Poézia
Jancsi és Juliska – Károly Fellinger
Fellinger Károly legújabb felnőtteknek szóló verseposza. A Jancsi és Juliska könyv 94 új verset tartalmaz. A kiadvány az AB Art Kiadó műhelyében jelent meg. Fellinger Károly Pozsonyban született 1963. november 20-án. A felvidéki magyar költő, helytörténész munkásságát 2010-ben és 2011-ben Arany Opus-díjjal jutalmazták. Első önálló verseskötete az 1991-ben megjelenő Áramszünet, ezt követte az 1996-ban kiadott Csendélet halottakkal. Az Égig érő vadkörtefák (1997) című kötetében Mátyusföld mesekincsét, hiedelemvilágát dolgozta fel prózában és versekben. A 2004-ben kiadott Fészek az égen című verseskötetét, 2006-ban a Fűhárfa, 2008-ban a Szélkergető, kerek köpeny gyermekversei követték. A 2009-ben megjelenő Hajléktalan búzavirág. Mátyusföldi mondák és hiedelmek kötetében Mátyusföld mese- és hiedelemvilágát jeleníti meg. 2010-ben két gyermekverskötete jelent meg, a Dióbölcső, mákfejcsörgő és a Mákom van. Csomagmegőrző című válogatáskötete 2011-ben jelent meg. Rész és egész című 2012-ban megjelent kötete 2004 és 2012 között írt verseinek válogatása. Szintén 2013-ban jelent meg Az alázat, illetve gyerekvers kötete, a Morzsabál. Idén pedig gyerekvers-válogatása: a Csigalépcső.
Uložená do stromov – Oľga Gluštíková
Zbierka básní Uložená do stromov predstavuje kompaktnú a reprezentatívnu kolekciu mladej sviežej slovenskej poézie. Gluštíková sa nenecháva zväzovať svojimi bezprostrednými predchodcami a súčasníkmi; je iná prirodzene a tvorivo rozvíja vlastnú poetiku. Dielo je ďalším míľnikom na tvorivej ceste nádejnej literárnej osobnosti. Dielo je tvorivým obohatením súčasného literárneho bádania na Slovensku. Ilustrované je tvorbou mladej, neobyčajne talentovanej ilustrátorky Márie Fúčelovej.
Jedine tak vieš neodísť – Ivan Klohna
Zriedka sa básnikovi podarí byť hlavou v oblakoch, a pritom nohami na zemi. A Klohnova poézia, zjavne pod vplyvom beatnickej generácie a so silnými existenciálnymi tendenciami, balansuje vo vlastných mýtoch obozretne a triezvo. Neraz s iróniou, ktorá, skôr ako obranná reakcia než cynický postoj, umožňuje vynájsť sa v utrpení. Náznaky rezignácie v kontexte svedčia o zápase. Autor sa našťastie neštylizuje ako služobník diela či kajúcnik ducha, ani nenavádza na ďalší kurz pozitívneho myslenia. Momentky stvárňuje citlivo a úprimne, bez sentimentu, afektov a koketovania s módnymi experimentmi. Pomáha si aj holistickým prístupom orientálnych koncepcií, veď už stoici spájali kozmológiu s etikou, a vykračovanie za veci, napriek osvietencom, ktorí sa básnictvu vysmievali, akoby novorodenec nezapadal do tohto sveta, naliehavo patrí mentálnej skutočnosti.
Romantickí mesianisti – Kolektív autorov
Antológia predstavuje mesianizmus ako samostatný umelecký smer rozvíjajúci sa v kontexte slovenského romantizmu od konca štyridsiatych a najmä v päťdesiatych rokoch 19. storočia. Ukazuje ho ako smer, ktorý disponoval osobitým, špeciálnym jazykom. Cez tvorbu jednotlivých autorov sleduje aspekt mesianistickej výrazovej výlučnosti, metaforickú obraznosť a významové zacielenie, ukazuje formovanie mesianistickej estetiky, mesianistické toposy. Odkazuje tiež na inšpiračné zdroje mesianistickej poézie, ktorá vznikala pod vplyvom tak hĺbkovo chápanej mesianistickej ideológie, ako aj vonkajškovo určenej dobovej mesianistickej atmosféry.
