Václav Cílek
Kameny a hvězdy – Václav Cílek
Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího – potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem.
Labyrinty světa – Václav Cílek
Labyrinty světa jsou neobvyklou dárkovou knihou s originální představou labyrintů od našich významných výtvarníků, jakými jsou Pavel Čech, Iku Dekune, Matěj Forman, Renáta Fučíková, Jan Hísek, Michaela Kukovičová, Galina Miklínová, Markéta Prachatická, Petr Sís, Chrudoš Valoušek, Martin Velíšek a Jiří Votruba. Čtenář má možnost prstem či ve fantazii procházet a proplouvat jedinečnými dvoustrannými ilustracemi, anebo se začíst do zasvěceného průvodního textu Václava Cílka, který je fenoménem labyrintů fascinován již dlouhá léta. A současný svět jako by se k principu labyrintů znovu vracel. Úvodní slova zamyšlení nad tajemstvím labyrintů od Václava Cílka nechť jsou pozváním k četbě a prohlížení této výjimečné knihy. Jsou též neotřelým vysvětlením, jaký je rozdíl mezi bludištěm a labyrintem: „Bludiště je hrozné místo podobné vězení, kde se člověk může navždy ztratit. Bludištěm se bloudí, labyrintem se prochází. Labyrint nás neočekávaným způsobem vede do skoro zapomenutého středu světa anebo možná vlastní bytosti.“
Posvátná krajina – Václav Cílek
Co se dnes děje s pojmy jako „génius loci“? Vyslovovali jsme je s nejhlubší úctou a dnes máme dojem, že vyčpěly. Podobně jako existuje duch místa, génius loci, tak tradičně existuje i duch času, génius tempori, kterému se ve střední Evropě častěji říká „Zeitgeist“. V delších stabilních obdobích, kdy se skoro nic neděje, vystupuje do popředí místo, zatímco v rušných časech změn má hlavní slovo doba. Dnes čteme knihy o globalizaci a ekonomické krizi. Génius loci zrovna právě nemoderní, ale je to dáno tím, že se jako mnoho jiných věcí, které s námi stále zůstávají, občas vynořuje a občas mizí. Navíc doba se už brzy začne zpomalovat a stahovat do sebe, takže opět přijde ke slovu „místo“. Jak se podílíme na vytváření posvátné krajiny? Aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede - upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme.
Prohlédni si tu zemi – Václav Cílek
Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora.
Dýchat s ptáky – Václav Cílek,Olga Karlíková,Tereza Ješátková
Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla, především na Krajiny vnitřní a vnější (2002, rozšířené vydání 2005) a Makom. Kniha míst (2004, rozšířené vydání 2007). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem. Dokonce se opatrně věnuje "popisu světa při velkém skoku dopředu, při kterém jsme se víc soustředili na výkon než na to, kam skáčeme..." Knihu doplňují kromě fotografií také ilustrace z pozůstalosti malířky Olgy Karlíkové, která třicet let poslouchala zpěv ptáků a soustředěně jej zaznamenávala.
Makom – Václav Cílek,Antonín Střížek,Tereza Ješátková,Kateřina Štěpančíková
Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jež dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist duch doby nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci se nám jedná zejména o trpaslíky, o to co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každenního života
Netvořice v proudu věků – Václav Cílek
Prírodné vedy, Geografia, geológia, mineralógia, Pantarhei, Knihy, Odborná a populárno-náučná literatúra
V srdci Čech a Evropy leží malý unikátní geologický útvar - Netvořický ostrov. Tento geologický útvar jako zázrakem zústal nezměněn od svého vzniku jako části prapaevniny Pangey do dnešních dnů. Autor Václav Cílek je nejznámějším českých geologem a zakladatelem první geologické univerzity v Africe. Kniha obsahuje 3.části - geologického průvodce, kde se dozvíte na kterých významných stavbách a domech byly použity nalámané kameny z lomů Netvořického ostrovu, část odbornější pojednávající populárním způsobem o obecné geologii s příklady jak se horotvorné procesy projevily v Netvořickém ostrovu, poslední částí je rozsáhlá obrazová část včetně leteckých snímků, která popisuje a dokumentuje krajinu Netvořického ostrova a jeho širšího okolí. Jde o zcela unikátní populárně napsanou geologickou knihu s nadregionálním záběrem.
Jak přejít řeku – Václav Cílek
Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné.
Co se děje se světem? (1x Audio na CD – MP3) – Václav Cílek
Co se děje se světem? Náš svět prochází velkou proměnou a Václav Cílek se na ni dokáže podívat z rozmanitých úhlů pohledu a s vtipem.
