1000 let ruské rozpínavosti – Douglas Boyd

20.33 

Studená válka sice skončila pádem Berlínské zdi, ale v poslední době opět vzrůstají obavy z Ruska a jeho zahraniční politiky. Autor popisuje rozmach ruského impéria, nevynechává velké postavy ruských dějin ani rozšiřování moci Kremlu prostřednictvím satelitních států, studenou válku, vývoj na Ukrajině a okomentuje i to, jak putinovské Rusko znovu razantně dává najevo svou sílu.

Nemzeti nagyvizit

9.50 

„Barátaimmal évekig tartó beszélgetéseink – konzíliumok – során nyilvánvalóvá vált, pontosan fel kell mérni az anamnézist (az előzményeket), le kell írnunt a státust (a jelenlegi állapotot) és meg kell határozni a diagnózis és a terápia (gyógyítás) komponenseit és sorrendjét. Az egyén esetében és az egyes emberekből összetevődő család és nemzet esetében is. Nyilvánvaló az is, hogy minden lehetséges módszert igénybe kell venni, a lehető legtöbb irányból multidiszciplinárisan kell együtt dolgozni. Meg kell értenünk, honnan származunk, hogyan változtunk, kik vagyunk, miért lettünk olyanok, amilyenekkké lettünk, alakulhatott volna-e másképpen a sorsunk, mikor jártunk a helyes úton, mikor hibáztunk vagy vétkeztünk, illetve vétkeztünk-e valamikor. Hogyan gondolkodunk, és hogyan cselekszünk. Hogyan viszonyulunk az értékekhez, embertársainkoz, a világhoz. Ezt a folyamatot nevezte el Földesi Margit, a Pázmány Péter Katolikus Egyetem tanára Nemzeti Nagyvizitnek. Segítségül hívtuk az összes érintett és határterületei diszciplína – a történelem, a régészet, az antropológia, a nyelvészet, a népművészet, a teológia, a szellemtörténet, a népzene, a genetika, a járványtan, a népegészségügy, az onkológia, a hadtörténet, a művészettörténet, a pszichológia – jeles képviselőit. Főpapok, akadémikusok, egyetemi tanárok, egy-egy témakör avatott szakértője vállalta fel és tekintette küldetésnek a Nemzeti Nagyvizitben való beszélgetést. Ebben a páratlan összefogásan mutatkozott meg az ősi magyar hagyomány, a közös cselekvés a nemztetért. A legnagyobb meglepetés és boldogság azonban a sorozat egyértelmű fogadtatása volt. Százezrek nézték, itthoni és külhoni magyarok, Sidney-től San Diegóig, Munkácstól, Kolozsvártól Kassáig és Szabadkáig, Őriszentpétertől Nyírmeggyesig. Ez a váratlan, elgondolkodtató, de csendesen robbanó műsor és annak hatása, a tömeges igény motiválta a könyv formában való megjelenést.“ (dr. Kásler Miklós)

Mussoliniho žraloci – Massimo Rota

22.42 

Mimořádně vzrušující kapitola 2. světové války, v níž sehrály pozoruhodnou roli italské ponorky, bojující nejen ve vodách Středomoří, ale také Rudomoří a Atlantiku. Italské ponorkové loďstvo, vyzbrojené mimochodem škodováckými kanóny, bylo přitom v roce 1939 druhé nejpočetnější na světě a jeho ponorkáři ve válce druzí nejúspěšnější hned za Němci.

Liliom és kard – Pál Földi

2.71 

Az Anjou uralkodóház a középkorban egész Európának adott királyokat, hercegeket, fenséges feleségeket. Némi Árpád-vér kapcsán így hozzánk is eljutott ez a viharos múltú, sokszínű (jó és rossz vérű) történelmi család néhány sarja. Nekünk szerencsénk volt, hiszen úgy Károly Róbert, mint fia a Nagynak nevezett I. Lajos bekerült a magyar történelem arany betűkkel írott Pantheonjába. Károly Róbert vaskézzel teremtett rendet az Árpád-ház kihalása utáni országos zűrzavarban, fia pedig, a hanyatló lovagkor utolsó nagy egyénisége, és hazánkban a reneszánsz megteremtője. Tiszteletet parancsoló, erős országot hozott létre, amelynek szükséges hódítások révén három tenger mosta partjait. Mindkét Anjou kemény, de igazságos uralkodó volt, ha kellett diplomáciával, ha kellett fegyverrel védték meg az ország érdekeit. Napjainkban, a jól funkcionáló ,,Visegrádi négyek“ politikai alapját Károly Róbert rakta le. Hazánk Anjou lányai is kiemelkedő személyiségek voltak, királynőt adtak Mária személyében, aki sajnos korán, tragikus körülmények között elhunyt, s az ő húga Hedvig (Jadviga) ma is a lengyel királyi család legnagyobb tisztelettel övezett szentje. Könyvünk a magyar Anjou Liliom képviselői előtti tisztelgés, akiknek szobra méltán díszíti a Hősök terét.“

Korespondence – Vratislav Doubek

14.29 

V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci (do roku 1917), doplněné o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů. V současnosti jsou připravovány další svazky, věnované Masarykovým kontaktům s ruským a ukrajinským exilem po roce 1917 a jeho stykům s jižními Slovany.

