Zobrazených 17–26 z 26 výsledkov

Praha město žen – Magdalena Wagnerová

12.45 
Minulost Prahy je dlouhá, barvitá a různorodá. Obsahuje významné události i pozoruhodné historické okamžiky, popisuje zásadní dějinné zvraty, bitvy, popravy a osudová rozhodnutí. Sleduje rodokmeny vladařů, šlechticů, válečníků, politiků i měšťanů, kteří na sebe v průběhu dějin tak či onak upozornili. Zachycuje naděje a zklamání jejích obyvatel a líčí příběhy o slavných osobnostech i prostých občanech. Ale v této historii nejde jen o Horymíra, Ctirada a Bivoje, ale také kněžnu Libuši, Šárku a Vlastu. Na listině pražských dějin nejsou podepsáni jen sv. Václav či Karel IV., ale i Drahomíra nebo Ludmila. K významným pražským památkám se zařadil nejenom kostel sv. Mikuláše, ale také klášter sv. Anny. A stejně jako se v Klementinu usadili jezuité, na Hradčanech působily karmelitky v čele s Marií Elektou. Význam svaté Anežky je nepřehlédnutelný a osudy šlechtičen, jako byly kněžna Lichtenštejnská, hraběnka Černínová nebo vévodkyně Savojská, bezesporu stojí za pozornost. Tím však výčet zdaleka nekončí, protože těmto významným ženám v průběhu dlouhých staletí statečně čelily neméně zajímavé ženské postavy možná nižšího původu, nikoli však menšího kouzla – vrhcábnice sv. Jana Nepomuckého, lazebnice Zuzana z Karlových lázní, jeptiška zazděná v Emauzích, bílá paní z Karlova náměstí, další ze Záběhlic či z nedalekých Hostivic, Brigita z Jeleního příkopu, nahá dívka ze Sněmovní ulice, baba z Podbaby a další a další. Mocné vladařky, schopné manipulátorky mužskými protějšky, ale i provinilé vdovy, povětrné ženštiny, bezhlavé ženské přízraky, průsvitná zjevení nebo bezejmenné dívky s pohnutým osudem, ty všechny tvoří nemalou a rozhodně nepřehlédnutelnou část pražské historie, bez níž by Praha nebyla tím, čím je. Řada z nich zůstala na věky věků zakletá v kameni Rusalkou či Terezkou alias Vltavou počínaje a světicemi na Karlově mostě konče. Jen pražské parky, ostrovy a průčelí domů jich skrývají bezpočet; na jedné straně sleduje dění okolo sebe Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská, Otýlie Sklenářová nebo Božena Němcová, na druhé straně přihlížejí pražskému mumraji anonymní ženy, dívky a nejrůznější alegorie zakleté rukou umělce v ženském těle. Každá má svůj vlastní a nezaměnitelný příběh, jenž stojí za to vyprávět.

Pověsti staré Prahy – Magdalena Wagnerová

8.88 
Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Příběhy starých pražských domů – Magdalena Wagnerová

12.01 
Atmosféra časů dávno minulých, silné zdi byvších staletí, úzké portály, rozmanitá domovní znamení a pestrá paleta slohů a stylů, to všechno jsou domy staré Prahy. Malé paláce se zakletým tajemstvím. Ukryté příběhy, které dotvářejí charakter města, jež přitahuje stále víc pozornosti. Magie Faustova domu, secese U Černé Matky Boží, tajemství Sovových mlýnů, vězení na Staré rychtě anebo pohádky v Štorchově domě, to všechno a ještě mnohem víc tvoří obsah publikace o starých pražských domech, jež denně míjíme bez povšimnutí. Příběhy známé i téměř zapomenuté mohou být nejenom vhodným prostředkem k zamyšlení nad naší národní minulostí, nejenom zábavným způsobem, jak si ukrátit dlouhou chvíli, ale i návodem, kam se ubírat během procházek naším starobylým, tajemným a překrásným hlavním městem.

