História kremnickej kameninovej továrne – Valéria Solčániová

37.91 
Prezentovaná monografia po prvýkrát v slovenskej historiografii predstavuje ucelené syntetické dielo o dejinách výroby kameniny v meste Kremnica z obdobia rokov 1815 – 1956 a jej továrne, ktorá sa v polovici 19. storočia radila medzi jednu z najlepších v celom Uhorsku. Toto svedectvo autorka prináša na 208 stranách v troch kapitolách s chronologickým obrazom o vzostupe, sláve a nezvratnom zániku kameninovej továrne v Kremnici, ktorej úspechy sa šírili do Južnej i Severnej Ameriky, Austrálii, Egypta, Libanonu, Iránu, Indie, Turecka, Španielska, Anglicka, Belgicka, Bulharska, Holandska, Maďarska, Nemecka, Rakúska, Rumunska, Talianska ale i Francúzska. Záujemcovia o túto históriu sa dočítajú nielen o vývoji v továrni, majiteľoch, zamestnancoch, no upúta ich i problematika vyrábaného úžitkového a dekoratívneho sortimentu tak kameninového, fajansového, ako i podloženého kremnického porcelánu. Kniha prináša čitateľovi i pohľad na budovanie továrne a celého výrobného komplexu ako aj na priebeh a technológiu výroby kremnickej kameniny. Doplnená je množstvom obrazovej dokumentácie dobových listín, plánov továrne, ale aj fotografií vlastníkov či pracovníkov závodu. No najväčšie zastúpenie okrem textu má 190 fotografií zachovaných výrobkov kameninovej továrne s popisným katalógom zo všetkých období jej existencie. Resumé v anglickom, maďarskom a nemeckom jazyku

Setkávání s Klio – Jiří Pešek

22.10 
Soubor studií jednoho z předních českých historiků současnosti, které byly již dříve publikovány v různých odborných sbornících a periodikách a nyní je autor sestavil do promyšleného celku. Ve čtyřech oddílech se autor věnuje českému dějepisectví současnosti, německé historiografii soudobých dějin (kvůli propojenosti českých a německých dějin zvláště v 19. a 20. století) a v analytických studiích a obecněji zaměřených úvahách smyslu a poslání historie, jejímu postavení ve společnosti, vztahu k dalším vědním disciplínám atd.

Nesmrteľnosť – Stephen Cave,Igor Otčenáš

13.25 
Kniha britského filozofa skúma, ako sa na nesmrteľnosť pozerali rôzne civilizácie, pričom rozlišuje štyri základné typy príbehov, ktoré sa v rôznych obmenách tiahnu celými ľudskými dejinami. Každý kriticky rozoberá a prichádza k prekvapujúcemu záveru. Kniha roka podľa časopisu New Scientist sa pohybuje na hranici histórie a filozofie, rozpráva ale aj o technickom pokroku, ktorý nič nezmenil na ľudskej túžbe po večnosti. V knihe dostáva priestor egyptská kráľovná Nefertiti, ale aj Alexander Veľký či príbeh o Frankensteinovi. Ilustrujú našu túžbu po nesmrteľnosti a rozmanité podoby, aké môže nadobudnúť. Podľa autora práve urputná ľudská snaha vzoprieť sa smrteľnosti urobila z našej civilizácie to, čím je. Stephen Cave vyštudoval filozofiu v Cambridge, neskôr pôsobil v diplomacii. Dnes sa naplno venuje písaniu, publikuje eseje, črty a recenzie o filozofii, etike a vede. Prispieva predovšetkým do Financial Times a New York Times. Je autorom oceňovanej knihy Nesmrteľnosť, s manželkou a dcérami žije v Berlíne.