Případ Formis – Roman Cílek

8.88 

Záhadná smrt inženýra Rudolfa Formise, emigranta z hitlerovské „třetí říše“, kterého v lednu 1935 v hotelu Zahoří poblíž Slap zlikvidovala „popravčí četa“, vyslaná sem z Německa, otřásla tehdy veřejným míněním nejen u nás, ale i ve světě, a v průběhu času se stala velkou legendou. Zkušený autor literatury faktu se „případu Formis“ věnoval řadu let, vyhledal a oslovil svědky, navštívil archivy, podnikl osobní pátrání a dramatickým způsobem zmapoval činy jednotlivých aktérů doslova hodinu po hodině.

Pokus povstaleckej koalície – Svätoslav Mathé

8.46 

Povstanie z roku 1944 patrí nepochybne medzi najvýraznejšie, ale aj najkontroverznejšie udalosti novodobých slovenských dejín. Hoci už uplynulo veľa rokov od čias nútenej glorifikácie tohto významného aktu protifašistického odboja, historici sa stále sporia pri pokusoch o jeho zhodnotenie. Bolo Slovenské národné povstanie úspešným prihlásením sa k protifašistickej koalícii, alebo bolo žalostnou, chaoticky riadenou avantúrou, ktorá Slovákom priniesla zbytočne veľa utrpenia a ľudských obetí? Kto ho vlastne riadil, aké záujmy a aké ciele možno vystopovať v pozadí povstaleckého hnutia?

1664 – A szentgotthárdi csata – Kolektív autorov

21.89 

„A keresztény sereg féktelen hadrendje a törököket hajtva tarolt sorrendre. Nem maradt más, csak a folyó sárga árja, mely elnyelte a beleugrót: ruhája húzta le, vagy aki nem tudott úszni, azt a társa ragadta meg, húzta, mint a gazt a mélybe, és sodródtak Szent-Gotthárd felé…“ 1664-ben az egyesült keresztény seregek váratlanul elsöprő győzelmet arattak Szentgotthárdnál. Az eseménynek óriási jelentősége volt, hiszen ez volt az első olyan nagy ütközet, amely nem a török diadalával végződött. A korábbi, rendszerváltás előtti történetírás háttérbe szorította ugyan a szentgotthárdi csatát, mára már a történészek véleménye egyöntetű: európai viszonylatban is rendkívüli fontosságú volt ez a győzelem, Szentgotthárd pedig beírta magát ezzel a világtörténelembe. A kötetben nemcsak neves történészek írásai olvashatók, de verses elbeszélések, rajzok, metszetek, fotók és egy részletes tudástár is a segítségünkre van a neves esemény feltérképezésében.

Sprisahanie proti konšpiráciám – Leopold Moravčík

6.84 

Autor sa vo svojej knihe venuje takým pálčivým otázkam súčasnosti, ako je scientológia, moderné tajné spoločnosti alebo ešte stále citeľné následky mccarthizmu, ktorý označuje za novodobý hon na čarodejnice. Hľadá súvislosti v prípadoch zdanlivo odlišných. Takým bol napríklad výbuch vojnovej lode Maine, potopenie Lusitanie, útok na Pearl Harbor a incident v Tonkinskom zálive. Neobchádza ani problematiku doteraz utajovanej operácie Splinter Factor, záhadu atentátu na J. F. Kennedyho, či prípad letu KAL-007 a s tým súvisiacu operáciu Northwoods. Cez udalosti farebných revolúcií, studenej vojny a záhadnej smrti Božieho bankára privádza autor čitateľa k tomu, aby si všimol sústredený a zrejme aj organizovaný útok na konšpirácie ako také, bez ohľadu na to, či sa týkajú nezmyslov alebo opodstatnených úvah a obáv. Tie sú často výsledkom aktivít vlád a organizácií, ktoré buď utajujú dôležité informácie pred svetom alebo nemajú dostatok odvahy priznať svoje úmysly, ale častokrát aj vlastné omyly a zlyhania.

Zajímavosti ze světových dějin 1 – Stanislava Jarolímková

9.49 

Zajímavosti ze života starých civilizací, které (možná) jinde nenajdete Kniha volně navazuje na velice úspěšné dvoudílné vyprávění Co možná nevíte o životě našich předků a Co ještě nevíte o životě našich předků a také na Co v učebnicích nebývá, které přinášely řadu zajímavostí ze života českých panovníků a jejich poddaných. Nyní přichází autorka se spoustou zajímavých informací o životě lidí na všech kontinentech v pravěku, starověku a středověku. Víte, -že Římané se mohli stěhovat jeden den v roce? -proč psali Řekové dopisy myším? -kvůli čemu doopravdy obléhali Řekové Tróju? -jak přišla ke svému názvu Ohňová země? -čím si čistil zuby Alexandr Makedonský III.? -ve kterém městě byl vstup do domů možný pouze se žebříky? -co dokázala wumera?