Legendy staroj Pragy – Magdalena Wagnerová

12.01 
Ruská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Légendes du vieux Prague – Magdalena Wagnerová

11.63 
Francouzská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Ryba Chyba – Magdalena Wagnerová,Zdeněk Netopil

8.93 
Alegorické pohádkové podobenství o povedené-nepovedené rybě, která má problém udržet směr, s plaváním je trochu na štíru, a tak raději chodí po dně, protože má nohy. Jenže i když se někdo narodí nedokonalý, ještě to neznamená, že je k ničemu. Ryba Chyba má sice špatný zrak a nosí brýle, ale umí číst. Je jiná než ostatní ryby, a možná právě proto jako jediná dokáže zachránit domovský rybník, který byl vyškrtnutý ze Stříbropěnného seznamu, neboť zdejší vodník odešel na odpočinek, aby mohl nerušeně skládat básně…Ryba Chyba je nová moderní pohádka známé současné autorky literatury pro děti Magdaleny Wagnerové, doplněná mimořádnými ilustracemi akademického malíře Zdeňka Netopila. Díky jeho osobitému stylu, spolu s autorčiným vtipným textem, který obsahuje i morální ponaučení, vznikla kniha nejen pro dětského čtenáře.

Tajemná historie hradů v Čechách a na Moravě – Magdalena Wagnerová

15.58 
Těžko nlezneme v našich zemích hrad, který by neskrýval nějakou tajemnou událost, která ovlivnila život tamních pánů. Odhalování těchto událostí je dobrodružnou výpravou nejen v našich dějinách, ale i v naší historické povaze.

Tajemství zřícenin v Čechách a na Moravě – Magdalena Wagnerová

15.58 
Zříceniny, ruiny, zhrouceniny, torza, zbytky původně celistvých lidských staveb, které postupem času zchátraly, protože o ně lidé přestali mít zájem, anebo poničené v důsledku přírodních katastrof či válečných událostí, ty všechny patří k ceným výpov ědním důkazům o naší minulosti. I když jde většinou o torza, která už dávno nejsou udržovaná a vystavená povětrnostním vlivům postupně chátrají, jsou tedy odsouzená k postupnému zániku, přesto se stále a znovu stávají oblíbeným cílem výletníků, inspi rací umělců i předmětem vědeckého zkoumání odborníků. I když slovo zřícenina může označovat jakoukoli zchátralou stavbu, nejčastěji tímto termínem bývají označovaná torza byvších opevněných šlechtických sídel, jako byly hrady, hrádky, tvrze anebo p ozději zámky. Každá z těchto zřícenin má svoji nezaměnitelnou, osobitou minulost a v propojení s historií kraje nabývá významných výpovědních hodnot. Současně dotváří ráz krajiny a většinou se stává nezaměnitelnou dominantou charakteristického panora matu, jako například v případě Českého ráje, který je ztotožňovaný s obrysem zřícenin hradu Trosky, anebo Máchova kraje, jehož neodlučitelnou součástí jsou zříceniny hradu Bezděz.

Pražská strašidla – Magdalena Wagnerová

12.45 
Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla. Ať už jde o světoznámého Golema, chr ánícího bezpečí židovského ghetta, bezhlavého Švéda, vykrádajícího monumentální pražské chrámy, Fausta, který se upsal ďáblu, zazděné jeptišky, zamilované vodníky, ohnivé mužíky, oživlé kostlivce anebo prosté hříšníky, kterým nebylo po smrti dopřáno klidu ti všichni vytvářejí obraz majestátního města plného přízraků a temných stínů. Soubor pověstí, historek, lidových skazek a vyprávění o původu, výskytu a charakteru nejznámějších i méně známých pražských strašidel v sobě odráží město jako zrca dlo dějinných zvratů, divadlo prolínajících se epoch a století. A tak může kniha sloužit nejen jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, nejen jako zdroj námětů k mnoha desítkám rodinných výletů, ale také jako inspirace čtenářovy obrazotvornost i, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích nejzajímavějších a současně nejzábavnějších poloh.

Krajina nedělní – Magdalena Wagnerová

11.12 
Další prozaický text spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové (* 1960) je a není podobný těm předchozím. Vytříbeností jazyka, stylistickou kulturou a neúnavným hledáním nevšedních slovních asociačních a variačních vazeb, které často vybočují z běžných mantinelů současného českého jazyka, text "Krajina nedělní" navazuje na své předchůzce, zejména román "Papíří" anebo v menší míře na četné texty, určené dětským čtenářům. V jednom se ale přece jen liší - autorka ve vyprávění poprvé překročila hranice své rodné země a dohlédla dál než k českým problémům, českým zvykům a českým otázkám. Tím, že zvolila osvědčený tématický trojrámec vzájemně se prolínajících dějů, které až na úplném konci spojí tušený leitmotiv, tím, že propojila problematiku domácí s cizí, mohla se zaměřit i na otázky celoevropské, velmi aktuální a reálně existující, které se dříve či později začnou dotýkat také nás.