Povídání s duší – Vladimíra Hamalová
Autorka této již čtvrté (údajně poslední) sbírky básní pracovala celý život mezi lidmi. Jako rozhlasová novinářka i jako lektorka sociální komunikace a rétoriky vyslechla řadu osudových příběhů, provázených hlubokými emocemi. Její hloubavost, potřeba vlastního poznání, schopnost empatie, tvůrčího myšlení i smysl pro krásu se tak v poetickém vyjádření spojily do tohoto poselství lásky k životu, lidem i vztahům v jakékoli pozitivní podobě. "Povídání s duší " tedy logicky uzavírá její celoživotní kruh poznání a zrání. Podle čtenářských ohlasů na předcházející sbírky "Všem láskám mým i vašim...", "Srdce z listí", "...a pátý živel je láska..." jsou její melodické verše „pohlazením pro duši“, které připomíná smysl i krásu lidského života uprostřed nesmrtelné přírody a pomáhá vybřednout z malomyslnosti, kterou si jeho prožívání i vzájemné vztahy tak často kazíme...
Exupérymenty – Josef Snětivý
O Pepsonově třetí básnické sbírce nechme promluvit osobu nejpovolanější, spisovatele a herce Divadla Járy Cimrmana Miloně Čepelku: „Autor stále touží po lásce a dává se jí zraňovat, ví však, že bolest zúrodňuje. A pořád naléhavěji vidí, jak je svět plný klamu, krutosti, přetvářky. A proti nim plný snů. Rozpor s rozporem. Když odhalí a pojmenuje jeden, jsou hned na obzoru další. Ale tak to je a tak to být má. Cesty za pravdou jsou trnité a pravda je tajemná a vzdálená, ať už ji hledáme v jiných, nebo v sobě. Ptal se mě, zda to či ono slovo není snad nadnesené. Je život opravdu tou nejkrásnější válkou? Mám za to, že ano. A nemám nic proti vznešeným pojmům, jsou-li prožity. Jsem mu vděčen, že umí vzájemně převracet banalitu a bahnalitu. Že hledá harmonii v hormonii, louku má v létě včelijakou a slyší růže volající na Slunečního boha “Uvádíš nás do rozpuků!”, aniž naštěstí rozeznává, zda za to děkují, nebo si stěžují. Nejspíš obojí. Protože krása je ve víceznačnosti, nikoli v jistotě. Ač nikdy nesmíme přehlédnout, že ve stopách milované ženy rostou a kvetou vlhčí máky. Rovněž otázka, je-li na Měsíci i samota lehčí, je legitimní. A třebaže dnes lidé nejdou veršům naproti, platí též, že s každou básní jsme Ti, Bože, blíž. Vraťte se prosím, listujte jako poprvé pěkně od začátku, najděte si znovu zde vyznačená slova, ba celé věty, jsem přesvědčen, že vyzbrojeni takto zvýšenou pozorností prostořekému básníkovi na konci knížky ze srdce poděkujete.“
Eugenio Montale versei – Eugenio Montale
Az 1975. évi irodalmi Nobel-díj kitüntetettje, Eugenio Montale (1896-1981) a 20. század talán legnagyobb hatású olasz költője. Ő volt az egyik elindítója a hermetizmusnak, a mallarméi tiszta költészet sajátos itáliai változatának - azaz programszerűen igyekezett a valóság durva ... Folytatás ›› nyersanyagát kiszűrni költészetéből, annyi prizmán áttörni az elemi érzelmeket, élményeket, hangulatokat, hogy csak szivárványos ragyogás maradjon belőlük. Ez a kristályos költészet azonban idővel egyre jobban megtelik mindinkább tettenérhető emberi tartalmakkal: az őszinte fájdalmat, az öregedést, a szerelmet, a tájat csakúgy nem lehet kivetni a költészetből, ahogy beletolakszik a társadalom, a történelem, a politika, a félelmetes "hitleri tavasz" is - így válik mind súlyosabbá és gazdagabbá Montale átszellemült költészete. Válogatta, az utószót írta és a szöveget gondozta Lator László. A(z) Eugenio Montale versei (Könyv) szerzője Eugenio Montale.