Resilience je dynamická odolnost. Zatížíte kus oceli, prohne se, ale pak se vrátí do původního stavu. Blesk zapálí les, ale ten zase doroste a ani se přitom moc neochudí. Počítáte s útokem, nevíte však, co se může stát a proto si budujete resilienci. Při získávání resilience jsou důležité tři postoje:
1 víte, že se něco může stát, že nebezpečí je součástí vašeho života
2 rozumíte světu a situaci. Jsou věci, které nemůžete změnit, ale je dobré vidět obojí - přicházejícího medvěda a za ním krásný západ slunce. Jsme trénováni na ohrožení, ale je také třeba trénovat se na krásu. Být si vědom něčeho dobrého je mocná strategie.
3 resilientní lidé dávají pozor na to, co jim pomáhá a co jim škodí. V běžném životě obvykle stačí tyhle věci vypozorovat, aniž by s nimi člověk musel moc zápasit a ony se postupně promění.
Už opouštíme pobřežní mělčiny a proud změn nás unáší dál od pevného břehu. Bojíme se, ale také umíme plavat.
Co se děje se světem? Základní problém je ten, že se děje příliš mnoho věcí najednou. Náš svět prochází velkými otřesy a proměnami a geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek se na ně dokáže podívat z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem a konstruktivní sklepsí. Vždyť v době velkého zrychlení a nečekaných důsledků globalizace, současnou pandemii nevyjímaje, je více než kdy dříve důležité umění udržet si v životě pocit smyslu a (pře)žít šťastně.
Hned úvodu zazní dosud nepublikované autorovy úvahy o koronaviru a silách, které nelze ochočit, ale lze se s nimi utkat se ctí a omezit ztráty. Další část audioknihy v interpretaci Martina Myšičky prokládané osobními autorovými úvahami, se věnuje českým zahrádkám a zabývá se inteligencí stromů a rostlin a jejich přetrvávající spjatostí s životem člověka. Odtud přechází k úvahám nad řeckými a indiánskými mýty, důležitost vody a času v našem životě. Poslední část se dotýká lidského vlivu na celý zemský systém a jeho důsledků. Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je audiokniha originálním, optimistickým poselstvím přinášejícím konkrétní návrhy, jak řešit současnou a budoucí krizi.
Délka nahrávky: 9 hod. 31 min.
Poutník časem chaosu – Václav Cílek
Stojíme na prahu velké proměny. Neklid zažíváme všude kolem sebe. Co nám ta proměna přinese a kdy přijde, se můžeme jen domnívat. Je dobré si ale uvědomit, že podobné předěly zažívali lidé tisíce let před námi. Ne vždycky musí znamenat katastrofu. Toto přesvědčení Václava Cílka vystupuje z této knížky jako poselství.
Tahle knížka je jedním velkým putováním. Putováním časem, dějinami, světem… Známý geolog a esejista nás provede krajinami svého srdce, krajinami z kamene i myšlenek. Navštívíme jeskyně i dávné civilizace, skalní města i indiány, krásy Čech i Jeruzalém... Podíváme se, kam se ubírá moderní společnost i jaký vliv na ni mají nové technologie. Zamyslíme se, kam se za poslední léta posunula společnost česká. Ale také kde a v čem dnes můžeme hledat krásno a klid. A jak to všechno může souviset. Souvislosti jsou často nečekané a netušené.
V otevřeném rozhovoru s novinářem Janem Dražanem vypráví Václav Cílek poutavě, moudře, s nadhledem i humorem o věcech, kterými se léta zabývá. Stejně tak o svém životě. Vzpomíná, jak chodil do černošské školy nebo jak v dolech málem odpálil spolužáka. Ohlíží se za jednou dlouhou kapitolou svého života, protože – jak sám říká – chce se dívat hlavně dopředu.
Dýchat s ptáky – Václav Cílek
Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla, především na Krajiny vnitřní a vnější (2002, rozšířené vydání 2005) a Makom. Kniha míst (2004, rozšířené vydání 2007). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem. Dokonce se opatrně věnuje "popisu světa při velkém skoku dopředu, při kterém jsme se víc soustředili na výkon než na to, kam skáčeme..." Knihu doplňují kromě fotografií také ilustrace z pozůstalosti malířky Olgy Karlíkové, která třicet let poslouchala zpěv ptáků a soustředěně jej zaznamenávala.
Makom – Kniha míst – Václav Cílek
Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jež dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist duch doby nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci se nám jedná zejména o trpaslíky, o to co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každenního života
Kameny a hvězdy – Václav Cílek
Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího – potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem.
Co se děje se světem? – Václav Cílek
Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně. V první části věnované českým zahrádkám se zabývá tématy, jako je útěcha květin, inteligence stromů a malá dobrodiní běžného světa, která vedou ke spokojenosti a štěstí. Odtud přechází do světa řeckých a indiánských mýtu, abychom si uvědomili důležitost vody a času v našem životě. Poslední část knihy se dotýká příběhu velkého zrychlení, tedy lidského vlivu na celý zemský systém a na jeho možné důsledky. Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je to kniha optimistická a přináší konkrétní návrhy, jak řešit současnou a budoucí krizi.