Příběh templářů 2. – Zuzana Foffová,Bohumil Vurm

7.79 
Templářská moc a bohatství se staly trnem v oku světským vladařům. Templáři byli stejně prospěšní jako nenávidění. Jejich mnišská kutna skrývala v jedné ruce meč a v druhé plný měšec. Během dvousetleté existence prošli cestu od ochrany poutníků k ochraně peněz bohatých poutníků. A pak během jednoho dne, v pátek 13. října 1307, se vše zhroutilo na popud francouzského krále Filipa IV. Jak se mohlo stát, že tak mocná a bohatá nadnárodní armáda rytířů se vzdala bez boje? Tušil poslední velmistr Jakub z Molay, co se chystá? Co je pravdy na templářských legendách? Jsou rosikruciáni a svobodní zednáři dědici templářských tajemství? Pokračování prvního dílu Příběhu templářů na tyto a další otázky hledá odpovědi. Mimo jiné ukazuje souvislost templářů a světských rytířských řádů, například dodnes existujícího Řádu zlatého rouna. Kniha mapuje poslední roky existence řádu a vliv templářů na následnou historii našeho kontinentu. Výpravná publikace přináší nové souvislosti a původní fotografie mnohdy neznámých míst.

Sám v požáru světovém – Theodor Šlechta

20.05 
Autentické vzpomínky mladého maturanta, chlapce z dobré rodiny, jehož romantická představa mužného boje byla náhle konfrontována s realitou dennodenních strastí vojáka v drsných podmínkách nevlídných zákopů a náročné fyzické i duševní zátěže. Jeho vyprávění překvapí čtenáře neotřelým pohledem nejenom v líčení strastiplných a krutých zážitků, ale i vnímavostí vůči přírodě, obyvatelům jemu neznámých krajů i osudům prostých lidí vydaných všanc neúprosné skutečnosti. Je to pohled mladíka, jehož vlastí byla rakousko-uherská monarchie, ale v jehož srdci byla pevně zakořeněna láska k češství, k lidem a k ideálům sokolským, a proto musí přemýšlet, donucen okolnostmi (které mění jeho ideály v prostou potřebu přežít), jak si zachovat lidskost a kde hledat pochopení pro události nepochopitelné; neboť svět, do kterého byl uvržen z vlídného prostředí rodiny, sourozenců a stálé péče milované maminky, je plný násilí, zloby, nenávisti a zmaru. Přesto nalezl svou cestu, cestu člověčenství a lásky k bližním. Jeho vyprávění je také plné příhod poetických, veselých a komických, které tak znamenitě kontrastují s popisem krutostí a hrůzností války, jež pro něj už dávno ztratila svůj romantický opar. Ten, kdo má zálibu ve válečných dobrodružstvích, najde v jeho vyprávění poněkud jiný pohled na události první světové války, ano vstoupí spolu s ním, do přímých střetnutí, ale bude i překvapen upřímným pohledem mladého člověka, který všechno musel prožít: i svůj strach, i své lásky, a dávat na vážky pochopení na jedné straně opovržení nad hnusem a ukrutnou krajností lidské povahy, ale na druhé pozdvihnout náš smysl pro humor, pro přátelství a potřebu radosti a lidské lásky.

A versailles-i névtelenek – Jacques Levron

8.45 
Franciaország történelemét egy évszázadon át Versailles-ben írták, de ki emlékszik ma már a mellékszereplőkre, azokra a nélkülözhetetlen fogaskerekekre, akik nélkül a királyi udvar gépezete leállt volna? Ki emlékszik D'Anquinra, a Napkirály első orvosára vagy Louis Blouinre, XIV. Lajos első inasára és bizalmasára? A könyv lapjain felbukkan még Charles Colin, Madame de Pompadour intézője, Soldini abbé, XV. Lajos lányainak gyóntatója és Francois Gamain, XVI. Lajos lakatosa is. Jacques Levron segítségével elvegyülhetünk a versailles-i udvaroncok tarka tömegében, a bepillanthatunk a királyi udvar színfalai mögé.