V klietke s pojmom Ty – Wendy Rachko
Túto zbierku básní som písala celý život. Až doteraz. Rozhodla som sa ju vydať. Pred týmto rozhodnutím som zvažovala, či to nie je priskoro, či nemám počkať na niečo lepšie, na nejakú lepšiu báseň, ktorá sa mi vkradne do mysle a ja ju zachytím emocionálne a potom písomne. Napokon som si povedala, že budem počúvať druhú líniu v sebe, ktorá mi vraví, že je to dobrý koniec pred začiatkom niečoho nového. Začínam život v inej krajine a tak cítim, že tu na Slovensku chcem niečo zanechať nie len pre tých, ktorí ma v písaní vždy podporovali. Prajem čitateľovi, aby si dovolil sa nechať unášať v myšlienkach a emóciách, ktoré verím, že mu budú známe.
Vergilius: Aeneis – Vergilius
Básnik pochádzajúci z Brundisia sa po dôkladných štúdiách rímskej literatúry, rečníctva a filozofie dostal do Maecenatovho krúžku, v ktorom pôsobil okrem iných básnikov i Horatius. Za podpory Maecenata Vergilius vytvoril epické zbierky básní o pastierstve a roľníctve Georgica a Bucolica. Neskôr sa pustil do svojho najväčšieho a najvýznamnejšieho diela, Aeneidy. Na tomto epose pracoval až do konca života, a aby dokázal čo najhodnovernejšie vykresliť jednotlivé príbehy, cestoval po krajinách, v ktorých sa odohrávali. Sám básnik bol so svojím dielom nespokojný a neustále ho dopracovával, i keď vydanie eposu bolo v Ríme netrpezlivo očakávané. Choroba a následne smrť však Vergilia dostihla počas týchto ciest ešte predtým, než Aeneidu k svojej spokojnosti dokončil. Očakávajúc svoj koniec, spísal poslednú vôľu, v ktorej uložil, aby rukopis Aeneidy bol zničený. No Vergiliovi priatelia ju neuposlúchli a epos vydali, vďaka čomu sa zachoval až do dnešných čias.Básnik nám v Aeneide podáva v ucelenej podobe počiatky a vývoj rímskeho národa, ktorý sa začína Aeneovým útekom z Tróje a jeho putovaním po Stredozemí až do krajov Itálie obývaných Latinmi, kde musí zvádzať ďalšie boje o existenciu a novú budúcnosť svoju a svojho národa. Aeneis patrila od svojho vzniku k vrcholom rímskeho epického básnictva.Súčasné vydanie Aeneidy je doplnené štúdiami Viery Bunčákovej Vrcholné javy rímskej poézie a Vergilius a jeho Aeneis, ktoré rozoberajú tvorbu najvýznačnejších rímskych básnikov a najdôležitejšie črty najvýznamnejšieho Vergiliovho diela.
