku i po Bohu pozemským plahočením i směřováním k věčnosti.
Kafkův přítel a jiné povídky – Isaac Bashevis Singer
Pribehy Detstva – Isaac Bashevis Singer
Autor sa narodil roku 1904 v poľskom Radzymine v rodine rabína. Spočiatku sa zdalo, že bude pokračovať v rodinnej tradícii, čoskoro však dal prednosť svetskej literatúre. Najprv sa pokúšal písať hebrejskú poéziu, no onedlho presedlal na prózu v jidiš , ktorej ostal verný po celý život. Prvá kniha - román Shoten an Goray (Satan v Goraji) - mu vyšla roku 1935. Tesne pred jej vydaním I. B. Singer v predtuche blížiacej sa katastrofy emigroval do USA. Až do konca života (umrel roku 1991 v Miami na Flo ride) bol neobyčajne produktívnym a úspešným autorom. Vydal trinásť románov a viacero kníh pre deti. Roku 1978 získal Nobelovu cenu. Spoločným znakom obľúbených poviedok situovaných do židovských komunít na poľskom vidieku, do varšavských bohémskych kruhov alebo emigrantských komunít v Amerike je rozprávačské majstrovstvo, v ktorom sa snúbi tajomno so zmyslom pre realistický detail, citlivosť s láskavým humorom bez irónie a odsúdenia, zmyselnosť s filozo fickou hĺbkou. Príbehy nositeľa Nobelovej ceny za literatúru oslovujú ešte čímsi: posolstvom dobra, súcitu, úcty k múdrosti, vzdelanosti, posolstvom lásky a súdržnosti rodiny.
Otrok – Isaac Bashevis Singer
Metuzalémova smrt – Isaac Bashevis Singer
Dvacet typicky singerovských povídek ze současnosti i z předválečného Polska. Hrůzy holocaustu se tu mísí s nostalgií po starých časech, okultismem, vírou v démony a skřítky, zradou nejbližších a také se sexuálními praktikami, které byly před válkou neslýchané, ale dnes nad nimi nikdo ani nezvedne obočí, protože i ony mohou vést ke sblížení dvou lidí, tak či onak poznamenaných osudem.
Korunka z peří – Isaac Bashevis Singer
Překlady děl proslulého amerického židovského prozaika se už na naší literární scéně zabydlely a mezi čtenářsky nejpřitažlivější patří určitě jeho povídky. V nich se mohl uplatnit jako vynalézavý vypravěč a podat směsici příběhů o obyčejných i kuriózních lidech a věcech. Novodobě navazuje na staré lidové vypravěčství - jeho povídky mají zápletku a vyústění, udržují čtenáře v napětí a skýtají kromě děje i mnoho symbolických významů.
Světnice, kde otec soudil – Isaac Bashevis Singer
Šedesátka mikropříběhů z varšavského ghetta na počátku století, jak je odposlouchal malý chlapec za dveřmi světnice, v níž jeho otec rabín rozsuzoval spory sousedů a řešil otázky, co je člověku podle zákona dovoleno a co zakázáno. Defilé ostře načrtnutých postav, tragických i směšných, bezohledných i bezradných, které svým jednáním a osudem uváděli vypravěče do hořkých tajemství světa dospělých.
Mešuge – Isaac Bashevis Singer
Mešuge byl původně napsán v jidiš a publikován na pokračování v letech 1981–1983. Pro Singerovy příznivce bude příjemným objevem, že volně navazuje na příběh jednoho z nejkrásnějších autorových románů – na Šošu. Děj románu Mešuge se odehrává už po válce v New Yorku, kam se podařilo uniknout před peklem druhé světové války vypravěči Šoši Aronu Greidingerovi. Aron se nečekaně setkává se svým přítelem Maxem, který měl to štěstí a přežil holocaust v Evropě. Je mu teď 67 let, ale přes svůj věk je vyhlášený tím, že naplno užívá všeho, co muži může poskytnout jídlo, pití a ženy. Max Arona seznamuje se svou bystrou a charismatickou milenkou Miriam, která rovněž přežila druhou světovou válku ve Starém světě. Aron v průběhu děje odkrývá pravdu o její minulosti, což ho přivede k úvahám o vlastním životě...