Poutník časem chaosu – Václav Cílek
Stojíme na prahu velké proměny. Neklid zažíváme všude kolem sebe. Co nám ta proměna přinese a kdy přijde, se můžeme jen domnívat. Je dobré si ale uvědomit, že podobné předěly zažívali lidé tisíce let před námi. Ne vždycky musí znamenat katastrofu. Toto přesvědčení Václava Cílka vystupuje z této knížky jako poselství. Tahle knížka je jedním velkým putováním. Putováním časem, dějinami, světem Známý geolog a esejista nás provede krajinami svého srdce, krajinami z kamene i myšlenek. Navštívíme jeskyně i dávné civilizace, skalní města i indiány, krásy Čech i Jeruzalém... Podíváme se, kam se ubírá moderní společnost i jaký vliv na ni mají nové technologie. Zamyslíme se, kam se za poslední léta posunula společnost česká. Ale také kde a v čem dnes můžeme hledat krásno a klid. A jak to všechno může souviset. Souvislosti jsou často nečekané a netušené. V otevřeném rozhovoru s novinářem Janem Dražanem vypráví Václav Cílek poutavě, moudře, s nadhledem i humorem o věcech, kterými se léta zabývá. Stejně tak o svém životě. Vzpomíná, jak chodil do černošské školy nebo jak v dolech málem odpálil spolužáka. Ohlíží se za jednou dlouhou kapitolou svého života, protože jak sám říká chce se dívat hlavně dopředu.
Kameny a hvězdy – Václav Cílek
Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího – potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem.
Labyrinty světa – Václav Cílek
Labyrinty světa jsou neobvyklou dárkovou knihou s originální představou labyrintů od našich významných výtvarníků, jakými jsou Pavel Čech, Iku Dekune, Matěj Forman, Renáta Fučíková, Jan Hísek, Michaela Kukovičová, Galina Miklínová, Markéta Prachatická, Petr Sís, Chrudoš Valoušek, Martin Velíšek a Jiří Votruba. Čtenář má možnost prstem či ve fantazii procházet a proplouvat jedinečnými dvoustrannými ilustracemi, anebo se začíst do zasvěceného průvodního textu Václava Cílka, který je fenoménem labyrintů fascinován již dlouhá léta. A současný svět jako by se k principu labyrintů znovu vracel. Úvodní slova zamyšlení nad tajemstvím labyrintů od Václava Cílka nechť jsou pozváním k četbě a prohlížení této výjimečné knihy. Jsou též neotřelým vysvětlením, jaký je rozdíl mezi bludištěm a labyrintem: „Bludiště je hrozné místo podobné vězení, kde se člověk může navždy ztratit. Bludištěm se bloudí, labyrintem se prochází. Labyrint nás neočekávaným způsobem vede do skoro zapomenutého středu světa anebo možná vlastní bytosti.“
Posvátná krajina – Václav Cílek
Co se dnes děje s pojmy jako „génius loci“? Vyslovovali jsme je s nejhlubší úctou a dnes máme dojem, že vyčpěly. Podobně jako existuje duch místa, génius loci, tak tradičně existuje i duch času, génius tempori, kterému se ve střední Evropě častěji říká „Zeitgeist“. V delších stabilních obdobích, kdy se skoro nic neděje, vystupuje do popředí místo, zatímco v rušných časech změn má hlavní slovo doba. Dnes čteme knihy o globalizaci a ekonomické krizi. Génius loci zrovna právě nemoderní, ale je to dáno tím, že se jako mnoho jiných věcí, které s námi stále zůstávají, občas vynořuje a občas mizí. Navíc doba se už brzy začne zpomalovat a stahovat do sebe, takže opět přijde ke slovu „místo“. Jak se podílíme na vytváření posvátné krajiny? Aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede - upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme.
Prohlédni si tu zemi – Václav Cílek
Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora.
Dýchat s ptáky – Václav Cílek,Olga Karlíková,Tereza Ješátková
Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla, především na Krajiny vnitřní a vnější (2002, rozšířené vydání 2005) a Makom. Kniha míst (2004, rozšířené vydání 2007). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem. Dokonce se opatrně věnuje "popisu světa při velkém skoku dopředu, při kterém jsme se víc soustředili na výkon než na to, kam skáčeme..." Knihu doplňují kromě fotografií také ilustrace z pozůstalosti malířky Olgy Karlíkové, která třicet let poslouchala zpěv ptáků a soustředěně jej zaznamenávala.
Makom – Václav Cílek,Antonín Střížek,Tereza Ješátková,Kateřina Štěpančíková
Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jež dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist duch doby nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci se nám jedná zejména o trpaslíky, o to co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každenního života