Ľúbostné elégie – Kolektív autorov
V 1. storočí pred Kr. sa v Ríme vytvoril nový štýl rímskeho básnictva, elégia, ktorá nachádza zdroje v subjektívnych zážitkoch básnikov. K najvýznamnejším elegickým básnikom sa radí Tibullus, Propertius, Ovidius a tiež Sulpicia, ako jedna z mála žien píšucich básne v období antiky. Spoločným prvkom pre elegikov je túžba, najmä túžba po láske, ktorá je mnohokrát i nešťastná a prináša strasti, no i iné významné udalosti ovplyvňujúce myšlienkové a citové vnímanie básnikov, ako konfiškácie a zážitky z vojen u Tibulla a Propertia, ktorému i predčasne zomrel otec, alebo vyhnanstvo u Ovidia, ktorý bol nútený dožiť svoj život na pobreží Čierneho mora. Ich elégie nás dokážu nielen potešiť lahodnosťou svojho štýlu, ale môžeme z nich cítiť i emócie básnikov, ktorí svoje životné nadšenie či trpkosť osudu vteľovali do básní, ktoré akoby im raz potvrdzovali ich vzlet, inokedy poskytovali liečivú útechu. Naše vydanie podáva reprezentatívny výber z najlepších básní najvýznamnejších rímskych elegikov. Diela básnikov doplňujú tri štúdie Ignáca Šafára Rímska ľúbostná elégia a jej predstavitelia, Život a dielo predstaviteľov rímskej klasickej poézie a Publius Ovidius Naso, ktoré nás v súhrne oboznamujú s básnikmi starého Ríma.
Havran – Edgar Allan Poe
Havran patří mezi nejznámější básně všech dob, a není divu, protože je jedním z nejvýznamnějších děl romantismu. Vypráví o tajuplné návštěvě černého posla smutku u muže, který se zmítá v zoufalství po ztrátě své nejmilovanější. Jejich ponurý dialog postupně zesiluje vypravěčovu beznaděj. Umělecká síla Havrana přivádí k vytržení stále nové generace básníků, kteří se svými překlady znovu a nově pokoušejí přiblížit k zvukové dokonalosti Poeova originálu. Některé jejich snahy v porovnání s originálem přibližuje kniha nakladatelství Omega, která čtenáře seznamuje i s dalšími, neméně zajímavými mystickými básněmi Edgara Allana Poea.
Krvavá stopa – Lydia Lunch,Alžběta Glancová
Blíž nevýslovnému – Jiří Olšovský
Nová básnická sbírka Jiřího Olšovského Blíž nevýslovnému prozkoumává svěží prostory svobody ve vztahu ke hře dějin i přírody. Není nad volnost pohybu "s jahodami a borůvkami říkání", když srdce se chvěje radostí nad vodami fénixové lásky. Nic nemůže porazit klidnou odhodlanost slova, jež tu stojí proti zaběhaným rituálům a černým klakám dne, jež chtějí pro sebe uchvátit cestu k původnímu jasu. Pod javorem imaginace lze ve sbírce nalézt perly neporušené krásy.
Návrší – Vít Slíva
Slívova jedenáctá. Vít Slíva je už v povědomí současné české poezie zapsán dostatečně jasně a čitelně. Jako básník holanovské inklinace, věcí, jež míjejí, jako autor vysokých nároků, v mnohém i jako opěvovatel svého rodného Slezska, básník návratů, velký kontemplátor času, též jako básnický virtuóz s nesmírně širokým výrazovým rejstříkem — minimalista i rapsodik, bravurní cizelér slova i robustní rabiát, poeta doctus i běsovité chlapisko. Půdorys tohoto všeho zůstává víceméně zachován. Přibylo však moudrosti zralého věku, což se projevuje v tom, že báseň se autorovi stěhuje stále víc a víc od slov k významům, tj. z textu do jeho předpolí i „zápolí“. Gnóma, paradox, tedy uzly několika málo slov — a je hotovo. Hodně básní je psáno pod tlakem chvíle, příležitosti. Čas tu však dostává podobu dvojjedinou. V našich duších jako by tedy stále tikaly dvojí hodinky: ty, jež nás nutí evidovat další a další ztráty, a ty, v nichž sami sebe situujeme k něčemu, co nepomíjí. Těmi prvními měříme čas dozadu, těmi druhými nahoru: „Co je to nad tebou za mraky? // Zázraky, samé zázraky…“ A poezie ve svém nejvýsostnějším výměru — toť u Slívy milostivé setkání jednoho i druhého času… nebo možná ještě spíše zrcadlení jednoho v druhém.