My Štiavničania 2 – Vladimír Bárta

36.08 

Kniha je 5. pokračovanie úspešnej edície príbehov a spomienok z Banskej Štiavnice: Ako sme tu žili. Kniha prináša nové príbehy ľudí, ktorí sa vracajú sa do rokov svojej mladosti, opisujú študentský život, športové kultúrne i spoločenské príbehy, ktorými kedysi žilo mesto. Príbehy a osudy ľudí spätých s mestom dopĺňajú autentické čiernobiele fotografie, ktoré oživujú pútavo napísané texty.

Banská Štiavnica 3 – Vladimír Bárta

36.08 

Tretie pokračovanie knihy Ako sme tu žili v ktorom obyvatelia a rodáci z Banskej Štiavnice spomínajú na svoj život v meste v druhej polovici 20.storočia. Vracajú sa do rokov svojej mladosti, opisujú študentský život, športové kultúrne i spoločenské príbehy, ktorými kedysi žilo mesto a jeho okolie, najmä obľúbené štiavnické tajchy. Príbehy dávnych i nedávnych čias dopĺňajú autentické čiernobiele fotografie, ktoré u čitateľov umocňujú a oživujú pútavo napísané texty. Na počiatku bolo slovo, výzva, ktorou sa zrodila prvá kniha Banská Štiavnica – Ako sme tu žili. Jej úspech všetkých prekvapil. Vrátil ľuďom kus ich zabudnutej mladosti. Našiel nielen čitateľov, ale aj pisateľov, ktorí sa tiež chceli podeliť so spomienkami na tamtie časy. V uplynulom roku Jej Veličenstvo kniha svojím 2.dielom vstúpila už na pôdu slávnej banskoštiavnickej Akadémie, dnes Strednej priemyselnej školy Samuela Mikovíniho. Prešiel zas necelý rok a už je tu diel tretí. Sľubovaná trilógia sa teda naplnila.

Češi 1938 – Pavel Kosatik,Vojtěch Velický

10.25 

Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah – prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.

Caesarovy legie – Jiří Kovařík

20.84 

Caesarovy legie jsou třetím svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, tentokrát věnovaným poměrně krátkému, leč bitvami a klíčovými událostmi nabitému úseku římských vojenských dějin, tomu nejproslulejšímu, a přece neznámému. Krom porážky římských legií u Carrhae, kde přišel o život Crassus, vítěz nad Spartakem, sledují výhradně čtyři velké války Gaia Iulia Caesara, tu s Galy, téměř ukončenou vítězstvím nad Vercingetorigem, občanskou válku s Gnaeem Pompeiem, válku v Egyptě, která Caesara přivedla do blízkosti Kleopatry, válku v Africe se stále nezlomenými stoupenci už mrtvého Pompeia a poslední válku Gaia Iulia proti Pompeiovým synům v Hispánii

Maršál Bernadotte – Pavel B. Elbl

19.87 

Bouřlivé a převratné období revolučních a napoleonských válek vyneslo na výsluní celou řadu osob, v jejichž řadách můžeme nalézt téměř nepochybné hrdiny bez příslovečné vady na kráse, ale i muže bezpochyby přinejmenším kontroverzní, nicméně neméně úspěšné a pozoruhodné. Za hlavního představitele této druhé skupiny lze označit Jeana-Baptiste-Jules Bernadotta, který se z řad královské a posléze revoluční armády vypracoval až na post generála, vyslance, ministra války, Napoleonova maršála, vévody Ponte-Corvo, švédského korunního prince Karla Johanna, norského krále Karla Johanna III. a nakonec švédského krále Karla XIV. Bernadotte se mimo jiné stal devítistým devátým rytířem řádu Zlatého rouna ve Španělsku, osmadvacátým nositelem švédského Velkého kříže řádu Věže a Meče, pruských řádů Černého orla a Železného kříže, rakouského řádu Marie Terezie, ruského řádu Svatého Jiří a francouzského Velkého orla Čestné legie.

Dějiny královského města Kolína nad Labem 2. – Josef Vávra

15.11 

Dějiny královského města Kolína nad Labem je dosud jedinou syntézou dějin města Kolína a dosud nenalezla náhradu v novém zpracování. I pro dnešního badatele a čtenáře je potřebným zdrojem poučení. Autor Vávra (1838 až 1912) čerpal i z pramenů dnes ztracených nebo nezvěstných. A tak i přesto, že poslední vydání vyšlo již více než před 100 lety, zůstává toto dílo v řadě ohledů základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout. První díl popisuje období do roku 1816. Druhý díl popisuje období od roku 1816 až do roku 1886.