Otrok – Isaac Bashevis Singer,Ladislav Šenkyřík
Židovský učenec Jákob se po jednom z masakrů Chmelnického dostává jako otrok do zaostalé vísky v polských horách. Přes těžkou práci a nesnesitelné životní podmínky zde poznává i novou stránku života - přírodu, která ho opět sbližuje a smiřuje s Bohem. Neví sice o osudu své ženy a dětí po pogromu, ale přesto se posléze zamiluje do živočišně temperamentní Wandy, dcery sedláka. Tento osudový vztah rozehrává mistrný vypravěč I.B. Singer na pozadí reality polské společnosti první poloviny sedmnáctého století.
Šoša – Isaac Bashevis Singer
Spinoza z Trhové ulice – Isaac Bashevis Singer
Další z vynikajících Singerových souborů povídek. Těchto jedenáct povídek vyšla v USA v roce 1961 a všechny povídky zachycují zmizelý svět polských židovských ghett před druhou světovou válkou. Bez moralizování a psychologizování, věcně a pomocí kusých dialogů vypráví Singer o barvitém světě polské židovské komunity. Jako zápletka mu často slouží vztahy mezi lidmi, láska a manželství na pozadí každodenního života, kde muži pracují a studují Tóru a Talmud, ženy pečují o domácnost a rodinu a všichni si váží tradičních ctností. I v takovém světě se ale najdou výstřední postavy a drobné bizarní příhody, které autor nahlíží překvapivě moderním způsobem a s pověstným židovským humorem, v němž se skrývá odevzdání i moudrost věků.
Pribehy Detstva – Isaac Bashevis Singer
Autor sa narodil roku 1904 v poľskom Radzymine v rodine rabína. Spočiatku sa zdalo, že bude pokračovať v rodinnej tradícii, čoskoro však dal prednosť svetskej literatúre. Najprv sa pokúšal písať hebrejskú poéziu, no onedlho presedlal na prózu v jidiš , ktorej ostal verný po celý život. Prvá kniha - román Shoten an Goray (Satan v Goraji) - mu vyšla roku 1935. Tesne pred jej vydaním I. B. Singer v predtuche blížiacej sa katastrofy emigroval do USA. Až do konca života (umrel roku 1991 v Miami na Flo ride) bol neobyčajne produktívnym a úspešným autorom. Vydal trinásť románov a viacero kníh pre deti. Roku 1978 získal Nobelovu cenu. Spoločným znakom obľúbených poviedok situovaných do židovských komunít na poľskom vidieku, do varšavských bohémskych kruhov alebo emigrantských komunít v Amerike je rozprávačské majstrovstvo, v ktorom sa snúbi tajomno so zmyslom pre realistický detail, citlivosť s láskavým humorom bez irónie a odsúdenia, zmyselnosť s filozo fickou hĺbkou. Príbehy nositeľa Nobelovej ceny za literatúru oslovujú ešte čímsi: posolstvom dobra, súcitu, úcty k múdrosti, vzdelanosti, posolstvom lásky a súdržnosti rodiny.
Obraz a jiné povídky – Isaac Bashevis Singer,Lenka Urbanová
Další soubor Singerových brilantních povídek. Autor na minimální ploše svým nezaměnitelným stylistickým uměním vykresluje portréty postav a postaviček které zalidňují scénu židovského štetlu. Vybaven dokonalou znalostí lidských povah i osobní zkušeností s životem v tomto prostředí předvádí lidskou komedii nesenou lidskými slabostmi i vášněmi touhou po druhém člověku i po Bohu pozemským plahočením i směřováním k věčnosti.