Egyes szám harmadik – Gábor Baják,Kolektív autorov
""Költő vagyok és katolikus." Pilinszky János ebben a tömör mondatban fogalmazta meg ars poeticáját. Hajnal Géza verseit olvasva valami nagyon hasonló jutott eszembe. A versformák evangéliumi egyszerűsége és a tartalom ferences bölcsessége, humora együtt teremti meg a kötet egységét. Valós élethelyzetek, és azokból kibontott elmélkedések váltják egymást. Hajnal alapos és jó megfigyelő. Nem csak a kintre figyel, hanem a bentre is. A hétköznapok kálváriája rajzolódik ki a sorokból, de van helye a kegyelemnek. A képek a fizikai-lelki úton levést csak tovább erősítik. Mintha a versbeli keresztutak vizuális kiterjesztései volnának. Nem az arcok, hanem az arcok helyére képzelt tükrök a fontosak. A kérdés, hogy akarunk-e együtt zarándokolni a szerzővel a betűk szegélyezte ösvényen?" (Kaj Ádám)
Ptačí král – Tomáš Tománek
Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“. Tomáš Tománek se zajímá o mytologii a psychologii, jejichž průniky přenáší do své poezie, která nezapře autorovy kořeny. Autor pochází z Ústí nad Labem a lze jej tak zařadit k silné skupině severočeských autorů, do které počítáme například Svatavu Antošovou, Radka Fridricha či Josefa Straku.
Mezinárodní expres Potěmkin – Petr Skarlant
Po téměř dvou desítkách let přichází básník, prozaik a překladatel Petr Skarlant s novou básnickou sbírkou Mezinárodní expres Potěmkin. Zřetelně v ní dominují především dvě základní polohy: doléhající léta a tendence k bilancující a rekapitulující reflexi životní dráhy na jedné straně, na druhé je to pak reflexe současného světa se stavbami potěmkinovských vesnic jako samozřejmé součásti „díla“ dnešních politiků, státníků, reklamní mašinérie, médií a bohužel i oficiálních dějepisců, kteří vrací Potěmkino zpátky do života. Knihu veršů doplňuje rozhovor s autorem.
Ráno Na Olympu – Dílo VII 1-2 – Jiří Kuběna
Kniha je závěrečným (dvoj)svazkem básnického Díla živé legendy a klasika naší poezie Jiřího Kuběny, jímž se uzavírá komplet jeho tvorby, zahrnující uplynulých šest desetiletí (1953—2013). Básník je znám jako spoluzakladatel a současně i suverénní básnický solitér proslulé generace Šestatřicátníků, uskupených od časných padesátých let kolem Václava Havla. Dílo VII/1—2 Ráno Na Olympu soustřeďuje v náročném autorském výběru žeň z posledního básníkova období za uplynulé více než dvacetiletí — od přelomového roku 1989 po současnost. Jsou to, po rozsáhlé samizdatové tvorbě v době, kdy Kuběna byl zakázaným autorem, básně z převratných let znovu nabyté publikační svobody: tištěné zde souborně poprvé. Hlavně se však v nich zrcadlí naplno éra i mythus básníka Bítova (od roku 1994, kdy se zde stal kastelánem) a zaníceného ochránce Poesie (jenž na zdejším hradě mj. zaštítil uspořádání šesti celostátních setkání našich básníků). Jak napovídá název souboru, Ráno Na Olympu znamená dovršení Kuběnova ústředního mysteria, poslední akt únosu Ganymeda — zosobněné božské Krásy syna Člověka, vychváceného Orlem na Olymp. Básně jsou autorovým erbovním, umělecky novátorským a zároveň klasickým, svědectvím živorodého mythu „Hradu Poesie“. Zpívají v nich živly, uplývající čas, ve svých proměnách vždy jiná a táž posvátná helikonská krajina a nejvýš překvapivě i dar bohů: básníkova mladá plavovlasá láska, posel nebeského Řeckého Éróta od samého Apollóna. A jejich lyrou, strunami harf Aiolových, boha větru, chvěje svatodušní vítr: vítr, který tak jako jeho božský původce až do konce časů vane, kdy chce, a vane až do posledního dechu, kam chce. Knihu jako vždy doprovází rozsáhlý ediční aparát, fotografická příloha a závěrečný doslov, tentokrát z pera japonského bohemisty J. N. Roštínského, profesora Tokijské a Harvardovy univerzity.