Férjgyilkosság és bosszúhadjárat – Zoltán Sumonyi

8.45 
1345. szeptember végén a nápolyi Anjou-házból származó, fiatal magyar királyt, Lajost, öccse, Endre herceg meggyilkolásáról értesítette unokatestvére, a durazzói herceg. A bosszúállásra felszólított király, aki még innen volt huszadik életévén, de már három éve I. Lajos néven ült a magyar trónon, nem láthatta át a rokongyilkosság mögötti szövevényes családi trónviszályt, amelyet a Nápolyi Királyság megszerzéséért folytattak az Itáliában maradt Anjou-k, Durazzóiak és Tarantóiak, ő csak öccsének gyilkosain akart bosszút állni, és erős hadserege élén rövidesen elindult első nápolyi hadjáratára. Nagy Lajos király (1342-1382) negyven évig tartó sikeres uralkodásának nyilvánvalóan nem a nápolyi hadjáratok a leginkább említésre méltó eseményei, de a fiatal férfi abban a két hadjáratban vált felnőtté, lovagias lovaggá, Európa-szerte elismert diplomatává és államférfivá, aki az apja, Károly Róbert által rendbe szedett Magyar Királyságot európai nagyhatalommá fejlesztette, és utolsó tizenkét évében a Magyar-lengyel Perszonálunió királyaként a kontinens legerősebb uralkodója lett. Az utolsó lovagkirály érdemei megmutatkoznak a belpolitikai reformjaiban is, Pécsett az első hazai egyetem megalapításával pedig az ország kulturális felzárkózását is megvalósította.

Balony svobody – Prokop Tomek

14.11 
Kniha „Balony svobody. Letákové operace Svobodné Evropy 1951-1956“ je prvním českým souhrnným zpracováním jedné z kapitol dějin studené války. V letech 1951 až 1956 bylo z území Německa vedeno postupně několik propagandistických kampaní s využitím letáků, dopravovaných nad Československo pomocí malých balonů. Byl to historicky nejrozsáhlejší projekt zasílání letáků vzdušnou na území Československa. Také mezi balonovými kampaněmi Svobodné Evropy byly ty směřované na území Československa ve srovnání s obdobnými projekty pro Maďarsko a Polsko daleko největší. Jako oficiální výkonné organizace vystupovaly americký Národní výbor pro svobodnou Evropu (the National Commitee for Free Europe) a jeho pomocná organizace Tažení za svobodu (the Crussade for Freedom). Ovšem skutečnými iniciátory byly CIA a vláda USA, které pokryly i nepochybně velké finanční náklady projektů. Vysílání letáků bylo jedním z kroků psychologické války, kterou se na přelomu čtyřicátých a padesátých let snažila americká vláda čelit předpokládanému komunistickému ohrožení. S vylíčením dobového zahraničně-politického kontextu přibližuje práce okolnosti vzniku myšlenky balonových akcí Svobodné Evropy. Popisuje také i jiné způsoby využití balonů jako dopravního prostředku ve studené válce, zejména k přepravě agentů západních zpravodajských služeb do Československa v letech 1953 až 1954. Další kapitoly líčí vznik prvního letákového projektu Svobodné Evropy „Větry svobody“ (Winds of Freedom) roku 1951, operace „Prospero“ roku 1953 a konečně nejrozsáhlejší operace „Veto“, které probíhala v letech 1954-1956. Práce se zabývá i rozkrýváním autorského a redakčního pozadí vzniku letáků Svobodné Evropy. Nechybí ani představení podobných projektů Svobodné Evropy pro Polsko a Maďarsko. Reakce jsou dalším tématem knihy. Není třeba zastírat, že masové vysílání balonů mělo i negativní důsledky v podobě některých náhodných zranění obyvatel při střetu s balony plněnými výbušným plynem. Komunistický režim se také pokusil na Svobodnou Evropu svalit odpovědnost za havárii československého dopravního letadla v Tatrách počátkem roku 1956. Druhá část knihy přináší chronologický výčet jednotlivých letáků s jejich popisem a obsahovou charakteristikou. Přílohou knihy je rovněž CD se snímky převážné většiny letáků. Tato obsáhlá příloha je cenná zejména proto, že letáků se dodnes dochovalo kupodivu jen poměrně malé množství. Bližší analýza ukazuje, že jde o unikátní formu exilové publicistiky, na níž se podíleli i významní výtvarníci.