Zrkadlo – Alexander Marčan,Božena Rolková
Alexander Marčan bol popri svojej profesii chemika zhruba 20 rokov aktívnym členom divadelného súboru Divadlo pre Vás pri Istrocheme. Výber z jeho tvorby predstavuje akýsi básnický denník, v ktorom sú zachytené rôzne životné situácie. Verše sú zväčša rýmované a pravidelné, čomu básnik podriaďuje aj slovnú zásobu. Vo voľnom verši je slovník uvoľnenejší a výrazne vyniká silná stránka – obraznosť. Miestami básne reagujú na spoločenskú situáciu, autor sa nevyhýba politike a kritickému pohľadu na ňu. Verše venované intímnym motívom, ako je láska, vzťah k deťom a podobne, sú poznačené vedomím o plynutí času, o nemožnosti zastaviť okamih, o zmene, ktorá nezadržateľne smeruje k zániku. Preto celá zbierka vyznieva nostalgicky, hoci ňou miestami prebleskne hravá struna.
8 minút k Slnku – René Kaminsky,Božena Rolková
Knižka 8 minút k Slnku je súborom malých myšlienok – krátkych básničiek, ktoré sa pozerajú na svet zväčša úsmevne. Usiluje sa skoncentrovať do malého priestoru spomienky, pocity a očakávania, ktoré by mohli byť aj vaše. Tento titul je druhou autorovou knižnou publikáciou a po zbierke len sny prináša malé odľahčenie. Ak sa budete pri čítaní cítiť príjemne, nie je to len autorovým pričinením.
Volavka – Petra Strá
Pravdu o sobě shrnuje do rázné věty: „Jsem Petra Strá a píšu básně.“ Křehká, ženská, velmi osobitá imaginace. Básně jako „zastřešené ticho“. Na rovu leží sníh, uvnitř je střižna poztrácených a znovunalezných obrazů a dějů,laboratoř se zimními fragmenty… Petra Strá (Strachoňová-Fingerlandová, nar. 1979) studovala obchodní akademii, dopravní inženýrství a geografii a Literární akademii Josefa Škvoreckého. Prošla mnoha zaměstnáními, napříč obory i „žánry“, u nás i v zahraničí. V posledních letech píše písňové texty pro děti a učí autorské tvorbě v dětské hudební La škole. Svou poezii publikovala ve Tvaru, Welesu, Pandoře a v internetové Dobré adrese. Její divadelní hru Dům v lahvi uvedlo Studio Ypsilon. Volavka je jejím knižním debutem. Autorka žije v Praze a v Solopiskách.
Básně III – Vítězslav Nezval
Třetí svazek uzavře soubor, jímž Česká knižnice představí podstatné básnické knihy Vítězslava Nezvala, který se dosud nedočkal kritického vydání. Obsah svazku: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (anonymně 1936), Pět minut za městem (1940), Balady Manoně (1945), Kůň a tanečnice (připraveno k vydání 1944, vyšlo až posmrtně), Křídla (1952) a Nedokončená (posmrtně). Editorem a autorem komentáře je Milan Blahynka.